Články autora 'Dušan Majer':

První evropská znovupoužitelná kosmická loď

Projektu Space Rider jsme se naposledy na našem webu věnovali v polovině prosince 2020. Dva roky uplynuly a Evropská kosmická agentura přináší aktualizované informace o celém projektu včetně podrobné vizualizace průběhu jeho mise. Evropský projekt, který by měl zajistit služby spojené s návratem nákladu na Zemi se již rýsuje a nabírá konkrétní obrysy. Týmy odborníků, kteří se podílí na kosmické lodi Space Rider se připravují na sérii shozových testů, které jsou zatím plánovány na rok 2023. Po prvních shozových zkouškách, které se budou ještě provádět s malými modely, bude následovat test v životní velikosti. Ten by měl také otevřít dveře k premiérovému letu. Jeho realizace je zatím v plánu na konec roku 2024.

SLEDUJEME: Průběh mise Artemis I

Umělecké ztvárnění Orionu u Měsíce

16. listopadu v 7:47 SEČ se na floridské rampě LC-39B zažehly motory rakety SLS a o slovo se přihlásil nosič, který se po odlepení od startovní rampy stal nejsilnější raketou současnosti. Na práci centrálního stupně a pomocných motorů na tuhé pohonné látky poté navázal horní stupeň ICPS, který svými zážehy dopravil kosmickou loď Orion na dráhu mířící k Měsíci. Hodinu a 54 minut po startu se Orion mohl od horního stupně odpojit a zahájit tak misi Artemis I, která otevírá dveře k návratu lidí na povrch Měsíce. V tomto článku najdete průběžně aktualizované informace o tom, jak mise probíhá. Na jednom místě budete mít psaný text, obrázky i videa, abyste nemuseli nic složitě hledat.

CAPSTONE to zvládl – obíhá kolem Měsíce

Vizualizace CubeSatu CAPSTONE u Měsíce.

Operátoři, kteří mají na starost misi CAPSTONE, potvrdili, že tato malá americká sonda v neděli večer amerického času úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Aby k tomu došlo, musel tento CubeSat 14. listopadu v 1:39 SEČ zažehnout své motory, což upravilo jeho dráhu. CAPSTONE se tak stal prvním lidským výtvorem na dráze NRHO (near-rectilinear halo orbit), kterou má v budoucnu využívat kosmická stanice Gateway, která má podpořit mise z programu Artemis. CAPSTONE se však nestal jen první sondou na této dráze, ale i prvním CubeSatem, který obíhá kolem Měsíce. V průběhu následujících pěti dnů jsou naplánovány další dva manévry, které doladí oběžnou dráhu. Jakmile budou tyto manévry dokončeny, bude možné zahájit analýzy dat, zda jsou všechny parametry dráhy v pořádku.

Koutové odražeče od NASA pro evropskou lunární misi

Agentura NASA dodala agentuře ESA pole koutových odražečů, které umožní, aby mohla být sonda Lunar Pathfinder na oběžné dráze Měsíce zaměřena pomocí laseru vypáleného ze Země. Laserová měření s centimetrovou přesnosti budou sloužit jako nezávislá kontrola toho, jak se sondě samotné daří určovat svou pozici s využitím signálů navigačních družic GPS a Galileo ve vzdálenosti cca 400 000 kilometrů. Cílem je prověřit koncept lunární družicové navigace, ale také zajištění přenosové kapacity předtím, než Evropa připraví vyhrazený program Moonlight.

X-37B je zpět

Na ranveji Shuttle Landing Facility na Kennedyho středisku dnes v 11:22 SEČ přistál armádní miniraketoplán X-37B. Jeho mise OTV-6 tak trvala 908 dní. 12. listopadu 18:10

Teleskop Euclid prošel vakuovými testy

Teleskop Euclid

V areálu společnosti Thales Alenia Space ve francouzském Cannes se po více než měsíci otevřely masivní dveře zdejší termálně-vakuové komory. Skončily tím zevrubné testy evropského teleskopu Euclid, jehož úkolem má být průzkum temných složek vesmíru. Kompletně sestavený teleskop byl ve zmíněné komoře vystaven podmínkám, které na něj čekají v kosmickém prostředí. Vůbec poprvé také mohly být jeho palubní subsystémy kompletně otestovány. Dřívější testy prověřovaly funkci systémů samostatně, ale zde se mohlo poprvé ověřit, jak vše funguje dohromady.

Nová meteodružice má zajištěnou energii

NASA potvrdila, že 10. listopadu vypuštěná družice JPSS-2 i přes prvotní komplikace úspěšně vyklopila svůj fotovoltaický panel. Experti analyzují, co způsobilo problémy při prvních pokusech. 11. listopadu 13:40

Pátý ročník Czech Space Weeku zve k návštěvě

Je jedno, zda jste „jen“ zájemce o vesmír a baví Vás kosmonautika, můžete být třeba učitel, který hledá vhodnou inspiraci pro své studenty, ale dveře jsou otevřeny o nově vzniklým start-upům, či zavedeným firmám. O čem je vlastně řeč? O největším českém festivalu, který se zaměřuje na kosmický průmysl. Czech Space Week totiž za pár dní zahájí svůj již pátý ročník. Stejně jako v minulých letech je pro zájemce připravena řada akcí, mezi kterými si asi každý najde něco, co jej zaujme. V rámci dnešního článku se Vás pokusíme seznámit alespoň s některými zajímavými momenty celé akce, jejímž mediálním partnerem jsme se stali i pro tento ročník. Czech Space Week je v roce 2022 naplánován na období mezi 28. listopadem a 2. prosincem.

Nafukovací štít LOFTID zvládl svou misi

Při dnešním startu rakety Atlas V letěl na oběžnou dráhu také technologický demonstrátor nafukovacího štítu LOFTID. Pokud by se tato technologie osvědčila, mohla by v budoucnu umožnit posílat větší sondy na všechna tělesa s atmosférou – třeba na Mars, Venuši nebo Titan. Využití by se našlo i při návratu větších strojů na Zemi. Aby se nová technologie otestovala v opravdu drsných podmínkách, byl LOFTID uvolněn na specifické dráze. Nejprve se od horního stupně Centaur na dráze ve výšce zhruba 810 kilometrů odpojila družice JPSS-2 a poté horní stupeň provedl dva zážehy – výsledkem byla dráha s apogeem (nejvyšším bodem dráhy) ve výšce okolo 660 kilometrů, ovšem perigeum (nejnižší bod oběžné dráhy) mělo výšku -17 kilometrů. Díky tomu bylo zajištěno, že nafukovací štít LOFTID zažije poměrně prudký vstup do atmosféry a tím pádem zkouška přinese optimální prověření jeho odolnosti.

Jak se rodil nejchladnější přístroj na JWST?

Přístroj MIRI

Teleskop Jamese Webba, společné dílo americké, evropské a kanadské kosmické agentury, bývá někdy označován jako nástupce Hubbleova teleskopu. To však není tak přesné. V zásadě můžeme říct, že je pokračovatelem více teleskopů. Díky zapojení přístroje MIRI (Mid-InfraRed Instrument) se JWST stal také nástupcem teleskopů jako byl evropský ISO (Infrared Space Observatory), či americký Spitzer. Na středních infračervených vlnových délkách vypadá vesmír velmi odlišně, než na co jsme zvyklí při pohledu našima očima. Toto konkrétní pásmo se táhne mezi vlnovými délkami 3 – 30 mikrometrů a můžeme v něm odhalit kosmické objekty o teplotách 30 – 700 °C. V takovém případě jsou i objekty, které se ve viditelném světle jeví tmavé, krásně jasné.