LegendSpace
Šestiměsíční čínský startup LegendSpace, jehož cílem je využít umělou inteligenci ke kompresi cyklů vývoje raketových motorů, získal financování ve výši 29,5 milionu dolarů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Šestiměsíční čínský startup LegendSpace, jehož cílem je využít umělou inteligenci ke kompresi cyklů vývoje raketových motorů, získal financování ve výši 29,5 milionu dolarů.
Italský startup ORiS získal 5 milionů eur, aby mu pomohl vyvinout bezdrátovou technologii energetického paprsku pro družice využívající lasery.
Japonská společnost IHI zvažuje přidání hyperspektrálních družic nové generace od finského startupu Kuva Space do své plánované 100členné suverénní konstelace pro pozorování Země s více senzory.
Americké vesmírné síly více než ztrojnásobily strop velkého kontraktu na vynesení družic pro národní bezpečnost z 5,6 miliardy na 17 miliard dolarů, protože armáda se připravuje na prudký nárůst družicových misí.
Ostrovní stát Mauricius podepsal dohody Artemis Accords dne 17. července a stal se tak 70. státem, který se připojil k Artemis Accords.
NASA a společnost Draper ukončily plány na misi přistávacího modulu SERIES-2 na Měsíci po značných zpožděních ve vývoji lunárního landeru.
Úřad pro vesmírný obchod (Office of Space Commerce) obhájil svůj návrh na systém povolování misí pro nové vesmírné aktivity s argumentem, že by to společnostem poskytlo jistotu a zároveň omezilo regulační zátěž.
Oddělení pro inovace v oblasti obrany (Defense Innovation Unit) hledá komerční nabídky na demonstraci přenosu elektrické energie mezi družicemi z oběžné dráhy na Zemi v rámci dvou let. Cílem je do konce tohoto desetiletí přesunout dlouho studovanou technologii k operačnímu vojenskému využití.
Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX 16. července vynesla 21 družic pro Agenturu pro rozvoj vesmíru Vesmírných sil (Space Development Agency) a po měsících tak obnovila zavádění první operační sítě Pentagonu pro vojenské datové přenosy na nízké oběžné dráze Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Úřad FAA opět odložil zveřejnění výsledků environmentální studie, která vyhodnocovala dopad startů Starship na životní prostředí. Nyní to je 31. května. 29. dubna 21:50
V pátek, třicet tři minut před půlnocí, by měl z rampy SLC-40 na Floridě odstartovat Falcon 9 s další várkou družic Starlink a tentokrát by mělo být vyneseno 53 kusů. Nebude to ale jediný start, který nás v noci z pátka na sobotu čeká. Už šedesát dva minut po startu Falconu 9 by měla z Nového Zélandu odstartovat raketa Electron od firmy Rocket Lab na misi There And Back Again (Tam a zase zpátky). Na ní je hned několik zajímavostí. Jednou z nich je třeba náklad, kterým nejsou družice BlackSky, které Electron většinou vynáší, ale nákladem bude 34 družic pro několik firem. Je to tedy stejné jako sdílené mise Transporter od SpaceX. Druhou zajímavostí je, že Rocket Lab se při této misi poprvé pokusí helikoptérou zachytit na padáku klesající první stupeň. Je ale pravděpodobné, že první pokus o zachycení nebude úspěšný.
2. března vyšel článek s názvem Aktuality o Starship, kde jsme si shrnuli dění ve Starbase v Texasu a na Floridě a dnes na něj navážeme. Tímto bych Vás chtěl přivítat u nového nepravidelného seriálu, který bude rekapitulovat dění kolem programu Superheavy Starship jak na základně Boca Chica, tak na Floridě. Pokud jste třeba nový čtenáři našeho webu, nebo jste o projektu Superheavy Starship nikdy neslyšeli, doporučuji si přečíst tento článek na webu ElonX, kde se dozvíte základní informace, ale teď už pojďme na samotný článek. Začneme u prototypu Superheavy B7, který 31. března vyrazil z výrobního areálu na orbitální startovní rampu, kam ho usadil jeřáb a během testování ho potkaly vážné problémy. Dále se podíváme na stavbu prototypu Superheavy B8, dopravu motorů Raptor druhé generace do Starbase, proč SpaceX opustilo plány na rozšíření Starbase o druhou startovní rampu a na závěr také na stavbu Floridské rampy.
Čas utekl jako voda a máme tu další dlouhodobý let k Mezinárodní vesmírné stanici. Crew-4 je pro SpaceX už sedmý let s posádkou (pokud budeme počítat mise DM-2, Inspiration4 a Axiom-1). Kjell N. Lindgren, Robert Hines, Jessica Watkins a evropská astronautka Samantha Cristoforetti se tak stanou stanou členy 67. dlouhodobé expedice na ISS. Velitel posádky Kjell Lindgren má za sebou jeden let na ISS, kde byl členem 44/45. dlouhodobé expedice. Ve vesmíru strávil 141 dní a celková délka jeho dvou výstupů do volného prostoru je 15 hodin a 4 minuty. Pilotem mise bude sedmačtyřicetiletý Robert Hines, plukovník amerického letectva, který nalétal více než 3 500 hodin, poletí na svou první misi. Třetím členem posádky je americká astronautka Jessica Watkins. Do oddílu astronautů byla vybrána v roce 2017, ale v NASA pracovala už několik let předtím a podílela se třeba na misích Phoenix, Curiosity a Mars 2020. Poslední členkou posádky je evropská astronautka Samantha Cristoforetti. Pro ní to bude druhý let na Mezinárodní vesmírnou stanici, přičemž při prvním letu se stala členkou 42/43. expedice a na stanici strávila
Po sedmnácti dnech na oběžné dráze kosmická loď Crew Dragon Endeavour úspěšně přistála i s čtyřčlennou posádkou do vln atlantického oceánu. 25. dubna 21:30
Evropský kosmodrom ve Francouzské Guyaně se připravuje na příchod nové rakety Ariane 6. Poslední kolo testů zahrnuje testování systému dodávek paliva do rakety, do kterého spadají palivové zásobníky, palivová potrubí a mechanická ramena, které raketu na rampě přidržují a zároveň slouží k tankování rakety. Ariane 6 využívá jako palivo kapalný vodík a kapalný kyslík jako okysličovadlo. Při posledním provedeném testu se ověřovalo, zda se ramena dokáží správně a včas odpojit.
V neděli odpoledne nás čeká další start Falconu 9 s družicí pro Národní průzkumný úřad. NROL-85 je další z misí pro zmíněný úřad, o které toho tolik nevíme. Zajímavostí je, že to bude vůbec poprvé, kdy Falcon 9 vynese náklad pro Národní průzkumný úřad na již použitém stupni. Doposud musely totiž všechny první stupně být na mise pro tento úřad nové. Na této misi bude tedy první stupeň znovupoužitý a bude se jednat o jeho druhý let. Startovat se bude z Vandenbergovy základny v Kalifornii a první stupeň bude přistávat na pevninské plošině LZ-4. Jak jsem již zmínil o družicích pro úřad NRO toho moc nevíme, ale údajně by se mohlo jednat o dvě družice a to NOSS-3 alias Intruder. Je ale jisté, že půjde o průzkumné/špionážní družice, které budou vyneseny na počáteční oběžnou dráhu s apogeem ve výšce 1 220 kilometrů, perigeem 1 024 kilometrů a sklonem 63,5° vůči rovníku.
Rover Perseverance po více jak roce na povrchu Marsu vyfotil pomocí kamery MastCam-Z vlastní padák a část aerodynamického krytu při své cestě do vyschlé říční delty v kráteru Jezero. Padák roveru Perseverance je vskutku obrovský a jeho průměr je 21,5 metru, ale kvůli řídké atmosféře musel rover přistát motoricky. Perseverance už na Marsu urazil více než osm kilometrů a odebral deset vzorků, které byly uloženy do návratových pouzder. Jedno z nich ale neobsahuje vzorek horniny, ale kvůli neúspěšnému prvnímu pokusu o odběr je v něm zachycena marsovská atmosféra.
Startup Astranis si od SpaceX zakoupil vyhrazený let na geostacionární oběžnou dráhu, kam v roce 2023 plánuje vynést čtyři malé komunikační družice. Tyto malé družice, které Astranis staví, jsou známé pod označením MicroGEO a mají za cíl nabídnout zákazníkům alternativu a místo obrovských a drahých družic (které na geostacionární oběžné dráze dominují) mít možnost si zakoupit družici menší. Většina družic, která míří na geostacionární oběžnou dráhu, mohou mít hmotnost od tří až do sedmi tun. Naopak jedna družice MicroGEO bude mít při startu hmotnost pouze kolem 400 kilogramů. Astranis také věří, že jejich družice budou schopny dosáhnou rychlosti přenosu až 10 gigabitů za sekundu.
8. dubna by měla z Kennedyho střediska na Floridě odstartovat raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon. Nepůjde ale o klasickou půlroční misi na ISS a také nepoletí profesionální astronauti. Mise Axiom-1 je vůbec prvním letem v historii, kdy se k ISS vydá hned několik neprofesionálních astronautů najednou. První vesmírný turista Dennis Tito na ISS zavítal v roce 2001 v rámci mise Sojuz TM-32. Společnost v kosmické lodi mu ale dělali i dva profesionálové Jurij Baturin a Talgat Musabajev. Posledními vesmírnými turisty na ISS byli Jusaku Maezawa a Jozo Hirano v doprovodu profesionála Alexandra Misurkina. Axiom-1 je tak první turistickou misí na ISS, na níž budou hned tři neprofesionálové. Celá mise by měla trvat 10 dní a kosmická loď Crew Dragon Endeavour se bude připojovat na dokovací port modulu Harmony a na stanici by posádka měla setrvat 8 dní.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.