NewOrbit Space
NewOrbit Space, britský startup vyvíjející družice pro velmi nízkou oběžnou dráhu Země (VLEO), získal v investičním kole série A 18,5 milionu dolarů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NewOrbit Space, britský startup vyvíjející družice pro velmi nízkou oběžnou dráhu Země (VLEO), získal v investičním kole série A 18,5 milionu dolarů.
Společnost Axiom Space odhalila návrh dalšího prvku lunárního skafandru, který vyvíjí pro NASA ve spolupráci s návrhářskou společností Prada.
Společnost Quantum Space, vedená bývalým administrátorem NASA, která vyvíjí vysoce obratné kosmické družice pro mise národní bezpečnosti, vstoupí na burzu sloučením se společností pro speciální akvizice SPAC.
Společnost The Exploration Company provedla pádové testy kosmické lodi Nyx, kterou vyvíjí pro přepravu nákladu na nízkou oběžnou dráhu Země před zkušebním letem v roce 2028.
Italský operátor Leaf Space 27. května představil novou službu vesmírného připojení. Technologie s názvem TreeNet si klade za cíl usnadnit bezproblémovou vesmírnou komunikaci tím, že s jednotlivými družicemi zachází jako s uzly v propojené komunikační síti.
Společnost Apex získala více než 200 milionů dolarů na rozšíření vlastních výrobních kapacit pro družice a 5. června oznámila kolo financování, které podle slov společnosti téměř zdvojnásobilo hodnotu výrobce na 2,3 miliardy dolarů.
Společnost Amazon koncem tohoto měsíce vynese při startu rakety Ariane 6 svůj dosud největší počet širokopásmových družic Amazon LEO s využitím modernizovaných nosičů.
Startup AstroForge, který se zabývá těžbou z asteroidů, dokončil montáž své nejnovější družice DeepSpace-2, která bude vypuštěna koncem tohoto roku. Startup přitom využil poznatky z neúspěšné mise v loňském roce.
Společnost Axiom Space 4. června oznámila, že do svého nejnovějšího kola financování přidala více než 175 milionů dolarů, přičemž se k investorům společnosti připojila největší japonská banka.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Závěr roku byl z hlediska kosmonautiky opravdu hektický. Na Zemi doputovaly vzorky dokonce ze dvou vesmírných těles. Čínská sonda Chang’e 5 přivezla měsíční regolit a Hayabusa 2 horninu z asteroidu. K ISS se vydala zásobovací mise CRS-21. Nešlo o nic menšího než novou verzi zásobovací lodě Dragon od SpaceX. Tato firma se v prosinci postarala o úžasný zážitek pro své fanoušky, když si udělal krátký výlet k obloze prototyp Starship ve verzi SN-8. Na Falconu 9 startovala družice SXM-7. Na témže typu rakety zahájila svojí misi i tajná vojenská družice NROL-108. To NROL-44 se nechal vynést na hřbetě rakety Delta IV Heavy. Svou premiéru si odbyla i čínská raketa Dlouhý pochod 8.
Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.
Sonda Luna 16 dopravila na Zemi 101 gramů materiálu z povrchu Měsíce, konkrétně z Moře hojnosti. Toto množství bylo výrazně menší, než kolik přivezly mise Apollo, ale to význam mise nijak nesnižuje. Luna 16 se stala první automatickou sondou, která na Zemi přivezla vzorky z nějakého cizího tělesa. A mimochodem – její vzorky se dostaly také do Československa.
20. září roku 1970 přistála na povrchu Měsíce sovětská sonda Luna 16. Jejím úkolem bylo odebrat z Měsíce vzorky a dopravit je na Zemi. V tomto díle si představíme události, které této misi předcházely, popíšeme si start sondy ze sovětského kosmodromu Bajkonur na špici nosné rakety Proton-K a přes přelet k Měsíci, usazení na jeho oběžné dráze se dostaneme až k okamžiku přistání.
Astronauti jsou lidé jako my. To znamená, že se neobejdou bez jídla a pití. Zatímco u jiných systémů podpory života (vody a vzduchu) existuje určitá úroveň recyklace či zpracování na palubě kosmických lodí a stanic, u potravin nic takového možné není – vše se tedy musí dovážet nákladními loděmi. Zapomeňte však na jídlo nevalné chuti v tubách, jídelníček dnešních kosmonautů je o poznání pestřejší.
V dnešním dílu Vesmírné techniky se podíváme na další z živlů, který člověk potřebuje k tomu, aby mohl žít na palubě kosmických příbytků. Po vzduchu, který jsme probírali minule, je dnes na řadě voda. Bez vody se nedá žít. Astronauti na kosmických stanicích se bez ní také neobejdou. Sice vodu přijímají i pitím, ale většinu ji snědí s potravou. A aby se nemusela všechna voda na oběžnou dráhu složitě vozit, je potřeba ji recyklovat.
Listopad měl dvě skutečně velké události. Podíváme se na ně hned v úvodu těchto Vesmírných výzev. K ISS se vydala mise Crew-1 se čtyřmi astronauty na palubě. Z čínského kosmodromu Wenchang startovala sonda Chang’e 5. Její další dobrodružství zpracují až prosincové Výzvy. Smutně dopadl start rakety Vega. NROL-101 zamířil k obloze na vrcholku rakety Atlas V. O první přistání 1. stupně se pokusila raketa Electron. Dále shlédneme starty družic GPSIII-04, Sentinel 6A a Starlink. Budete moci sledovat i ruský výstup do volného prostoru z ISS. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes možná o něco později než ve 20:00, kvůli delšímu času zpracování dat na Youtube.
Minulý díl Vesmírné techniky byl takovým základním představením systémů, které v kosmických lodích a na stanicích zajišťují optimální podmínky pro lidskou posádku. Dnes se zaměříme na systém ze všech nejdůležitější. Bez dýchatelné atmosféry by totiž nemohla existovat žádná kosmická mise. Je potřeba zajistit nejen optimální složení vzdušné směsi, ale i její tlak či teplotu.
Poměrně dlouhou dobu se Vesmírná technika nevěnovala pilotované kosmonautice. Dnes by to ráda napravila. Stejně jako všichni ostatní lidé, musí astronauti v kosmických lodích a na kosmických stanicích dýchat vhodnou atmosféru, pít vodu, jíst potraviny, ale také se zbavovat odpadů. Aby byly tyto nezbytné podmínky splněny, se starají systémy zajištění životních podmínek pro posádku, které se někdy také označují jako systémy podpory života.
Od Měsíce, do kterého jsme narazili v minulém dílu, se vrátíme zpět k Zemi, nikoliv však na její nízkou oběžnou dráhu. V dněšní Vesmírné technice budeme kroužit podstatně výše. Pod zkratkou TDRSS (Tracking and Data Relay Satellite System) se skrývá systém tvořený družcemi TDRS (Tracking and Data Relay Satellite) na geostacionární dráze a pozemními stanicemi. Díky tomuto systému můžeme nepřetržitě obousměrně komunikovat s desítkami družic na nízké oběžné dráze Země.
Od Fobosu z předchozího dílu se přesuneme k souputníku naší Země. V roce 2009 vyrazila k Měsíci americká sonda LRO, která funguje dodnes. Spolu s ní ale letěla ještě jedna sonda, jejíž mise byla doslova sebevražedná. Sonda LCROSS totiž měla narazit do Měsíce, což se jí i podařilo. Ještě předtím ale přinesla cenné informace o přítomnosti ledu v trvale zastíněných kráterech.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.