Lukáš Houška

  • Kosmotýdeník 335 (11.2. – 17.2.)

    Kosmotýdeník 335 (11.2. – 17.2.)

    Právě vychází 335. vydání pravidelného souhrnu těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky, které se udály v uplynulých sedmi dnech. V tomto Kosmotýdeníku zamíříme v hlavním tématu do Van Allenových pásů, kde už šest let prolétají a náročné prostředí zvládají dvě zajímavé družice, které vstupují do závěrečné fáze svého výzkumu. V dalších tématech nevynecháme SpaceX, přípravy na let DM-1 s lodí Crew Dragon, anebo vzpomínku na Opportunity. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

  • Na Marsu nadešel čas kladiva

    Na Marsu nadešel čas kladiva

    Před týdnem jsme vám připravili článek o tom, jak složité bylo umístit seismometr SEIS na povrch Marsu. Úžasné zařízení, které nám pomůže nahlédnout pod povrch Rudé planety a trochu lépe tak poznat i Zemi. Během uplynulého týdne však InSight přidala k seismometru na povrch další přístroj. Neméně úžasný. HP3 nám pomůže poznat tepelný tok vnitřkem Marsu. Aby to dokázal, bude třeba se probít alespoň tři, nejlépe však až pět metrů pod povrch. Nikdy v historii kosmonautiky se lidstvo nepokoušelo dostat na Marsu tak hluboko. Další malý zázrak nízkonákladové mise InSight. Instalace HP3 sice nebyla tak komplikovaná jako u SIES, ale o to více bude komplikovaný jeho úkol. Posuďte sami.

  • Kosmotýdeník 334 (4.2. – 10.2.)

    Kosmotýdeník 334 (4.2. – 10.2.)

    Pomalu končí již šestý týden roku 2019. Je proto čas podívat se na to, co vše zajímavého nám přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník se nyní v hlavním tématu zaměří na přípravu dalekohledu Jamese Webba, o kterém vám přinášíme konečně pozitivní zprávy. Podíváme se také na značně kritickou zprávu francouzského státního auditora ohledně konkurenceschopnosti Ariane 6, anebo se podíváme na konec pokusů o komunikaci s cubesaty MarCo A a MarCo B. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Napínavý příběh instalace seismometru

    Napínavý příběh instalace seismometru

    Seismometr SEIS, který na Mars doručila sonda InSight je fascinující a velmi přesný přístroj, který může poskytnout mimořádně cenná data o marsotřesení a vnitřní stavbě Rudé planety v kvalitě, která dalece předčí vše, co na Marsu zatím bylo. A to bez nadsázky, protože jediný předchozí seismometr na sondě Viking byl umístěn na těle této sondy a nemohl tak produkovat úplně čistá data odrušená od vibrací samotné konstrukce sondy. SEIS je však umístěn přímo na povrchu. Jeho umístění, zprovoznění a zakrytí byl velmi náročný a dlouhý proces. S instalací se schválně nijak nepospíchalo, aby všechny jednotlivé kroky vedly k vysněnému cíli – perfektně připravenému enormně citlivému přístroji, který má poskytovat velmi detailní data. A to navíc vše jen pomocí robotické paže, na dálku a s dlouhou časovou prodlevu. Pojďme se na celý proces podívat blíže.

  • Kosmotýdeník 332 (21.1. – 27.1.)

    Kosmotýdeník 332 (21.1. – 27.1.)

    Kosmotýdeník již tradičně shrnuje uplynulých sedm dní v kosmonautice. I tento týden se toho stalo poměrně hodně a ne vše se vešlo do našich standardních článků. Podíváme se tak podrobně na vědecké experimenty, které nesl New Shepard při svém posledním testovacím skoku, zamíříme do Indie, kde otestovali vědecky využitelný čtvrtý stupeň rakety PSLV XL. Nevynecháme ani pohled na připravovanou misi DM-1 i dočasné ukončení amerického Shutdownu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

  • Kosmotýdeník 331 (14.1. – 20.1.)

    Kosmotýdeník 331 (14.1. – 20.1.)

    Tento týden byl v kosmonautice klidnější, ale přesto jsme viděli například start Delta IV Heavy, což za bezvýznamnou událost prohlásit nemůžeme. Kosmotýdeník však shrne i tak celkem zajímavými informacemi napěchovaný týden. Začneme výletem do Japonska, kde místní raketa Epsilon vynesla sedm malých družici, mezi kterými byl i jeden český vědecký přístroj. V dalších tématech se podíváme na příchod lunární noci u sondy Chang’e 4, nebo příprava na statický zážeh centrálního stupně Falconu Heavy. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

  • Kosmotýdeník 330 (7.1. – 13.1.)

    Kosmotýdeník 330 (7.1. – 13.1.)

    Od vydání předchozího Kosmotýdeníku utekl přesně týden a je tedy čas na vydání nové. Začneme hlavním tématem, které se bude věnovat pokročilé platformě pro telekomunikační družice, jež má dle svých tvůrců zcela proměnit dosavadní přístup pro stavbu a provozování družic. Dále se podíváme na odvrácenou stranu Měsíce za sondou Chnag’e 4, nevynecháme ani dva starty raket CZ-3B a Falconu 9 a místo zbude i na další rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

  • Kosmotýdeník 329 (31.12.2018 – 6.1.2019)

    Kosmotýdeník 329 (31.12.2018 – 6.1.2019)

    Přelom let 2018 a 2019 se rozhodně zapsal do historie kosmonautiky. Stalo se toho opravdu hodně a tak krom zopakování si známých událostí, zbylo v Kosmotýdeníku místo i na události další, které by rozhodně neměly zapadnout. Sondě OSIRIS-REx se například podařilo usadit na oběžné dráze planetky Bennu. Je to dráha rekordní, budeme se jí věnovat v hlavním článku. Dále nevynecháme novinky ohledně stavby testovacího zařízení lodi Starship, nebo třeba aktuality kolem práce sondy InSight. Přeji vám u Kosmotýdeníku hezkou neděli a dobré čtení.

  • Kosmotýdeník 328 (24.12. – 30.12.)

    Kosmotýdeník 328 (24.12. – 30.12.)

    Poslední kompletní týden roku 2018 pomalu končí a s ním vychází i poslední letošní Kosmotýdeník. I tento týden bylo o čem psát. Pojďme se například v hlavním tématu podívat na to, jaký náklad vynesl Sojuz 2-1A, který startoval z Vostočného. Mezi cubesaty byl i český zástupce! Podíváme se také samozřejmě na poslední letošní čínský start, postup ve stavbě testovacího exempláře Starship, anebo se necháme navnadit na očekávaný průlet New Horizons kolem Ultima Thule. Přeji vám dobré čtení, mnoho kosmonautiky do nového roku a hezkou neděli.

  • Nesmírně vesmírné Vánoce

    Nesmírně vesmírné Vánoce

    Stalo se dobrým zvykem, že na Štědrý den necháme kosmonautiku trochu odpočinout a společně si zde na Kosmonautixu navodíme trochu klidné sváteční atmosféry. Letošek nebude výjimkou, nicméně bude poněkud nestandardní a experimentální. Komu forma, kterou jsem letos zvolil, nevyhovuje, může se zkusit poohlédnout po starších vánočních článcích. Například v roce 2014 jsme se podívali, jak se slaví Vánoce ve vesmíru. V roce 2015 jsme se vypravili za emotivními okamžiky dobývání vesmíru v minulosti a společně je znovu prožili. A v roce 2016 jsme vás nechali polemizovat nad tím, jak se z určitého úhlu pohledu zdá, že se kosmonautika vrací zpět na výsluní. Tentokrát to bude opravdu speciální. V tento sváteční den se podíváme do budoucnosti a v žánru neskrývaných sci-fi povídek, si ve dvou velmi krátkých příbězích navodíme atmosféru toho, jak by jednou mohly být vánoční svátky slaveny na nově obydlených světech. Nechme pro chvíli událostmi napěchovaný závěr roku být a pojďme společně snít o budoucnosti ve vesmíru.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

LVM3 (Gaganyaan-1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗