sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Kratos Defense & Security Solutions získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 446,8 milionu dolarů na vybudování a provoz pozemního systému pro novou konstelaci družic varování před raketami na střední oběžné dráze Země.
Společnost Blue Origin je další ze společností, která navrhuje systém orbitálních datových center. V rámci svého návrhu podala plány na konstelaci až 51 600 družic.
NASA navrhuje značné zvýšení počtu misí robotických přistávacích modulů na Měsíc.
ISPTech, německá společnost zabývající se vesmírnými technologiemi, která vyvíjí pohonné systémy pro agilní manévrování na oběžné dráze, oznámila, že získala počáteční financování ve výši 5,5 milionu eur na nasazení svých pokročilých, netoxických pohonných řešení pro operační vesmírné mise.
Společnost TransAstra provádí studii financovanou investory a zákazníky, jejímž cílem je prozkoumat technickou proveditelnost přesunu asteroidu o hmotnosti 100 metrických tun na stabilní oběžnou dráhu blízko Země.
Společnost Rocket Lab oznámila, že získala kontrakt od Pentagonu ve výši 190 milionů dolarů na 20 hypersonických testovacích letů.
Čína identifikovala nový cílový asteroid blízko Země pro svou první misi kinetických testů planetární obrany, která je naplánována na prosinec 2027.
Společnost Telesat plánuje vyčlenit 25 % své širokopásmové konstelace Lightspeed pro vojenské pásmo Ka. Důvodem je zpoždění programu, které posouvá poskytování globálních služeb na začátek roku 2028, čímž vytváří více prostoru pro sladění designu s měnícími se geopolitickými prioritami.
Americké vesmírné síly postupují s rozsáhlou reorganizací způsobu nákupu družic a souvisejících systémů, což je součást širšího úsilí Pentagonu o urychlení zadávání veřejných zakázek a lepší využití komerčních technologií.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Máme za sebou týden, během kterého první soukromá loď schopná nést posádku uskutečnila úspěšný let k Mezinárodní kosmické stanici a úspěšný návrat na Zemi. Krom této velké události se už tradičně v Kosmotýdeníku budeme věnovat událostem, které kvůli tomuto velkému dění zapadly. Podíváme se například na čínský start, který je již třístým startem nosičů z rodiny Dlouhý pochod. Vypravíme se však i k Ryugu, nebo na Mars. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám příjemně strávené chvíle u 338. vydání Kosmotýdeníku a pěknou neděli.
Hlavní událost uplynulého týdne je jasná. My jsme se však prvnímu startu Crew Dragonu věnovali již dostatečně v jiných článcích a přenosech a proto si ho v Kosmotýdeníku necháme jen jako třešinku na dortu. Hlavním tématem bude Mars a jeho hydrologický cyklus. Konkrétně se zaměříme na nové informace o podzemní vodě, o které zatím chyběly na Marsu důkazy. V dalších tématech se zaměříme na kanadský příspěvek k nově budované stanici u Měsíce a nepřijdete ani o další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Jaké je počasí na Marsu a jak může ovlivnit měření marsotřesení? To je otázka, které se budeme věnovat v hlavním článku aktuálního již 336. vydání Kosmotýdeníku, které vás provede nejzajímavějšími událostmi, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Budeme se věnovat i dalším tématům, jakým je například rychlost přepravy prvního stupně Falconu 9 zpět na Floridu, navštívíme planetku Ryugu, či se podíváme na aktualizované plány na evropskou znovupoužitelnou raketu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Právě vychází 335. vydání pravidelného souhrnu těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky, které se udály v uplynulých sedmi dnech. V tomto Kosmotýdeníku zamíříme v hlavním tématu do Van Allenových pásů, kde už šest let prolétají a náročné prostředí zvládají dvě zajímavé družice, které vstupují do závěrečné fáze svého výzkumu. V dalších tématech nevynecháme SpaceX, přípravy na let DM-1 s lodí Crew Dragon, anebo vzpomínku na Opportunity. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Před týdnem jsme vám připravili článek o tom, jak složité bylo umístit seismometr SEIS na povrch Marsu. Úžasné zařízení, které nám pomůže nahlédnout pod povrch Rudé planety a trochu lépe tak poznat i Zemi. Během uplynulého týdne však InSight přidala k seismometru na povrch další přístroj. Neméně úžasný. HP3 nám pomůže poznat tepelný tok vnitřkem Marsu. Aby to dokázal, bude třeba se probít alespoň tři, nejlépe však až pět metrů pod povrch. Nikdy v historii kosmonautiky se lidstvo nepokoušelo dostat na Marsu tak hluboko. Další malý zázrak nízkonákladové mise InSight. Instalace HP3 sice nebyla tak komplikovaná jako u SIES, ale o to více bude komplikovaný jeho úkol. Posuďte sami.
Pomalu končí již šestý týden roku 2019. Je proto čas podívat se na to, co vše zajímavého nám přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník se nyní v hlavním tématu zaměří na přípravu dalekohledu Jamese Webba, o kterém vám přinášíme konečně pozitivní zprávy. Podíváme se také na značně kritickou zprávu francouzského státního auditora ohledně konkurenceschopnosti Ariane 6, anebo se podíváme na konec pokusů o komunikaci s cubesaty MarCo A a MarCo B. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Seismometr SEIS, který na Mars doručila sonda InSight je fascinující a velmi přesný přístroj, který může poskytnout mimořádně cenná data o marsotřesení a vnitřní stavbě Rudé planety v kvalitě, která dalece předčí vše, co na Marsu zatím bylo. A to bez nadsázky, protože jediný předchozí seismometr na sondě Viking byl umístěn na těle této sondy a nemohl tak produkovat úplně čistá data odrušená od vibrací samotné konstrukce sondy. SEIS je však umístěn přímo na povrchu. Jeho umístění, zprovoznění a zakrytí byl velmi náročný a dlouhý proces. S instalací se schválně nijak nepospíchalo, aby všechny jednotlivé kroky vedly k vysněnému cíli – perfektně připravenému enormně citlivému přístroji, který má poskytovat velmi detailní data. A to navíc vše jen pomocí robotické paže, na dálku a s dlouhou časovou prodlevu. Pojďme se na celý proces podívat blíže.
Kosmotýdeník již tradičně shrnuje uplynulých sedm dní v kosmonautice. I tento týden se toho stalo poměrně hodně a ne vše se vešlo do našich standardních článků. Podíváme se tak podrobně na vědecké experimenty, které nesl New Shepard při svém posledním testovacím skoku, zamíříme do Indie, kde otestovali vědecky využitelný čtvrtý stupeň rakety PSLV XL. Nevynecháme ani pohled na připravovanou misi DM-1 i dočasné ukončení amerického Shutdownu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Tento týden byl v kosmonautice klidnější, ale přesto jsme viděli například start Delta IV Heavy, což za bezvýznamnou událost prohlásit nemůžeme. Kosmotýdeník však shrne i tak celkem zajímavými informacemi napěchovaný týden. Začneme výletem do Japonska, kde místní raketa Epsilon vynesla sedm malých družici, mezi kterými byl i jeden český vědecký přístroj. V dalších tématech se podíváme na příchod lunární noci u sondy Chang’e 4, nebo příprava na statický zážeh centrálního stupně Falconu Heavy. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Od vydání předchozího Kosmotýdeníku utekl přesně týden a je tedy čas na vydání nové. Začneme hlavním tématem, které se bude věnovat pokročilé platformě pro telekomunikační družice, jež má dle svých tvůrců zcela proměnit dosavadní přístup pro stavbu a provozování družic. Dále se podíváme na odvrácenou stranu Měsíce za sondou Chnag’e 4, nevynecháme ani dva starty raket CZ-3B a Falconu 9 a místo zbude i na další rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
