sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Starfall Demo)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

MDA Space

Společnost MDA Space kupuje výrobce malých družic Blue Canyon Technologies (BCT) za 620 milionů dolarů. Kanadské společnosti to poskytne lepší přístup na trh s vládními zakázkami.

Jio Platforms

Společnost Jio Platforms, která vlastní největšího indického telekomunikačního operátora, se snaží pronajmout si širokopásmovou kapacitu u globálních družicových konstelací, aby v zemi nastartovala svou vlastní suverénní síť na nízké oběžné dráze Země.

Spark Space

Čínský startup Spark Space si po testech motorů Lieyan-2 zajistil v řadě kol financování pro projekt, o kterém tvrdí, že bude největší raketou na světě s elektrickým čerpadlem.

EQT

Soukromá investiční společnost EQT získává společnost Exolaunch, která se zabývala vypouštěním stovek družic pro sdílenou dopravu. EQT tak pomůže uspokojit rostoucí poptávku po vypouštění těchto produktů.

Deep Space Network

Vyšetřování NASA dospělo k závěru, že škody ve výši několika milionů dolarů na jedné z největších antén sítě Deep Space Network (DSS-14 Goldstone) byly způsobeny nedostatečným výcvikem personálu a chybnými pracovními postupy.

Look Up

Francouzský startup Look Up, který se zabývá vesmírným dohledem, plánuje využít síť pozemních stanic Skynopy k automatizaci své navrhované služby pro zamezení srážkám na nízké oběžné dráze Země.

PiLogic

Společnost PiLogic, startup vyvíjející software pro umělou inteligenci, který identifikuje poruchy a předpovídá selhání družic, podepsala dohodu s Výzkumnou laboratoří amerického letectva, aby otestovala, zda její technologie může zlepšit způsob, jakým operátoři kosmických zařízení detekují a diagnostikují problémy na oběžné dráze.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Vítězslav Škorpík

S Webbem za hlubokým nebem – 13. díl

Od našeho posledního setkání u seriálu o teleskopu Jamese Webba už uplynula poměrně dlouhá doba, od setkání u posledního standardního dílu uteklo času ještě více. Je tedy nejvyšší čas se podívat na něco nového. Ani v uplynulých měsících Webbův teleskop rozhodně neměl klidné období, pozorování probíhala zběsilým tempem a bylo zveřejněno množství velmi zajímavých výsledků. Některé přišly až v srpnu a nyní na začátku září, dostanou se tak až do dalšího dílu seriálu, nebo se jim budeme věnovat samostatně. Na co se dnes ale můžeme těšit? Podíváme se na dvě fascinující mlhoviny, protohvězdu, mladou hvězdu s akrečním diskem i jednu zajímavou exoplanetu, jejíž existenci JWST potvrdil. Začneme ale jako obvykle v dalekém vesmíru, konkrétně u kvasarů a galaxií.

Cesty za kosmonautikou: Anglie 2023

V dnešním článku bych rád splatil jeden dluh, který vůči redaktorům našeho webu, ale především vám našim fanouškům mám. Když jsme totiž v květnu loňského roku vyjeli na návštěvu Anglie, slíbil jsem, že v případě, že bude tato návštěva zajímavá i po stránce kosmonautické, napíšu z ní článek na náš web. A skutečně, výprava se velmi vydařila a viděli jsme mnoho úžasných exponátů souvisejících s kosmonautikou či alespoň letectvím. Přesto jsem se k sepsání článků, a to z mnoha důvodů, dostal až nyní. Doufám, že si ale i tak zpětně a na dálku s námi návštěvu Velké Británie užijete, stejně jako jsme si ji velmi užili my.

Top 5 písní a básní souvisejících s kosmonautikou

V minulém díle našeho letního seriálu TOP 5 jsme se věnovali významným fyzikům, kteří nějakým způsobem zásadně ovlivnili kosmonautiku. Nyní nás čeká už jen poslední díl, protože se prázdniny nezadržitelně chýlí ke konci. Rozhodl jsem se však udělat poslední díl trochu odlehčený, méně vážný než obvykle a víceméně se tentokrát zcela vyhnout vědě. Naopak se podíváme do oblasti umění, totiž na několik zásadních písní nebo básní, které s kosmonautikou souvisejí. Samozřejmě, že výběr byl trochu náročný, ale nakonec se myslím podařil poměrně hezky, byť některé zajímavé skladby jsem musel bohužel vynechat.

Albert Einstein v roce 1921, v roce kdy získal Nobelovu cenu. Nikoliv ovšem za speciální či obecnou teorii relativity, nýbrž za "za příspěvky k teoretické fyzice, zejména za objev zákonitostí fotoelektrického jevu".

Top 5 fyziků, kteří ovlivnili kosmonautiku

V minulém dílu našeho letního seriálu jsme uzavřeli téma objevů kosmických observatoří. Dnes se zaměříme opět na jedno životopisné téma. Podíváme se totiž na pět fyziků, kteří zásadním způsobem ovlivnili kosmonautiku. Abych předešel otázkám a nepříjemným komentářům, podotýkám rovnou, že jsem vybíral spíše méně známá jména, která by si zasloužila více zpropagovat a také osoby, o nichž jsme na našem webu ještě podrobně nemluvili. Takže fyziky jako Albert Einstein, Isaac Newton, James Clerk Maxwell, Richard Feynman či Douglas Osheroff zde nečekejte. Přesto si myslím, že by vás můj výběr mohl zaujmout.

Top 5 objevů sond Voyager

Minule jsme skončili s fyzikálními observatořemi, a to konkrétně dílem věnovaným sondě Planck. V dnešním dílu našeho seriálu TOP 5 se podíváme spíše do oblasti planetologie, totiž na nejzásadnější objevy dvojice sond, které stále ještě fungují, ale už se staly legendami světové kosmonautiky. Více než 45 let činnosti obou Voyagerů, neboť právě o nich hovoříme, jak jste už zřejmě poznali, zanechalo v historii vědy a dobývání vesmíru nesmazatelnou stopu. Málokterá další sonda se může pochlubit tolika prvenstvími. Dneska se podíváme alespoň na některé z nich.

Planck

Top 5 objevů sondy Planck

V minulém dílu našeho letního seriálu jsme si představili nejzajímavější objevy lovce extrasolárních planet, americké sondy Kepler. Dnes se z USA přesuneme do Evropy a z blízkého vesmíru naopak do vzdálenějšího. Představíme si totiž některé důležité objevy sondy Planck, která působila v kosmickém prostoru v letech 2009 – 2013. O sondě Planck jsme na našem webu mluvili již nesčetněkrát, v poslední době třeba v souvislosti s tím, co nám říká o tvaru a velikosti vesmíru či o záhadné chladné skvrně. Objevů stojících za touto významnou observatoří je však podstatně více. Některé si tedy dnes popíšeme.

Teleskop Kepler

Top 5 objevů dalekohledu Kepler

V minulém dílu našeho seriálu TOP 5 jsme si probrali nejlepší objevy Comptonovy gama observatoře, vrcholné sondy věnující se gama astronomii. Jen těžko bychom ale mohli udělat TOP 5 věnované astronomickým observatořím bez tématu exoplanet, které se nám objevuje vždy a všude a doprovází snad všechny seriály. Není divu, jde o jedno z nejzajímavějších a nejaktuálnějších témat současného výzkumu. Přestože se exoplanetám věnovala už celá řada astronomických observatoří, nutno konstatovat, že prozatím zdaleka největší stopu zanechala americká sonda Kepler, které se dnes budeme věnovat a představíme si její nejdůležitější objevy.

Top 5 objevů Comptonovy observatoře

V minulém díle našeho seriálu TOP 5 jsme probírali nejzásadnější objevy Spitzerova vesmírného dalekohledu pracujícího v infračervené oblasti. A že jich bylo. Dnes se přesuneme z infračervené oblasti do oblasti vysoce energetického záření gama. Zůstaneme však u velkých observatoří NASA z přelomu 80. a 90. let, podíváme se totiž na Comptonovu gama observatoř. Ta startovala v roce 1991 na americkém raketoplánu Atlantis při misi STS-37, jako druhá ze čtyř velkých observatoří NASA. Předběhl ji pouze Hubbleův kosmický dalekohled. Observatoř Compton je dodnes jedním z nejtěžších nákladů, který kdy byl vynesen v celku do kosmického prostoru. A přestože už před ní některé přístroje zaměřené na vysokoenergetickou fyziku v kosmu působily, Compton svými výsledky jasně vyniká. Pojďme se tedy dnes aspoň na ty nejdůležitější podívat.

Rentgenová observatoř Chandra

Chandra – 25 let v kosmickém prostoru

Rentgenový teleskop Chandra je jedním z nejdůležitějších kosmických dalekohledů minulosti i současností. Na svém kontě má celou řadu důležitých fyzikálních a astronomických objevů i množství velmi povedených fotografií. V uplynulých letech jsme o této observatoři hovořili na našem webu poměrně často, avšak teď to uděláme znovu, protože právě dnes uplynulo 25 let od jejího startu do kosmického prostoru. Celé čtvrtstoletí funkční nevydrží ani zdaleka každý kosmický dalekohled. Je tedy zcela na místě si Chandru v tomto článku připomenout.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.