křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Lynk Global plánuje sloučení se společností Omnispace s cílem modernizovat své služby přímo na zařízení (D2D) o globálně koordinované spektrum v pásmu S. Spolu se SpaceX a AST SpaceMobile se tak připojí k posílení družicových frekvencí.
Společnost Vantor, komerční firma zabývající se pozemskými průzkumy, dříve známá jako Maxar Intelligence, začala poskytovat americkým vesmírným silám snímky z vesmíru ve vysokém rozlišení, čímž zaplnila mezeru ve vojenském dohledu nad nízkou oběžnou dráhou Země
Startup Venus Aerospace zabývající se raketovými pohony 22. října oznámil, že Lockheed Martin Ventures získal strategický podíl ve společnosti.
Společnost Quantum Space oznámila, že plánuje vypustit svou první družici Ranger v polovině roku 2026, aby demonstrovala své schopnosti pro mise národní bezpečnosti.
Maďarsko se stalo další zemí, která podepsala Artemis Accords
Patentovaná technologie zaměřování družic společnosti Samara Aerospace bude brzy testována na oběžné dráze v orbitálním transportním zařízení Mira od společnosti Impulse Space, které bude vypuštěno při sdílené misi SpaceX Transporter.
Belgický startup Nxgsat oznámil 21. října počáteční financování ve výši 1,2 milionu eur na vývoj virtuálního 5G modemu, který je navržen pro kompatibilitu s více oběžnými dráhami v rámci tradičně uzavřené komunikační infrastruktury.
SpaceX dodá optické terminály společnosti Muon Space, což umožní jeho budoucím družicím Halo využívat širokopásmovou konstelaci Starlink jako globální síť pro přenos dat.
Německé letecké a kosmické centrum (DLR) se snaží zakoupit družice schopné rušit jiná kosmická zařízení a kontrolovat objekty ve vesmíru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Když se mluví o kosmických raketách financovaných plně ze soukromých zdrojů, většina lidí si zřejmě vybaví rakety Falcon od firmy SpaceX. Pro leckoho překvapivě má však historie snažení soukromých firem o kosmickou raketu mnohem delší historii. Na počátku stála společnost SSI, která nejprve chtěla létat s raketou Percheron na kapalné pohonné látky. Ta však při zkoušce explodovala a firma se proto zaměřila na nosič Conestoga-1 na tuhé pohonné látky.
Poté, co jsme v několika minulých dílech našeho pořadu řešili historii a konstrukci malého ruského modulu Pirs, bylo by vhodné tohle povídání definitivně zakončit tématem, které s Pirsem přímo nesouvisí, ale přesto s ním má mnoho společného. Modul Poisk jej totiž velmi blízce připomíná a společné rysy najdeme nejen ve vzhledu, ale i v konstrukci, metodě dopravy ke stanici ISS či způsobu využívání.
V říjnu se vydala do kosmu čínská posádka v lodi Šenčou 13. Předtím se ale podíváme na start sondy Lucy a jeden cenný náklad, který dorazil po vodě na kosmodrom Kourou. Nebylo jím nic menšího než teleskop J. Webba. Výměnu ruských pilotovaných lodí u ISS shrnou reportáže o startu Sojuzu MS-19 a přistání Sojuzu MS-18. Pak se nás čeká neúspěšný start korejského nosiče Nuri. Progress MS-18 se vydá k ISS v předposlední reportáži a na závěr škrtneme o práh kosmického prostoru v lodi New Shepard na misi NS-18. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.
Malý ruský modul Pirs byl součástí ISS téměř dvacet let. Připojovaly se na něj pilotované lodě Sojuz i nákladní lodě Progress. Kromě toho sloužil jako přechodová komora pro výstupy do volného kosmického prostoru, usazovaly se na něj vědecké experimenty a našli bychom na něm také dva nákladní jeřáby GStM známé jako Strela. V tomto díle se zaměříme na technický popis modulu včetně všech jeho důležitých systémů.
Minulý měsíc nám opět rozběhl maraton Kosmoschůzek. V říjnu tak bude poslední středa v měsíci, která tentokrát vychází na 27.10.2021, znovu vyhrazena v pražském Planetáriu (viz mapa níže) všem příznivcům kosmonautiky a příbuzných oborů. Můžete se těšit na dva oblíbené přednášející, Tomáše Petráska s tématem tlaku působícího na člověka a Jaroslava Kousala, který se bude věnovat pohonům nejmenších družic. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30.
Aby se mohl malý ruský modul Pirs připojit k Mezinárodní kosmické stanici, musel se k ní nejprve dostat. Doručovací oběžná dráha se totiž od té cílové výrazně lišila. Progress-M SO-1 však disponoval nádržemi s pohonnými látkami a pomocí série motorických manévrů dorazil až k orbitálnímu komplexu, který se na přílet nového modulu již připravoval. Spojení proběhlo automaticky, takže ruský kosmonaut Vladimir Děžurov nemusel sáhnout k ručnímu ovládání pomocí systému TORU. Zatímco modul Pirs na ISS zůstal, upravený Progress se od stanice odpojil a shořel v atmosféře.
V minulém díle jsme si představili, jakou historií si prošel projekt malého modulu Pirs. Dnes se již dostáváme do fáze stavby samotného modulu. Podíváme se také na jeho zkoušky a start. Nemalou pozornost věnujeme také upravené kosmické lodi Progress-M, která modulu Pirs posloužila jako kosmický tahač. Právě tento upravený Progress se postaral o přílet malého modulu k Mezinárodní kosmické stanici, ale o tom už bude řeč v příštím díle.
Dnes bude řeč o prvním stálém modulu Mezinárodní kosmické stanice ISS, který byl po odsloužení od stanice odpojen. Následně byl nahrazen víceúčelovým laboratorním modulem MLM-U Nauka. Čeká nás tedy povídání o ruském modulu Pirs, jehož historie je překvapivě bohatá. Kořeny tohoto projektu sahají až do 80. let 20. století, kdy Sovětský svaz začal uvažovat o (nakonec nikdy nerealizované) kosmické stanici Mir 2.
Záříjové Vesmírné výzvy nemohou začít ničím jiným než první ryze soukromou misí Inspiration4. Pak se podíváme na dva ruské výstupy do volného prostoru. Potom se vně ISS vydá francouzsko-japonská dvojice astronautů. I další reportáž bude o pilotované kosmonautice, tématem bude čínská kosmická stanice Tianhe. Neúspěšný start nosiče Firefly Alpha probereme v přeposledním příspěvku a na závěr nás čeká začátek budování nové úrovně sítě Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.
Zatím poslední vypuštěný český CubeSat je Lucky-7, která by nevznikla bez dvojice Pavel Kovář a Jaroslav Laifr. 1U CubeSat disponuje kamerou, ale pro vědecké účely jsou mnohem důležitější data z dalších palubních přístrojů. Malá družice stále funguje i více než dva roky po startu a to navzdory tomu, že se při její stavbě používala běžně dostupná elektronika.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
