Americké Vesmírné síly
Americké Vesmírné síly plánují síť družic, která by nepřetržitě monitorovala dění v okolí geosynchronní oběžné dráhy a vzájemně mezi sebou komunikovala, aby mohla rychle předávat údaje z průzkumu vojenským operátorům.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly plánují síť družic, která by nepřetržitě monitorovala dění v okolí geosynchronní oběžné dráhy a vzájemně mezi sebou komunikovala, aby mohla rychle předávat údaje z průzkumu vojenským operátorům.
Třetí a poslední širokopásmová družice ViaSat-3 s kapacitou v řádu terabitů byla uvedena do provozu nad oblastí Ameriky, oznámil 17. září její americký provozovatel. Stalo se tak několik dní poté, co společnost SpaceX vynesla na oběžnou dráhu poslední tři družice pro síť O3b mPower lucemburské společnosti SES.
Americké Vesmírné síly rozšiřují využívání komerčních družic k odhalování a určování polohy rušení GPS a dalšího elektronického rušení. Z toho, co původně začalo jako experiment, se tak stává stálá globální operace.
NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.
Softwarová společnost Sedaro zaměřená na vesmírné technologie získá od vlády financování až ve výši 45 milionů dolarů na rozšíření platformy, která pomáhá americkým vesmírným silám analyzovat, jak spolu fungují různé družice, senzory a další schopnosti.
Společnost Rocket Lab 18. září vynesla na oběžnou dráhu radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost Synspective. Šlo již o pátý let rakety Electron během pouhého měsíce a půl.
Německý startup Isar Aerospace zahájí komerční starty své rakety Spectrum po úspěšném zkušebním letu na začátku tohoto měsíce. Společnost zároveň pracuje na rozšíření výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit vysokou poptávku.
Společnost Space Cargo Unlimited podepsala smlouvu na přepravu nákladů na palubě návratového modulu Starfall společnosti SpaceX. Firma tak rozšiřuje širokou nabídku možností pro výzkum a výrobu v podmínkách mikrogravitace.
Americké vesmírné síly dávají společnosti SpaceX volnost při návrhu jedné z nových vojenských družicových sítí na nízké oběžné dráze Země (LEO). Stanovují přitom požadavky na výkon, místo aby předepisovaly počet a konfiguraci družic potřebných k jejich splnění.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Prvnímu letovému testu nové americké lodi Orion jsme se na našem webu věnovali již v několika článcích. Nyní má za sebou budoucí vlajková loď americké pilotované kosmonautiky několik dalších drobných krůčků, které vedou k její realizaci. Samotný Orion se již začíná podobat kosmické lodi a pozadu nezůstává ani raketa Delta IV Heavy, která poslouží jako nosič. Přichází proto čas na další sumarizující článek, který shrne všechny střípky pěkně na jednu hromadu.
Pokud máte rádi náš seriál Krásy modré planety, který Vás jednou za čas vezme na virtuální cestu kolem světa, jistě Vás potěší zpráva, že právě vyšel jeho další díl. I tentokrát Vás pozveme na Mezinárodní vesmírnou stanici a díky snímkům z aparátu amerického astronauta Ricka Mastracchia se podíváme na magicky působící tvary a barvy nejrůznějších koutů naší rodné planety. Stejně jako obvykle je i tentokrát připraveno dvacet fotografií.
Startu třetí objednané lodi Dragon k ISS jsme se na našem blogu věnovali už několikrát. Nejprve přišla informace, že první stupeň dostane výklopné nohy, díky kterým bude nacvičovat měkké přistání na mořskou hladinu, řešili jsme i samotnou kosmickou loď a náklad v ní. Start byl původně naplánovaný na pondělní pozdní večer, ale nakonec se musel odložit. Včera už ale probíhalo všechno podle plánu a soukromá raketa Falcon se vydala na cestu k obloze.
Když v únoru roku 2011 startoval z mysu Canaveral raketoplán Discovery na misi STS-133, byl v centru pozornosti humanoidní robot americké výroby pojmenovaný Robonaut-2, který se měl stát trvalou součástí Mezinárodní vesmírné stanice. Po několika měsících začala posádka pomalu zapínat jeho systémy a zkoušet, jak se chová ve stavu beztíže. Postupně začal robotický člen posádky plnit i první jednoduché úkoly. Jelikož všechny testy dopadly dobře, můžeme se těšit na vylepšení, které možnosti Robonauta ještě zvýší.
Jak jsme před pár dny psali v tomto článku, ISS se v současné době potýká s poruchou počítačového systému MDM. Poškozený záložní exemplář je umístěný na vnější části stanice, konkrétně na příhradovém nosníku S0. Astronauti tedy budou muset pro jeho výměnu vystoupit do otevřeného prostoru. Než se tak ale stane, je potřeba provést sérii přípravných prací. jejich kolotoč se na palubě Mezinárodní vesmírné stanice právě roztáčí.
O tom, že na Mezinárodní vesmírné stanici fungují stovky systémů není potřeba dlouho polemizovat. O jejich existenci se ale řadoví fanoušci kosmonautiky dozví teprve až když se něco pokazí. V minulých dnech se proto pozornost veřejnosti obrátila na systém, o kterém většina fanoušků asi předtím nikdy neslyšela – MDM. O tom, že na ISS není všechno v pořádku jsme psali už ve včerejším Kosmotýdeníku. Dnešní článek přinese podrobné informace nejen o samotném systému, ale i o závadě a jejím řešení.
Soukromá raketa Falcon (sokol) 9 v 1.1 se chystá na floridském kosmodromu na svůj další let. Opět zamíří k Mezinárodní vesmírné stanici, na kterou dopraví již třetí plnohodnotnou zásobovací loď Dragon. V našem dnešním článku si celou misi rozebereme, seznámíme se s nákladem na palubě Dragonu a nastíníme si i bližší informace o chystaném měkkém přistání prvního stupně rakety Falcon.
Vzpomínáte si, když na Marsu přistávalo vozítko Curiosity? Po průchodu atmosférou a největším tepelném namáhání vystřelil z ochranného pouzdra padák, který zajistil zpomalení celé sestavy z rychlosti 1500 km/h na 330 km/h. Šlo tehdy o největší padák použitý mimo naši rodnou Zemi. Jenže jak to bude do budoucna? Pokud chceme nejen na Mars, ale i na jiná tělesa s atmosférou posílat větší náklady, budeme potřebovat větší padáky. Ale to s sebou nese řadu problémů.
Posádka na Mezinárodní vesmírné stanici se opět může těšit na čerstvé zásoby. Roli poslíčka bude v tomto případě plnit osvědčená ruská loď Progress, která se v těchto chvílích připravuje ke své vesmírné misi. Jedná se o expresní zásilku, protože Progress dorazí k ISS už po pouhých čtyřech obězích kolem Země. Náš dnešní článek se zaměřuje právě na zásobovací loď Progress M-23. Dozvíte se nejen o tom, co veze, ale i přesný harmonogram letu.
Do prvního letu lodi Orion s lidskou posádkou na palubě pořád zbývá více než sedm let. To je dost dlouhá doba na to, aby se zvažovaly různé alternativní možnosti. Aktuálně by totiž posádka měla vyrazit k asteroidu, který by předtím k Měsíci dopravila bezpilotní sonda. Část odborníků ale přišla s mnohem ambicióznějším návrhem. Loď Orion by neměla letět k asteroidu, ale rovnou do meziplanetárního prostoru. A co více – provedla by hned dva průlety kolem cizích planet.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.