sociální sítě

Přímé přenosy

Načítám data o přenosech…

krátké zprávy

Copernicus

Rozhodnutí Švýcarska neúčastnit se programu Evropské unie pro pozorování Země Copernicus během cyklu financování 2028–2034 oživilo širší debatu o hodnotě přispívání do programu sběru dat, když je velká část jeho dat stále volně dostupná po celém světě.

DARPA

Agentura pro pokročilé výzkumné projekty ministerstva obrany (Defense Advanced Research Projects Agency) žádá kosmický průmysl o podněty k tomu, jak by Spojené státy mohly rychle obnovit kritické vesmírné kapacity v případě, že by během konfliktu byly družice vyřazeny z provozu nebo zničeny.

AAC Clyde Space

Evropská kosmická agentura udělila společnosti AAC Clyde Space kontrakt v hodnotě 10,9 milionu eur (12,6 milionu dolarů) na dokončení vývoje a demonstrace družice VHF Data Exchange System (VDES) pro program Inflecion pro zvyšování povědomí o námořní oblasti.

LeoLabs

Společnost LeoLabs 10. června oznámila, že v indicko-pacifické oblasti nasadila mobilní radar pro sledování vesmíru, který se používá k monitorování čínských družic a dalších kosmických zařízení.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Karel Zvoník

Pět indických startu v roce 2021

Indická kosmická agentura ISRO měla na rok 2020 v plánu plno zajímavých startů. Bohužel kvůli probíhající pandemii je nebylo možné uskutečnit a tak se přesunuly do tohoto roku. Pokusil jsem vybrat 5 nejzajímavějších událostí, které by letos měly proběhnout, ale je nutno počítat i s odklady, protože jak víme v kosmonautice nejde téměř nikdy nic přesně podle plánu. V roce 2020 ISRO uskutečnila pouze dva kosmické starty a to hlavně kvůli restrikcím spojených s Covid-19. Jeden let byl uskutečněn v listopadu a druhý v prosinci. Zde je tedy 5 nejdůležitějších událostí Indie přesunutých na rok 2021.

Indická baby raketa

Celosvětově vzniká pěkná řádka nových nosičů a to hlavně těch malých. Jednak je to dáno cenou, protože menší rakety jsou samozřejmě levnější na vývoj i výrobu a dalším faktorem je zvyšující se zájem o malé až miniaturní družice, které dokáží přes své kompaktní rozměry to co kdysi mnohem větší stroje. Navíc klesající cena umožňuje přístup do kosmu stále většímu počtu lidí a je pochopitelné, že nikdo nechce zůstat pozadu.

Vesmírná architektura (13. díl)

Ze všech planet Sluneční soustavy je Zemi nejvíce podobný právě Mars, ale nenechte se zmást, protože podmínky, které tam panují, jsou natolik tvrdé, že je nikde na Zemi nenajdeme. I ty nejdrsnější podmínky na naší planetě jsou doslova oázou v porovnání s podmínkami kdekoliv ve Sluneční soustavě. Mars má jen slabou atmosféru, kterou navíc postupně ztrácí a vzduch je tu tedy velice řídký. Pro nás dokonce smrtelný, protože obsahuje hodně oxidu uhličitého, ale také množství argonu nebo stále záhadného metanu. Dobrou zprávou ale je, že zde najdeme například i malé množství vodních par, ozonu a kyslíku. Atmosférický tlak je tu však až 150krát menší než na povrchu Země a výkyvy teplot mnohem větší než na co jsme zvyklí. Na rovníku se teploty běžně pohybují od −90 do −10 °C a nad nulu se dostanou jen výjimečně. Naproti tomu teplota povrchové vrstvy půdy může někdy dosáhnout až +30 °C. Navíc tu panují sezónní plošné písečné bouře. Mars má také jen 38 procent pozemské gravitace a jsou tu i další odlišnosti. Postavit a udržovat zde

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.