sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Apollo-Sojuz

Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.

MILNET

Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.

Britská kosmická agentura

Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).

SES

Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.

Starliner

Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Dušan Majer

Aktualizovaná mapa robotických průzkumníků

Zřejmě jste se už někdy na internetu setkali s různými obrázky, na kterých jsou vyznačeny lidmi vyrobené sondy, které operují v různých částech Sluneční soustavy. Díky Planetary society je tato infografika postupně aktualizována,takže Vám nyní můžeme představit její nejnovější verzi. Najdeme v ní třeba sondu Dawn u trpasličí planety Ceres, ale i další mise, které se v posledních měsících povedly. Vlekou výhodou této infografiky je i to, že ve spodní části najdeme výhled na další měsíce a roky, kde jsou vyjmenované nejdůležitější události, na které se můžeme těšit. nezanedbatelnou výhodou je i to, že celá infografika nepotřebuje překlad.

Kam dosedne InSight

Příštím americkým průzkumníkem Rudé planety se má stát americká sonda InSight, která se na svou cestu vydá už příští rok. Pokdud půjde všechno podle plánu, měla by v září 2016 dosednout do oblasti Elysium Planitia. Tady bude po dobu minimálně jednoho roku provádět měření zaměřená na studium vnitřní struktury planety – ve výbavě bude i seismometr. Vědci nyní představili primární přistávací lokalitu, na kterou by se v dalších týdnech měla zaměřit sonda MRO, která pořídí detailní fotky.

Poprvé u trpasličí planety

Americká sonda Dawn se včera zapsala do historie – a to hned dvakrát. Jednak se stala historicky první sondou, která se usadila na oběžné dráze trpasličí planety. Můžeme sice argumentovat, že tato kategorie byla zavedena až v roce 2006, ale ani předtím se žádná sonda na oběžnou dráhu tohoto tělesa nedostala. A v čem spočívá druhé prvenství? Dawn je první sondou, která pracovala na oběžných drahách dvou mimozemských těles. Ještě před příletem k Ceres totiž pracovala na oběžné dráze asteroidu Vesta, který má oproti Ceres poloviční průměr. V dalších měsících se můžeme těšit na detailní průzkum největšího tělesa, které obíhá mezi Marsem a Jupiterem.

Česko navštíví muž, který chodil po Měsíci

Tato zpráva potěší asi všechny fanoušky kosmonautiky z naší země. Do České republiky dorazí za několik dní americký astronaut Charles Duke, který se zúčastnil mise Apollo 16 a byl desátým člověkem, který se prošel po Měsíci. Ve vesmíru strávil 11 dní 1 hodinu a 51 minut, z čehož 20 hodin a 15 minut připadlo na tři vycházky mimo loď. Během pětidenního pobytu v naší zemi by se měl zúčastnit několik veřejných, ale i uzavřených akcí. Duke nebude v České republice poprvé. Naši zemi navštívil již v roce 2005.

Zavře se nad Deltou voda?

Raketové nosiče označované jménem Delta fungují spolehlivě již od šedesátých let minulého století a za tu dobu posloužily mnoha desítkám úkolů. Jejich služeb využívala americká armáda, NASA i zahraniční klienti. Na dalších pět let je nasmlouváno 15 startů, přesto se zdá, že by se v dalších letech mohl provoz raket Delta utlumovat. Důvodů je víc, ale tím největším je velká finanční náročnost těchto raket, což opatrně připouští i sám provozovatel. Aktuální vývoj v celém oboru přitom směřuje spíše k levnějším, ale přitom spolehlivým nosičům.

Zkrat zastavil Curiosity

Americké vozítko Curiosity, které už víc než dva a půl roku zkoumá povrch Marsu se potýká s technickým problémem. Během přesunu odvrtaného materiálu do útrob vozítka na chemickou analýzu totiž došlo ke zkratu. Celý další postup se zastavil a technici momentálně hledají zdroj problému. Zatím se nedá předjímat, jaké dopady bude tato porucha na vozítko mít. Ve hře je několik možností – v nejlepším případě se poškozená část vyřadí z provozu a pojede se dál „přes objížďku“.

Laserová komunikace mezi Marsem a Zemí - zatím jen jako umělecká představa

Dočká se Mars telekomunikační družice?

Průzkum Marsu udělal v posledních letech velký pokrok dopředu. V začátcích byli lidé rádi, když kolem planety jejich sonda jen prolétla, následovalo usazení na oběžné dráze, měkké přistání, vozítka a tak dále, takže dnes je Mars nejzkoumanější planetou z hlediska počtu robotických průzkumníků (až po Zemi pochopitelně). Plány ale jdou dál, v dalších letech bychom se mohli dočkat tolik očekávaného návratu vzorků z Marsu, nebo dokonce pilotované mise. Jedno je jisté – nároky na kvalitní datové spojení se Zemí porostou. Bude potřeba posílat jak pokyny z řídícího střediska, tak i fotografie a další naměřená data.

O čem si ve SpaceX povídají před startem?

GS? Go! LD? LD is go! LDA? Go! Každý, kdo sleduje živé přenosy startů raket Falcon musel tyto průpovídky minimálně jednou slyšet. Před každým startem totiž probíhá hlasování známé jako „Go/No go poll“, kdy se postupně kontroluje připravenost jednotlivých složek nutných pro start. V dnešním krátkém článku Vám přinášíme kompletní vysvětlení těchto zkratek. Uznávám, že ačkoliv je tento příspěvek řazený do seriálu Pro začátečníky, který má usnadnit chápání kosmoanutiky právě nováčkům, je tohle spíš taková třešnička na dortu pro zaryté fanoušky.

Srozumitelné vysvětlení kosmonautických zkratek

FH odstartuje z CCAFS a po MECO, provede RTLS, nebo přistane na ASDS JRTI. Tedy pokud bude mít dostatečné delta-v – tedy pokud bude mít v nádržích dost LOX a RP-1. Těžko srozumitelné sdělení, že? Kosmonautika má tolik různých zkratek, že se v nich stěží orientuje i člověk, který se v oboru již nějaký čas pochybuje. začátečníci to mají těžké a do tajů zkratek pronikají postupně. I proto vznikl tento článek, který má alespoň trochu pomoci s orientací ve světě kosmoanutických zkratek. Dnes bude řeč hlavně o těch, které nějakým způsobem souvisí s firmou SpaceX.

Model sondy Rosetta letící ke kometě Churyumov-Gerasimenko

Rosetta vyfotila vlastní stín

14. února, na den svatého Valentýna si několik set milionů kilometrů od Země dala evropská sonda Rosetta rande s jádrem komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko. Prolétla pouhých šest kilometrů od jádra a do dnešního dne jsme se mohli těšit pouze ze snímků kamer NavCam. Ty byly sice působivé, ale všichni čekali na detailní fotky z kamery OSIRIS. U ní platí, že fotky nejprve dostanou k dispozici odborníci, kteří se na projektu podílejí a teprve po určité době, až se fotky důkladně analyzují a prozkoumají, mohou být zveřejněny. Dnes jsem se alespoň v jednom případě dočkali a stojí to za to.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.