sociální sítě

Přímé přenosy

Starship (IFT-13)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

deltaVision

Německý vývojář komponentů kosmických zářízení deltaVision získal 10,2 milionu eur (11,6 milionu dolarů) na rozšíření výroby ventilů a souvisejících zařízení se zaměřením na umožnění doplňování paliva ve vesmíru.

IHI

Japonská společnost IHI zvažuje přidání hyperspektrálních družic nové generace od finského startupu Kuva Space do své plánované 100členné suverénní konstelace pro pozorování Země s více senzory.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly více než ztrojnásobily strop velkého kontraktu na vynesení družic pro národní bezpečnost z 5,6 miliardy na 17 miliard dolarů, protože armáda se připravuje na prudký nárůst družicových misí.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Lukáš Houška

Má kosmonautika smysl?

Dnešní článek nebude patřit mezi ty běžné, které na našem blogu vychází. V této krátké úvaze na téma smysluplnosti kosmonautiky, prostředků do ní vkládaných a smyslu velkých vědeckých projektů obecně, se budu snažit nastínit odpověď na otázku, která se čas od času objevuje všude možně, ať už po internetu, nebo ve veřejných diskuzích: „Neměli by se lidé raději postarat o své problémy doma, než vyrazí do vesmíru?“ Nebo: „Má kosmonautika vůbec smysl, když obyčejnému člověku vlastně nic nepřináší?“ A další podobné otázky. Odpověď na ně je totiž obsáhlá a komplikovaná a nepostačí si s pouhým konstatováním ano, či ne. Jako vše, skrývá mnoho aspektů, které jsou nutné k pochopení daných otázek. Nuže, pojďme na to.

Výzkum Merkuru: 2. Díl

V minulém dílu naší minisérie o výzkumu Merkuru jsme si představili dlouhou cestu, která vedla až k sondě, jež se usadila na jeho orbitě. Podívali jsme se na historii průzkumu této planety a na objevy sondy Mariner 10. Poukázali jsme na to, že dostat se k Merkuru je poměrně náročné a ještě mnohem náročnější je zakotvit na jeho oběžné dráze. Dnes se podíváme na působení a objevy sondy MESSENGER, jež v březnu oslaví dva roky od svého navedení na orbitu planety. Merkur se v našich očích pod drobnohledem nového souputníka hodně změnil. Přístrojové vybavení MESSENGERU nám odhalilo mnoho nečekaných skutečností. Pojďme se na ně blíže podívat.

Výzkum Merkuru: 1. Díl

Planeta Merkur je, jak známo, nejbližším planetárním tělesem u našeho Slunce. Blízkost Merkuru ke Slunci dělá z malé planety velice obtížně dosažitelný cíl. Doposud tak planetu zkoumaly jen dvě sondy. V sedmdesátých letech kolem planety třikrát proletěl Mariner 10 a aktuálně se na jeho oběžné dráze prohání sonda MESSENGER, která nám o planetě řekla mnoho nových informací a spoustu starých teorií vyvrátila. Historii výzkumu planety, Marineru 10 a složité cestě MESSENGERU na jeho oběžnou dráhu se budeme věnovat v prvním díle této minisérie o výzkumu Merkuru.

Falcon Heavy – vizualizace startu

Falcon Heavy: Na Mars a ještě dál

Jako správná soukromá firma umí SpaceX nadchnout. Když se v dubnu roku 2011 na jejich stránkách objevilo heslo „SOMETHING BIG IS COMING“ s datem tiskové konference, kde dojde k odhalení toho něčeho velkého, vzbudilo to oprávněný zájem většiny informačních serverů a všech nadšenců kosmonautiky. A to, co přišlo, bylo vskutku velké. Na konferenci byl oznámen vývoj rakety Falcon Heavy. Rakety, která je dvakrát silnější, než současná nejsilnější raketa Delta IV Heavy.

Zařízení Grasshopper před testem.

Grasshopper: Sen o skutečně levné raketě

V roce 2002 založil Elon Musk soukromou společnost, která si kladla za cíl, že vyvine nosič, s nímž dokáže na orbitu dopravovat malé satelity a nosič, s jehož pomocí dopraví na oběžnou dráhu vlastní kosmickou loď a bude jí zásobovat Mezinárodní kosmickou stanici. V roce 2002 to byl odvážný cíl a jistě se našlo mnoho skeptiků, kteří po právu zpochybňovali nějaký rychlý vývoj, či naději na úspěch. O deset let později bylo vše jinak. Tato společnost se jmenuje SpaceX a dokázala nám, že své závazky umí plnit a většinou přihodí ještě něco navíc.

Sonda Dawn

Cesta sondy Dawn do minulosti sluneční soustavy

Mezi oběžnou drahou Marsu a oběžnou drahou Jupiteru se nalézá velice zajímavý prostor. Obecně se mu říká Hlavní pás, celým jménem Hlavní pás asteroidů a planetek. Jeho název už sám osobě napovídá, co se v něm nachází. Kdysi se o něm myslelo, že je to zbytek po planetě, která kdysi obíhala mezi Marsem a Jupiterem a vlivem silného gravitačního působení Jupiteru a nárazu velkého tělesa se rozpadla do rozlehlého pásu trosek. Dnes už s větší jistotou víme, že tomu tak nebylo. Pás je zbytkem proto-planetárního disku, ze kterého kdysi vznikly současné planety.

Start rakety Falcon9

SpaceX vyráží poprvé naostro

Společnost SpaceX není třeba nějak zdlouhavě představovat. Je to jedna z firem, která se účastní programu COTS NASA, který umožňuje soukromým firmám soutěžit o možnost zásobování ISS. SpaceX je z firem, které zůstaly ve „finále“ asi nejdále. Jako první se jí povedlo vynést na orbitu kosmickou loď a úspěšné s ní přistát zpět na vodě. Jejich loď se jmenuje Dragon a svůj premiérový tříhodinový let absolvovala v prosinci roku 2010. Jako nosič posloužila nejsilnější raketa z dílny SpaceX Falcon9.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.