sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Apollo-Sojuz

Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.

MILNET

Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.

Britská kosmická agentura

Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).

SES

Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.

Starliner

Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.

Americký kongres

Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Dušan Majer

Jaký byl rok 2014?

Uplynulých 365 dní uteklo jako voda. V nejrůznějších médiích se objevují sestřihy toho nejzajímavějšího, co přinesl rok 2014 a ani náš portál nebude výjimkou. Navážeme tak na tradici vyhodnocení let 2012 a 2013. Rok, který před pár minutami skončil nám přinesl opravdu úctyhodné množství momentů, na které bychom rozhodně neměli zapomenout. Objektivně musíme uznat, že více nepoměrně více událostí s sebou přinesla druhá polovina roku. V našem článku se nejprve podíváme na nepilotovanou kosmonautiku, pak přejdeme na její pilotovanou kolegyni a celý článek zakončíme komplexními statistikami raketových startů.

Co kdyby vám na autě přistál satelit?

Na Silvestra se lidé rádi baví a proto z tohoto trendu nevybočíme ani my. Přinášíme Vám veselé video z amerického pořadu, který nachytává běžné kolemjdoucí na skrytou kameru. Jak budou dotyční reagovat když se na chvilku otočí a vzápětí uvidí, že na jedno ze zaparkovaných aut dopadla družice, která nápadně připomíná legendární Sputnik 1, tedy až na výrazné logo NASA? Reakce jsou různé.

123456789

SpaceX hlásí další úlovek

Krátce před koncem roku mohli zástupci firmy SpaceX bouchnout šampaňské. Podařilo se jim totiž dojednat další kontrakt pro jejich nosnou raketu Falcon 9. Podle uzavřené dohody má tento nosič na konci roku 2016 startovat z mysu Canaveral s katarskou telekomunikační družicí – firma už odvážně avizovala, že ke startu dojde v neděli. Satelit Es’hail 2 vyrábí japonská firma Mitsubishi Electric Corp. a jeho účelem bude šířit televizní signál na Blízký východ a do přilehlých afrických států.

Philae se úspěšně oddělil od Rosetty.

Kolik stojí přistání na kometě?

Největší událostí letošního roku byla jistě mise sondy Rosetta, která nejprve v srpnu jako první lidmi vyrobený výtvor vstoupila na oběžnou dráhu kolem jádra komety a vše korunovala v listopadu, kdy došlo k historickému přistání pouzdra Philae na povrchu jádra. Tato mimořádná událost dostala opět kosmonautiku i do masmédií, která většinou o vědě moc neinformují. V diskusích jsme se pak mohli dočíst, že lety do vesmíru jsou zbytečné a drahé. Vyvrácení prvního omylu není tak těžké, ale možná i ve svém okolí máte někoho, kdo spílá na ceny letů do vesmíru. Snad Vám při argumentování pomůže tato infografika z portálu scienceogram.com, kterou jsme přeložili do češtiny.

Vytištěno ve vesmíru

V září letošního roku vynesla soukromá zásobovací loď Dragon na ISS první exemplář 3D tiskárny pr stav beztíže. Po několika týdnech astronauti tento přístroj aktivovali a vytiskli první předměty. Ty zatím nebudou sloužit k užitku. Jedná se pouze o zkušební exempláře, které se za pár týdnů dopraví na Zemi, kde budou podrobeny důkladným laboratorním zkouškám. Jejich úkolem bude odhalit, zda předměty vytištěné ve stavu mikrogravitace nemají nějaké vady – například ve struktuře, nebo pevnosti materiálu. V našem dnešním krátkém článku se podíváme, co už 3D tiskárna na ISS vytvořila.

Těžká Angara v plné kráse

Devátého července letošního roku se Rusové dočkali prvního startu rakety z nové rodiny Angara, jejíž vývoj trval více než 20 let. Suborbitální let lehkotonážního nosiče byl úspěšný, ale všichni věděli, že to hlavní má teprve přijít. Zraky se upíraly k těžké variantě, která se označuje jako Angara A5. Tato raketa by jednou mohla nahradit nosiče Proton – po roce 2020 by se díky nim mohly ruské starty začít přesouvat z Bajkonuru na ruské území. 23. prosince v 6:57 našeho času odstartovala tato raketa z rampy na kosmodromu Pleseck. Na geostacionární dráhu vynesla dvoutunovou maketu telekomunikační družice, která podle plánu zůstala spojena s horním stupněm Briz-M. V dnešním krátkém článku na Vás čekají videa se záznamem startu a povedené startovní fotografie.

Přejeme Vám veselé Vánoce!

Vážení čtenáři, dovolte, abych Vám jménem všech autorů, kteří se podílejí na přípravě článků našeho zpravodajského portálu poděkoval za přízeň, kterou jste nám projevili v roce 2014. Dnes, na Štědrý den, je vhodné zastavit se, ohlédnout se za sebe a poděkovat Vám všem. Velmi si Vaší důvěry ceníme. Dnešní magický večer oslavte co možná nejpříjemněji mezi svými nejbližšími. Ať máte klidné Vánoce a nový rok ať je minimálně stejně dobrý jako ten, který se pomalu chýlí ke konci. To Vám z celého srdce přeje celá redakce portálu kosmonautix.cz.

Výzkum mikrovlnného záření prošel revolucí

Některé věci si člověk uvědomí až zpětně. Když žijeme současností, málokdy si uvědomíme, jak velký posun udělala věda za poslední roky. Více než dobře je to vidět na měření odchylek mikrovlnného záření kosmického pozadí. To poprvé odhalili v roce 1965 američtí vědci Arno Allan Penzias a Robert Woodrow Wilson. Tomuto zajímavému fenoménu se v budoucnu věnovalo několik vědeckých týmů a pomohly i vědecké družice, mezi kterými ční americké satelity COBE a WMAP a evropská sonda Planck. V našem dnešním článku se podíváme na to, jak neuvěřitelným zpřesněním prošlo mikrovlnné záření kosmického pozadí, o kterém jsme před pár desítkami let ani netušili, že existuje.

Kosmotýdeník 118. díl (15.12. – 21.12.2014)

Ani v předvánočním čase na Zlatou neděli nebude chybět náš tradiční souhrn kosmonautických novinek. Odpočiňte si proto alespoň na chvíli od uklízení svých bytů, nebo pečení dobrot a pojďte se spolu s námi podívat na souhrn toho nejzajímavějšího, co s sebou přinesla kosmonautika v posledních sedmi dnech. Podíváme se na úspěšnou premiéru nové indické rakety, navštívíme Mars, kde došlo k významnému objevu a nezapomeneme ani na návrat kosmické lodi Orion na místo startu.

Ohnivý návrat Orionu z prvního pohledu

Když jsme minulý týden sledovali misi kosmické lodi Orion, tak asi nemálo z nás napadla otázka jaké by to asi bylo být na palubě Orionu. Jak bychom viděli průchod atmosférou, vystřelení padáků a přistání do mořských vln? Těmto snům je ale konec. NASA zveřejnila desetiminutové video, které v nezkrácené verzi zachycuje právě tyto klíčové momenty mise EFT-1. Kamera byla umístěná v horní části lodi – v místě, kde by u ostrého Orionu byl vstupní průlez.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.