DARC
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.
Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.
Americké vesmírné síly plánují ve fiskálním roce 2027 naborovat 2 800 aktivních vojáků a 2 000 civilních zaměstnanců, protože se očekává, že do konce desetiletí se jejich velikost téměř zdvojnásobí. Tuto informaci uvedl tento týden zákonodárcům nejvyšší důstojník ozbrojených sil.
Společnost Varda Space Industries dokončila 18. května svou šestou misi W-6.
Společnost SpaceX podala dokumenty pro první veřejnou nabídku akcií 20. května, které odhalily finance společnosti a její obrovské ambice.
U.S. Space Force se připravuje na vypuštění více družic na geostacionární oběžnou dráhu v roce 2027, a to pro dvě samostatné demonstrace služeb ve vesmíru: jednu pro testování doplňování paliva družic a druhou pro testování servisní mise k družicím.
Společnost LatConnect 60 oznamuje zrychlené kolo investic, které má pomoci vybudování konstelace družic v krátkovlnném infračerveném spektru SWIR s nejvyšším rozlišením v souladu s AUKUS.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Přípravy na vypuštění sondy LISA Pathfinder, která by nám měla pomoci vyšlapat cestu k detekci tajemných gravitačních vln, jsou v plném proudu. Velkým milníkem byl v tomto směru transport sondy z Evropy do Jižní Ameriky. Před pár týdny jsme se na našem webu věnovali základnímu úkolu sondy LISA Pathfider a jejího plánovaného nástupce – projektu eLISA. V dnešním článku se podíváme na aktuální průběh příprav a zaměříme se i na plánovaný průběh mise samotné.
Velmi nás těší, že dnes můžeme dostát dalšímu slibu, který jsme Vám dali. Jak jsme již slibovali, v článku, který oznamoval vydání knihy Kritické momenty kosmonautiky, jejímž autorem je Ondřej Šamárek (a kterou vřele doporučuji ke koupi), připravili jsme pro diváky i seriál na Streamu se stejným názvem a tématem. Úkolem seriálu je ukázat divákům chvíle, kdy šlo kosmonautům o život – nejen notoricky proslulé havárie, ale i méně známé události, u kterých nechybělo mnoho a mohly skončit tragicky.
Naši čtenáři jsou v anketách velmi aktivní – před měsícem jsme spouštěli anketu, kde jsme se ptali, kterou kosmickou agenturu máte nejraději. Na závěr jsme přidali dodatek, že anketa poběží několik týdnů, dokud se nenasbírá alespoň 500 hlasů. No vida – čtenáři mohli hlasovat od 6. září a teď už máme 700 Vašich názorů. Je tedy na čase obměnit anketní otázku. Dnes se Vás zeptáme, který nepravidelný seriál vycházející na našem blogu máte nejraději. Kromě toho rozebereme i výsledky ankety minulé.
Když se řekne New Horizons, každému se vybaví Pluto, někteří doplní, že tahle sonda snímkovala i největší měsíc Charon. Ale co zbylé měsíce? I na ně sonda pohlédla svými kamerami, ale jelikož jde o malá tělesa, která navíc obíhají relativně daleko od Pluta, bylo už předem jasné, že není možné pořídit mimořádně detailní fotky. Sonda proto zaměřila svou hlavní pozornost na Pluto a Charon. V dnešním článku Vám přinášíme doposud nejlepší snímky tří malých měsíců, které jsou momentálně k dispozici (na náhledové fotce ještě navíc vidíme odděleně měsíc Nix). Je možné, že se časem dočkáme ještě lepších snímků s více detaily, ale nemělo by jít o nic přelomového. Možná si říkáte, kam se poděl Kerberos. Tento měsíček sonda fotila ze všech nejméně a zatím jsme se nedočkali jeho fotek.
Vodu potkáváme na každém kroku a tak ji často pohříchu bereme jako obyčejnou věc, nad kterou se není potřeba nijak pozastavovat, protože je pro nás samozřejmá. Ne, nebojte se, náš portál se nezačíná stáčet ekologickým směrem, úvodní věta chtěla jen nastínit, že když se na známou věc podíváme ve stavu beztíže (nebo přesněji mikrogravitace), vypadá najednou úplně jinak. Vodě ve stavu beztíže už bylo věnováno mnoho videí (na úvodní fotce André Kuipers) – experimentoval s ní třeba i Chris Hadfield, ale video od Scotta Kellyho, které Vám ukážeme nyní je zajímavé hned z několika důvodů – jednak bylo natočeno v ultravysokém rozlišení 4K a navíc v něm uvidíte vodní kuličku v hodně velkých detailech. Spatříte, jak probíhá barvení takové vody, nebo jak se v takové kouli chová vložená šumivá tableta. „Prachobyčejná voda“ vám pak najednou začne připadat mnohem zajímavější.
Sonda New Horizons a Pluto nás nepřestávají překvapovat – variaci na tuhle větu jsme psali už mnohokrát, ale co jiného máme dělat, když nás každý týden odborníci zapojení do projektu zásobují tak zajímavými informacemi. Aktuální dávka novinek se věnuje objevu vodního ledu na trpasličí planetě a také barevnému tónu atmosféry. Opět si neodpustím poznámku, že ještě před pár měsíci jsme Pluto znali pouze jako tečku o několika málo bodech. Plným právem proto můžeme o aktuálním období mluvit jako o vědecké sklizni. V minulých hodinách se veřejnost seznámila s prvními barevnými snímky atmosféry, nebo spíše přesněji mlženého oparu nad Plutem. Fotky ze sondy New Horizons ukazují, že tento plynný obal má poměrně intenzivní namodralou barvu. „Kdo by býval čekal, že v Kuiperově pásu uvidíme modrou oblohu? Je to úžasné!“ nešetřil chválou Alan Stern.
Text našeho nadpisu není náhodný, právě naopak. Včera ve 14:49 našeho času odstartovala z rampy SLC-3E na kosmodromu Vandenberg na západě Spojených států raketa Atlas V. Jejím úkolem bylo dopravit na oběžnou dráhu misi NROL-55, jejíž logo vidíte na levé straně. Obraz kováře, který zrovna kuje meč obklopuje latinský nápis „sustentantes bellatores de caelis“, což můžeme přeložit právě jako „Podporujeme nebeské bojovníky“. Náklad patří do kategorie tajných, přesto jsme se stejně jako dříve pokusili poodhalit roušku tajemství a zjistit o nákladu nějaké bližší informace. Stejně jako u minulých článků, které se věnovaly možnému určení misí označených zkratkou NROL, musím hned na začátku poznamenat, že informací není mnoho a v některých částech se proto nevyhneme spekulacím. Ve výsledku bychom se však měli dostat velmi blízko určení nově vypuštěného nákladu, který spadá pod národní průzkumný úřad (NRO = National Reconnaissance Office).
Pokud všechno dopadne podle plánu, měl by se ve 14:49 našeho času zapálit motor rakety Atlas V. Ta vynese z rampy na Vandenbergově základně v Kalifornii na oběžnou dráhu tajný americký misi označovaný jako NROL-55 a spolu s ním i několik menších družic. Pokud byste měli zájem o bližší informace týkající se NROL-55, pak Vás asi potěším – na zítřek chystáme speciální článek věnovaný tomuto projektu. V našem dnešním článku jste měli možnost sledovat celý start živě v okně vloženého přehrávače. Nyní jsme jej nahradili záznamem startu.
Mezinárodní vesmírná stanice plní řadu úkolů – probíhají na ní desítky experimentů, ale málokdo ví, že momentálně jediná obydlená stanice funguje také jako místo, ze kterého se do vesmíru dostávají družice. Čas od času ze své paluby vypustí náklad malých satelitů standardizovaných rozměrů, takzvaných cubesatů, které následně plní různorodé úkoly. Před pár dny se z paluby ISS na oběžnou dráhu vydala další várka cubesatů, které budou fotit naši planetu, ale také mají monitorovat námořní a leteckou dopravu. V dnešním článku si detailněji představíme jejich úkoly a zaměříme se i na samotné vypouštění těchto malých družic.
V neděli 4. října proběhl v technologickém centru Evropské kosmické agentury den otevřených dveří, na který se vypravili i členové naší redakce. O vlastní návštěvě připravujeme samostatný článek, ale dnes Vám přinášíme asi největší perlu. Organizátoři totiž umožnili návštěvníkům nahlédnout na reálný letový hardware sondy BepiColombo, která se už v roce 2017 vydá k Merkuru. A co víc – měli jsme možnost sondu vyfotit. Sice přes ochranné plexisklo a jen bez blesku, takže kvalita snímků není okouzlující, nicméně si myslíme, že i přesto tyto fotky oceníte.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.