U.S. Space Force
Americké Vesmírné síly udělily společnosti K2 Space kontrakt v hodnotě 22,9 milionu dolarů na testování laserových komunikačních terminálů, které jsou navrženy tak, aby umožňovaly přímý přenos dat mezi družicemi na oběžné dráze.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly udělily společnosti K2 Space kontrakt v hodnotě 22,9 milionu dolarů na testování laserových komunikačních terminálů, které jsou navrženy tak, aby umožňovaly přímý přenos dat mezi družicemi na oběžné dráze.
Společnost Rocket Lab získala další kontrakt od japonské firmy iQPS, která se zabývá radarovým snímkováním Země, na uskutečnění několika startů své rakety Electron.
Vesmírný teleskop Nancy Grace Roman by měl být vypuštěn na konci srpna, tedy o devět měsíců dříve, než bylo původně plánováno.
Společnost K2 Space získala nové financování ve výši 500 milionů dolarů, čímž za pouhých sedm měsíců více než zdvojnásobila svou hodnotu. Výrobce družic se nyní připravuje na přechod od demonstračních misí na oběžné dráze k realizaci velkých komerčních a vojenských zakázek.
Americké vesmírné síly zadaly společnosti SpaceX dvě zakázky na vynesení vojenských družicových konstelací v celkové hodnotě 1,6 miliardy dolarů. Jde o dosud největší veřejně oznámený soubor misí v rámci programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3.
Americké ministerstvo dopravy navrhuje vyjmout udělování licencí pro komerční kosmické starty z působnosti řady předpisů na ochranu životního prostředí. Tento krok přivítali zástupci kosmického průmyslu, zatímco ekologické organizace jej kritizují.
Společnost Sophia Space 30. července oznámila udělení patentu, který sdílí s Kalifornským technologickým institutem (Caltech). Patent se týká velkých modulárních datových center umístěných ve vesmíru.
NASA vybrala společnost Advanced Space, aby uskutečnila nástupnickou misi po malé družici operující v cislunárním prostoru, která bude testovat setkávací a přibližovací manévry v okolí Měsíce.
Mise Swift, která odstartovala téměř před měsícem v rámci vysoce rizikového pokusu o zvýšení oběžné dráhy astrofyzikální družice NASA, má problémy s řízením orientace, které by mohly ohrozit její misi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Od posledního dílu indické cesty do kosmu sice uběhlo více času, než bylo původně v plánu, ale o to více informací se do něj podařilo nastřádat. Přípravy na první pilotovaný let Indie pokračují a událo se toho celkem dost. Tentokrát se zaměříme na indické kosmonauty a jejich přípravu na let. Na úvod si rychle shrneme dosavadní počínání v pilotovaném programu, včetně připomenutí historie a kontextu, ale hlavní prostor věnujeme prvnímu oddílu indických astronautů v programu Gaganyaan (Gaganyán).
Indická vesmírná agentura ISRO dnes vynesla komunikační satelit CMS-03 (známý také jako GSAT-7R) o hmotnosti 4 400 kg určený pro indické námořnictvo. Start byl naplánován na neděli 2. listopadu po poledni. A jelikož v neděli k obědu vychází Kosmotýdeník, jak jste již zvyklí, tak se na tento zajímavý let dostalo až teď. Tento start byl zajímavý hned z několika důvodu. Pozornějším čtenářům jistě neutekl fakt, že vynášená družice je velmi těžká. A to dokonce tak, že přesahuje svou hmotností nosnost nejsilnější indické rakety LVM-3 na GTO, kam zmíněná družice byla vynesena. Jak je to možné? Co se změnilo? V podstatě se nezměnilo nic. Raketa je pořád stejná a má i stejný výkon, ale družice sama byla od začátku navržena tak, že se na požadovanou dráhu musí dostat vlastními silami.
Pekelně horká, ukrytá pod neproniknutelnou vrstvou oblaků. A přesto — nebo právě proto — se stává cílem další vlny planetárního výzkumu. Kosmické agentury jako NASA, ESA, ISRO, ale i soukromé společnosti připravují sondy, které mají prolomit mlhu neznáma a přinést odpovědi na otázky, které si klademe už desítky let. Co se skrývá v mracích Venuše a co pod nimi? Je stále geologicky aktivní? A mohla mít někdy oceány a podmínky vhodné pro život? Ve druhé, a zároveň poslední části povídání o naší sesterské planetě se podíváme na to, co má přinést budoucí výzkum a proč bychom vlastně měli Venuši chtít dále zkoumat, když dosavadní bádání prokázalo, že jde o velmi nehostinné místo plné jedovatých látek? Může se sice zdát, že Venuše už nemá co nabídnout, ale opak je pravdou. V nadcházejících letech se k ní chystá hned několik ambiciózních misí, které mají odhalit, jak se z pravděpodobně kdysi obyvatelného světa stalo rozžhavené peklo a zda něco podobného nehrozí i nám. Již proběhlé mise nám poodhalily podivný svět s velmi zajímavou a složitou atmosférou. Kromě toho je zde celá
![Zpracováno s využitím infračervených a ultrafialových (IR1, IR2, UV1 [283 nm, 365 nm]) filtrovaných snímků Venuše, které pořídila Akatsuki 24. srpna a 4. září 2016.](https://kosmonautix.cz/wp-content/uploads/2025/08/Venus_-_August_24_2016-1024x775.png)
Po věky věku tuto „hvězdu“ zářící na noční obloze pozorovali naši předci. Začali přicházet na to, že je viditelná nejen večer, ale i před rozbřeskem. Egypťané v době pyramid nazvali si jí Nebeským ptákem ranním a večerním. Všímaví Babyloňané pozorovali její přechod přes Slunce. V Indii jí říkali skvoucí a Arabové Zohra, neboli jas nebeský. Mluvil o ní Homér před více 1200 lety. Izajáš slavil její jas pod zlověstným jménem Lucifer. Jenže to nebyla hvězda, ale planeta, ale na to jsme přišli až později. V raném starověkém Řecku byla Venuše nazývána Fosforos (což znamená „nositelka světla“). Teprve pozdější Hellénové spojovali tuto planetu s nám už mnohem známější bohyní lásky Afroditou, římskou Venuší bohyní lásky. V sanskrtu se Venuše nazývá Shukrah (Šukra) „jasný“ nebo „zářivý“. Má i další významy, například jméno mudrce, který byl učitelem asurů a učil védy. V Čínštině jí zase říkali Taibai Jinxing – Kovová hvězda (Večernice)… Staletí plynula. Od těch dob se věru hodně změnilo. Národy, řeči, náboženství – všechno. Kolik asi očí ve třpytu této pseudo „hvězdy“ do
Čandraján-2 se trochu neprávem považuje za neúspěšnou misi, přitom selhala jen část sondy. Konkrétně se nepovedlo přistát na povrchu v jižní části, asi 600 km od jižního měsíčního pólu. Přesto, že výsadek nevyšel tak orbiter úspěšně obíhá okolo Měsíce a provádí užitečnou vědu. Sonda má velmi kvalitní kameru a známe jsou například fotografie míst přistání z misí Apollo nebo zachycení následovníka – tedy modul Čandraján-3 po úspěšném dosednutí nebo fotografie japonského landeru SLIM, který v roce 2024 skončil vzhůru nohama poblíž kráteru Shioli. Nejnověji se indičtí vědci pochlubily pozorováním účinku sluneční erupce v interakci s Měsícem. Faktem je, že se indická kosmická agentura ISRO výsledky bohužel zatím moc nechlubí o to více podobné zprávy potěší.
Na letošním letním speciálu Top 5 je nejvíce patrná rozmanitost. Nejen, že jej tvoří vícero našich autorů, ale mísí se zde i styl a různá témata. O to pestřejší je a mě napadlo připomenout si v něm jedno důležité, ale pozapomenuté výročí, kterému jsme se v širším kontextu ještě nevěnovali. Letos si totiž Indie připomíná už padesát let od startu první vlastní družice Aryabhata (Árjabhata). Jak začal průzkum vesmíru v USA nebo Sovětském svazu je již poměrně dobře známo. Téměř každý zná název, nebo jména: První družice, prvního člověka ve vesmíru, první ženy ve vesmíru nebo kdo byl první Měsíčňan, ale zkuste si vzpomenout kolik toho víte o začátku kosmonautiky v Indii? Zde je několik zajímavých faktů o jedné z těchto počátečních kapitol indické kosmonautiky. Malá poznámka k textu na úvod. Rozhodl jsem se dát přednost používání anglického názvu družice čistě z praktických důvodů. Původní název se snadněji hledá v dostupných informacích a má tedy i slovníkový význam. Český přepis je zde hlavně uveden kvůli správné výslovnosti názvu. To platí i o většině indických názvů a jmen použitých v textu.
Létající stroje nejsou jen doménou Země. Vědci, inženýři a kosmické agentury už desítky let zkoumají, jak posílat drony, balony, letouny a další roztodivné automaty na jiné planety a měsíce. A jejich nasazení bude stoupat. Všechny sondy, družice, moduly jsou samozřejmě také létající stroje, ale nás bude zajímat jiná, užší kategorie automatů. Od Marsu po Venuši až do odlehlých koutů Sluneční soustavy, tyto technologie nám pomáhají odhalovat tajemství vesmíru. Pojďme se podívat na pár nejzajímavějších nápadů z minulosti, přítomnosti, ale i budoucnosti.
Mise Axiom-4 v rámci které na ISS cestují čtyři astronauté byla bohužel opět odložena. Start byl v plánu 11. června 2025 z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Důvodem je tentokrát technická závada na raketě Falcon-9 od SpaceX, kterou odhalil jeden z předstartovních testů. Zjištěný problém byl v systému přívodu okysličovadla, která vyžaduje důkladnou analýzu a opravu a nebyla to, zdá, se jediná porucha. SpaceX však již intenzivně pracuje v koordinaci s partnery na řešení. Co přesně se tentokrát stalo a kdy se dočkáme nového termínu?
Lidé hlásí světelné jevy na obloze v ranních hodinách. Šlo o zánik druhého stupně rakety Falcon 9. Zdroj
Žijeme na sklonku nové éry letů do vesmíru. Na oběžné dráze Země pomalu, ale jistě dosluhuje doposud největší a nejsložitější kosmický projekt v dějinách – Mezinárodní kosmická stanice ISS. Tato unikátní laboratoř nás učí, jak pracovat ve speciálních podmínkách panujících v blízkosti naší planety a to nepřetržitě již 24 let. Největší partneři tohoto projektu: Spojené státy, Rusko, Japonsko, Kanada a ESA řeší, jakým směrem se po éře ISS vydat. Geopolitická situace se výrazně změnila a do megalomanských mezinárodních projektů se nikomu moc nechce. Čína si na oběžné dráze vybudovala vlastní laboratoř – Nebeský palác a má v plánu v těchto aktivitách i nadále pokračovat. Pracuje se i na pilotovaných misích k Měsíci, které budou spojeny s vybudováním trvalé základny na povrchu. Americký program Artemis je sice ambiciózní, ale postupuje kupředu velmi pomalu. Rusko se zmítá v krizi a jen těžko lze očekávat velké věci na vlastní pěst. Spolupráci na zamýšlené stanici Gateway na cislunární oběžné dráze kdysi odmítlo a růžově nevypadá ani jejich plánovaná účast na čínských projektech. Spojené státy pak ve velkém spoléhají na soukromý
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.