sociální sítě

Přímé přenosy

Spectrum (Onward and Upward)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

DARC

Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.

SpaceX

Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.

Starfighters Space

Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly plánují ve fiskálním roce 2027 naborovat 2 800 aktivních vojáků a 2 000 civilních zaměstnanců, protože se očekává, že do konce desetiletí se jejich velikost téměř zdvojnásobí. Tuto informaci uvedl tento týden zákonodárcům nejvyšší důstojník ozbrojených sil.

U.S. Space Force

U.S. Space Force se připravuje na vypuštění více družic na geostacionární oběžnou dráhu v roce 2027, a to pro dvě samostatné demonstrace služeb ve vesmíru: jednu pro testování doplňování paliva družic a druhou pro testování servisní mise k družicím.

LatConnect 60

Společnost LatConnect 60 oznamuje zrychlené kolo investic, které má pomoci vybudování konstelace družic v krátkovlnném infračerveném spektru SWIR s nejvyšším rozlišením v souladu s AUKUS.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Dušan Majer

AKTUALIZOVÁNO: Ariane 5 opět startovala

Nejsilnější evropský nosič – Ariane 5 již stojí na startovní rampě v kosmodromu v Kourou. Dnes ve 22:30 našeho času by se měly její motory zažehnout a na cestu na oběžnou dráhu se vydají dvě telekomunikační družice. Eutelsat 8 West B bude svými službami pokrývat severní Afriku, Arabský poloostrov a Blízký Východ, ale i celou Evropu a kousek Asie. Část signálu zasáhne i západní část Jižní Ameriky. Intelsat 34 oproti tomu bude obsluhovat Mexiko, střední Ameriku, Brazílii, Karibik, ale i část Evropy a Spojených států. V článku jsme nyní okno s přímým přenosem nahradili záznamem celého startu.

OBRAZEM: Zrod rampy na ruském kosmodromu

Před pár dny jsme Vás na našem webu informovali o pokroku ve stavbě kosmodromu Vostočnyj. Dnes se k tomuto tématu vracíme. Ruská kosmická agentura totiž před pár hodinami uvolnila sérii povedených fotek z aktuálního průběhu prací na tomto kosmodromu. Většina snímků se točí okolo dokončované rampy pro rakety Sojuz, ale dočkali jsme se i povedených fotek pořízených z nadhledu. Rozhodli jsme se proto se snímky seznámit i naše čtenáře a tak se zrodil tento fotočlánek, ve kterém na vás čeká téměř třicet snímků, které zachycují stav na staveništi v průběhu letošního srpna.

AKTUALIZOVÁNO: Japonská zásobovací mise odstartovala

Pokud půjde všechno podle plánu, zažehnou se dnes ve 13:50 našeho času motory rakety H-2B. Jejím úkolem je dopravit na oběžnou dráhu japonskou zásobovací loď HTV-5, která ve svých útrobách ukrývá 4,7 tuny zásob. HTV-5 míří pochopitelně k Mezinárodní vesmírné stanici, ke které by měla dorazit v pondělí po poledni. Posádce na stanici doveze jídlo, oblečení, vědecké experimenty, ale i hardware pro provoz stanice, či pro výstupy do volného kosmu. Japonská raketa startuje z kosmodromu Tanegašima, což slibuje pěknou podívanou, neboť startovní rampa leží velmi blízko pobřeží. V tomto článku máte možnost celý start sledovat živě.

Těžko na pozemním cvičišti, lehko na vesmírném „bojišti“

SpaceX ve svém středisku v kalifornském městě Hawthorne úspěšně spustila testovací zařízení pro zkoušky avioniky pilotované lodi Crew Dragon. Simulace letu k ISS ukázala, že hardware a software v podmínkách podobných letu spolupracují správně. Na tomto stanovišti se testuje centrální řídící systém lodi – jakýsi hlavní mozek celého stroje, který řídí všechny kriticky důležité operace během mise. Technici tak nyní mohou „létat“ s Dragonem i když je na zemi.

Člun Pegasus je připraven

Na začátku června loňského roku jsme na našem blogu psali o začátcích úprav člunu Pegasus, který se používal pro přepravu externích nádrží raketoplánů z výrobního závodu Michoud Assembly Facility (New Orleans) na Kennedyho středisko. Jelikož stejný závod bude vyrábět i první stupně nových supertěžkých raket SLS, musel člun projít úpravami. Během nich došlo k modernizaci systémů, ale také k prodloužení nákladového prostoru. 13. srpna upravená loď dorazila do Stennisova kosmického střediska ve státě Mississippi.

Příprava na druhé dějství New Horizons

Americká sonda New Horizons před měsícem prolétla jako první lidský výtvor kolem trpasličí planety Pluto. Dokázala přitom nasbírat ohromné množství údajů, které se budou k Zemi posílat ještě mnoho měsíců. Ale tím tahle fantastická mise neskončí. Už v blízké době bychom se mohli dočkat oznámení, které se bude týkat pokračování celého projektu. New Horizons se od Pluta vzdaluje rychlostí 13,8 km/s a už nikdy se k němu nevrátí ale na druhou stranu se blíží k jinému tělesu, kolem kterého za pár let proletí.

Progress opustil ISS

Kosmická loď Progress M-26M, označovaná též jako Progress 58P se dnes ve 12:19:18 našeho času podle plánu oddělila od modulu Zvezda a začala se od stanice vzdalovat rychlostí 0,1 m/s. O tři minuty později přišel 15 sekundový zážeh, který zvýšil rychlost na 0,6 m/s a pak následovala série dalších manévrů, které loď odvedly do dostatečné vzdálenosti. Jelikož Progress nemá žádný sekundární úkol, kvůli kterému by musel na oběžné dráze zůstávat déle, čeká jej rychlý konec. V 15:28 našeho času zapálí svůj motor KTDU-80 na tři minuty a 19 sekund, což sníží jeho rychlost o 100 m/s. Loď následně vstoupí do atmosféry nad Pacifikem, do kterého by mohlo dopadnout pár nespálených zbytků okolo 16:17 našeho času.

TOP 5: Česká a československá kosmická stopa

Náš prázdninový seriál TOP 5 se právě dočkal již sedmého dílu a když jsme před pár hodinami přemýšleli, jaké téma zvolit, přišel kolega Lukáš Houška s nápadem věnovat se českým a československým úspěchům na poli letů do kosmu. Náš článek se proto bude snažit zrekapitulovat pět největších úspěchů, kterými se naše země zapsala do historie kosmonautiky. Víme, že minimálně v jednom případě vyvolá náš žebříček mezi čtenáři menší překvapení. Prostor pro Vaše komentáře tu ale stále je a tak jej můžete využít ke sdělení svých názorů.

Nezvyklý pohled na ISS z okénka modulu Poisk. Vidět na něm můžeme modul Zarja se složenými solárními panely, kus hlavního nosníku a panely radiátorů, které odvadějí přebytečné teplo.

ISS zvládla výpadek proudu

Na Mezinárodní vesmírné stanici došlo k mimořádné situaci, když se v americké části objevila porucha na dodávce elektrické energie. Stalo se tak v noci z 11. na 12 srpna, když posádka spala. Následkem problému došlo k zastavení některých systémů včetně ventilátorů. Záložní elektrický zdroj se ale postaral o zachování kritických systémů nutných pro podporu života. Spící posádku však probudil alarm, který upozorňoval na nastalou závadu. Astronauti se okamžitě pustili do práce a ve spolupráci s pozemním střediskem v Houstonu se jim podařilo nečekanou situaci rychle zvládnout a stav se vrátil do normálu. Posádce přitom po celou dobu nehrozilo žádné akutní nebezpečí.

Čerstvě grilovaná kometa

Asi není člověka, který by si nevšiml, jak v posledních dnech stoupají hladiny rtuti v teploměrech za našimi okny. Česká republika zažívá mimořádně parné léto, ale drobnou paralelou se můžeme přenést na kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko, kolem které stále krouží evropská sonda Rosetta. Právě dnes totiž jádro prolétá takzvaným perihelem – místem, kde je na své oběžné dráze nejblíže ke Slunci. A jak už správně na začátku 17. století definoval Johannes Kepler, objekt v tomto bodě také letí nejrychleji.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.