DARC
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.
Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.
Americké vesmírné síly plánují ve fiskálním roce 2027 naborovat 2 800 aktivních vojáků a 2 000 civilních zaměstnanců, protože se očekává, že do konce desetiletí se jejich velikost téměř zdvojnásobí. Tuto informaci uvedl tento týden zákonodárcům nejvyšší důstojník ozbrojených sil.
Společnost Varda Space Industries dokončila 18. května svou šestou misi W-6.
Společnost SpaceX podala dokumenty pro první veřejnou nabídku akcií 20. května, které odhalily finance společnosti a její obrovské ambice.
U.S. Space Force se připravuje na vypuštění více družic na geostacionární oběžnou dráhu v roce 2027, a to pro dvě samostatné demonstrace služeb ve vesmíru: jednu pro testování doplňování paliva družic a druhou pro testování servisní mise k družicím.
Společnost LatConnect 60 oznamuje zrychlené kolo investic, které má pomoci vybudování konstelace družic v krátkovlnném infračerveném spektru SWIR s nejvyšším rozlišením v souladu s AUKUS.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Celých 153 dní uplynulo od chvíle, kdy jsme mohli vidět startovat raketu Falcon 9. Nehoda z 1. září loňského roku udělala čáru přes rozpočet a přišel několikaměsíční půst provázený vyšetřováním. To před pár dny skončilo a firma se tak může vrátit do služby. Start je mimořádně sledovaný hned z několika důvodů. Tím prvním je samotný fakt, že jde o SpaceX, která umí zaujmout i lidi, kteří se normálně o kosmonautiku nezajímají. Druhým důvodem je návrat do služby po dlouhé pauze. Ani mise samotná se nedá označit jako nudná – tímto startem SpaceX zahajuje největší obnovu družicového systému v dějinách. Jde o první z osmi startů při kterých vypustí nové družice komunikačního systému Iridium. A jako bonus – možná se dočkáme prvního úspěšného přistání na mořskou plošinu ze západního pobřeží. To jsou důvody, kvůli kterým nemůže chybět náš česky komentovaný přímý přenos.

První kompletně dokončený exemplář nádrže na palivo pro centrální stupeň rakety SLS se před pár dny přesunul do testovací oblasti na Michoudově středisku (MAF). Tady nyní probíhají závěrečné přípravy předtím, než začne první kolo zkoušek. Kvalifikační exemplář nádrže na vodík bude průkopníkem jak pro samotnou NASA, tak i pro firmu Boeing, která je hlavním dodavatelem celého centrálního stupně nové rakety Space Launch System. Společnost tak bude moci poprvé zjistit, jak se chová skutečný, nově sestavený hardware. Tyto údaje pak bude možné využít pro přesnější analytické modely, testovací, ale i výrobní postupy. To vše pomůže ověřit design i vývoj celého centrálního stupně před jeho prvním letem.

Na samotném začátku letošního roku začala staniční robotická paže na ISS měnit staré baterie za nové. V pátek 6. ledna se na kosmickou procházku vydali Američané Robert Kimbrough a Peggy Whitson, kteří během výstupu o délce 6 hodin a 34 minut stihli nainstalovat všechny potřebné propojovací desky (a jako bonus navíc natáhli ethernetový kabel pro nové soukromé lodě s posádkou). V dalších dnech pak v práci pokračovala staniční paže a dnes přichází na řadu druhý plánovaný výstup, kterého se zúčastní Shane Kimbrough a Francouz Thomas Pesquet. V dnešním článku můžete celý výstup sledovat živě.

SpaceX se momentálně nejčastěji skloňuje v souvislosti s chystaným návratem do služby, který nás zřejmě čeká už v sobotu, ale to není ani zdaleka jediná událost, která je v souvislosti se SpaceX aktuální. Před pár dny byl zveřejněn návrh doplňkové studie pro startovní komplex 13 na floridském mysu Canaveral. Ten obsahuje posudky týkající se stavby dalších dvou přistávacích ploch, takže by zde mohly simultánně přistát všechny tři stupně Falconu Heavy. Ve zprávě je navíc rozebrán i návrh na vybudování dočasného zařízení pro obsluhu lodí Dragon, které by mělo také vyrůst na startovním komplexu-13.

Všichni máme doma prach, který se usazuje na poličkách, skříních a různých dalších místech. Stačí vzít vysavač a prach je pryč. Ale na ISS je to složitější – i tady je samozřejmě všudypřítomný prach, ale tyhle drobné částice se kvůli stavu mikrogravitace nikdy neusadí – pořád poletují vzduchem. To je samozřejmě problém pro astronauty, kteří zde mají žít a pracovat. Prach se jim může dostat do očí a nosu, kde způsobí podráždění nebo alergickou reakci. I když se na stanici používají účinné filtry a astronauti pravidelně provádí činnost podobnou vysávání, zatím nikdy zde neproběhl výzkum zaměřený na drobné vzdušné částice.

O příčinách nehody se v posledních týdnech živě spekulovalo. Podle některých zdrojů se předčasně vypnuly motory, jiné zdroje zase hovořily o předčasném oddělení lodi od pracujícího raketového stupně, další zase zmiňovaly nadměrné vibrace. Čekalo se na výsledek vyšetřovací komise. Ani ta však do problému nepřinesla potřebné rozřešení. Výsledky byly představeny včera, tedy ve středu 11. ledna a podle nich byla nehoda rakety Sojuz-U spojená se ztrátou zásobovací lodi Progress MS-04 způsobena s největší pravděpodobností závadou na motoru třetího stupně rakety Sojuz. Tato závada prý měla za následek roztržení kyslíkové nádrže třetího stupně. Přesnou příčinu se ale objevit nepodařilo, což způsobuje těžkou hlavu i plánovačům pilotovaných misí.

SpaceX je fenomén. Firma, která dokázala zaujmout i lidi, kteří se o kosmonautiku nezajímají, prostě táhne. Lidé mají zájem se dozvědět všechny novinky, které se této společnosti týkají a tak se nemůžeme divit, že se objevil nápad tuto poptávku nasytit. Před několika dny se na internetu objevil nový web s krátkým a dobře zapamatovatelným názvem – elonx.cz. Na stránkách jsou k dispozici jednak články o startovních rampách, nebo přistávacích plošinách, které SpaceX používá, ale je zde i prostor pro krátké aktuální zprávy zaměřené na horké novinky, kterých kolem této firmy není nikdy málo.

Asi každý fanoušek kosmonautiky zná nějakou ne příliš úspěšnou raketu, o které by byl schopný říct, že je „na baterky“. Ovšem nyní na trh přichází nový nosič, který se naopak přímo chlubí tím, že je na baterky – tentokrát ovšem bez uvozovek. Raketa Electron celkově působí jako zjevení z jiného světa. Kromě netypického pohonu turbočerpadel na ní zcela jistě zaujme i její země původu. Svět už asi neohromí raketa ze Spojených států, Ruska, Číny, či Evropy.Lidé znají i rakety z Japonska, Indie Severní či Jižní Koreje, Izraele, nebo Íránu. Ale Nový Zéland? To je opravdu netradiční člen kosmického klubu. Nyní přichází čas představit si první raketu, která se chlubí tím, že je „na baterky“ – tedy pardon, bez uvozovek.

O malých raketách na našem webu informujeme poslední dobou poměrně často. Leckoho by tak mohlo napadnout, která orbitální raketa je vlastně nejmenší. A dnes tito tazatelé dostanou názornou odpověď. Ke svému prvnímu a zároveň poslednímu startu se chystá japonská raketa SS-520. Její rozměry si člověk podvědomě odmítá spojit se zařízením, které vynáší náklad na oběžnou dráhu – při startu váží jen 2,6 tuny, na výšku má devět a půl metru a průměr je pouze 52 centimetrů. Reálně jde o lehce upravenou suborbitální (sondážní) raketu S-520, která dostala do vínku dodatečný třetí stupeň. Malá raketa vynese jen malý náklad – v případě SS-520 se bavíme jen o pár kilogramech. Startovat by měla zítra v 0:48 našeho času z japonského kosmodromu Učinoura.

Nadpis článku je opravdu správně – nosič Kchuaj-čou 1A s nosností 300 kilogramů na nízkou oběžnou dráhu je opravdu malá raketa. Dnes ráno v 5:11 našeho času se tento nosič na tuhé palivo vydal k obloze se třemi malými satelity. Start z kosmodromu Ťiou-čchüan v severozápadní části pouště Gobi podle všeho dopadl úspěšně. Raketa vyvinutá s cílem nízkých nákladů a rychlé připravitelnosti ke startu už do vesmíru startovala v minulých letech dvakrát – vždy s tajným nákladem čínské vlády, ale dnešní start přinesl několik vylepšení na samotné raketě a navíc šlo o první komerční zakázku.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.