sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Cygnus NG-23)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Armada

Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.

Boeing

Společnost Boeing oznámila, že zahájila 3D tisk konstrukčních panelů, které tvoří páteř solárních panelů pro družice. Tento krok podle společnosti zkrátí výrobní dobu na polovinu a pomůže jí udržet krok s poptávkou.

Eutelsat

Společnost Eutelsat se spojila s francouzským startupem Skynopy, který se zabývá družicovou konektivitou, aby prozkoumala možnosti, jak nabídnout operátorům družic pro pozorování Země volnou kapacitu na pozemních stanicích používaných pro OneWeb.

FCC

Federální komunikační komise ukončila vyšetřování společnosti EchoStar, která se chystá prodat spektrum společnostem SpaceX a AT&T v rámci obchodů v celkové hodnotě přesahující 40 miliard dolarů.

Apophis

Mise k asteroidu Apophis pod vedením Evropy probíhá podle plánu, přičemž v nadcházejících měsících budou v Evropě i Japonsku přijata klíčová rozhodnutí o financování.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Karel Zvoník

Vesmírná architektura (7. díl)

Na pozadí modré oblohy bez mraků se rýsovala ona nezaměnitelná silueta kosmické rakety Proton. Na jejím vrcholu čekal pod aerodynamickým krytem schovaný a konečně připravený ruský modul Zvezda (Hvězda). To ráno v řídicím středisku pokračovaly s napětím nutné předstartovní kontroly a po celém areálu byla tentokrát cítit větší nervozita než obvykle, protože každý si byl vědom, jak moc je tento start důležitý a to nejen pro budoucnost ruské kosmonautiky. V sázce byl tentokrát osud celé Mezinárodní vesmírné stanice. Nervozitu neskrýval ani Daniel Goldin z NASA, který z bezpečné vzdálenosti sledoval napínavý průběh startu a s ním i celá řada dalších významných lidí zapojených do projektu. Všichni tak nějak tuší, že den, na který čekali celé dva roky, je konečně tady a nezbývalo než věřit, že vše půjde tak, jak má. Zahájený živý přenos tentokrát sleduje mnohem více diváků, než je u těchto druhů vysílání běžné a už jen tento samotný fakt potvrzuje, o jak výjimečný start se vlastně jedná.

(R)evoluce jménem ARCA Space Corporation

V posledních několika měsících je stále více slyšet o progresivní kosmické společnosti ARCA, která by již velmi brzy mohla začít v Novém Mexiku testovat revoluční raketový motor typu aerospike (aerodynamic spike). Tento typ motoru by mohl být v budoucnu schopen dostat raketu ze země do vesmíru bez použití přídavných stupňů a jednalo by se tak o systém SSTO neboli Single Stage to Orbit, o kterém sní snad každý raketový konstruktér. Tak daleko však společnost zatím není a kdo ví, jestli vůbec někdy bude, ale na druhou stranu již nyní nabízí mnoho zajímavého a také neokoukaného. A to jak v podobě raketových nosičů, které tu ještě nebyly, nebo ve zvoleném přístupu. Pojďme tedy společně nahlédnout „pod pokličku“ společnosti ARCA Space Corporation.

TOP5: Letadla ve službách kosmonautiky

Kosmonautika má poměrně velkou a složitou infrastrukturu, která je tak trochu za oponou toho „velkého dění“ okolo. Proto se možná na první pohled může zdát, že kvalitní a bezpečná přeprava je snad triviální a nepodstatnou složkou misí do kosmu. Opak je ale pravdou a jak se říká: „I velké věci někdy začínají úplnými maličkostmi“. Kvalitní transport je totiž naprosto klíčovým prvkem a to v podstatě každé mise do kosmu, ať už té pilotované, či robotické. Kosmonautika prakticky od začátku využívá nejrůznější typy letadel k zajištění svých interních potřeb a někdy se je dokonce snaží i vyvíjet. V tom má dnes asi největší praxi agentura NASA, která se podílela na některých zajímavých projektech série X, které dodnes patří k tomu nejlepšímu, co v letectví vzniklo. Následující řádky ale nebudou patřit letadlům řady X, nýbrž dříčům v pozadí, kteří dnem i nocí pracují ve službách kosmonautiky a proto si zaslouží naší pozornost.

Ruské měsíční plány

Za největší úspěch současné pilotované kosmonautiky můžeme s přehledem označit Mezinárodní vesmírnou stanici. Jenže pomalu a jistě se blíží její konec a tak již teď jednotlivé státy spřádají své plány do budoucna a pokládají si stejnou otázku jako asi většina z nás: „Co bude, až tu nebude ISS? Nebo „jaký osud čeká pilotovanou kosmonautiku v příštích desítkách let?“ To dnes samozřejmě nelze s jistotou říci. Co lze ale s jistotou říci je fakt, že se všechny velké kosmické agentury již teď zajímají o Měsíc a nejen ony. Není žádným tajemstvím, že Evropská kosmická agentura ESA dlouhodobě sní o „vesničce na Měsíci“. Amerika buduje obří dopravní raketu SLS s kosmickou lodí Orion, která slibuje minimálně pilotovaný oblet Měsíce a se kterou Američané dokonce počítají při misích k Marsu. Ba i soukromá společnost SpaceX prý vyšle platící zákazníky na oblet našeho souseda a ani Čína s Indií nezůstávají pozadu, protože již teď mají své osobní „Měsíční úmysly“. Co však plánuje Rusko?

Vzestupy a pády v roce 2016

Nejrůznější typy raket létají do kosmu již desítky let. Na každý start je přitom kladeno množství vysokých nároků, které není radno podceňovat. Chyby se totiž v kosmonautice neodpouští. Je proto trochu těžké pochopit, jak je možné, že stále dochází k selháním, která často končí tím nejhorším možným scénářem. Troufnu si tvrdit, že je to zejména proto, že stále bilancujeme na hranici technických možností a každá další havárie nám opět připomíná, že se nevyplácí tuto hranici překračovat příliš často. Na druhou stránku je ale více než nutné tuto hranici neustále posouvat dál a učit se z předešlých nezdarů. Lze proto říci, že k haváriím bude docházet i nadále. Pozitivní zprávou ale je, a i když se to možná na první pohled nezdá, že v posledních letech k nehodám dochází stále méně. Výjimkou v tomto trendu nebyl ani předešlý rok 2016 na který se podíváme trochu podrobněji. Některá čísla jsou totiž celkem zajímavá a ledacos nám i prozrazují.

Vesmírná architektura (6. díl)

Vybájená vesmírná stanice NASA zažila opravdu rušných pár let a od doby prezidenta Reagana přežila vládu tří prezidentů a osm administrátorů projektu. Z konstruktérského úhlu pohledu byla evoluce orbitální stanice jako nebezpečná jízda na horské dráze. Od roku 1979 nabíral program rychlost a dosáhl svého vrcholu v období konceptů „Power Tower“ a „Dual Keel“. Od té doby následoval rychlý sešup dolů a přes nespočet úprav a finanční problémy se projekt dostával mimo kontrolu. Potřeboval nutně záchrannou brzdu, aby neskončil úplně mimo trať. Zastavit se ho nepovedlo ani upravenému návrhu stanice Freedom a projekt již téměř „vykolejil“, když jen taktak prošel kongresem. Až Rusko v roce 1993 vyslalo „záchrannou výpravu“, která nakonec pomohla projektu nabrat nový směr. Ředitel ruské kosmické agentury Jurij Koptěv napsal dopis vedení NASA a nabídl přidružení základního modulu pro MIR 2 k stávajícímu projektu a tak jako bájný Fénix „povstala i Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) z popela“ předešlých studií.

Pět týmů, 384 tisíc kilometrů a jeden společný sen

Začátek roku 2017 je z pohledu kosmonautiky bezesporu v režii SpaceX a tak některé další zajímavé informace zůstávají bohužel trochu ve stínu a bez většího zájmu. O naši pozornost si ale také říká soutěž Google Lunar X Prize, která se pomalu blíží do svého finále. Google v průběhu ledna potvrdil pět finalistů, kteří se ještě tento rok mají pokusit o přistání svých robotů na Měsíci, protože pokud chtějí pomýšlet na výhru, je třeba vše stihnout nejpozději do 31. prosince 2017. Moc času tedy nezbývá a bude jistě zajímavé sledovat, jestli se to někomu nakonec skutečně povede. Jen připomenu, že hlavní cenou soutěže je částka 20 milionů dolarů a výherní tým musí dopravit na Měsíc robota, který na povrchu absolvuje alespoň 500 metrů dlouhý přesun a odvysílá zpět na Zemi data, fotografie a video a pokud by splnil i bonusová zadání, může si jeho tým připsat dalších 5 milionů dolarů. Zmíněné odměny však nejsou konečné. Projekt podpořili i různé jiné instituce včetně agentury NASA a v sázce je tedy nakonec mnohem více peněz.

Nekonečno Jana Kaplického

Pokud máte rádi náš seriál „Vesmírná architektura“, mohla by vás zajímat informace o právě probíhající retrospektivní výstavě JKOK v Praze, která je zaměřená na průřez tvorbou architekta a vizionáře Jana Kaplického, o kterém byla řeč v tomto díle seriálu Vesmírná architektura. Na výstavě s podtitulem Nekonečno Jana Kaplického jsou poprvé k vidění dosud nepublikovaná a nezveřejněná díla a právě k těm patří i některé návrhy jeho společnosti Future Systems pro NASA, které Jan vypracoval spolu s Davidem Nixonem. Přijměte tedy touto cestou malou pozvánku na nevšední výstavu, která vám může zpříjemnit některé všední dny. Expozici najdete v Galerii Tančící dům v Praze a to až do dvanáctého března. Otevřeno je každý den od 9 do 20 hodin. Výstava je rozdělena do tří tématických částí, ve kterých jsou k vidění nejen Kaplického působivé architektonické návrhy, ale i dekorační předměty, modely, šperky a hodně nevšední futuristický nábytek připomínající kulisy ze sci-fi filmů.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.