Články autora 'Dušan Majer':

ŽIVĚ: Přeparkování lodi Crew Dragon

Na ISS je v těchto dnech hodně živo. Uznejte sami – 21. července má startovat laboratorní modul Nauka, 23. července se má odpojit Progress MS-16, který s sebou odveze modul Pirs, 29. července se připojí modul Nauka, 30. července startuje nepilotovaný Starliner, který se 31. července připojí k ISS. A právě poslední zmíněný moment má přímou vazbu na dnešní článek. Starliner se totiž má připojit na adaptér IDA-2, který aktuálně okupuje kosmická loď Crew Dragon. Aby tedy byl harmonogram na ISS ještě nabitější, čeká nás ve středu přeparkování lodi Crew Dragon na nedaleký port IDA-3. NASA TV bude celý přesun vysílat živě a v našem článku najdete okno přehrávače.

Česká kosmická mise SLAVIA

O tom, že se v České republice pracuje na skvělých kosmických projektech, nemůže být sporu. České firmy i akademická pracoviště se podílí na celé řadě významných mezinárodních projektů. Nyní však přichází čas posunout se na další úroveň. Česká republika se dočká svého prvního projektu, který spadá do Národního kosmického plánu. Evropská kosmická agentura totiž k realizaci doporučila projekt SLAVIA (Space Laboratory for Advanced Variable Instruments and Applications). Jeho potenciál není malý, protože by mohl položit základy pro budoucí těžbu planetek. Konkrétně půjde o dvě družice s hmotností 20 kilogramů. Každá z nich bude mít na palubě tři přístroje, které budou studovat hlavně úlomky planetek (resp. meziplanetární hmoty obecně), které vstupují do naší atmosféry.

ŽIVĚ A ČESKY: New Shepard poletí poprvé s lidmi

Čekání na první pilotovanou misi suborbitálního nosiče New Shepard je u konce. Firma Blue Origin plánuje start s čtyřčlennou posádku na úterý v 15:00, ale vše bude záležet jako obvykle na souhře mnoha faktorů – od techniky po počasí. Do kosmického prostoru nad mezinárodně uznávanou hranici ve výšce 100 kilometrů se podívá nejen zakladatel Blue Origin, Jeff Bezos a jeho bratr Mark, ale také dva zajímaví lidé. Při tomto letu totiž padnou hned dva rekordy. Na palubě bude jak nejstarší (Wally Funk), tak i nejmladší člověk (Oliver Daemen), který překročí hranici kosmického prostoru. Pokud budete mít čas a chuť, rádi bychom Vás pozvali ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.

Stupeň Astris rozšíří možnosti Ariane 6

Evropská kosmická agentura se rozhodla, že rozšíří schopnosti chystané rakety Ariane 6 pomocí dodatečného horního stupně Astris. Kontrakt na vývoj za 90 milionů euro byl podepsán s hlavním dodavatelem, firmou Arianespace. Jedná se o součást strategie ESA, která chce rozšířit schopnosti nové rakety, aby byla schopna pokrýt širší spektrum požadavků na dopravu do kosmického prostoru. Astris, který má letět poprvé v polovině roku 2024, bude nepovinný přídavný horní stupeň pro Ariane 6 vybavený rozhraním pro přímé připojení nákladu. Tento horní stupeň by měl umožnit Ariane 6 obsloužit nové spektrum dopravních služeb. Raketa by totiž díky němu mohla zvládnout i mise s komplexními přesuny mezi oběžnými drahami.

Sluneční plachetnice, která prozkoumá planetku

Program NEA Scout počítá se sluneční plachtou

Sonda Near-Earth Asteroid (NEA) Scout je jedním ze sekundárních nákladů, které se svezou při misi Artemis I, prvním nepilotovaném letovém testu rakety SLS a lodi Orion. NEA Scout má malé rozměry srovnatelné s větší krabicí od bot a nyní byla sonda uložena do dispenzeru a usazena do prstencového adaptéru, který propojí SLS a Orion. Při misi Arteis I totiž nepůjde jen o test rakety a lodi, ale jde i o možnost, jak dostat v rámci programu Artemis malé sondy (jako je NEA Scout) k Měsíci i dál. „NEA Scout bude první americkou meziplanetární misí, která využije pohon slunečním zářením,“ říká Les Johnson, hlavní technologický pracovník z Marshallova střediska a dodává: „Měli jsme už pár zkoušek plachetnic na oběžné dráze Země, ale nyní jsme připraveni ukázat, že můžeme použít tento nový typ pohonu sond k tomu, abychom se dostali na nová místa a provedli důležitou vědu.“

Přípravy Webbova teleskopu pokračují

Před pár dny jsme na našem webu vydali článek o zhodnocení, které ukazuje, že Dalekohled Jamese Webba i jeho nosná raketa Ariane 5 jsou na správné cestě ke startu. Ale to rozhodně neznamená, že by se v dalších měsících inženýři nudili. Právě naopak. Čeká na ně ještě mnoho zodpovědné práce, ale přesto můžeme říct, že předlouhý seznam všemožných úkolů, testů, zkoušek a ověřování se už výrazně ztenčuje. Experti v posledních době dosáhli významného pokroku v rámci závěrečné série zkoušek Dalekohledu Jamese Webba. Byly dokonce splněny hned tři velké milníky, čímž se tento nejkomplexnější a nejschopnější vědecký kosmický teleskop jaký byl kdy postaven, výrazně přiblížil k plné připravenosti na cestu dlouhou skoro 1,6 milionu kilometrů. Dnes si tyto tři důležité milníky představíme.

Přepnutí se podařilo, Hubble ožívá!

Expertům z NASA se 15. července podařilo aktivovat záložní hardware na Hubbleově teleskopu. Toto přepnutí bylo nutné k vyřešení problému, který 13. června potkal počítač zodpovědný za řízení vědeckých přístrojů. Ten přestal pracovat, čímž byl pozastaven sběr vědeckých dat. Samotné přepnutí obnášelo aktivování záložní jednotky PCU (Power Control Unit) a záložního systému CU/SDF (Command Unit/Science Data Formatter) na druhé straně jednotky SI C&DH (Science Instrument and Command & Data Handling). PCU distribuuje elektřinu do jednotlivých částí a CU/SDF posílá a formátuje pokyny a nasbíraná data. Kromě toho došlo k přepnutí dalších systémů na palubě na jejích záložní rozhraní, aby mohlo dojít k propojení záložních systémů v SI C&DH. Jakmile byly tyto kroky dokončeny, mohl být záložní počítač zodpovědný za řízení vědeckých přístrojů v té samé jednotce aktivován. Následně do něj byl nahrán letový software, načež se přešlo do běžného provozního režimu.

Automatická navigace pro sebevražednou sondu

Když americká sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) zahájí závěrečnou fázi své mise, bude mít k dispozici čtyřmegapixelový snímek prázdnoty, kterou jen výjimečně doplní pouze pár velmi slabě svítících teček. V tuto chvíli bude sonda od svého cíle vzdálena jen něco mezi 87 000 a 98 000 kilometry, přičemž tuto vzdálenost urazí za zhruba 4 hodiny. Jejím cílem (doslova) bude malá planetka Dimorphos. Sonda do ní ve velké rychlosti narazí, čímž by měla drobně (ale měřitelně) ovlivnit její oběžnou dráhu. Ve zmíněné vzdálenosti by i drobná chyba v manévrování mohla být rozhodující – zasáhne DART asteroid, nebo jej mine vzájemnou rychlostí 21 000 km/h. DART svůj cíl spatří jen asi hodinu před kolizí, takže aby se maximalizovala pravděpodobnost, že sonda zasáhne tuto málo jasnou a z většiny neznámou planetku, je zapotřebí nový navigační systém, který by dokázal samostatně navádět sondu bez jakéhokoliv lidského zásahu.

Sonda Lucy ponese zprávu pro nálezce

V 70. letech se čtyři sondy vydaly na cestu mimo Sluneční soustavu. Jakožto první lidmi vyrobené objekty mířící do mezihvězdného prostoru dostaly sondy Pioneer 10 a 11 speciální plaketu a sondy Voyager 1 a 2 pak zlatou desku. Ve všech případech šlo o symbolickou zprávu pro případné mimozemské nálezce, kteří by jednou mohli na tuto sondu narazit. NASA nyní chce tento odkaz obnovit. Sonda Lucy sice Sluneční soustavu neopustí, přesto dostane podobnou plaketu. Jelikož však zůstane v naší soustavě, nebude vzkaz určen mimozemšťanům, ale půjde spíše o časovou schránku určenou příštím generacím.

Dopady těles na Europu

Jupiterův měsíc Europa - červené pruhy jsou tu jasně vidět.

Na našem Měsíci jsou dobře vidět dopady mikrometeoroidů – jeho dávný povrch je posetý krátery. Jupiterův ledový měsíc Europa zažívá podobné bombardování a k tomu má jako bonus ještě porci intenzivní radiace. Když je povrchový materiál zvířen zásahem, dočká se hmota dopravená k povrchu zásahu vysokoenergetickým elektronem, který urychlil Jupiter. Vědci nyní studují účinky malých dopadů na povrch Europy. Vše je součástí příprav na misi Europa Clipper i na budoucí misi landeru. Europa je vědecky mimořádně zajímavá díky svému slanému oceánu pod silnou vrstvou ledu, ve kterém by mohly být podmínky pro vznik života. Tato voda také může pronikat skrz ledovou krustu na povrch měsíce.