Quindar
Společnost Quindar, startup poskytující software pro správu misí provozovatelům družic, byla vybrána společností Starfish Space, která se zabývá servisem družic, k podpoře prvních tří misí družic Otter.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Quindar, startup poskytující software pro správu misí provozovatelům družic, byla vybrána společností Starfish Space, která se zabývá servisem družic, k podpoře prvních tří misí družic Otter.
Federální úřad pro letectví schválil plány na starty raket Starship ze startovacího komplexu 39A Kennedyho vesmírného střediska, jelikož SpaceX přesouvá starty raket Falcon 9 mimo tuto rampu.
Tomorrow.io získala 175 milionů dolarů na financování DeepSky , družicové konstelace určené ke shromažďování obrovského množství atmosférických dat pro modely umělé inteligence.
Vývojáři družic pro detekci lesních požárů se posouvají nad rámec pouhého poskytování nezpracovaných dat a přidávají nástroje, které hasičům a výzkumníkům ukazují, kdy družic skutečně přeletí nad oblastmi, které sledují.
Společnost Viridian Space Corp. podepsala dohodu o společném výzkumu a vývoji (CRADA) s Výzkumnou laboratoří letectva.
Senátní výbor odložil projednání návrhu zákona, který má urychlit přezkum žádostí o licence na družicové vysílání Federální komunikační komisí, a to z důvodu obav, že by návrh mohl být příliš shovívavý.
Vědecký výbor Sněmovny reprezentantů 4. února jednomyslně schválil zákon o autorizaci NASA po přijetí desítek pozměňovacích návrhů.
Saúdská kosmická agentura v úterý oznámila jména vítězných týmů globální soutěže DebriSolver, jedné z hlavních iniciativ doprovázejících Konferenci o vesmírném odpadu 2026.
Společnost Transcelestial, startup vyvíjející technologie optické komunikace, podepsala dohodu se společností Gilmour Space Technologies o začlenění její technologie do vesmírných zařízení Gilmour Space.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V minulém díle jsme si popsali servisní modul PO a dnes nás čeká návratový modul, ve kterém kosmonauti při misích programu Vostok pobývali během letu na oběžné dráze. Posvítíme si nejen na konstrukci tohoto modulu, ale také na systémy, které zajišťovaly optimální podmínky. Řeč bude ale také o specifickém systému přistávání pomocí vystřelovacího křesla a samostatných padáků.
V květnu se počet aktivních vozítek na Marsu rozrostl na tři. Úspěšně přistál čínský rover Zhurong. Mezi další významné události určitě patří skok Starship SN-15, završení mise Crew-1 přistáním v oceánu a start zásobovací lodi Tianzhou 2. Slabší chvilku si v květnu vybrala raketa Electron. Zato start družice SBIRS-GEO 5 se povedl na jedničku. Tradiční kolotoč vypouštění družic Starlink se nezastavil a tak jsme se dočkali dalších čtyř startů. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.
V naší minisérii se dostáváme k samotné kosmické lodi Vostok, ke které vedla dlouhá a složitá cesta. Kosmická loď, která jako první dopravila člověka nejen do kosmického prostoru, ale dokonce rovnou na oběžnou dráhu, si zaslouží patřičnou pozornost. V dnešním díle si proto podrobněji posvítíme pouze na přístrojový modul PO. Právě v něm byly všechny hlavní systémy, které kosmické lodi dodávaly energii, staraly se o její stabilizaci a zajišťovaly i brzdící manévr.
Než se Jurij Gagarin dočkal své historické mise, musely zástupy inženýrů vyřešit celou řadu technických problémů. Kromě toho stály programu Vostok v cestě i konkureční programy. Mimo technických překážek tak bylo potřeba získat i oficiální souhlas nejvyšších míst. Cesta to nebyla snadná, ale tým expertů to díky důrazu na pečlivost a detail dokázal – program Vostok byl vybrán k realizaci.
V minulém díle jsme se věnovali zejména Bělce a Strelce. Tímto dílem ukončíme minisérii věnovanou letům psích kosmonautů na oběžnou dráhu Země. Jejich mise pomohly získat zkušenosti a vychytat mouchy na technice, která měla vynést na oběžnou dráhu prvního člověka. V závěru videa bude řeč také o dalších misích, při kterých se psi podívali do kosmického prostoru.
Po misi Sputnik 2, u které se nepočítalo s návratem Lajky, přišel čas na další krok. Bylo potřeba postavit kosmickou loď, která by byla schopna vrátit se z oběžné dráhy na Zemi. Projekt dostal jméno Vostok a po testovací misi Sputnik 4 (též Korabl Sputnik) už přišel čas na testy lodi s živými tvory na palubě – volba opět padla na psy. Mise Sputnik 5-1 sice skončila havárií nosné rakety, ale hned následná mise Sputnik 5 už slavila úspěch – fenky Belka a Strelka se staly prvními živými tvory, kteří se na Zemi vrátili z oběžné dráhy.
Asi největší překvapení dubna se odehrálo při výběru pilotovaného lunárního landeru programu Artemis, který si představíme v první reportáži. Vrtulník Ingenuity a jeho poletování po Marsu vás čeká hned vzápětí. Pěknou podívanou nabídla i Čína při vypuštění základního modulu Tianhe. Start Sojuzu MS-18
a přistání Sojuzu MS-19 jsou náměty dalších příspěvků. Na závěr trochu SpaceX, nejprve start mise Crew-2 a poté testy Starship SN15 a novinky na Boca Chica. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.
Prvním živým tvorem na oběžné dráze se stala fenka Lajka v družici Sputnik 2. S jejím návratem na Zemi se nepočítalo, ale nakonec zahynula kvůli technické závadě dříve, než se čekalo. Ale Sputnik 2, to nebyla pouze Lajka. Na palubě byly i vědecké přístroje, které rozšířily znalosti vědců o prostředí kolem naší planety. Tato mise je proto právem považována za důležitý krok vstříc první pilotované kosmické misi.
V minulém díle zmíněné výškové lety psů mezi roky 1951 a 1960 poskytly mnoho cenných informací, ale před letem člověka na oběžnou dráhu to pořád bylo málo. Proto bylo potřeba posunout testy na novou úroveň a vyslat na oběžnou dráhu družici s živým tvorem na palubě. To však s sebou přinášelo mnoho technologických komplikací a výzev. Inženýři proto museli v mnoha případech improvizovat. A aby toho nebylo málo, měla družice Sputnik 2 nést i další vědecké vybavení.
Než se na oběžnou dráhu vydal první člověk, bylo potřeba vše otestovat na jiných živých tvorech. A než se tito živí tvorové dostali na oběžnou dráhu, létali na výškových raketách. Zažili tak suborbitální skoky do výšky nad sto kilometrů, dostali se do kosmického prostoru a na pár minut zažili mikrogravitaci. Zvířata, která při těchto výškových letech zahynula, nepřišla o život zbytečně. Tato fáze přinesla neocenitelné zkušenosti pro další vývoj a kosmonautika by bez nich rozhodně vypadala jinak.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.