Artemis 2
Kosmická loď Orion pro misi Artemis 2 byla instalována na raketu Space Launch System, přičemž přípravy na oblet Měsíce stale pokračují.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Kosmická loď Orion pro misi Artemis 2 byla instalována na raketu Space Launch System, přičemž přípravy na oblet Měsíce stale pokračují.
Společnost Arianespace potvrdila, že první let výkonnější verze rakety Ariane 64 byl odložen na příští rok.
Německý startup HyImpulse získal 45 milionů eur, které využije k vývoji SL1, malé nosné raketě schopné vynést na oběžnou dráhu až 600 kilogramů.
Jihokorejský startup Innospace oznámil, že získal vládní schválení pro svůj první pokus o vypuštění na orbitální dráhu, který by se mohl uskutečnit již koncem měsíce.
Společnost ECAPS AB, švédský poskytovatel pohonných technologií, oznámila úspěšné testování své nové technologie Fast-Start Thruster (FAST), který umožňuje kapalným pohonným systémům LMP-103S dosáhnout provozní teploty a plné připravenosti do 48 sekund od zapálení.
Plány společnosti Innovative Rocket Technologies (iRocket) na plně opakovaně použitelný nosič pro vynášení družic získaly podporu po prvním letovém testu střely krátkého doletu IRX-100, u které startup doufá, že v blízké budoucnosti vygeneruje příjmy na podporu svého orbitálního nosiče Shockwave.
Ministerstvo letectva schválilo návrh společnosti SpaceX zdvojnásobit počet startů na vesmírné základně Vandenberg a začít tam využívat druhou odpalovací rampu.
Polský výrobce optických systémů Scanway Space získal svou první zakázku od americké společnosti, v tomto případě od Intuitive Machines, na multispektrální dalekohled pro mapování povrchu Měsíce.
Společnost Beyond Gravity zvažuje rozšíření výroby pohonných mechanismů solárních panelů na Floridě na podporu projektu Golden Dome a dalších amerických vesmírných projektů poté, co zdvojnásobila výrobní prostor v Evropě pro hardware, který udržuje družice namířené směrem ke Slunci.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Spousta aplikací, které považujeme za běžné díky našim chytrým mobilním telefonům a tabletům, sice začíná pomalu pronikat i na Mezinárodní kosmickou stanici, ovšem kosmické lodě, které dokud brázdily či brázdí vesmír, jsou nepoměrně konzervativnější. Přestože u nich dochází k postupné modernizaci, stále připomínají v oblasti designu a IT spíše technologické dědečky. Využít nové technologie naplno, počítat s nimi už od samého počátku a dát tak kosmickým lodím konečně pořádný nádech 21.století se nyní snaží Boeing se svým připravovaným strojem CST-100 ve spolupráci s lídrem na trhu s mobilními telefony, firmou Samsung.
Představte si, že můžete získat snímek jakéhokoliv místa na Zemi z oběžné dráhy, který není starší než deset minut. Jistě můžete namítnout, že do pověstné křišťálové koule, která dokázala zobrazovat video v reálném čase a to i z uzavřených prostor, to má ještě daleko. Oproti službám Urthecast a HDEV v současnosti nabízejícím snímkování Země z Mezinárodní kosmické stanice, jde však projekt Flock společnosti Planet Labs zase o něco dále a více se tak možnostem křišťálové koule blíží. Nad celou Zeměkoulí chce totiž Planet Labs rozprostřít síť snímkovacích družic, dodávajících neustále aktuální záběry zemského povrchu.
Změny na hvězdném nebi pozorují lidé už tisíce let. S rozvojem astronomie jsme se dočkali přesnějších popisů pozorovaných jevů a nákresů, které mohou pomoci i dnešním moderním astronomům. Opravdový boom nastal ve 20. století, kdy se astronomie roztáhla po celém elektromagnetickém spektru s čím dál větším rozlišením. Kosmonautika zase dovolila vystěhovat teleskopy do kosmu a co víc, dovolila si objekty ve Sluneční soustavě doslova zblízka ohmatat. Díky tomu můžeme obdivovat dynamiku vesmíru, nejen toho vzdáleného, ale i v našem blízkém okolí. Ovšem kousek, který se nyní povedl sondě Cassini nemá patrně zatím v dějinách výzkumu vesmíru obdoby. Sondou Cassini byl zdokumentován vznik malého ledového objektu v prstencích Saturnu, který může být novým měsícem a může také poskytnout vodítka k pochopení procesu tvorby známých měsíců planety.
Tak přesně tímto způsobem chce NASA zapojit fanoušky do sledování konce unikátní mise, jež měla za úkol zmapovat měsíční atmosféru a částice prachu rozptýlené v okolí našeho nebeského souputníka. To jestli se sotva znatelnému obalu Měsíce dá říkat atmosféra, jsme probírali v článku, kde je popsána i mise LADEE. Dnes už můžeme říci, že úkoly na ni nakladené splnila sonda LADEE na výbornou. Všechny její systémy nepostihla žádná výrazná disfunkce a tak se mohla konat nejen primární vědecká část mise, ale také její nadstavba, která možná přinese ještě zajímavější výsledky.
NASA stále pokukuje po Měsíci. Program Constellation, který ji tam měl dostat, byl bohužel stopnut a tak to chce největší státní kosmická agentura zkusit jinak. Pokusí se aplikovat úspěšnou metodu, jíž využila v programu COTS (Commercial Orbital Transportation Services), který umožnil zásobování ISS loděmi soukromých společností. Tentokrát se chce zaměřit na komerční využití Měsíce. Do programu COTS vložila nejen své know-how, ale i peníze ze svého rozpočtu. To při jeho současném nastavení již není možné. Ovšem své archivy, podobně jako před lety, otevře společnostem, jež by chtěly na Měsíci provozovat těžbu, turistiku a další potenciálně výdělečné aktivity. Pokud se záměr zdaří, NASA doufá, že se na úspěšné vlně také sveze a pronajme si tyto služby pro výzkumné účely.
Dnes je Čína jedním ze dvou států, které jsou aktuálně schopné dostat člověka na oběžnou dráhu okolo Země. I technologie obou států jsou velmi podobné, neboť čínská kosmická loď Shenzhou má z větší části společné prvky s ruskou (sovětskou) lodí Sojuz. Číňané vsadili v tomto případě na osvědčený stroj, který zakoupili od Rusů, včetně odborného zaškolení svých inženýrů. Ale nemuselo tomu tak být. Pokud by nedošlo k jistým politickým událostem, mohla být první čínská loď zcela jiná, kompletně navržená v Číně a hlavně nasazená o celých 30 let dříve.
O eliminaci kosmického odpadu na nízké oběžné dráze jsme už psali mnohokrát. Většina připravovaných technologií se zaměřuje na stahování vysloužilých družic nebo velkých fragmentů. Do praxe už se prosazuje plánovaná deorbitace funkčních kosmických strojů po skončení jejich mise. Tyto velké objekty jsou ovšem v hledáčku armádních i civilních sledovacích stanic. Díky tomu se jim je možné vyhnout, což je případ Mezinárodní kosmické stanice. Na drobné úlomky, atakující povrchy modulů či panely solárních článků zatím neexistuje adekvátní protizbraň. Několik konceptů se v minulosti vyskytlo, například masivní štít, který by do sebe nechal drobné částečky narážet a po určité době by sestoupil do hustých vrstev atmosféry, kde by shořel. Japonci se nyní pokusili o trochu jiný princip zachycení odpadu, ovšem konec mu přichystali stejný.
Když satelity dosáhnou konce jejich pracovního života, mohou představovat hrozbu pro jiné kosmické lodi a další lidské výtvory, protože i nadále obíhají ve stavu nečinnosti po mnoho desetiletí na zemské orbitě. Ale teď se blíží první kosmické testování nového způsobu deorbitace, čili opuštění oběžné dráhy nebo přesněji sestupu z oběžné dráhy pro nefunkční vysloužilé satelity bezpečným způsobem.
Když prezident Obama zrušil program Constellation zaměřený na znovudobytí a trvalejší průzkum Měsíce navržený jeho předchůdcem, byla NASA zpočátku trochu zmatená. Aby také ne, když vám prakticky přes noc někdo rozmetá několik let práce. Naštěstí byl stanoven nový cíl. Je jím přistání na asteroidu. K jeho splnění lze velkou část techniky z Constellation použít. Kosmická loď Orion (po určitou dobu označovaná jako MPCV) zůstane stejná, pouze ji namísto Aresu-I vynese do kosmu přímo Ares-V přeměnivší se nyní v SLS. Co se však musí podstatně změnit jsou skafandry. Na místo pohybu v šestinové gravitaci Měsíce (vztaženo k zemskému povrchu), potřebujete při misi k asteroidu skafandry pro pohyb v beztíži.
Přinutit cokoliv k návratu z oběžné dráhy do lůna matky Země je někdy docela kumšt. Vedle tradičního raketového motoru se dnes zkoušejí i různé alternativy. Jedna z technologií, která má umožnit zpomalení satelitu nebo obecně kosmického stroje z první kosmické rychlosti a jeho sestup do atmosféry bez využití drahocenného paliva se momentálně testuje na miniaturním satelitu (Cubesatu), který byl 20.listopadu tohoto roku vypuštěn z ISS. Profesoři a studenti ze San José State university, kteří za návrhem a vytvořením demonstračního Cubesatu stojí, nazývají zařízení docela trefně jako Exo-brzdy (Exo-brakes).
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.