sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-385)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

HEO

Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly hledají družice, které by bylo možné udržovat v pohotovosti, rychle je vypustit na oběžnou dráhu a vyslat k přiblížení a inspekci jiných kosmických zařízení na orbitě.

ViaSat-3

Třetí a poslední širokopásmová družice ViaSat-3 s kapacitou v řádu terabitů byla uvedena do provozu nad oblastí Ameriky, oznámil 17. září její americký provozovatel. Stalo se tak několik dní poté, co společnost SpaceX vynesla na oběžnou dráhu poslední tři družice pro síť O3b mPower lucemburské společnosti SES.

Americké Vesmírné síly

Americké Vesmírné síly rozšiřují využívání komerčních družic k odhalování a určování polohy rušení GPS a dalšího elektronického rušení. Z toho, co původně začalo jako experiment, se tak stává stálá globální operace.

NASA

NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.

Sedarov

Softwarová společnost Sedaro zaměřená na vesmírné technologie získá od vlády financování až ve výši 45 milionů dolarů na rozšíření platformy, která pomáhá americkým vesmírným silám analyzovat, jak spolu fungují různé družice, senzory a další schopnosti.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab 18. září vynesla na oběžnou dráhu radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost Synspective. Šlo již o pátý let rakety Electron během pouhého měsíce a půl.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Dušan Majer

Rychlejší datové připojení pro ISS

Život astronautů na ISS je z mnoha příčin závislý na obrovském objemu přenášených dat. Ta slouží k mnoha různým účelům – pozemní týmy s jejich pomocí řídí chod stanice, ale také mohou dálkově obsluhovat nejrůznější experimenty, zjišťovat výsledky vědeckých měření, sledovat technický stav všech možných systémů, ale i zdravotní stav posádky, nebo přijímat živé záběry s vysokým rozlišením z kamer rozmístěných po celé stanici. Každý kousek těchto dat cestuje na zemi poměrně komplikovanou cestou přes systém Space Network a již brzy se stanice dočká zdvojnásobení objemu dat, které může přenést za jedinou sekundu.

ŽIVĚ A ČESKY: Minipozororovatelé hurikánů na neobvyklé raketě

V první řadě se musím omluvit za drobnou mystifikaci, které jsme se na Vás předevčírem (v úterý) nevědomky dopustili. Avizovali jsme totiž, že se v úterý uskuteční druhý pokus o start rakety Pegasus-XL s družicemi CYGNSS. V době vydání článku však již tato informace nebyla pravdivá – zlobivý hydraulický systém, který má za úkol uvolnit raketu z podvěsu pod letadlem se totiž musel vyměnit za náhradní kus, který bylo potřeba dopravit z Kalifornie. Už včera ráno tak byla venku informace, že se start odkládá až na středu. Za chybu se samozřejmě omlouváme a je pro nás poučením do budoucna, abychom si více kontrolovali aktuálnost informací. Dnes je ale vše připraveno ke startu a také k našemu česky komentovanému přenosu.

Galileo dnes ožívá!

Až někdo bude vytvářet dějiny evropského navigačního systému Galileo, určitě nevynechá dnešní datum – 15. prosince roku 2016 totiž tento navigační systém začal oficiálně fungovat a nabízet své služby veřejným institucím, obchodním firmám, ale i civilnímu obyvatelstvu. Společně s ostatními navigačními systémy, které již fungují tak může Galileo nabídnout celou řadu různých služeb. Důležité je, že i přes svou vysokou spolehlivost je základní signál z družic GPS dostupný zdarma. K čemu všemu tedy může Galileo pomoci?

HTV-6 u stanice – baterie dorazily

Čtyři dny po vzorném startu z kosmodromu Tanegašima v jižním Japonsku dorazila včera zásobovací loď HTV-6 k Mezinárodní vesmírné stanici. Ve svých útrobách nesla čtyři a půl tuny vybavení, jídla, oblečení a experimentů. Deset metrů dlouhá loď přiletěla ke stanici odspodu a přibližovala se postupně – vždy zastavila v předem určených bodech a teprve když pozemní týmy uznaly, že je vše v pořádku, mohlo přibližování pokračovat. Celý setkávací proces ale probíhal rychleji, než se čekalo a staniční robotická paže tak japonskou loď zachytila už v 11:37 našeho času, tedy zhruba o 20 minut dříve oproti plánu. Stanice v té době prolétala 402 kilometrů nad Chile.

ŽIVĚ: Druhý pokus pro neobvyklou raketu

Včerejší pokus o start osmi družic CYGNSS pro studium hurikánů byl zrušen kvůli technickým problémům s hydraulickým čerpadlem na letounu L-1011 Stargazer. Právě pod ním je totiž zavěšena raketa Pegasus XL, která měla osm malých družic dopravit na oběžnou dráhu. Start se tedy odložil o 24 hodin a mělo by k němu dojít dnes ve 14:24 našeho času. Startovní okno je opět hodinové. V tomto článku najdete okno přehrávače NASA TV na YouTube, abyste mohli sledovat dnešní pokus o vypuštění, který už snad bude úspěšný.

Nové kolo New Frontiers začíná

Americké nepilotované mise jsou rozděleny do tří základních programů. Prvním z nich je Discovery, jehož mise se vyznačují velkým vědeckým přínosem, ale i nízkou cenou – například Stardust, GRAIL, Kepler nebo InSight. Opačným extrémem je program Flagship, tedy vlajková loď – sem patří ty největší a nejdražší americké mise – Chandra, MSL, Cassini, nebo Galileo. Někde mezi těmito dvěma programy leží program New Frontiers, v rámci kterého byly realizovány mise New Horizons, Juno, nebo OSIRIS-REx. V těchto dnech začala výzva na již čtvrtou misi v tomto programu.

ŽIVĚ A ČESKY: Nejneobvyklejší raketa vynáší hejno průzkumníků hurikánů

Na celém světě existují desítky různých raket. jedna má však mezi nimi unikátní postavení – řeč je o nosiči Pegasus-XL. Každá „normální“ raketa startuje z nějaké odpalovací rampy na „normálním“ kosmodromu, Pegasus-XL však tyto standardy boří. Tato raketa totiž startuje z podvěsu pod letadlem. Je jasné, že jsme si nemohli nechat ujít tuto unikátní příležitost, kdy tato raketa vynáší náklad na oběžnou dráhu. Dalším důvodem, který nás přiměl k uskutečnění česky komentovaného přímého přenosu je náklad rakety Pegasus-XL. Jde o osm malých družic CYGNSS, které si dávají nesnadný cíl – pomocí zatím neprozkoumané technologie pochopit chování hurikánů.

Thomasův fotokoutek (3)

Již potřetí se dnes podíváme na Mezinárodní vesmírnou stanici, kde v těchto dnech probíhá jubilejní 50. dlouhodobá expedice. Součástí šestičlenné posádky je i francouzský astronaut Thomas Pesquet, který i v minulém týdnu nelenil a na sociální sítě nahrál spoustu zajímavých fotek. Ty zachycují běžné strasti i radosti života ve stavu mikrogravitace. Podíváme se na krásné výhledy na Zemi, ale i na vědecké experimenty. Máme pro Vás opět dostatek materiálu pro vydání seriálu Thomasův fotokoutek, kde se můžete podívat na astronautovy snímky doplněné o originální popisky přeložené do češtiny.

Rodí se stupeň, který pošle Orion k Měsíci

Před měsícem jsme Vám přinesli fotky z Marshallova střediska, na kterých jste si mohli prohlédnout testovací exemplář horního stupně ICPS. Tento kus byl určen jen pro mechanické zkoušky a proto neobsahoval všechny díly, které najdeme na letovém hardwaru. Fotka, kterou Vám přinášíme v dnešním článku je ale jiná. Vidíme na ní výrobu skutečného letového exempláře horního stupně ICPS, který bude součástí premiérového letu rakety SLS na podzim roku 2018 a který pošle nepilotovanou kosmickou loď Orion k Měsíci.

Průlet nad Mawrth Vallis

Povrch Marsu má zhruba stejnou rozlohu jako pozemská souš – nabízí proto celou řadu různorodých útvarů. Jedním z nich je Mawrth Vallis – 600 kilometrů dlouhý a místy až 2 kilometry hluboký kaňon, který leží na hranicích jižních vrchovin a severních plání. Napadlo nás, že na sobotu to chce něco klidného, oddechového a relaxačního. Myslíme si, že níže přiložené video splňuje tyto předpoklady měrou vrchovatou. A hlavně je to krásná ukázka toho, jak pokročilá technologie je dnes k dispozici – díky datům z evropské družice Mars Express na oběžné dráze Marsu dokážeme vymodelovat reálnou krajinu a pak se nad ní virtuálně proletět.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.