Reditus Space
Reditus Space, startup vyvíjející obnovitelná a znovupoužitelná kosmická zařízení, dokončil svou první návratovou kapsli, která bude připravena k vypuštění koncem tohoto roku.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Reditus Space, startup vyvíjející obnovitelná a znovupoužitelná kosmická zařízení, dokončil svou první návratovou kapsli, která bude připravena k vypuštění koncem tohoto roku.
Polsko bude hostit první centrum Evropské kosmické agentury (ESA) nacházející se ve východním členském státě, které se zaměří na civilní bezpečnost a odolnost.
Společnost FLEXELL SPACE, vývojář vesmírných solárních řešení nové generace, oznámila, že dokončila kolo financování série A ve výši 20 milionů dolarů.
Ekologické skupiny naléhají na FCC, aby pozastavila aplikace orbitálních datových center
Společnost Exploration Company, německá společnost zabývající se vesmírnou dopravou, založila TEC Federal, subjekt se sídlem ve Spojených státech, který jí umožní soutěžit o vládní programy a zakázky. Společnost také otevřela dveře své nové laboratoře Rapid Innovation Lab v texaském Houstonu.
Kancelář amerického ministerstva vnitra hledá informace o konceptech pro provádění startů na oběžnou dráhu z mořských plošin, což je součást širšího úsilí federální vlády o snížení přetížení stávajících kosmodromů.
Letecký úřad FAA uzavřel vyšetřování nestandardního chování motorů na SuperHeavy během mise IFT-12. Vyčistila se tak administrativní překážka pro 13. letový test.
Floridský startup spustil komerční demonstraci technologie pohonu družic na jaderný pohon. Mise City Labs testuje zdroj elektrické energie poháněný tritiem, který by mohl umožnit budoucím kosmickým lodím a autonomním sondám provoz po celé roky, aniž by se musely spoléhat výhradně na solární panely nebo konvenční baterie.
Čínský vládní orgán zveřejnil seznam členů národního konsorcia pro komerční vesmírné projekty, který nabízí vzácný ukazatel toho, které společnosti stát považuje za zavedené hráče.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
NASA schválila misi NEO Surveyor – infračervený teleskop na hledání blízkozemních planetek. Zdroj 7. prosince 17:28
Arianespace tvrdí, že obdržela objednávku od Evropské komise na pět startů satelitů Sentinel v letech 2024 až 2026. Zdroj 3. prosince 2022 9:20

Probíhající konflikt na Ukrajině jednoznačně ukázal, jak velkou roli v něm hraje kosmonautika. Jde ale o první válku vůbec, ve které hraje takto významnou roli i soukromý kosmický sektor. Je to také první velký konflikt, ve kterém se obě soupeřící strany staly doslova závislými na vesmíru. Proto jsem se rozhodl, že se v tomto článku pokusím ukázat, jak konkrétně kosmická technika pomáhá na bojišti. Kosmonautika není jen prospěšná, ale taky strategicky významná a její vliv neustále stoupá ruku v ruce s vývojem v tomto oboru. Náznaky se objevovaly už ve Studené válce. Od počátku byl tento obor úzce spjat s jaderným odstrašováním. Technologie mezikontinentálních balistických raket (ICBM) byla zásadní pro obojí – jaderné i vesmírné závody. Vesmír byl doménou, v níž bylo soupeření mezi Sovětským svazem a Spojenými státy nejokázalejší a nejúchvatnější, ale také pozoruhodně mírumilovné. Vypuštění Sputniku v roce 1957 bylo sice vnímáno jako vítězství Sovětského svazu, ale zároveň vytvořilo důležitý precedens mírového přeletu družic nad Zemí. Američané nepodnikli žádné kroky, když Sputnik přelétl nad jejich územím, a ani Sověti, když americké družice začaly

V současnosti asi nejkontroverznější počin NASA vzbuzuje emoce, budí rozpaky i rozhořčení. Bohužel nejen kvůli své velikosti a výkonu. Opakovaně se roky setkávám s nepochopením tohoto kosmického dopravního systému, na nějž v Americe vsadili všechno. Jedno je ovšem jisté. Raketa SLS neměla nikdy na růžích ustláno, ale to lze chápat u takto nákladného a časově náročného projektu. Jenže pouhá kritika z pohodlí domova ničemu fakticky nepřispěla. Naopak, pomohla vytvořit temný stín, který tento nosič nyní vrhá do řad laické veřejnosti, která často kosmonautiku vnímá jako rozmar, či zbytečnost. Jenže pouze lehkomyslně odsoudit tento počin NASA, jako zbytečný, není jednoduše správné. Pojďme se tedy bez růžových brýlí podívat na to, proč svět vlastně potřebuje raketu SLS?

V návaznosti na úspěšnou misi na Měsíc – Chandrayaan-1 si Indie koncem roku 2014 připsala doposud největší technický úspěch v oblasti kosmu. Dokázala navést sondu na oběžnou dráhu rudé planety. Mise nazvaná MOM (Mars Orbiter Mission) byla úspěšně zahájena koncem roku 2013 a je první ze série misí, které ISRO plánuje k průzkumu a charakterizaci Marsu. Sonda měla na palubě pět vědeckých přístrojů s cílem prohloubit poznání Marsu na základě jeho morfologie a mineralogie z eliptické dráhy. V předešlé části jsme si obecně představili indickou sondu MOM a její příběh. Tentokrát se zaměříme hlavně na vědu a odkaz, který nám po této fantastické misi zůstal. Ani ve snu by mě na začátku nenapadlo, že bude ve finále informací tolik, že budu muset rozdělit článek na dvě části. Nechtěl jsem však nic zásadně krátit, ani mít za každou cenu neúnosně dlouhý a těžko stravitelný text. Dnes se tedy podruhé a naposledy vracíme k misi Mangalyaan. Není tedy od věci abychom se za touto neuvěřitelnou misí ohlédli. Tento článek přináší závěrečné informace o sondě Mars Orbiter
Kamera MIRI po předešlých problémech opět zcela funguje. Zdroj 8. listopadu 19:55

Před více než osmi lety se k planetě Mars vydala malá, na první pohled nevýrazná planetární sonda Mangalyaan (Mangalaján) známá spíše pod označením MOM (Mars Orbiter Mission). Tehdy jen pár lidí skutečně věřilo, že se jednou zapíše do historie. Je všeobecně známé, že lety do kosmu nejsou jednoduchá disciplína, ale vyslat automatickou sondu a usadit jí na oběžné dráze rudé planety je už skutečně vyšší dívčí a zkuste ještě uspět hned na první pokus. Do roku 2014 to ostatně žádná jiná země nedokázala! Často vysmívaná a ve světě spíše podceňovaná agentuře ISRO se to ale povedlo, a „maličká“ MOM fungovala nad Marsem téměř 8 let. Navržena byla přitom tak, aby zvládla 6 měsíců v provozu. Jenže nic netrvá věčně. Cesta sondy Mangalayan, díky které se Indie stala první zemí v Asii, která dosáhla oběžné dráhy Marsu, oficiálně skončila. ISRO začátkem října potvrdilo to, o čem se již pár měsíců spekulovalo. Není tedy od věci abychom se za touto neuvěřitelnou misí ohlédli. Tento dvoudílný článek přináší podrobné informace o sondě

Po neobvyklých seismických poruchách v Baltském moři bylo posléze objeveno několik netěsností v podmořských plynovodech Nord Stream 1 a 2 poblíž Dánska a Švédska. Ani jeden z plynovodů v době výbuchů nepřepravoval plyn, ale přesto obsahovaly stlačený metan – hlavní složku zemního plynu, který vytryskl a vytvořil na mořské hladině široký proud bublin. Vzhledem k tomu, že nevysvětlený únik plynu vyvolává vážné pochybnosti o dopadu incidentu na životní prostředí, byla k charakterizaci úniku plynu bublajícího v Baltském moři povolána sada snímkovacích družic pro pozorování Země nesoucích optické a radarové zobrazovací přístroje. Získaná data mohou vědcům i vyšetřovatelům výrazně pomoci. ESA před několika týdny vydala shrnující článek, který je pateří i tohoto pojednání doplněném o nové poznatky. Je to další z řady ukázek využití družic v praxi.
Nepilotovaný mini raketoplán X-37B snížil svou oběžnou dráhu z 333 x 338 km na 268 x 287 km. Zdroj 23. října 21:08
Nosič GSLV Mk. III se nově jmenuje LVM-3 (Launch Vehicle Mark-3). Rozhodnutí by mělo odstranit zmatek ohledně typu oběžných drah. Zdroj 23. října 19:47
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.