sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-385)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

ViaSat-3

Třetí a poslední širokopásmová družice ViaSat-3 s kapacitou v řádu terabitů byla uvedena do provozu nad oblastí Ameriky, oznámil 17. září její americký provozovatel. Stalo se tak několik dní poté, co společnost SpaceX vynesla na oběžnou dráhu poslední tři družice pro síť O3b mPower lucemburské společnosti SES.

Americké Vesmírné síly

Americké Vesmírné síly rozšiřují využívání komerčních družic k odhalování a určování polohy rušení GPS a dalšího elektronického rušení. Z toho, co původně začalo jako experiment, se tak stává stálá globální operace.

NASA

NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.

Sedarov

Softwarová společnost Sedaro zaměřená na vesmírné technologie získá od vlády financování až ve výši 45 milionů dolarů na rozšíření platformy, která pomáhá americkým vesmírným silám analyzovat, jak spolu fungují různé družice, senzory a další schopnosti.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab 18. září vynesla na oběžnou dráhu radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost Synspective. Šlo již o pátý let rakety Electron během pouhého měsíce a půl.

Isar Aerospace

Německý startup Isar Aerospace zahájí komerční starty své rakety Spectrum po úspěšném zkušebním letu na začátku tohoto měsíce. Společnost zároveň pracuje na rozšíření výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit vysokou poptávku.

Space Cargo Unlimited

Společnost Space Cargo Unlimited podepsala smlouvu na přepravu nákladů na palubě návratového modulu Starfall společnosti SpaceX. Firma tak rozšiřuje širokou nabídku možností pro výzkum a výrobu v podmínkách mikrogravitace.

Americké vesmírné síly

Americké vesmírné síly dávají společnosti SpaceX volnost při návrhu jedné z nových vojenských družicových sítí na nízké oběžné dráze Země (LEO). Stanovují přitom požadavky na výkon, místo aby předepisovaly počet a konfiguraci družic potřebných k jejich splnění.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Dušan Majer

Kosmotýdeník 104. díl (8.9. – 14.9.2014)

Týden pomalu končí a je proto čas zrekapitulovat si všechny zajímavé události, které nám přineslo posledních sedm dní. Dnešní Kosmotýdeník Vám opět přináší kromě několika menších zpráv na konci článku i tři hlavní témata. S trochou nadsázky by se dalo říct, že se budeme věnovat cestám a přesunům – nejprve bude řeč o transportu téměř dokončené lodi Orion, ve druhém tématu se podíváme na cestu pilotované lodi Sojuz zpátky na Zemi. Aktuální díl zakončíme na Marsu, kde vozítko Curiosity konečně dorazilo do svého cíle.

Logo kosmonautix.cz

ANKETA: Jak se Vám líbí krátké články?

Vážení čtenáři, jednou za pár měsíců se na našem webu objeví krátký článek jako je tento. Nebudou v něm informace o aktuálním dění v kosmonautice, ani perličky z historie, nebo novinky o budoucích projektech. V dnešním článku se zaměříme na Vaše reakce, které jste nám za posledních několik týdnů poslali pomocí ankety v pravém sloupci našeho webu. Zpětná vazba od čtenářů je pro nás velmi důležitá. Proto jsme se rozhodli dělat vyhodnocení anket veřejně – aby bylo vidět, že pro nás mají Vaše hlasy velký smysl.

Obří svářecí centrum pro SLS je hotové

Včera zažilo Michoudovo středisko v New Orleans velkou slávu. Po několika měsících stavebních prací se tu slavnostně otevřelo Vertical Assembly Center – největší svařovací zařízení pro kosmické účely na světě. Právě zde bude vznikat největší součást nové americké superrakety, která se stále označuje zkratkou SLS. Postupně zde vznikne centrální tělo rakety, tedy její první stupeň, který bude během startu spolu s pomocnými urychlovacími motory zajišťovat co možná největší tah. Je jasné, že takový mastodont musí vznikat na svářečce odpovídající velikosti.

Velká cesta po ISS

Mezinárodní vesmírná stanice – největší lidmi vyrobený objekt mimo zemský povrch. Její budování trvalo mnoho let, spolykalo mnoho peněz. Výsledkem je unikátní vědecká laboratoř, která nemá obdoby a na jejíž palubě se mohou provádět experimenty, které jinde nemají šanci. Orbitální komplex řítící se po oběžné dráze rychlostí 27,600 km/h nabízí přetlakový prostor o objemu 837 m3, který využívá šestičlenná mezinárodní posádka. Jak to ale vypadá v útrobách stanice?

Spolehlivá Ariane opět nezklamala

Kosmodrom v Kourou se dnes krátce po půlnoci stal dějištěm letos čtvrté, ale celkově již 75. ohnivé show, během které se nejsilnější evropská raketa – Ariane 5 odlepila od startovní rampy a zamířila k nebi. Na oběžnou dráhu vynášela hned dva telekomunikační satelity. Původně měly satelity startovat už v květnu, ale satelit Optus 10 musel na dodatečné kontroly do Kalifornie, což zdrželo i družici Measat 3b, která s ním měla startovat. Tyto družice mají za úkol pokrýt svým signálem oblast Malajsie a Austrálie. Náš dnešní článek zrekapituluje samotný start, ale najde se i prostor pro seznámení se se satelity.

Posádka Sojuzu TMA-12M. Zleva: Swanson - Skvorcov - Artěmjev

AKTUALIZOVÁNO: Posádka Sojuzu se vrátila domů

Alexander Skvorcov, Steven Swanson a Oleg Artěmjev startovali do vesmíru 25. března. Byli součástí 39. a 40. dlouhodobé posádky na ISS a teď jejich půlroční kosmické dobrodružství končí. Dnes večer našeho času už nastoupili do anatomicky tvarovaných křesel ve své lodi Sojuz TMA-12M a pár desítek minut po naší půlnoci se oddělí od modulu Poisk. V tu chvíli začne na Mezinárodní vesmírné stanici oficiálně fungovat 41. dlouhodobá expedice. Pozornost se ale bude soustředit na odlétávající Sojuz. Ne nadarmo se říká, že nejriskantnější jsou v kosmonautice start a pak návrat. Doufejme, že všechno půjde podle plánu – v našem krátkém článku budete moci živě sledovat aktuální dění pomocí přímého přenosu, který poskytuje portál spaceflightnow.com.

Tajný ruský satelit shořel nad Amerikou – omylem

Druhého září si stovky lidí od středního Colorada po jižní Wyoming všimli ohnivé koule na obloze, která svítila a rozpadala se. K pozorování došlo kolem půl jedenácté večer místního času. O případu informovala místní média a začal se hledat původce tohoto zřídka vídaného jevu. Hledání bylo nakonec úspěšné – viník byl nečekaný – ruský snímkovací satelit vyslaný před pár měsíci na oběžnou dráhu. Dnešní článek ukáže, jak se povedlo satelit vystopovat.

Saturn V do posledního šroubečku

V historii kosmonautiky není větší mise, než byl lunární program Apollo. Američtí technici dokázali v rekordně krátkém čase zkonstruovat celou řadu úžasných technologií. Všechny byly pro úspěch mise stejně důležité. Ale málo platné – v paměti lidí stejně nejvíce utkvěl Saturn V – nejvýkonnější raketa v historii lidstva. Životní výtvor raketového konstruktéra Wernhera von Brauna, díky kterému se lidé dostali na Měsíc. Je to sice bohužel už hodně dávno, co tenhle úžasný stroj dolétal, ale i po těch letech stále obdivujeme um jeho tehdejších tvůrců. V dnešním krátkém článku se podíváme na infografiku, která vzdává této raketě hold. Díky mimořádně detailnímu popisu si alespoň můžeme udělat představu o neuvěřitelné komplexnosti celého systému.

Jaké komety jsme zatím navštívili?

Jak už na našem blogu zaznělo v mnoha článcích, kosmonautickou událostí letošního roku je bezesporu mise evropské sondy Rosetta, která se jako první lidmi vyrobený objekt usadila na oběžné dráze kolem jádra komety a navíc na podzim na jeho povrch vysadí malý přistávací modul – také to bude historická premiéra. Jenže byla by velká chyba myslet si, že před Rosettou jsme komety nezkoumali. Z průletů kolem nich jsme dokázali nasbírat mnoho zajímavých informací o těchto atraktivních tělesech, bombardovali jsme jejich povrch umělým projektilem, na Zemi jsme dopravili vzorky z jejich ohonu. Sondy kromě jiného fotily jádra komet, takže si dnes můžeme hezky na jednom místě připomenout všechny dosud navštívené komety a prohlédnout si různorodé tvary jader.

Blíží se cesta domů

Trojice kosmonautů ve složení Steve Swanson, Oleg Artěmjev a Alexander Skvorcov pobývá na palubě Mezinárodní vesmírné stanice od 28. března letošního roku. Pomalu se tedy naplňuje jejich tradiční půlroční limit, po kterém se posádky střídají. Swanson a spol. by se měli na Zemi vrátit 11. září a náš dnešní článek shrne všechny události z posledních dnů, které s návratem souvisí. Celý proces totiž ani zdaleka neobnáší jen prosté obléknutí skafandrů, nasednutí do křesel a oddělení od stanice. Tomhle vrcholu předchází celá řada příprav a kontrol.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.