sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Dnešní start s družicí QZS-5 skončil neúspěšně vlivem problémů s horním stupněm. Jeho první zážeh trval o 27 sekund déle s nižším tlakem, druhý zážeh začal o 25 sekund později než měl a namísto 260 sekund trval sotva sekundu. Družice i s horním stupněm tak zůstaly na LEO.
Evropská kosmická agentura očekává, že v únoru rozhodne, jak řešit 20% nedostatek financování svého průzkumného programu.
Maďarský poskytovatel komunikačních služeb 4iG souhlasil s investicí 100 milionů dolarů do americké společnosti Axiom Space, která se zabývá vývojem vesmírných stanic, a rozšíří tak svou působnost v kosmickém průmyslu.
Bezpečnostní poradci NASA doporučují, aby agentura přehodnotila architekturu přistání na Měsíci pro misi Artemis a také to, jakým způsobem agentura řeší incidenty. Jako příklad uvedli zkušební let Starlineru.
Společnost Rocket Lab 21. prosince úspěšně vynesla japonskou radarovou zobrazovací družici pro společnost iQPS. Jednalo se o poslední let tohoto roku pro společnost.
Americká společnost HawkEye 360, která se zabývá komerčními družicemi a sleduje rádiofrekvenční signály z oběžné dráhy , 18. prosince oznámila, že akvizicí obranného dodavatele Innovative Signal Analysis dokázala prohloubit své působení na vojenském a zpravodajském trhu.
Společný podnik německé společnosti Rheinmetall a finského výrobce družic se syntetickou aperturou, společnost Iceye, uzavřel svou první velkou zakázku na provozování vesmírné sledovací konstelace pro německé ozbrojené síly v rámci dohody v hodnotě více než 1,9 miliardy dolarů.
Bílý dům vydal 18. prosince rozsáhlý výkonný příkaz o vesmírné politice, který se týká témat od průzkumných plánů NASA až po bezpečnost vesmíru.
Startup Max Space, který vyvíjí technologie rozšiřitelných modulů, plánuje postavit komerční vesmírnou stanici, kterou by mohla vypustit jediná raketa Falcon 9.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Již po několikáté odložený start rakety Falcon 9 s družicemi WorldView Legion z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii se opět neuskutečnil a tak možnost na další česky komentovaný přenos přichází až teď. O start se má opět pokusit Falcon 9, ovšem tentokrát s družicemi evropského navigačního systému Galileo, které byly dříve vynášeny pomocí raket Sojuz a Ariane 5. Ovšem kvůli výraznému zpoždění vývoje rakety Ariane 6, invazi Ruska na Ukrajinu, která měla za následek přerušení spolupráce Ruska a Evropy a potřebě vynášet další družice této konstelace, musela Evropa přistoupit k uzavření smlouvy se společností SpaceX. Jelikož družice navigačního systému je potřeba vynášet na vyšší oběžnou dráhu, v tomto případě na střední oběžnou dráhu s výškou 23 616 kilometrů a sklonem 56°, byl pro tento start vybrán první stupeň B1060, který jako teprve druhý poletí podvacáté, ovšem půjde také o jeho poslední let.
Po nezvykle dlouhé pauze v česky komentovaných přenosech se již zítra můžete těšit na další start Falconu 9, tentokrát s prvními dvěma snímkovacími družicemi WorldView Legion. O jejich provoz se bude starat dceřiná společnost MAXAR – firma DigitalGlobe – ovšem stavbu zajistila jiná dceřiná společnost Space System Loral. Konstelaci by po dokončení mělo tvořit šest družic a stane se náhradou za již dosluhující družice GeoEye 1 a WorldView 1 a 2. První stupeň se při této misi pokusí o přistání na pevninské přistávací ploše.
Dnešní článek začneme otázkou. Kdo z Vás někdy slyšel název CTU Space Research? Pokud jste ho ještě neslyšeli, nevadí. Sám jsem ho ještě před pár měsíci neznal, ale uvidíte, že je rozhodně o co se zajímat. Moc českých studentských týmů, které by vyvíjely vlastní raketu a dostaly se na prestižní evropskou mezinárodní soutěž EuRoC opravdu není. A protože je podle mě důležité, aby se vědělo, jaké unikátní projekty v Česku vznikají a jací neuvěřitelně šikovní lidé za nimi stojí, rozhodl jsem se realizovat tento článek, který Vám představí tým CTU Space Research, jejich projekty, soutěž EuRoC a jejich plány do budoucna. Takže se pohodlně usaďte a můžeme začít.
Ruská raketa Angara A5 neodstartovala ani na druhý pokus, tentokrát podle informací od Michala Václavíka kvůli softwarové chybě při zážehu motorů RD-191. Došlo tak k odkladu startu o dalších dvacet čtyři hodin a nyní je plánován na 11. dubna opět v 11:00 našeho času. Pokud ale půjde vše podle plánu, měl by tři hodiny po Angaře startovat Falcon 9 na misi USSF-62. Primárním nákladem by měla být na oběžnou dráhu vynesena meteorologická družice WSF-M SV-1. Její úkol bude měřit tloušťku ledu, hloubku sněhu, vlhkost půdy nebo rychlost a směr větru na povrchu oceánů. Sekundární náklad bude tvořit družice Athena a dva 6U CubeSaty TRYAD.
Můžeme říci, že starty rakety Angara A5 jsou velmi vzácné. Od 23. prosince 2014, kdy byl její inaugurační let, odstartovala pouze třikrát, přičemž její poslední start proběhl 27. prosince 2021. I tentokrát půjde o testovací let. Pod aerodynamickým krytem se tak nebude nacházet žádný náklad, ale pouze kus betonu. Co se rakety samotné týče, její hlavní předností má být modularita. Konkrétně Angara A5 je složená z pěti stejných stupňů spojených dohromady. Ovšem bude možná i konfigurace Angara A3, která bude složená ze tří spojených stupňů a také Angara A1, která jak již jistě z názvu vyplývá, bude vybavena pouze jedním prvním stupněm. Zpět ale k nejsilnější verzi, jejíž testovací let nás čeká. Jde o raketu, která se svou výškou 55,23 metru, průměrem 8,86 metru a hmotností po natankování přibližně 760 tun řadí mezi těžké rakety. Nosnost na nízkou oběžnou dráhu by měla být přibližně 25 tun a na dráhu přechodovou ke geostacionární přibližně 8 tun. Půjde také o první start této rakety z kosmodromu Vostočnyj.
8. dubna 2024 by mělo dojít ke startu rakety Falcon 9 s jedenácti družicemi pro různé zákazníky v rámci nového programu, který dostal název Bandwagon. Princip fungování je v podstatě stejný, jako v programu Transporter. Při jedné misi je vyneseno vícero družic pro různé zákazníky, ovšem s rozdílem, že nepůjde o start na dráhu se sklonem zhruba 90°, ale 45°. A to z důvodu, že by se mělo údajně jednat o druhou nejžádanější oběžnou dráhu mezi zákazníky. Co se týče nákladu, tak k nejzajímavějším družicím na této misi patří například QPS-SAR-7, což je radarová družice, která bude schopna identifikovat auta, nebo Centauri 6. Ta by měla být později součástí konstelace zajišťující připojení k internetu věcí. Další zajímavou družicí je například 425 Project SAR Sat-1 vybavená radarem se syntetickou aperturou a bude poskytovat Jižní Korei informace ohledně bezpečnostních hrozeb ze strany Severní Korei. První stupeň B1073, který poletí po čtrnácté se pokusí o přistání na pevninské přistávací ploše LZ-1.
Raketa, která nikdy neselhala. Raketa, která vynesla sondu Solar Orbiter nebo kosmickou loď Orion na její testovací let. Raketa, která je ve službě již dvacet let a její starty jsou poměrně vzácné, jelikož vždy startovala maximálně jednou do roka. Řeč je samozřejmě o raketě Delta IV Heavy, která se 28. března 2024 vydá na svou poslední misi. Jelikož jde ale o utajenou misi, nemáme žádné oficiální informace o nákladu, nebo oběžné dráze. Ovšem podle neoficiálních zdrojů by se pod aerodynamickým krytem měla nacházet jedna z družic Orion sloužící pro zachytávání telemetrie vojenských střel z Ruska a Číny. Nepůjde ovšem jen o poslední start Delta IV Heavy, ale i celé rodiny raket Delta.
Ve čtvrtek 21. března nastala situace, na kterou nejsme moc zvyklí a to odklad startu rakety Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-25 s tříčlennou posádkou na palubě. Odklady Sojuzů jsou totiž velmi vzácné a vůbec poprvé v historii k odkladu v rámci pilotované mise došlo takto blízko okamžiku startu. Nový termín startu byl stanoven na sobotu 23. března ve 13:36:10. Ovšem ještě před startem Sojuzu pro Vás budeme vysílat přenos z připojení kosmické lodi Dragon 2, která úspěšně odstartovala včera na raketě Falcon 9 v rámci mise CRS-30. Ke spojení s Mezinárodní vesmírnou stanicí by mělo dojít přibližně ve 12:30 našeho času.
Ve čtvrtek 21. března nás čeká pokus o start rakety Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-25. Jak již z názvu vyplývá, jde o pilotovanou misi, které se zúčastní ruský kosmonaut Oleg Novickij, první Běloruska, která má možnost podívat se do kosmického prostoru Marina Vasilevskaja a americká astronautka Tracy Caldwell-Dysonová. Zatímco Dysonová zůstane na ISS přibližně půl roku, Vasilevskaja a Novickij se vrátí již po dvanácti dnech. S nimi se vrátí americká astronautka Loral O´Harová, která přiletěla 15. září 2023 v kosmické lodi Sojuz MS-24. Tato změna způsobila, že Oleg Kononěnko a Nikolaj Čub na ISS stráví jeden rok, což pro Kononěnka znamená, že navýší rekord v celkovém pobytu na oběžné dráze přibližně na 1 110 dní.
Monstrum opět ožilo. Jinak se start rakety Super Heavy Starship popsat nedá. Při každém startu tento kolos předvede neuvěřitelné divadlo, které tentokrát SpaceX v přímém přenosu díky přidání antén pro komunikaci se sítí Starlink vyšperkovala o záběry přímo ze samotné rakety. Start se měl uskutečnit již ve 13:00 našeho času, ovšem kvůli počasí a lodím v uzavřené oblasti došlo postupně k několika odkladům, až nakonec Super Heavy B10 ve 14:25 našeho času úspěšně zažehla svých třiatřicet raketových motorů Raptor a vydala se vstříc obloze.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
