DARC
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.
Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.
Americké vesmírné síly plánují ve fiskálním roce 2027 naborovat 2 800 aktivních vojáků a 2 000 civilních zaměstnanců, protože se očekává, že do konce desetiletí se jejich velikost téměř zdvojnásobí. Tuto informaci uvedl tento týden zákonodárcům nejvyšší důstojník ozbrojených sil.
Společnost Varda Space Industries dokončila 18. května svou šestou misi W-6.
Společnost SpaceX podala dokumenty pro první veřejnou nabídku akcií 20. května, které odhalily finance společnosti a její obrovské ambice.
U.S. Space Force se připravuje na vypuštění více družic na geostacionární oběžnou dráhu v roce 2027, a to pro dvě samostatné demonstrace služeb ve vesmíru: jednu pro testování doplňování paliva družic a druhou pro testování servisní mise k družicím.
Společnost LatConnect 60 oznamuje zrychlené kolo investic, které má pomoci vybudování konstelace družic v krátkovlnném infračerveném spektru SWIR s nejvyšším rozlišením v souladu s AUKUS.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Nová americká raketa SLS vychází v mnoha ohledech z raketoplánů a proto se na ní budou používat velmi podobné technologie – třeba motory na prvním stupni budou téměř stejné jako ty z raketoplánů. To s sebou nese i potřebu bezpečnostních opatření – spalování kapalného kyslíku a vodíku totiž nelze brát na lehkou váhu. Technici v Marshallově středisku ve městě Huntsville (stát Alabama) proto testují chrliče jisker, které se budou používat při startech rakety SLS. Velmi podobné přístroje známe ještě z éry raketoplánů. Navzdory rozšířené představě neslouží jiskry k zapálení motorů – jde o bezpečnostní prvek, který má před samotným zážehem vypálit případná ložiska nahromaděného vodíku v okolí motorů, který by mohl v případě zážehu explodovat.
Pokud nedojde ke změně plánu, čeká 31. května Cassini poslední blízký průlet kolem čarokrásného měsíce Hyperion. Do plánovaného konce mise této úžasné sondy sice zbývají ještě více než dva roky, ale postupně se budou množit situace s přídomkem „poslední“. Cassini si to zítra v 15:36 našeho času prosviští 34 000 kilometrů od měsíce s asi nejpodivuhodnějším povrchem, jaký známe. Pohled na fotky Hyperionu evokuje představu, že něco takového snad musel namalovat zručný malíř. Fotografie z tohoto průletu bychom měli na Zemi dostat za jeden až dva dny. Vědci by rádi spatřili doposud nevyfocené části povrchu, ale není jisté, zda se to podaří. Hyperion má totiž jako jediný známý měsíc ve Sluneční soustavě chaotickou rotaci, takže se nedá předpovědět, jakou část povrchu nám ukáže. Všechny dosavadní průlety sondy Cassini měly smůlu a s drobnými variacemi vyfotili vždy jen již známou oblast. Historicky nejtěsnější přiblížení proběhlo 26. září 2005, kdy sondu a měsíc dělilo 505 kilometrů.
Říká se, že najít jehlu v kupce sena je těžké. Proti hledání člověka, který by neznal předního českého astrofyzika Jiřího Grygara je to ale brnkačka. Tento mimořádně známý popularizátor vědy se zapsal do mysli diváků především bezkonkurenčním seriálem Okna vesmíru dokořán, který spoustě lidí ukázal krásy kosmu. Udělejme teď malý skok v čase – Syn pana Grygara, Lukáš, se zaměřuje na zpravodajství z oblasti počítačových her a má svůj vlastní pořad na portálech Stream i YouTube. Myslíte si, že to spolu nesouvisí? Na první pohled to tak možná vypadá, ale stačí jen říct, že Lukáš Grygar pozval svého otce do dvouhodinového živého vysílání, během kterého byla na programu kosmická hra z budoucnosti, která se ale snaží ctít reálný stav vesmíru – Elite: Dangerous. Pokud se chcete dočkat poutavého vyprávění o rozdílech mezi realitou a hrou, ale také o mnoha dalších věcech, třeba kosmických sondách, o kterých Jiří Grygar dokáže tolik poutavě vyprávět, neměli byste tohle video minout.
Pokud vyjde všechno, tak jak je načrtnuto v plánech, tak se projekt Resource Prospector zapíše do dějin. Jeho úkolem je totiž vyzkoušet poprvé v historii těžbu na jiném tělese, než je Země. Na své palubě má nést soubor přístrojů, který umožní vyhledávat ložiska potřebných prvků, ze kterých má následně vyseparovat cenné látky jako vodík, kyslík, či vodu. Díky výzkumu, který vydláždily sondy LRO a také často opomíjená LCROSS, víme, že na Měsíci voda je. Resource Prospector, který má operovat v polárních oblastech našeho souputníka je tak dalším logickým krokem vpřed. ISRU – čtyři písmena, která vychází z termínu „in-situ resource utilization“ jsou v posledních letech často opakovanou mantrou všech, kteří hovoří o budoucích letech do kosmu.
V dnešní době pomalu ubývá míst, která lidské oko ještě nespatřilo. Mohlo by se zdát, že doba objevů je pryč. ale zdání klame. Právě v těchto měsících zažíváme historickou chvíli – americká sonda New Horizons se nezadržitelně blíží k trpasličí planetě Pluto, kterou takto zblízka ještě nikdy nikdo nepozoroval. Sami vědci nevědí, co přesně tu objeví a jak bude povrch vypadat. O to úžasnější je, jak Pluto na fotkách postupně nabírá na tvaru. Z nevýrazné tečky se pomalu začíná formovat objekt ne úplně kulovitého tvaru. Na nejnovějších fotkách pořízených v první polovině května už se pomalu začínají objevovat náznaky povrchových útvarů. Máme se v dalších týdnech na co těšit.
Už od chvíle, kdy americká sonda Galileo zjistila, že Jupiterův měsíc Europa, má velmi pravděpodobně masivní vodní oceán, stal se z tohoto tělesa o velikosti zhruba našeho Měsíce předmět zájmu všech hledačů mimozemského života. Pokud se potvrdí naše dosavadní odhady, pak Europa obsahuje dvakrát více vody, než kolik máme na Zemi. Přidejme si k tomu několik desítek kilometrů silnou vrstvu ledu, který blokuje škodlivé záření a nebo teplo generované slapovými silami Jupitera a máme tu jednoho z nejžhavějších kandidátů pro vznik života mimo Zemi.
Pokud přípravy nezhatí počasí, vznese se z kosmodromu v Kourou dnes ve 23:16 našeho času nejsilnější evropská raketa – Ariane 5. Na její palubě už jsou několik desítek hodin umístěné dvě telekomunikační družice. DirectTV 15 a Sky Mexico 1 mají za úkol šířit z oběžné dráhy signály televizních programů do milionů domácností ve Spojených státech a Latinské Americe. V tomto článku máte možnost celý start sledovat živě.
Jedním z výrazných kroků k tomu, aby mohla Mezinárodní vesmírná stanice v příštích letech přijímat soukromé pilotované lodě, je přesunutí zásobovacího modulu PMM, známého spíše jako Leonardo. Ten byl 1. března roku 2011 připojen ke spodnímu uzlu modulu Unity. Dnes se jej ale chopí staniční robotická paže a přemístí jej na přední uzel modulu Tranquility. Terry Virts a Scott Kelly se včera postarali o hermetické oddělení přemísťovaného modulu od zbytku stanice. Posádka by do jeho útrob měla vstoupit 28. května. V našem dnešním článku máte možnost celou operaci sledovat živě.
Dohromady mají jen 49 sekund, ale jejich sledování zanechá na člověku velký dojem. Krása naší křehké planety zachycená z nadhledu výšky několika set kilometrů je nikdy nevysychající zásobárnou údivu. Časosběrná videa ukazují, jak křehkým systémem naše planeta je a jak malicherné spory se odehrávají tam dole. ISS v tomto případě bez přehánění dodává potřebný nadhled. Pojďte tedy s námi na krátké, ale o to působivější putování. Nejprve se podíváme na polární záře a následně se proletíme od Kanárských ostrovů k Itálii. Obě videa mají společného autora – pořídila je italská astronautka Samantha Cristoforetti.
Evropský teleskop CHEOPS (CHaracterising ExOPlanets Satellite) by se měl do vesmíru vydat v roce 2017 a jeho úkolem je studovat planety, které krouží okolo cizích hvězd. Co je ale na misi zajímavé už teď je to, že teleskop s sebou ponese i 3 000 kreseb evropských dětí. Je-li Vám mezi 8 a 14 lety, a chcete se do akce zapojit, neváhejte. Pokud do uzávěrky (31. října 2015) dorazí méně než 3 000 obrázků, poletí do kosmu všechny. V opačném případě ESA z obdržených obrázků náhodně vylosuje 3 000 kousků, které poletí na teleskopu. O tom, zda byl Váš výkres vybrán se dozvíte v průběhu roku 2016.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.