sociální sítě

Přímé přenosy

Dlouhý pochod 5 (Chang'e 7)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

NOAA

Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) bude i nadále vyhodnocovat data z hyperspektrálního mikrovlnného radiometru HyMS (Hyperspectral Microwave Sounder) společnosti Spire Global. Vyplývá to z prodloužení smlouvy v hodnotě 3 milionů dolarů, které bylo oznámeno 4. srpna.

Neuraspace

Portugalský startup Neuraspace, který se zabývá řízením kosmického provozu, oznámil 5. srpna získání nového financování ve výši 15,6 milionu eur. Prostředky mají podpořit rozvoj evropského přehledu o dění ve vesmíru (Space Domain Awareness – SDA) a posílit evropské obranné schopnosti.

NRO

Americký Národní úřad pro průzkum (NRO) uzavřel smlouvy se společnostmi Capella Space, Iceye U.S. a Umbra s cílem rozšířit využívání komerčních radarových systémů se syntetickou aperturou (SAR) americkou vládou.

Blue Origin

Společnost Blue Origin zjistila, že příčinou exploze rakety New Glenn během statického zážehového testu v květnu byl ventil v motoru BE-4. Tento problém by mohl postihnout také raketu Vulcan Centaur společnosti United Launch Alliance (ULA).

Telesat

Společnost Telesat podepsala největší kontrakt ve své historii – dohodu v hodnotě přibližně 1,63 miliardy dolarů. Na jejím základě bude poskytovat kanadské armádě zabezpečené komunikační služby v oblasti Arktidy a zároveň financovat významné rozšíření své družicové sítě Lightspeed.

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly udělily společnosti Rocket Lab, firmě Systems & Technology Research a třetí nejmenované společnosti kontrakty v celkové hodnotě 615 milionů dolarů na vývoj technologií pro družicovou síť určenou ke sledování letadel a raketových hrozeb z oběžné dráhy.

SpaceX

Společnost SpaceX plánuje začít vypouštět na oběžnou dráhu modernizované družice Starlink při příštím letu své rakety Starship, který je naplánován nejdříve na konec tohoto měsíce.

Voyager Technologies

Společnost Voyager Technologies je i nadále optimistická ohledně budoucnosti své komerční vesmírné stanice Starlab, ale zároveň doufá, že NASA mírně upraví své plány financování a podpory jejího vývoje.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Karel Zvoník

Vesmírná architektura (11. díl)

Londýn byl v šedesátých letech šedivým, nepříliš přívětivým místem, kde byl pořád patrný vliv druhé světové války. Všude se stavělo a slavné město se pomalu probíralo z popela. Ona „melancholie rozbořených zdí“ jakoby přecházela i na lidi kolem. Do tohoto nepřívětivého prostředí plného neonových poutačů jednoho zářijového večera roku 1968 přijel hledat štěstí neznámý muž z Čech, který v následujících letech svým osobitým stylem obohatí architekturu jako málokdo. Tehdy 31letý Jan Kaplický přicestoval do neznámé země se sto dolary v kapse a nákresy, které tvořilo jeho portfolio. Avšak nezahálel a rychle si udělal jméno jako výborný návrhář a vizionář. Během dvou let v Londýně už navrhoval například Národní divadlo u Denyse Lasduna a navázal spolupráci s takovými velikány, jako Richard Rogers nebo Norman Foster. Ovšem sám se cítil spíše nespokojen. Neuměl se totiž ztotožnit s jednoduchými tvary, protože již tehdy jeho vize vedly jiným směrem. Život Jana Kaplického byl tak trochu předurčený designu, protože se narodil do rodiny významných umělců. Jeho otec – Josef Kaplický, byl učitelem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a stal se uznávaným

Družice ve velkých výškách atmosféry

Budoucnost může být různá. Jedno je ovšem jisté. Pokrok se zastavit nedá a tak nás jistě čeká řada inovací, které možná mohou na první pohled vypadat šíleně nebo utopicky, ale opak je pravdou. Vylepšení se v nadcházejících letech zřejmě dočkají některé druhy družic, zejména ty snímkovací. Jejich nevýhodou jsou vysoké výdaje a nasazení v extrémním prostředí kosmu, které vyžaduje speciální úpravy. Jinou nevýhodou například je, že se musí podřídit zákonům nebeské mechaniky a neustále tak velkou rychlostí kroužit kolem Země. Což je fakticky omezuje v dlouhodobém zaměření se na konkrétní místo, které se zdá v danou chvíli něčím zajímavé. Výjimku tvoří družice na geostacionární oběžné dráze (GEO). Geostacionární oběžná dráha je však od Země tak daleko, že k získání jakéhokoli rozumného rozlišení snímkovací družice (řekněme 1 m) je zapotřebí velmi pokročilá optika a obrovské zrcadlo. Družice na geostacionární dráze, třeba 36 000 km od Země, může zůstat zaměřená na dané místo na planetě 24 hodin denně po celý rok. Toho využívají např. i komunikační družice k zajištění nepřetržité komunikace a k přenosu televizního vysílaní, ale

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.