sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Americké vesmírné síly 29. května oznámily, že udělily společnosti Blue Origin kontrakt na vynesení mise pro Národní průzkumný úřad a znovu potvrdily vládní podporu raketě New Glenn této společnosti. Stalo se tak pár hodin před havárii rakety na rampě.
Dokumenty Federálního úřadu pro letectví (Federal Aviation Administration) poskytly nové podrobnosti o projektu společnosti SpaceX na vývoj a testování návratových zařízení Starfall, která by mohla být použita k podpoře projektů výroby ve vesmíru.
Vysoký německý vojenský představitel prohlásil, že Evropa potřebuje koordinovaný přístup k vojenským vesmírným operacím a navrhl vytvoření Evropského vesmírného velitelství, které by hostilo Německo a bylo by otevřené účasti spojenců.
Jihokorejská společnost TelePIX, která se zabývá vývojem optických zařízení, a indická společnost Bellatrix Aerospace, která se specializuje na pohonné systémy, spojí své síly při geoprostorové demonstrační misi na velmi nízké oběžné dráze Země (VLEO), která je plánována na rok 2028.
Americké vesmírné síly udělily společnosti SpaceX kontrakt v hodnotě 4,16 miliardy dolarů na vybudování konstelace družic určených ke sledování vzdušných cílů z oběžné dráhy, což představuje jednu z dosud největších sázek Pentagonu na přesun misí sledování bojiště z letadel do vesmíru.
Italsko-nizozemská společnost Revolv Space oznámila, že francouzský poskytovatel služeb na oběžné dráze Infinite Orbits si pro své služby na geostacionární oběžné dráze (GEO) vybral její solární pohonné sestavy (SADA), zařízení používaná ke správě a optimalizaci zachycování sluneční energie.
Společnost Observable Space, která vyvíjí optické systémy pro laserovou komunikaci a povědomí o vesmírné oblasti, získala 90 milionů dolarů a zajistila si kontrakt s americkými Vesmírnými silami.
Navrhovaný rozpočet amerických Vesmírných sil na fiskální rok 2027 ve výši 71 miliard dolarů přitahuje pozornost investicemi do družic pro varování před raketovými útoky, rozsáhlých konstelací družic na nízké oběžné dráze Země a dalších drahých systémů.
Během pokusu o statický zážeh před plánovanou misí s družicemi Amazon LEO došlo dnes v noci k explozi rakety New Glenn na startovní rampě. Krom nosiče samotného byla z části zničena a velmi poškozena pozemní infrastruktura, včetně integrační budovy. Exploze byla pozorována i ze vzdálenosti přes 70 kilometrů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Jak jste se již dozvěděli, naše česky komentované přenosy startů se přesouvají zpět na náš YouTube kanál a tento návrat bude opravdu ve velkém stylu. Pokud situaci sledujete pravidelně, tak Vám jistě neuniklo, že již zítra má odstartovat stále pořád nejsilnější raketa světa. Samozřejmě nejde o nic menšího než Falcon Heavy. Raketa, která si v roce 2018 odbyla premiéru a následující rok tedy 2019 absolvovala další dva starty. Od té doby nestartovala, ale ne kvůli nepřipravenosti rakety, nýbrž nákladu a je skvělé, že se tato raketa vrací zpátky do služby.
V pondělí bychom se měli dočkat dalšího startu čínské rakety Dlouhý pochod 5B, tentokrát s druhým laboratorním modulem pro čínskou stanici Tiangong který dostal název Mengtian. Jak již bylo řečeno, jedná se o laboratorní modul a je k tomu patřičně vybaven. Stejně jako u modulu Wentian mohou být vědecké experimenty nejen uvnitř přetlakové komory, ale mohou být i umístěny na vnější straně modulu, aby byly vystaveny kosmickému prostředí. Co se týče rozměrů tak na délku má modul 17,9 metru, v průměru 4,2 metru a jeho hmotnost se pohybuje kolem dvaceti tun.
Začneme nejdříve startem Falconu 9 z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii s další várkou družic Starlink. Při tomto startu bude vyneseno 53 kusů družic Starlink na nízkou oběžnou dráhu se sklonem 53,2° vůči rovníku, což je dráha, na kterou se z Kalifornie moc často nestartuje, ale kvůli vytížení startovních ramp na Floridě bylo rozhodnuto start uskutečnit z Vandenbergovy základny. Nyní se přesuneme k druhé události našeho přenosu a tím bude připojení kosmické lodi Progress MS-21 k dokovacímu portu modulu Poisk na Mezinárodní vesmírné stanici. K připojení by mělo dojít 28. října ve 04:51 našeho času.
Ve středu je na půl třetí ráno naplánován start rakety Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Progress MS-21. Stejně jako při minulých ruských misích na Mezinárodní vesmírnou stanici se i tentokrát využije superrychlý letový profil. Progress by se měl připojit na modul Poisk přibližně 3 hodiny a 20 minut po startu a zůstane připojený po dobu 196 dní. Mimo zásob jídla a pití dopraví Progress na ISS 420 litrů vody, 41 kilogramů dusíku v tlakových lahvích, 702 kilogramů paliva, oblečení, vědecké experimenty, anebo vybavení pro údržbu ISS.
Čas opět utekl jako voda, a tak je na čase zopakovat si dění na základně Boca Chica v Texasu, kde SpaceX vyvíjí, vyrábí a testuje prototypy kosmických lodí Starship a raket Superheavy. V minulém díle jsme se věnovali testování prototypu Superheavy B7, který provedl dvoumotorový statický zážeh, testování kosmické lodi Starship S24, anebo požáru louky, který způsobil statický zážeh S24. Dnes se zaměříme znovu na testování prototypu Superheavy B7, tentokrát si ale povíme o sedmimotorovém zážehu! Také si povíme o vůbec prvním spojení Superheavy B7 a Starship S24, dění na Floridě, nebo na Texaské základně McGregor, kde SpaceX provádí testy motorů Raptor. Dnešní program je nabitý, a tak se pohodlně usaďte a přeji příjemné čtení.
Poté, co začal válečný konflikt na Ukrajině, byly přerušeny všechny starty raket Sojuz s družicemi pro firmu OneWeb, která se snaží vybudovat konstelaci družic zajišťující připojení k internetu. Po tomto oznámeném zrušení všech naplánovaných startů Sojuzů, se firma ocitla bez nosiče, který její družice vynášel na oběžnou dráhu a několik měsíců tak nebyla vynesena jediná jejich várka. Nyní ale toto období končí, jelikož firma si sjednala náhradu u Indické kosmické agentury a k vynesení družic bude použita raketa GSLV Mk III. Jde o středně silnou raketu a na oběžnou dráhu dokáže dopravit 10 tun nákladu.
Od posledního startu Falconu 9 uběhlo jen pár dní a nyní je znovu připraven ke startu na rampě SLC-40 na Floridě. Při tomto startu bude vyneseno 54 družic Starlink, které míří do tzv. 4. orbitální slupky – odtud název mise 4-36. Jde tedy o 36. misi do čtvrté orbitální slupky konstelace. První stupeň B1062 vybrán pro tuto misi si připíše jubilejní 10. start a o přistání by se měl pokusit o přistání na mořské plošině A Shortfall Of Gravitas. Samozřejmě pro Vás budeme tento start živě a česky komentovat.
Kdo se v sobotu ráno brzy probouzí, máme pro Vás tip na sledování přímého přenosu ze startu Falconu 9 s telekomunikační družicí Eutelsat Hotbird 13F. Tato družice je postavena na platformě Eurostar-Neo, její hmotnost je 4 500 kilogramů a udávaná životnost je 15 let. Bude umístěna nad 13. stupněm východní délky a spolu s družicí Hotbird 13G (která bude vypuštěna až po 13F) nahradí tři dosluhující družice Hotbird 8, 9 a 10. Družice by měly přenášet přes 1 000 televizních kanálů do více než 135 milionů televizních přijímačů. Co se týče rakety, tak první stupeň B1069 poletí poprvé a pokusí se o přistání na mořské plošině Just Read The Instructions, která bude čekat 663 kilometrů od místa startu. Na závěr tu máme jednu zajímavost a tou je, že toto bude 100. start Falconu 9 z rampy SLC-40.
Dnes v noci jsme se měli dočkat startu Falconu 9 s dvěma telekomunikačními družicemi Intelsat Galaxy 33 a 34, ale kvůli nadlimitnímu poklesu tlaku helia byl odpočet zastaven 30 sekund před startem. Zítra 8. října se tak SpaceX pokusí o start znovu a jelikož odklady z technických důvodů nejsou u Falconu 9 moc časté, můžeme říci, že s největší pravděpodobností se úspěšně odstartuje. Družice Intelsat Galaxy 33 a 34 Falcon 9 vynese na dráhu přechodovou ke geostacionární, přičemž družice Galaxy 33 bude umístěna nad 133° západní délky a Galaxy 34 bude umístěna nad 129° západní délky. Další zajímavostí je, že první stupeň poletí již počtrnácté a překoná se tím rekord třinácti startů.
Raketoplán. Jaké slovo se člověku v hlavě vybaví, když řeknete toto slovo. Drahý, unikátní, důležitý, nesmyslný? Bez ohledu na to jaký názor na raketoplány máme, tak sehrály v třicetiletém období od roku 1981 až 2011 neoddiskutovatelnou roli v poznávání vesmíru. Díky nim máme Mezinárodní vesmírnou stanici, funkční Hubbleův vesmírný dalekohled, posílily mezinárodní spolupráci v rámci programu Shuttle-Mir, ISS a nejen v nich, vynesly na oběžnou dráhu nespočet družic a z paluby raketoplánu byly také vypuštěny sondy Galileo, Magellan, Ulysses a nebo Chandra X-ray Observatory. Ať už si tak o raketoplánech myslíme cokoliv, díky jejich přínosu jsme se posunuli k větším a složitějším projektům a proto bych se chtěl v tomto článku zaměřit na příběh těchto úžasných strojů.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
