Americké Vesmírné síly
Americké Vesmírné síly plánují síť družic, která by nepřetržitě monitorovala dění v okolí geosynchronní oběžné dráhy a vzájemně mezi sebou komunikovala, aby mohla rychle předávat údaje z průzkumu vojenským operátorům.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly plánují síť družic, která by nepřetržitě monitorovala dění v okolí geosynchronní oběžné dráhy a vzájemně mezi sebou komunikovala, aby mohla rychle předávat údaje z průzkumu vojenským operátorům.
Třetí a poslední širokopásmová družice ViaSat-3 s kapacitou v řádu terabitů byla uvedena do provozu nad oblastí Ameriky, oznámil 17. září její americký provozovatel. Stalo se tak několik dní poté, co společnost SpaceX vynesla na oběžnou dráhu poslední tři družice pro síť O3b mPower lucemburské společnosti SES.
Americké Vesmírné síly rozšiřují využívání komerčních družic k odhalování a určování polohy rušení GPS a dalšího elektronického rušení. Z toho, co původně začalo jako experiment, se tak stává stálá globální operace.
NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.
Softwarová společnost Sedaro zaměřená na vesmírné technologie získá od vlády financování až ve výši 45 milionů dolarů na rozšíření platformy, která pomáhá americkým vesmírným silám analyzovat, jak spolu fungují různé družice, senzory a další schopnosti.
Společnost Rocket Lab 18. září vynesla na oběžnou dráhu radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost Synspective. Šlo již o pátý let rakety Electron během pouhého měsíce a půl.
Německý startup Isar Aerospace zahájí komerční starty své rakety Spectrum po úspěšném zkušebním letu na začátku tohoto měsíce. Společnost zároveň pracuje na rozšíření výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit vysokou poptávku.
Společnost Space Cargo Unlimited podepsala smlouvu na přepravu nákladů na palubě návratového modulu Starfall společnosti SpaceX. Firma tak rozšiřuje širokou nabídku možností pro výzkum a výrobu v podmínkách mikrogravitace.
Americké vesmírné síly dávají společnosti SpaceX volnost při návrhu jedné z nových vojenských družicových sítí na nízké oběžné dráze Země (LEO). Stanovují přitom požadavky na výkon, místo aby předepisovaly počet a konfiguraci družic potřebných k jejich splnění.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Celých 72 dní setrvávala u ISS zásobovací loď Cygnus pojmenovaná SS Deke Slayton II. Dnes dopoledne našeho času ji uchopí staniční robotická paže ovládaná Timem Koprou a o půl druhé odpoledne by mělo dojít k uvolnění lodi. Ta se následně vzdálí od ISS a v sobotu shoří v atmosféře nad Tichým oceánem, kde nikoho neohrozí. Na stanici v prosince doručila 3 350 kilogramů zásob a vědeckých experimentů, nyní je naplněna odpadky a nepotřebným materiálem. V tomto článku budete mít možnost celý manévr sledovat v živém vysílání.

Mezinárodní vesmírná stanice provedla v minulých dnech sérii tří zážehů, která zvýšily její oběžnou dráhu. K těmto zážehům se použily motory automatické zásobovací lodi Progress M-29M, která je připojena na zadní části modulu Zvezda, což je pro tento účel ideální umístění. Poslední zážeh přišel na řadu včera, tedy ve středu 17. února v 11:44 našeho času a celkem trval 10 minut a 52 sekund. Jeho hlavním úkolem bylo zvýšit perigeum (nejnižší bod) oběžné dráhy ISS a také ji zakulatit.

Neexistují žádné méně důležité mise – všechny posouvají naše poznání vpřed. Ale všichni fanoušci kosmonautiky moc dobře vědí, že některé mise jsou zkrátka a dobře důležitější, sledovanější a přelomovější. Při pohledu do budoucnosti se těšíme hlavně na Webbův teleskop, ale kosmonautika nespí a připravuje další zajímavé projekty. Jedním z těch, které jsou již mnoho let ostře sledovány a vyhlíženy, je projekt odběru vzorků hornin z Marsu a jejich doprava na Zemi, projekt, který se označuje zkratkou MSR neboli Mars Sample Return. Je potřeba říci, že zatím nebyla schválena ani přesná podoba mise. Všechno ještě bude záviset na setkáních odborníků, kteří budou posuzovat různé varianty. Jelikož jde o mimořádnou misi, rozhodli jsme se, že budeme vydávat články již nyní. Byť v nich nebude nic jistého, čtenáři z nich vyčtou alespoň směr, kterým se plány ubírají.

Původně měla japonská raketa H-2A s rentgenovým teleskopem Astro-H startovat v pátek 12. února, ale kvůli počasí byl start odložen. Dnes snad nebude cestě k obloze stát nic v cestě. Můžeme se tak těšit na start teleskopu, který bude zkoumat okolní vesmír v doslova extrémních spektrech. Jeho oborem bude rentgenové záření a Astro-H tak bude moci prozkoumat třeba černé díry, explodující supernovy, nebo svazky galaxií s mimořádně horkým plasmatem. Jelikož jde o velmi zajímavý náklad, připravili jsme pro Vás česky komentovaný přenos.

Včerejší start ruské raket Rokot z kosmodromu Plesetsk s evropským průzkumným satelitem Sentinel-3A se podařil. Tato družice bude mít za úkol z téměř kruhové polární dráhy zkoumat dění v oceánech a zjišťovat tak vliv na globální klima. Mezi čtenáři jsou v poslední době navíc velmi oblíbené články, ve kterých detailně rozbíráme technické řešení nově vypouštěných družic. Dnes se proto detailně podíváme na zoubek nového satelitu, který od včerejšího večera obíhá kolem naší Země.

Evropská kosmická agentura se kromě průzkumu vzdáleného vesmíru zaměřuje také na výzkum naší planety země. K tomuto účelu je navržena série družic Sentinel, což je součást programu Copernicus. Zatímco družice z první řady disponují radarovou anténou, druhá série je zaměřena na snímkování pevniny, třetí bude mít na starosti oceány. Každá série bude jednou disponovat dvojicí družic a právě první exemplář třetí řady právě nyní stojí na startovní rampě ruského kosmodromu Pleseck na raketě Rokot. Ke startu by mělo dojít dnes v 18:57 a v tomto článku najdete česky komentovaný přenos ze startu.

Vážení čtenáři, název článku nelže. Poté, co mezi zájemci o kosmonautiku sklidila mimořádný zájem kniha Ondřeje Šamárka Kritické momenty kosmonautiky, máme nakročeno k dalšímu „zhmotnění“ velmi oblíbeného seriálu z našeho blogu. Tentokrát jde o seriál Vesmírné osudy, ve kterém autoři Ondřej Šamárek a Lukáš Houška mapují životní příběhy vybraných lidí, kteří se nějak podíleli na dobývání vesmíru – ať už šlo o učence, kteří položili teoretické základy celého oboru, konstruktéry, kteří zhmotnili odvěké představy, nebo astronauty, kteří se vydali dál, než drtivá většina lidí na této planetě. Kniha Vesmírné osudy ale nevznikne sama od sebe, potřebujeme Vaši pomoc.

Fanoušci kosmonautiky si jistě vzpomenou na video, které vzniklo z fotek pořízených sondou Dawn u asteroidu Vesta. Zcela logicky se proto čekalo, až stejná sonda nasbírá dostatek materiálu u trpasličí planety Ceres. Nyní jsme se dočkali a animátoři na Zemi mohli z fotek vytvořit animaci, která simuluje, co bychom viděli, pokud bychom se prolétli nad povrchem Ceres. Sonda Dawn momentálně snímkuje tuto trpasličí planetu z nejnižší oběžné dráhy, aby nafotila co nejvíce detailů. možná se proto časem dočkáme i nějakých podrobnějších animací.

„Objevili jsme gravitační vlny“ – tento přelomový vzkaz včera vypustili do světa odborníci v pečlivě sledované tiskové konferenci. Gravitační vlny vzniklé slučováním dvou černých děr zaznamenala vloni v září obě zařízení LIGO – ve státě Washington a v Louisianě. Díky analýzám se podařilo dosáhnout „spolehlivosti“ 5-sigma, což je ve vědeckém světě dostatečně důvěryhodný výsledek. Zcela právem se začalo hovořit o novém věku astronomie a také o tom, že si objevitelé téměř s jistotou řekli o Nobelovu cenu. Nepřímé náznaky gravitačních vln tu sice byly už dříve, ale první přímé pozorování přišlo až nyní – shodou okolností téměř přesně sto let poté, co je Albert Einstein definoval ve své teorii relativity.

Podle informací, které se objevily v článku na webu nasaspaceflight.com, došlo při zkouškách prvního stupně rakety Falcon 9 k blíže nespecifikované havárii. Na základně McGregor v Texasu měl minulý pátek (5. února) proběhnout statický zážeh prvního stupně, který má být použit pro vyslání zásobovací lodi Dragon k ISS v rámci mise CRS-8. V pondělí 8. února se v testech mělo pokračovat, konkrétně mělo jít o zkoušky vektorování (naklánění) motorů. Během těchto zkoušek mělo dojít k nehodě, při které došlo ke značnému poškození stupně. Na diskusním fóru kosmo.cz uvedl uživatel s nickem Raul, že mělo dojít k poškození všech osmi obvodových trysek motorů Merlin. Firma SpaceX zatím nehodu nepotvrdila.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.