Jiří Hadač

  • Milan Halousek – Krtek (8.5.2020)

    Milan Halousek – Krtek (8.5.2020)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Když jsme s Dušanem tento server rozjížděli, cílem bylo nasdílet divákům a zájemcům o kosmonautiku všechna možná dostupná videa. Vyskytly se zde přednášky hodně technické a vědecké, které byly určeny jen úzkému okruhu diváků, našly se zde i přednášky určené široké veřejnosti, ale lze jednoznačně říct, že jen malá část z nich byla primárně určena dětem. Do této kategorie však spadá přednáška dnešní. Dle webových stránek autora je tato přednáška určena dětem od mateřské školy až přibližně do deseti let. Osobně se domnívám, že to je poměrně vhodný věk, kdy jindy podnítit zájem dětí o vesmír a kosmonautiku? Kde však celá historie vznikla a jak se stalo, že se do vesmíru vydal krtek, tedy dětská postavička nakreslená Zdeňkem Milerem? Odpověď je poměrně snadná, Cherchez la femme, tedy za vším hledej ženu. Paní Indira Devi Feustel, manželka amerického astronauta Andrew Feustela má předky, kteří pochází ze Znojma a když se Andrew chystal na svůj první let do vesmíru, požádala ho, aby…

  • Marcel Grün – Kosmonautika 21. století (10.9.2009)

    Marcel Grün – Kosmonautika 21. století (10.9.2009)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes bych opět na skok rád zavítal do bohatého archívu Hvězdárny a planetária Brno, které v době loňského omezení pohybu osob během loňského jara zdigitalizovalo řadu svých starších přednášek a umožnilo nám divákům shlédnout tyto starší záznamy přednášek. Záznamová technika v těch letech rozhodně nebyla dokonalá, přesto o mnoho úrovní výše, než tomu bylo na konci 20. století. Jedno mají však všechny tyto přednášky společné. Jsou zajímavé a přednášejícími jsou odborníci na danou oblast. V dnešní přednášce vystoupí bývalý ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy a dlouholetý člen klubu Space, pan ing. Marcel Grün. Pro své vystoupení si vybral téma kosmonautiky v novém tisíciletí. Tehdy měla kupříkladu americká kosmonautika v plánu, že na program raketoplánů naváže nový program Constellation, který přinese nosné rakety Ares I a V. Samozřejmě zmínil i finišování stavby Mezinárodní vesmírné stanice ISS a čínské plány o stavbě jejich vlastní stanice. Řeč přijde i na ruské plány s vývojem raket Angara i nových pilotovaných lodí, které…

  • Milan Halousek – Program Apollo (12.5.2020)

    Milan Halousek – Program Apollo (12.5.2020)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes si zase po kratší době zavzpomínáme na asi nejkrásnější dobrodružství lidstva, které v 60. a na počátku 70. letech 20. století podnikla americká NASA. Tehdy v rámci programu Apollo dokázala dostat do blízkosti Měsíce celkem 24 osob, z nichž 12 následně otisklo do měsíčního povrchu svou stopu. Do vesmíru se během měsíčních výprav dostalo celkem 11 pilotovaných kosmických lodí, z nichž každá měla své místo. Apollo 7 odzkoušelo na nízké oběžné dráze Země kosmickou loď na oběžné dráze. Už další pilotovaná mise, Apollo 8, zamířila mnohem dál. Těsně před vánocemi se vypravila až k Měsíci, vstoupila na jeho oběžnou dráhu a pořídila řadu fotografií, které pomohly připravit první pilotované přistání. Mise Apolla 9 se opět odehrávala jen na oběžné dráze Země, měla však náročný a důležitý úkol, odzkoušet lunární modul v jeho přirozeném prostředí, ve vakuu. Apollo 10 bychom mohli nazvat velkou generálkou, kromě samotného přistání odzkoušeli všechny kroky, které o 2 měsíce podnikla posádka Apolla 11, které již…

  • Milan Halousek – Orbitální stanice, vesmírné laboratoře (8.4.2020)

    Milan Halousek – Orbitální stanice, vesmírné laboratoře (8.4.2020)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Pomalinku se nám krátí seznam nezveřejněných přednášek, přesto jich pořád ještě pěkných pár zbývá. A jaké téma jsme zvolili tentokrát? Jsou jimi orbitální laboratoře a vědecké stanice. Od počátku kosmonautiky vědci všech oborů snili o tom, že by chtěli svá měření a výzkum provádět na oběžné dráze. Než však bylo možno k tomuto kroku přikročit, bylo nutno při prvních letech kosmonautů zjistit, zda může člověk smysluplně pracovat na oběžné dráze ve stavu mikrogravitace. Obě hlavní kosmické velmoci, tedy Spojené Státy a Sovětský Svaz přišli na to, že člověk v tomto prostředí může fungovat, nezblázní se a dokonce může vykonávat činnost i mimo svou kosmickou loď. Jako první dopravili na oběžnou dráhu orbitální stanici Sověti. Stalo se tak v rámci programu Saljut. Psal se počátek 70. let a fakticky šlo o další nevyhlášený souboj s Američany, kteří se pomalu chystali k vypuštění své stanice Skylab. Ten však byl jen jeden, zato Saljutů zavítalo na oběžnou dráhu celkem 7. Zvlášť poslední dva…

  • Prokop Hapala – Jaderné rakety vysokých specifických impulsů (28.11.2015)

    Prokop Hapala – Jaderné rakety vysokých specifických impulsů (28.11.2015)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Tento týden jsme se věnovali několika tématům, nejprve to byly stroje, které dlouhá desetiletí tvořily páteř americké pilotované kosmonautiky. Ano, americké raketoplány byly zázrakem techniky, ikdyž se jednalo o ekonomický propadák. Ve středu jsme pokračovali budoucností ruské pilotované kosmonautiky, když jsme si zde představili budoucí pilotovanou loď Orjol. Dnes zavítáme do budoucnosti ještě dál. Zkusíme se podívat na typy raketových motorů, které by nás jednoho dne mohly dopravit k planetám jiných hvězd. Aby však motor být použit k tak daleké cestě, musí fungovat efektivně. V kosmonautice se proto používá pojem specifický impuls. Tato veličina vyjadřuje poměr tahu raketového motoru k množství spotřebovaného paliva za jednotku času. Říká nám, jak velký tah vyvine motor během jedné sekundy, když bychom spotřebovali jeden kilogram paliva. Přednášejícím, který nám o těchto motorech a raketách povypráví, je pracovník Fyzikálního ústavu Akademie Věd ČR, Ing. Prokop Hapala PhD. Přednáška byla pronesena v rámci schůzky Kosmo Klubu, které se konají každý měsíc a jsou zde mimo jiné prezentovány zajímavosti ze světa…

  • Jiří Myška – Federatsija – nová naděje ruské kosmonautiky (22.2.2017)

    Jiří Myška – Federatsija – nová naděje ruské kosmonautiky (22.2.2017)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Světová kosmonautika zná v současnosti již celkem devět kosmických lodí, které v minulosti dopravily na oběžnou dráhu lidské bytosti. Pojďme se na ně v rychlosti podívat. Jako první to byla loď Vostok, která měla premiéru v dubnu 1961 a vyslala do vesmíru prvního kosmonauta světa, Jurije Gagarina. O měsíc měla premiéru loď Mercury, která se však na oběžnou dráhu podívala poprvé až v únoru roku 1962 s Johnem Glennem na palubě. Další pilotovaná loď, která spatřila světlo světa byl Voschod, který poprvé dopravil na oběžnou dráhu vícečlennou posádku. Američané kontrovali vzápětí, když v březnu roku 1965 zahájili svůj program Gemini. Pátou kosmickou lodí a třetí sovětskou v pořadí se stal v roce 1967 Sojuz. V říjnu 1968 je následovali i Američané, tehdy se na oběžnou dráhu poprvé podívala loď Apollo, která o necelý rok později dopravila k Měsíci první lidské bytosti. Sedmý pilotovaný stroj pocházel rovněž z dílny NASA, byl jím americký raketoplán, který od roku 1981 přibližně 30 let pravidelně…

  • Milan Halousek, Jan Spratek – Éra raketoplánů (21.7.2021)

    Milan Halousek, Jan Spratek – Éra raketoplánů (21.7.2021)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Čas od času se na našem serveru objeví záznam pořadu, který při nejlepší vůli nelze nazvat přednáškou, který je však natolik věnován kosmonautice, že bych osobně cítil jako velkou chybu, kdybych se o něj s našimi diváky nepodělil. Jedním z nich bylo toto vysílání Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy, které mělo premiéru 21.7.2021. Toto datum je velmi důležité, ten den jsme si totiž připomenuli 10. výročí přistání mise STS-135. Ten den se definitivně uzavřela více než třicetiletá slavná i tragická éra americké kosmonautiky. Uzavřela se okamžikem, když se raketoplán Atlantis naposledy svými koly dotknul přistávací ranveje v Kennedyho vesmírném středisku. Během své existence pomáhaly raketoplány vybudovat Mezinárodní vesmírnou stanici, vypouštěly meziplanetární sondy, telekomunikační družice i kosmické dalekohledy a na své konto si připsaly i celkem dvě tragické havárie, při kterých byly zničeny raketoplány OV-099 Challanger a OV-102 Columbia a dohromady zahynulo celkem 14 astronautů. O úspěších i selháních raketoplánů bude hovořit pan Milan Halousek, pracovník České kosmické kanceláře a…

  • Tomáš Přibyl – Kde jsme mohli být, kdyby. (27.11.2020)

    Tomáš Přibyl – Kde jsme mohli být, kdyby. (27.11.2020)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes se naposledy vrátíme k tradičnímu semináři o kosmonautice, který každý rok koncem listopadu pořádá Hvězdárna ve Valašském Meziříčí. Tento seminář se koná už řadu let a většina přednášek, které se zde v letech 2009-2019 zazněly, je dostupná v archívu. Pokud máte zájem a já bych vám chtěl opravdu doporučit, abyste si zkusili některé záznamy poslechnout, stojí za to. Má to jedinou drobnou nevýhodu, všechny záznamy, až na ročník 2020, jsou dostupné pouze v mp3 formátu. U některých budete mít navíc k dispozici i obrazovou část přednášky. Nyní už k přednášce. Poslední doposud zde nepublikovanou přednáškou z loňského ročníku je přednáška s názvem Kde jsme mohli být, kdyby. Pojednává o některých nerealizovaných raketových nosičích, které z různých důvodů zůstaly pouze na papíře. Podíváme se na patrně největší navrhovaný nosič v dějinách kosmonautiky, kterým je raketa Sea Dragon. Její rozměry byly v pravdě impozantní a odpovídala tomu i nosnost, kterou měla mít. Dalším projektem, který se nepodíval na oběžnou dráhu byl…

  • Milan Halousek – Kalendář pilotované kosmonautiky v roce 2020 (17.3.2021)

    Milan Halousek – Kalendář pilotované kosmonautiky v roce 2020 (17.3.2021)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes se vrátíme do roku 2020 a podíváme se, co se událo v oblasti pilotované kosmonautiky. V roce 2020 se uskutečnilo celkem 114 pokusů o start, z toho 104 bylo úspěšných. Provedeny byly 4 pilotované starty a astronauté podnikli celkem 8 výstupů do volného prostoru. Z vědeckého hlediska pak asi největší význam měly tři mise, které všechny odstartovali v létě 2020 a zamířily k Marsu. Samozřejmě šlo o americkou misi Mars 2020, čínskou Tianwen-1 a misi Hope Spojených Arabských Emirátů. 8 raket v tomto roce uskutečnilo svůj první start a rozloučili jsme se v něm s japonskou HII-B. Pokud jde o mě samotného, mě se asi nejvíc vybaví v hlavě pilotované mise SpaceX, na prvním místě je to samozřejmě Demo-2, kdy se po devíti letech poprvé z americké půdy vydala do vesmíru pilotovaná loď, na jejíž palubě byli astronauté Bob Behnken a Doug Hurley. Jako druhá v pořadí to bude asi mise Crew-1 a jako třetí to pak budou bezesporu…

  • Vladimír Wagner – Když do vesmíru, tak s jádrem! (22.11.2018)

    Vladimír Wagner – Když do vesmíru, tak s jádrem! (22.11.2018)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes se po určité odmlce vrátíme k tématu mezihvězdných letů. Pokud si totiž představíme meziplanetární sondu, tak ve většině případů bude tato představa obsahovat fotovoltaické panely. Jsou skvělé, dokáží generovat elektrickou energii, kterou sonda potřebuje pro svůj provoz, ovšem tato technologie má své hranice. S tímto způsobem zásobování elektřinou si vystačí sondy které pracují u Slunce, Merkuru, Venuše, Země i Marsu. Hraničním místem, kde se fotovoltaika dá ještě použít, je největší planeta naší soustavy, tedy Jupiter. Většina sond, která se v jeho blízkosti vyskytla solární panely nepoužívala, ale sonda Juno, která kolem této planety v současnosti obíhá, je jimi vybavena a podobně bude zásobována energii i budoucí sonda Europa Clipper. Pokud budeme chtít zkoumat tělesa za drahou Jupiteru, energie slunečního záření bude již nedostatečná. Je ale možno najít zdroj elektrické energie, který by umožnil sondě fungovat v takovýchto vzdálenostech? Samozřejmě že zde určité možnosti jsou. Aby mohla sonda vysílat, či provádět vědeckou činnost, musí být vybavena radioizotopovým termoelektrickým generátorem. Pokud…

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-627)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Anduril

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

  • Iridium Communications

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Iridium Communications, kterou v rámci transakce v hodnotě 8 miliard dolarů přebírá společnost Rocket Lab, očekává, že získá další dlouhodobou zakázku od Pentagonu na družicovou komunikaci. Zároveň představuje nové technologické schopnosti, které by mohly rozšířit její působení v amerických vojenských komunikačních sítích.

  • Reflect Orbital

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Reflect Orbital, jejíž plány na odrážení slunečního světla do konkrétních míst na zemském povrchu vzbudily zájem i kontroverze, získala investici ve výši 73,5 milionu dolarů.

  • Globalstar

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Francie udělila společnosti Globalstar povolení k vypuštění a provozu 54 družic nové generace pro přímé spojení se zařízeními (D2D). Americký operátor plánuje zahájit jejich rozmísťování příští rok.

  • Firefly Aerospace

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Firefly Aerospace se zaměřuje na nové zakázky v oblasti obrany v prostoru mezi Zemí a Měsícem, zatímco americké Vesmírné síly začínají zkoumat možnosti vojenských operací za hranicemi svých tradičních oběžných drah.

  • Rocket Lab

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Americké ministerstvo obrany oznámilo podmíněný úvěrový příslib ve výši 150 milionů dolarů pro společnost Rocket Lab. Prostředky mají firmě pomoci zvýšit výrobní kapacitu a rozšířit možnosti startů její znovupoužitelné rakety Neutron.

  • Blue Origin

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Blue Origin potvrdila, že obnovení letů rakety New Glenn se odkládá na příští rok, protože pokračuje v pracích na přestavbě její startovací rampy na Cape Canaveral.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗