Astroscale
Společnost Astroscale US oznámila na 40. kosmickém sympoziu 8. dubna, že její družice Astroscale US Refueler, známá také jako APS-R, dotankuje hydrazin do dvou družic U.S. Space Force.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Astroscale US oznámila na 40. kosmickém sympoziu 8. dubna, že její družice Astroscale US Refueler, známá také jako APS-R, dotankuje hydrazin do dvou družic U.S. Space Force.
Společnosti Redwire a ispace podepsaly memorandum o porozumění během 40. vesmírného sympozia 8. dubna, v němž se dohodly na společném provádění lunárních misí, jako jsou ty v rámci programu NASA Commercial Lunar Payload Services (CLPS).
Společnost Millennium Space Systems, dceřiná společnost Boeingu, téměř zdvojnásobuje svou výrobní kapacitu družic, aby uspokojila poptávku nevyřízených objednávek.
Nákupní oddělení U.S. Space Force oznámilo nový program sdílení zpravodajských informací, Orbital Watch, jehož cílem je varovat provozovatele komerčních družic před potenciálními hrozbami pro jejich orbitální prostředky.
U.S. Space Force převádí vynesení družice GPS od společnosti United Launch Alliance ke SpaceX. Družice GPS III SV-08, osmá v konstelaci GPS III, je nyní naplánována ke startu nejdříve koncem května na palubě rakety Falcon 9.
Společnost Viasat podepsala smlouvu na využívání konstelace Lightspeed, kterou buduje společnost Telesat.
Federální komise pro komunikace se připravuje na aktualizaci desítky let starých limitů výkonů družic. Jedná se o širší úsilí o modernizaci a zefektivnění předpisů.
LeoLabs, kalifornská společnost specializující se na sledování vesmírných objektů, představila mobilní sledovací radarový systém zaměřený na vojenské zákazníky. Nový systém Scout je přenosnou verzí zavedené pevné radarové infrastruktury společnosti.
Americké ministerstvo obrany udělilo dohromady 13,7 miliardy dolarů v kontraktech na služby pro vynášení nákladů společnostem SpaceX, United Launch Alliance (ULA) a Blue Origin, což je poprvé, kdy tři společnosti budou sdílet odpovědnost za vynesení vojenských a zpravodajských zařízení s vysokou prioritou.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Když bylo v únoru 1930 objeveno Pluto, celý astronomický svět byl šťastný. Devátá planeta sluneční soustavy, po které se už dlouho pátralo, byla najednou tu. Přecházela však pomalu desetiletí a nadšení opadalo, těleso, které bylo nalezeno nemělo parametry, které se od něj očekávaly. Ještě ke všemu byla mohutnými pozemskými dalekohledy v téže oblasti nalézána další a další tělesa podobných rozměrů, jako mělo Pluto. Nakonec se situace stala neudržitelnou a v roce 2006 bylo Pluto ze seznamu planet vyškrtnuto a zařazeno do nově zřízené kategorie trpasličích planet. Co je to planeta a jak se liší od planety trpasličí. Kolik máme trpasličích planet, zamířily už k některé z nich kosmické sondy? A pokud ano, jaké? Na tyto a další otázky se nám ve své přednášce pokusí odpovědět český astronom, popularizátor a námořník Mgr. Petr Schierich PhD, pracovník astronomického ústavu AV ČR. Přednáška samotná pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Vážení čtenáři, rádi bychom vám tímto neplánovaným krátkým článkem nabídli možnost shlédnout premiéru přednášky Dušana Majera na téma kosmonautických aktualit. Na našem serveru vám už dlouhou dobu nabízíme hlavně záznamy starých přednášek. Poslední dobou se tento trend ale začíná měnit. Stále více popularizátorů se uchyluje k přednášení pomocí streamů a pro vás diváky to znamená, že máte možnost shlédnout více a více přednášek online, v okamžiku kdy vznikají. Navíc tím získáte možnost přednášejícímu položit otázku.
Dlouhou dobu jsme vám na serveru nabízeli hlavně záznamy různě starých přednášek. Poslední dobou se tento trend ale začíná měnit. Stále více popularizátorů se uchyluje k přednášení pomocí streamů a pro vás diváky to znamená, že máte možnost shlédnout více a více přednášek online, v okamžiku kdy vznikají. Navíc tím získáte možnost přednášejícímu položit otázku.
Přednáška, které máte možnost se ve čtvrtek 8.4.2021 v 19:00 zúčastnit, bude svým způsobem premiérou. Autor v ní plánuje pravidelně shrnovat dění v kosmonautice za uplynulé tři měsíce. Přednášející, kterým nebude nikdo jiný než šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer, vždy vybere tři nejzajímavější události v každém z uplynulých měsíců. Přednáška má název Kosmonautické aktuality I/2021, shrne vám tedy v krátkosti dění v kosmonautice v měsících lednu, únoru a březnu. Na závěr přednášky vám pak Dušan v krátkosti nastíní budoucí kosmonautické dění. Přednáška se uskuteční v prostorách Hvězdárny a planetária Brno.
Od počátku kosmonautiky je pozornost všech diváků a příznivců kosmonautiky upřena směrem vzhůru, na ty osoby, které na palubách kosmických lodí překonávají různé rekordy, provádí pokusy, vystupují z útrob lodí na povrch stanice, či kladou svou vlastní nohu na povrch Měsíce, tedy na astronauty samotné. Všechny tyto osoby si tu pozornost zaslouží, protože ony jsou těmi, co musí tyto úkony vykonat. Zároveň ale astronauté tvořili a vždy tvoří špičku ledovce mezi těmi, kteří se podíleli na tom, aby onen čin mohl být ve vesmíru vykonán. Zde mám rozhodně na mysli všechny ty, kteří vyvinuli a postavili kosmickou loď, či raketu. Ale pak je tu ještě další řada lidí, bez kterých by kosmonaut byl někdy doslova slepý a hluchý. Jde o středisko řízení letů, kde za obrazovkami řady monitorů sedí pracovníci a pečlivě sledují činnost kosmické lodi či stanice. Od prosince 2020 je jednou z těchto osob i MSc. Matej Poliacek, zaměstnanec German Aerospace Center (DLR), který je jedním z letových kontrolorů centra řízení provozu evropského modulu Columbus. Přednáška byla proslovena
Dnešní přednáška si, přes svůj kapku bombastický název, dala za cíl představit vývoj poznání o Měsíci v posledních několika desetiletích, po ukončení programu Apollo, který samozřejmě nelze z přednášek o Měsíci vynechat. Zmíněn bude průzkum měsíčního povrchu pomocí ruských sond Luna. Po roce 1976 však až do roku 1994 nezamířila k Měsíci jediná sonda. Tehdy se k Měsíci vypravila sonda Clementine, která prováděla optické snímání povrchu a měřila výškový profil. Dnešní přednášející zmíní i další sondy, kterými byly Lunar Prospector (1998), Kaguya (2007), Chandrayaan-1 (2008), GRAIL (2011) a především LRO (2009), která nás dodnes nepřestává zásobovat úžasnými fotkami měsíčního povrchu. Autor se ve své přednášce neomezí jen na průzkum pomocí kosmických sond, zmíní i pokroky na poli teoretickém, jehož cílem bylo především vysvětlit původ Měsíce, který před dnes jednoznačně rozšířenou představu nevznikl patrně srážkou s planetou o velikosti Marsu. Dostaneme se i k otázce, proč je přivrácená strana Měsíce tak velmi odlišná od té přivrácené. Autor přednášky je rovněž vášnivým fotografem, proto nás i seznámí s fotkami, které udělal. Přednášejícím je Mgr. Pavel Gabzdyl, který pracuje
Apollo 13 bylo sedmým pilotovaným letem programu Apollo a patá mise k Měsíci. Na svou cestu se vydala 11. dubna 1970. Jejím velitelem byl první čtyřnásobný astronaut, Jim Lovell. Posádku tvořili dva nováčci, pilotem velitelského modulu byl John Swigert, pilotem lunárního modulu byl Fred Haise. V rámci této posádky se uskutečnila řada různých personálních výměn. Původní posádku měla nejprve tvořit trojice Cooper, Eisele, Mitchell, kteří si již odsloužili zálohu Apolla 10 a podle tehdejších zvyklostí se měli o tři mise dále stát posádkou hlavní. Jenže Gordon Cooper i Donn Eisele měli oba škraloupy u svých nadřízených, takže byli oba z nominace vyřazeni. Nahradit je měla trojice Shepard, Roosa, Mitchel, ovšem toto se zase nelíbilo vedení NASA, kterému se zdálo, že Alan Shepard neměl po svém dlouholetém vyřazení z oddílu astronautů dost času na výcvik a rozhodla se pro misi Apolla 13 použít záložní posádku Apolla 11. Ta fungovala ve složení Lovell, Mattingly a Haise. Tato posádka se spolu připravovala řadu měsíců a vše vypadalo v pořádku až do počátku měsíce dubna, kdy se člen
Téma Apolla jsme tu už několikrát rozebírali, ať už před vánoci, kdy jsme se podívali na řadu různých konspiračních teorií, anebo na konci měsíce ledna, kdy jsme si připomněli výročí požáru kabiny Apolla 1. Na kalendáři se nám pomaličku blíží měsíc duben, který je velice nabitý co se týká kosmonautických událostí. Abychom se proto vyhnuli zmatkům a tlačenici, která logicky přijde, rozhodl jsem se zavzpomínat na tento program poněkud v předstihu. Práce na programu Apollo byly zahájeny krátce po Kennedyho projevu. Pro přistání na Měsíci bylo nutno vyřešit skafandry, způsob přistání, kosmickou loď. Hlavně a především však bylo nutno postavit raketu, která bude schopna americký národ na povrch Měsíce dopravit. Touto raketou se stal nejsilnější a největší doposud realizovaný raketový nosič Saturn V. Každý stupeň této rakety stavěla jiná firma, první stupeň, SIC, zajistil Boeing, druhý, S-II, zajistil North American Aviation, který zároveň vyvíjel loď Apollo a třetí stupeň, S-IVB dodala firma Douglas Aircraft Company. Z dnešního pohledu je popis výrobce snadnější, po sérii sloučení a nákupů
První umělá družice spatřila světlo světa v říjnu roku 1957, když se do vesmíru vypravil sovětský Sputnik 1. O pár měsíců později Sověty následoval národ druhý, kterým byli Američané. Postupně se k nim přidávali další a další národy. Vznikly i různé spolupráce, jednou z nich byl i program Interkosmos. Ten vznikl v roce 1965, když SSSR tehdy přizval ke spolupráci i další země východního bloku. Jednou z členských zemí se stala i Československá socialistická republika. Čeští odborníci se začali podílet na vývoji přístrojů, které létaly do vesmíru nejprve na sovětských sondách a posléze i na sondách Interkosmos. Jednoho dne si pak při přípravě družice povšimli, že raketa je před startem vyvažována kusy betonu a začali zjišťovat, jestli by se tato vyvažovací závaží nedala nahradit něčím užitečnějším, například družicí. Ukázalo se že ano a tak se zrodil nápad na první československou družici, kterou se posléze stal Magion-1. Ten se do vesmíru vydal v říjnu 1978 na palubě rakety Kosmos 3M. Jméno družici dala oblast, kterou družice zkoumala, tedy MAGnetosféra a IONosféra. Celkem se do vesmíru postupně dostalo 5
Řada z čtenářů našeho serveru znala, anebo sledovala televizní seriál Okna vesmíru dokořán, který v 80. a 90. letech uváděl pan RNDr. Jiří Grygar CSc. Okna, o kterých ve svém pořadu pan doktor Grygar mluvil, měla jedno společné, jednalo se o pásma elektromagnetického záření, ve kterých jsme sledovali na obloze astronomické jevy. Nejstarším z nich bylo okno viditelného záření, později se k nim přidala i pozorování v infračerveném, UV, rentgenovém spektru, vesmír pak sledujeme i v pásmu radiových vln. V posledních několika letech jsme však jako lidstvo získali zcela nové okno, kterým lze dění ve vesmíru pozorovat, gravitační vlny. Ty nejprve jen teoreticky vyplynuly z rovnic Obecné teorie relativity, kterou v roce 1915 publikoval Albert Einstein. Jejich existence byla poprvé nepřímo prokázána až v roce 1974, na přímou detekci jsme si však museli počkat dalších téměř 40 let. Došlo k ní v září roku 2015, kdy se je podařilo zachytit americkému detektoru LIGO. Je zajímavé, že tou dobou už probíhaly poslední přípravy na start evropské družice LISA Pathfinder. Ta měla ověřit použitelnost technologií pro mnohem větší družici LISA, která
Dnes je pondělí, 26. listopadu 2018 a já bych vás rád pozval na půdu Hvězdárny a planetária Brno. Usaďte na židličce a udělejte si pohodlí, dnes vás čeká unikátní zážitek. Dočkáme se totiž přistání vědecké sondy na povrch Marsu. Jde o sondu InSight, která před půl rokem odstartovala z kalifornské Vandenbergovy základny, z rampy SLC-3E. Sonda sama pak vznikla v rámci programu Discovery. Jde o nízkonákladový program americké NASA, který za svou historii zvládl poslat do vesmíru dvanáct sond, z nichž jedenáct bylo úspěšných. Sonda InSight je zaměřena na objasnění procesů, při kterých před miliardami let vznikali terestrické planety naší soustavy. Jejím cílem bylo měřit seismickou aktivitu, tepelný tok a pokusit se objasnit charakteristiku jádra planety Mars. Pokud byste si chtěli připomenout úspěchy této sondy, doporučím vám nedávno vydanou přednášku Petra Brože. Nosná raketa Atlas V, která byla pro vynesení sondy použita, spolu s ní vynesla na oběžnou dráhu i dva 6U cubesaty Marco-A a B. Tyto měly odzkoušet použití těchto stále populárnějších malých družic daleko za hranicemi jejich obvyklého použití, mimo oběžnou dráhu
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
