sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Transporter-17)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Sybilla Technologies

Polská státní banka BGK a evropská společnost rizikového kapitálu 3TS Capital Partners oznámily investici ve výši přibližně 35 milionů zlotých (10 milionů dolarů) do polské společnosti Sybilla Technologies, která se zabývá vesmírnými technologiemi.

Verde Technologies

Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.

Pegasus XL

Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.

FCC

Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.

Orbital

Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.

Firefly

Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Martin Gembec
Venuše vstupující před kotouč Slunce 6. 6. 2012. Zdroj: NAOJ/JAXA/Hinode, https://www.isas.jaxa.jp/

Top 5 – Objevování atmosfér

Letošní seriál TOP 5 je u svého konce a pokračování bude opět za rok v červenci. Poslední díl je zaměřen na atmosféry těles Sluneční soustavy. Jejich podrobný výzkum a dlouhodobé měření umožnila až kosmonautika, takže je to ideální téma pro náš portál. Historie výzkumu atmosfér planet sahá ještě dál do minulosti, a tak se v článku krátce zmíníme i o astronomických pozorováních. V naší soustavě je několik míst, která byla zkoumána opravdu unikátně pouze jedinou kosmickou misí a pak tu jsou planety, kde sondy atmosféru zkoumaly nejen z dálky, ale i přímo, a to i dlouhodobě. Výběr žebříčku TOP 5 je tedy obtížný, ale kritérium unikátnosti hrálo tentokrát prim. 5: Mars – od objevu řídkého závoje k meteorologickým měřením Přemýšlím, kdy nejdříve lidé mohli usuzovat na existenci atmosféry Marsu. Patrně už v dávných dobách věřili, že i jiné blízké planety jsou obydlené a Mars byl vždy na čele těchto lákadel. Skutečné ověření existence atmosféry mohlo přijít nepřímo z pozorování polárních čepiček Marsu. I amatérský astronom by si v průběhu desetiletí snadno povšiml, že jejich velikost se mění rok od roku i během

Trosky po srážce DART s Dimorphem. Zdroj: ASI, NASA, Johns Hopkins APL, DART, LICIACube, LUKE, IOP, https://apod.nasa.gov/

Top 5 – Blízká setkání s planetkami

V nedávném vydání našeho letního seriálu jsem se zamýšlel nad tím, jaká nej přinesly kosmické sondy, pokud jde o první snímky planet. Bylo jasné, že takové téma by mělo mít nějaké pokračování. A protože blízká setkání kometárního druhu jsme již v našem seriálu rozebírali, přichází nyní na řadu planetky. Tedy tělesa, která vlastně mohou mít s kometami mnoho společného a liší se vlastně hlavně tím, že jsme u nich nepozorovali kometární aktivitu. Na začátku si můžeme připomenout současnou terminologii v oblasti těles Sluneční soustavy a také odkázat zájemce na zdroje pod článkem, kde se ke kometárním článkům tohoto seriálu dostanete napřímo. V českém prostředí se slovo planetka vžilo pro malé těleso Sluneční soustavy, které obíhá kolem Slunce a není měsícem nějaké planety. Zároveň v jeho okolí jsou další podobná tělesa a jeho tvar není v hydrostatické rovnováze (kulový). V angličtině se vžil název asteroid (používaný i u nás) protože na obloze je planetka podobná hvězdě, ale projeví se vůči nim pohybem. V devatenáctém století se také používal výraz malá planeta. Mezi malá tělesa tedy řadíme planetky, komety

Země vycházející nad Měsícem - původní verze a nová z roku 2008 vytvořená z původních dat. Zdroj: NASA/Ames Research Center/Lunar Orbiter Image Recovery Project https://assets.science.nasa.gov/dynamicimage/assets/science/psd/lunar-science/2023/08/earthise_old_new_1200.jpg?w=1200&h=1297&fit=clip&crop=faces%2Cfocalpoint

Top 5: První snímky planet

V našem letním seriálu se tentokrát podíváme do různých koutů Sluneční soustavy. Kosmonautika přinesla lidstvu jednu úžasnou možnost, a sice alespoň pomocí robotů zkoumat vzdálené světy. Ani v nejodvážnějších snech jsme asi netušili, jak zajímavé a odlišné jsou světy malých kamenných, i velkých plynných planet. Všechno to pomyslně začalo před šedesáti lety, a právě proto jsme do našeho seriálu vybrali právě toto téma. Bylo by asi nefér některou z planet vynechat, a tak i když zkoušíme sestavit žebříček těch nej snímků, dovolte abychom se zastavili u každé planety. 5) Uran a Neptun – Voyager 2 Ledoví obři byli jen nepatrnými barevnými tečkami a lépe je nerozlišíme ani v těch největších amatérských dalekohledech, byť amatérští astrofotografové již dokáží zachytit jisté detaily v jejich atmosférách, jako je světlá polární oblast na Uranu nebo světlá oblaka na Neptunu. Když se tedy téměř před padesáti lety vydala na cestu dvojice sond Voyager a bylo zřejmé, že se mají pokusit zachytit i nejvzdálenější světy Sluneční soustavy, bylo to hotové požehnání. Nic ale nejde tak snadno. Prioritou Voyagerů byly obří planety Jupiter

Přistávací modul Veněry už ČR nezasáhne

Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.

ISS v polovině června 2024 s připojenou kosmickou lodí Starliner. Soukromá společnost MAXAR zde poprvé použila snímání jednoho objektu na oběžné dráze z jiného. Zdroj: https://universemagazine.com/wp-content/uploads/2024/06/gp58xolxoaahhx0-1024x1024.jpg

Kosmotýdeník 613 (10. 6. – 16. 6.)

Vážení čtenáři, když jsem měl tu čest být poctěn úkolem sestavit tento Kosmotýdeník, byl jsem docela rád, že za sebou nemáme tak bláznivě úžasný týden plný prvního startu Starlineru a prvních přistání Super Heavy a Starship do oceánu. Ale znáte to, i v týdnu, kde se žádné převratné události v kosmonautice nestaly, záhy objevíte spoustu zajímavých informací. A proto jsme tu s Kosmotýdeníkem nejen pro příjemné nedělní čtení. Jeho hlavním tématem je mise Voyager, a to jednak z toho pozitivního pohledu, že Voyager 1 už zase posílá vědecká data, ale i z toho životně lidského, že jsme se rozloučili s Edem Stonem, který to celé tak nějak dával dohromady a sondy jej přežily. Nechybí ani krátké okénko do aktuálního dění, přehled z Kosmonautixu a tradiční fotka a video týdne.

Tomáš Neužil představuje tříosý MEMS gyroskop společnosti Honeywell z Brna. Foto: Martin Gembec

Tříosý gyroskop z Česka poletí na letošní evropské misi Proba-3

Revoluční mise Evropské vesmírné agentury (ESA) Proba-3 ponese na své palubě také přístroj vyvinutý v Brně v centrále Honeywell. Měli jsme příležitost se osobně seznámit s vývojáři i samotným inženýrským modelem tříosého MEMS gyroskopu, jehož letový exemplář je již připraven k cestě do kosmu. Velmi přesný gyroskop je nezbytnou součástí této mise, která má ambici vyrobit ve vesmíru umělé zatmění Slunce. Proba-3 totiž bude tvořena dvěma družicemi, které musí letět ve velmi přesné konfiguraci 150 metrů od sebe. Série misí Proba Mise Proba-3 je pokračováním zkušebních evropských sond, jejichž hlavním cílem je testovat nové technologie, ale vedle toho umí získávat také vědecká data. Proba-1 je dnes nejdéle fungující družicí Evropské vesmírné agentury (start 2001). Tvarem připomíná hotelovou ledničku (kvádr o rozměrech 60×60×80 cm a 95 kg). Hlavním úkolem bylo otestovat dva přístroje určené k pozorování povrchu Země – hyperspektrální kameru CHRIS (Compact High Resolution Imaging Spectrometer) s 200 úzkopásmovými filtry a rozlišením 17 metrů a monochromatickou kameru HRC (High Resolution Camera) s rozlišením 5 m. Proba-2 startovala v roce 2009 a je určena k pozorování Slunce. Opět jde

Pohled na Perseverance z Ingenuity. Pohlednicovou verzi snímku ze solu 772 během letu 51 vytvořil Thomas Appéré. Zdroj: https://www.flickr.com/

Zkoumáme Mars s Vytrvalostí – 11. díl

Když jsme se s Perseverance loučili naposledy, oslavili jsme zrovna její první rok na povrchu Rudé planety. Mezitím uplynuly už dva roky od jejího přistání. Rover dokončil vytváření záložního úložiště vzorků a vydal se vstříc výše položeným oblastem. Vjel do oblasti dávných usazenin, bývalé říční delty. Malý vrtulník Ingenuity začal s přibývajícím přísunem energie častěji poletovat. Nyní již počet letů přesáhl desetinásobek původního plánu pěti zkušebních letů. Po velmi dlouhé době jsme se dočkali také vzájemné fotografie obou robotických průzkumníků navzájem z poměrně blízké vzdálenosti. Výzkum Marsu pokračuje nejen s Vytrvalostí, ale i se Zvídavostí (rover Curiosity), která v kráteru Gale také pomalu stoupá vstříc novým usazeninám hory Aeolus Mons. To už je ale jiný příběh, pojďme zpět k Perseverance.

Snímek otevřeného pouzdra i s odběrnou hlavicí. Tmavý materiál na stěnách pravděpodobně pochází z Bennu. Autor: Paul Byrne, zdroj: https://pbs.twimg.com/media/F6_RnBCX0AAH0JC?format=jpg&name=orig

Víko nádoby se vzorky z planetky Bennu odklopeno

Vědci jsou nyní o krůček blíž ke vzorkům z planetky Bennu, které nasbírala sonda OSIRIS-Rex. Poté co byl přistávací modul dopraven do Johnsonova střediska v Houstonu v Texasu, proběhlo jeho postupné rozebírání. Aktuálně bylo odklopeno i víko kontejneru, kde se nachází odběrný mechanismus TAGSAM (Touch and Go Sample Acquisition Mechanism). Jak uvedl na síti X profesor Paul Byrne, vědci doslova vydechli úžasem, když viděli, že už samotné víko je uvnitř pokryto jemným prachem tmavé barvy.

Sonda Parker Solar Probe dokončila 16. průlet v blízkosti Slunce

27. června 2023 dosáhla sonda americké NASA Parker Solar Probe dalšího milníku. Dokončila 16. blízké přiblížení ke slunečnímu povrchu. Tentokrát byla nejblíže 22. června na vzdálenost asi 8,5 milionů kilometrů. V době maximálního přiblížení byla tedy nad povrchem Slunce ve vzdálenosti jen asi šesti průměrů naší hvězdy a letěla rychlostí 163 km/s! Těmito pekelnými podmínkami však prolétla bezpečně, neboť ji chrání tepelný štít a po průletu se tedy ozvala a pracuje normálně.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.