Victor Glover
Victor Glover, pilot mise Artemis 2, uvedl, že návrat NASA na Měsíc by měl začít lidskými přistáními v méně náročných rovníkových oblastech, spíše než jít přímo na jižní pól.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Victor Glover, pilot mise Artemis 2, uvedl, že návrat NASA na Měsíc by měl začít lidskými přistáními v méně náročných rovníkových oblastech, spíše než jít přímo na jižní pól.
Více než dvě desítky velkých projektů NASA tvrdí, že byly postiženy ztrátou pětiny zaměstnanců státních úředníků NASA v posledním roce, což vyvolalo obavy ze zpoždění a zvýšení nákladů.
Společnost Relativity Space uzavřela dohodu se Space Florida o vybudování výrobních a testovacích zařízení pro svou raketu Terran R na floridském Space Coast
Společnost Vast založila novou divizi určenou na podporu práce v oblasti národní bezpečnosti.
Federální komise pro komunikace (FCC) 22. července odhlasovala uvolnění další části frekvenčního pásma C, kterou dosud využívají operátoři družic, pro aukci určenou pro sítě 5G v příštím roce. Zároveň schválila reformu licenčního systému, jejímž cílem je urychlit rozvoj komerčního kosmického sektoru.
Německý vývojář komponentů kosmických zářízení deltaVision získal 10,2 milionu eur (11,6 milionu dolarů) na rozšíření výroby ventilů a souvisejících zařízení se zaměřením na umožnění doplňování paliva ve vesmíru.
Britská vláda a úřad pro financování a rozvoj letectví a kosmonautiky Space Florida vyčlenily 200 000 USD na podporu společných výzkumných, inovačních a komercializačních projektů.
Zenno Astronautics, novozélandský startup zaměřený na aplikaci supravodivých magnetů pro řízení polohy a zrychlení kosmických lodí, plánuje přesídlit do Spojených států.
Šestiměsíční čínský startup LegendSpace, jehož cílem je využít umělou inteligenci ke kompresi cyklů vývoje raketových motorů, získal financování ve výši 29,5 milionu dolarů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Americká sonda SDO (Solar Dynamics Observatory) je neúnavným dříčem, který s vysokou frekvencí snímkuje naši životodárnou hvězdu, ale v těchto dnech přidělává vrásky na čelech pozemních specialistů. Druhého srpna mezi 13::13 a 14:07 středoevropského letního času přecházel Měsíc mezi sondou SDO a Sluncem. Jelikož během tranzitu není Slunce vidět, neprovádí SDO v této době žádná měření. Po tomto přechodu ale došlo k zatím neznámé anomálii, když se sonda nedokázala přepnout zpátky do vědeckého režimu. Pozemní týmy zatím analyzují dostupná data a hledají příčinu závady.
Když v roce 2014 Rusko úspěšně otestovalo své nové rakety Angara, šlo o velký úspěch a bez přehánění se hovořilo o tom, že nasazení těchto nosičů může být pro Rusko začátkem nové éry. Angary díky modulární konstrukci mohou pokrýt široké spektrum nákladů, používají netoxické palivo a jejich výroba by mohla být rychlá a levná – opět díky modularitě. Ovšem aby Angara mohla nahradit nosiče Rokot, Zenit a Proton, musí se dostat do spolehlivého provozu a získat si zákazníky z komerčního sektoru a nespoléhat jen na zakázky od státu. To se ale poměrně dlouho nedařilo. Nyní se ale objevila první vlaštovka.
Jelikož je Česká republika členem evropské kosmické agentury, mohou se její občané zapojovat do různých zajímavých aktivit. Jedna z akcí, o kterých byste měli vědět, se připravuje na sobotu 10. září a jmenuje se Debata občanů o vesmíru pro Evropu. Jedná se o celodenní diskusi, která proběhne v konferenčním centru Masarykovy koleje (Thákurova 1, Praha 6). Co je na téhle akci zajímavé? Třeba už jen to, že je organizována Evropskou kosmickou agenturou ve všech 22 členských státech současně ve stejný den.
Ve čtvrtek 28. července startovala z Floridy raketa Atlas V, která vynášela na oběžnou dráhu tajnou družici NROL-61. Amatérští pozorovatelé družic po celém světě si už na nový cíl brousili zuby. Nového objektu si už zhruba hodinu po startu všiml Paul Camilleri z Austrálie, který téměř dvě hodiny pozoroval dvě tečky – horní stupeň Centaur, který zrovna vypouštěl zbytky paliva z nádrže a samotnou tajnou družici. Na základě fotek, které Camilleri pořídil mohli jeho kolegové Cees Bassa a Ted Molczan vypočítat parametry oběžné dráhy.
Na začátku července jsme sledovali, jak se americká sonda Juno díky 35 minutovému zážehu usadila na oběžné dráze kolem Jupitera. Dráha, na které se sonda nachází, má nejnižší bod 5 000 kilometrů nad horní vrstvou oblačnosti a nejvzdálenější bod leží celých 8,1 milionů kilometrů od planety. Zítra Juno projde právě tímto nejvzdálenějším bodem a díky gravitaci planety začne opět padat vstříc Jupiteru. Do nejnižšího bodu dráhy se dostane na konci srpna a tohoto průletu využije ke kalibraci svých vědeckých přístrojů.
Kolem Marsu momentálně krouží tři americké sondy (Mars Reconnaissance Orbiter, Mars Odyssey a MAVEN), indická Mangalyaan, evropská Mars Express a na cestě je TGO. NASA se už ale připravuje na příští desetiletí, kdy bude potřeba část letky obměnit. V nejbližším startovním okně v roce 2018 se k Marsu vydá lander InSight, příštího startovního okna v roce 2020 využije vozítko Mars rover 2020 a další osud je nejistý. Na začátku dvacátých let by se k Rudé planetě mohla vydat sonda, která by navázala na odkaz pomalu dosluhující MRO.
SpaceX včera udělala další drobný krůček na cestě ke znovupoužitelnosti svých raket. Na testovací základnu McGregor v Texasu před pár dny převezla první stupeň rakety Falcon 9, která 6. května vynesla do vesmíru telekomunikační družici JCSat-14. Tento stupeň jako druhý v historii úspěšně přistál na mořské plošině a průchod atmosférou na něm nechal výrazné stopy – na první pohled měl hodně opálenou barvu a poškozená roštová kormidla. První stupeň Falconu byl vztyčen na základně McGregor, aby včera absolvoval plný statický zážeh. Jinými slovy se zažehlo všech devět motorů Merlin, které hořely stejně dlouho, jako kdyby se jednalo o ostrý let na oběžnou dráhu. A jelikož byla u testovacího stanoviště také kamera, můžeme si prohlédnout celý průběh tohoto zkušebního zážehu.
Komety fascinovaly lidstvo už od pradávna. Není se co divit – čas od času se nečekaně na obloze objevila hvězda, která za sebou táhla podivný ohon. Naši předkové se komet báli a považovali je za symboly zla, neštěstí, válek a hladomorů. Jak ale lidé stále více chápali svět kolem sebe, tím více jim docházelo, že komety nejsou žádní poslové špatných zpráv, ale naopak velmi zajímavá tělesa, která nám mohou napovědět mnoho zajímavých informací o historii naší soustavy a možná i o tom, jak se na Zemi dostala voda, nebo základní prvky života. Výzkum těchto vesmírných tuláků zažil neskutečný pokrok – od nesmělých průletů v uctivé vzdálenosti, přes zachytávání prachových zrnek, bombardování povrchu až po měkké přistání a zkoumání z oběžné dráhy.
Fanoušci raket, kteří rádi sledují jejich starty, měli v posledních dnech trochu půst. Dnes se ale dočkají zajímavého startu, ve kterém bude hrát hlavní roli raketa Atlas V v konfiguraci 421. Nosič již stojí na rampě číslo 41 na floridském kosmodromu a pod jejím aerodynamickým krytem se ukrývá družice NROL-61. Jedná se o tajný armádní satelit, o kterém není mnoho informací, jelikož spadá pod Národní průzkumný úřad NRO (National Reconnaissance Office). Samotnému satelitu NROL-61 jsme se věnovali v samostatném článku, dnes je čas se podívat na živý přenos jeho startu. Pokud půjde všechno podle plánu, zažehne raketa Atlas V své motory dnes ve 14:37 našeho času. Živé vysílání by mělo začít ve 14:17 SELČ, přičemž se dá očekávat, že přenos skončí ve chvíli, kdy dojde k odhození aerodynamického krytu. Je to standardní chování při startech tajných družic, které má eliminovat sebemenší možnost prozrazení povahy a podoby nákladu. V tomto článku máte možnost celý start sledovat živě.
Trpasličí planeta Ceres je poseta velkým množstvím malých a v geologickém měřítku času i mladých kráterů. Ovšem žádný z nich nepřesahuje průměr 280 kilometrů. Vědcům tyto informace zamotaly hlavu, protože tato trpasličí planeta musela být za svůj život, tedy zhruba 4,5 miliardy let zasažena nespočetněkrát, přičemž mnohokrát muselo jít i o veliké projektily. Otázku tedy je kam se stopy po těchto nárazech poděly. Krátery na povrchu zmapovala sonda Dawn, která kolem Ceres krouží od loňského roku a právě na základě údajů z ní by mohla být hádanka rozřešena.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.