Dušan Majer

  • ANKETA: Co Vás nejvíce láká k přečtení článku?

    ANKETA: Co Vás nejvíce láká k přečtení článku?

    Vážení čtenáři, několik týdnů uplynulo jako voda a v poslední anketě se nahromadilo už téměř 400 odpovědí. Chtěli bychom tímto velmi poděkovat všem, kdo se do hlasování zapojili. Právě díky Vašim hlasům se může naše redakce dozvědět mnoho zajímavých informací o chování našich vzácných návštěvníků. Rovnou Vám tedy předkládáme anketu novou, která se bude na našem blogu ukazovat několik týdnů.

  • Fascinující pohledy na Slunce

    Fascinující pohledy na Slunce

    O tom, že pohled na Slunce bolí, ví už malé děti. Základním pravidlem, které se vtlouká do hlavy všem amatérským zájemcům o pozorování oblohy dalekohledem je, že se nikdy nesmí bez speciálních úprav dívat do Slunce. U profesionálů je ale situace jiná – Slunce sledují a to dokonce pravidelně. Některé satelity mají dokonce sledování naší životodárné hvězdy jako svůj jediný úkol. Vlajkovou lodí tohoto oboru je americká družice SDO, která v těchto dnech slaví pět let na oběžné dráze. Před pár dny jsme vydali speciální článek při výročí sto milionů vyfocených snímků. Dnes přichází na řadu video k pátým narozeninám.

  • AKTUALIZOVÁNO: Sbohem, ATV. Navždy!

    AKTUALIZOVÁNO: Sbohem, ATV. Navždy!

    Po celém světě se dnes lidé navzájem schází, ale 400 kilometrů nad naší planetou dojde k rozchodu – dlouho plánovanému, očekávanému a připravovanému, ale i přesto smutnému. Dnes ve 14:40 našeho času by se měla od zadního stykovacího uzlu ruského modulu Zvezda na ISS oddělit pátá evropská zásobovací loď ATV. Na první pohled na tom není nic neobvyklého – vždyť takový osud měly i všechny čtyři předešlé evropské lodě. Rozdíl je v tom, že ATV-5 Georges Lemaître je vůbec posledním exemplářem. Žádná další loď ATV již nevznikne a u stanice ji už nikdy neuvidíme. Pro naše diváky jsme připravili tento krátký článek, ve kterém jste měli možnost živě sledovat tuto historickou, ale smutnou událost. Nyní jsme do článku doplnili záznam celé operace.

  • MAVEN začíná se zanořováním do atmosféry

    MAVEN začíná se zanořováním do atmosféry

    Americká sonda MAVEN krouží kolem Marsu již od září loňského roku. Zdlouhavý proces probouzení, kalibrování a zkoušek všech palubních přístrojů naštěstí dopadl úspěšně a sonda tak může začít sbírat vědecká data. MAVEN má za úkol prozkoumat složení atmosféry Rudé planety a pomoci pochopit události, které před mnoha miliony let vedly k tomu, že Mars přišel o značnou část své atmosféry. Důležité je i pochopení principů, které souvisí s ovlivňováním atmosféry nabitými částicemi slunečního větru. Aby byla měření co nejdokonalejší, musí sonda čas od času sestoupit blíže k povrchu a provést kontaktní měření.

  • Jak daleko je SOHO?

    Jak daleko je SOHO?

    Slunce a jeho aktivitu sleduje mnoho sond. O některých, jako třeba o SDO, je slyšet relativně často, ale existují i tvrdí dříči, o kterých se skoro nemluví. Jedním z nich je i americká sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory), která se do vesmíru vydala na konci roku 1995! Jejím operačním prostorem je librační centrum 1 soustavy Slunce – Země, kam se před pár dny vydala sonda DSCOVR. Sice se říká, že bychom toto centrum našli 1,5 milionu kilometrů od naší planety,ale lidská mysl se s těmito jednotkami srovnává jen těžko. Není proto od věci si jednoduchou infografikou ukázat, jak daleko vlastně toto centrum leží.

  • Start rakety i pro romantické duše

    Start rakety i pro romantické duše

    Když startuje raketa, je to vždy velkolepá podívaná – motory chrlí oheň a kouř a mnoho desítek tun těžký nosič stoupá vzhůru, zkrátka technické typy vrní blahem. Ale čas od času se objeví situace, kdy příroda vyčaruje podmínky, které posunou raketový start do úplně jiné roviny. Rozhodně to není časté, ale o to větší událost to je. Zrovna dnes, kdy hodiny ve střední Evropě ukazovaly jen 3 minuty po půlnoci, startovala raketa Falcon 9 se sondou DSCOVR. Nad Floridou v tu chvíli zapadlo Slunce a celý kosmodrom se koupal v oranžovém nádechu. Když se pak raketa vydala k obloze, nebyli bychom daleko od pravdy, pokud bychom řekli, že vypadala jako kdyby byla zlatá – zhruba minutu po startu byl tento dojem naprosto mimořádný.

  • Mise IXV v obrazech

    Mise IXV v obrazech

    Evropská kosmická agentura si již několikrát vyzkoušela, jaké to je poslat návratové pouzdro skrz atmosféru (a nejen tu pozemskou). Ale vždy se jednalo jen o, s prominutím, hloupá pouzdra neschopná manévrování. Krokem vpřed je tedy úspěšný test zařízení IXV, který ESA ve spolupráci s organizací Arianespace provedla. Jedná se o první řiditelný stroj schopný přečkat průchod atmosférou a být znovupoužitelný. V budoucnu by měly nabyté znalosti posloužit třeba při návrhu pouzder s různými vzorky, nebo nové generace raket, u kterých by se vyhořelé stupně daly znovu použít. Možnosti jsou široké a dveře k nim se včera otevřely. Náš dnešní článek proto přináší dvacet fotografií a infografik, které zmapují celou stominutovou misi.

  • AKTUALIZOVÁNO: Evropa dnes otestovala kosmický letoun

    AKTUALIZOVÁNO: Evropa dnes otestovala kosmický letoun

    Do startu evropského experimentálního zařízení IXV zbývá už možná méně než hodina. Startovní okno se otevírá ve 14:00 našeho času a končí dnes v 15:43 středoevropského času. Nosičem je raketa Vega – nejslabší ze současné rodiny evropských raket. Jejím úkolem je vynést 1845 kilogramů těžké zařízení IXV na suborbitální dráhu. Celá mise bude trvat odhadem 100 minut a měla by být korunována úspěšným průchodem skrz atmosféru, vystřelením padáků a přistáním ve vlnách Tichého oceánu. V našem dnešním krátkém článku Vám nabízíme možnost sledovat celý start živě.

  • Den plný kosmonautiky

    Den plný kosmonautiky

    Znáte to jistě sami z běžného života – v některých dnech život plyne líně a stereotypně. Naopak jindy se sejde v krátkém časovém sledu hned několik momentů, které se jako běžné nazvat nedají. Pokud se jedná o smutné změny, je to vždy náročné, ale když jde o pozitivní novinky, pak má člověk doslova druhé Vánoce. Dnes, 11. února se zdá, že bychom se mohli takových malých kosmonautických Vánoc dočkat. Náhoda nám totiž na jediný den nachystala hned tři zajímavé momenty, které stojí za pozornost.

  • Procházka po ISS ve třech rozměrech

    Procházka po ISS ve třech rozměrech

    S červeno-modrými brýlemi pro 3D vidění se dá užít spousta legrace – můžete si prohlížet místa na různých částech Země, ale nic Vám nebrání v tom nahlédnout někam dál. Dnes se podíváme na virtuální procházku po útrobách Mezinárodní vesmírné stanice. Záznam vznikl v roce 2012, kdy na ISS probíhala 31. dlouhodobá expedice. 3D kamery se tehdy chopil americký astronaut Don Petit, který natočil nejen útroby největšího lidského výtvoru mimo zemský povrch, ale i famózní výhled z oken ISS, který můžeme astronautům jen tiše závidět.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Virgin Galactic

    Dva vědci z Floridské univerzity se zúčastní suborbitálního letu společnosti Virgin Galactic, během něhož provedou experimenty v mikrogravitaci. Navážou tak na snahy začlenit podobné lety do běžné výzkumné praxe.

  • Google

    Google v roce 2029 vypustí na raketě New Glenn společnosti Blue Origin skupinu prototypových družic určených pro datová centra ve vesmíru.

  • ATMOS Space Cargo

    Německý startup ATMOS Space Cargo, který se zabývá logistikou ve vesmíru, podepsal s výrobcem raket MBDA Deutschland dohodu o spolupráci. Společně prověří možnosti vývoje systému, který by umožnil provádět přesné údery z vesmíru na pozemní cíle.

  • Úřadu pro kosmický obchod

    Ředitel amerického Úřadu pro kosmický obchod uvedl, že mezi jeho hlavní priority pro nadcházející rok patří odstraňování regulačních překážek a zajištění toho, aby na mezinárodní scéně zaznívaly „americké hlasy“.

  • Sophia Space

    Společnost Sophia Space poprvé nasadila ve vesmíru svůj operační systém Sophia Orbital Operating System. Udělala tak krok k vytvoření základní softwarové vrstvy pro svou budoucí výpočetní infrastrukturu na oběžné dráze.

  • Evropa

    Představitelé dvou největších národních kosmických agentur v Evropě, Francie a Německa, zdůraznili potřebu užší spolupráce evropských zemí v oblasti kosmonautiky, lišili se však v názorech na způsob, jakým by této spolupráce mělo být dosaženo.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗