Počasí odkládá start Electronu
Ani v noci na úterý Electron nepoletí. Firma Rocket Lab odkládá jeho start nejdříve na 27. června, tedy na středu ráno. 25. června 19:01
Ani v noci na úterý Electron nepoletí. Firma Rocket Lab odkládá jeho start nejdříve na 27. června, tedy na středu ráno. 25. června 19:01

O tom, že je výzkum na ISS velmi pestrý, se toho napsalo už hodně. Ale stejně jako vždy, je i zde neocenitelný nějaký konkrétní příklad. NASA je v tomto směru hodně aktivní a na svém webu vydává poměrně pravidelná shrnutí činností, které astronauti na stanici provádí. Kupříkladu v pátek 22. června jsme se dozvěděli, že Serena Auñón-Chancellor uložila do vědeckého mrazáku geneticky upravené mikroorganismy, na kterých se bude zkoumat jejich schopnost konkurovat běžné petrochemické výrobě. Její kolega Richard Arnold se zase třeba věnoval rostlinám pěstovaným v zařízení Plant Habitat-1, kde se studují rozdíly v růstu rostlin ve stavu beztíže oproti růstu na Zemi.

Poslední start od SpaceX jsme viděli 4. června, kdy Falcon 9 vynesl telekomunikační družici SES-12. Od té doby byl klid, ale nyní by celý kolotoč startů měl opět nabrat vyšší tempo. Na konci června se dočkáme vypuštění lodi Dragon, která poletí k ISS v rámci mise SpaceX CRS-15 a pak to bude také zajímavé – 19. července by mohl ze stejné rampy odstartovat Falcon s telekomunikační družicí Telstar 19 Vantage a o pouhý den později je plánován start z Kalifornie, který má vynést sedmou várku družic Iridium NEXT. Ve zbytku roku by SpaceX chtěla vypouštět minimálně dvě rakety každý měsíc.

Týden je v podstatě hned pryč – v měřítkách historie má sedm dní jen mizivý podíl. Přesto se za tento časový úsek může často odehrát velké množství zajímavých momentů. Aby Vám pokud možno žádný takový moment neutekl, máme tu seriál Kosmotýdeník. Ten našim čtenářům připomene, jaké články jsme v uplynulém týdnu vydali a informuje i o událostech, na které se během týdne nedostalo. Kosmotýdeník tak cílí jak na pravidelné čtenáře, tak i na ty, kteří v průběhu týdne nestíhají číst všechny články a rádi by si přitom udrželi přehled o aktuálním dění. V dnešním díle se podíváme na evropské družice sledující Zemi a zmíníme se i o novinkách ve SpaceX.
Anténa na ostrově Chatham byla opravena, ale pondělní start komplikuje počasí, start se odkládá nejdříve na úterý 26. června. 24. června 11:45
Včera ve 23:30 našeho času provedla SpaceX statický zážeh použitého stupně pro misi CRS-15. 24. června 1:00

Webbův teleskop tvoří momentálně dva samostatné díly. Prvním z nich je OTIS – sestava tvořená zrcadly, vědeckými přístroji a nosnou konstrukcí, druhým je Servisní prvek SCE tvořený slunečním štítem a servisním modulem. Vůbec poprvé v historii byly obě tyto poloviny současně aktivovány na jednom místě. K tomuto důležitému milníku na cestě k integraci obou polovin došlo v hale firmy Northrop Grumman v kalifornském Redondo Beach. V montážní hale se k napájení používají externí zdroje, které čerpají elektřinu ze sítě a převádí ji na parametry, které jsou kompatibilní se systémy teleskopu. Elektřina v tomto případě slouží k aktivování systémů a k simulaci jejich chování ve vesmíru. Až se JWST dostane do vesmíru, bude mu elektřinu dodávat solární panel, který dokáže zásobovat jak Servisní prvek, tak i vědecké přístroje.
Plavidlo s evropskou sondou Aeolus vyplulo minulý týden a do Francouzské Guyany dorazí 28. června. Loď můžete sledovat na webu Vessel finder. 15:36
Loď dostane 4× větší síť pro chytání aerodynamických krytů raket Falcon. Musí tedy dostat ramena s větším rozpětím. 23. června 14:36

Člověk létá do vesmíru již půl století, ale stále jsme v mnoha směrech na začátku a vyvíjíme nové technologie. S tím, jak se NASA v posledních letech zaměřuje na novou éru průzkumu, je potřeba zapracovat na nových technologiích a schopnostech, které jí vydláždí cestu k vytyčeným cílům jako je pilotovaná výprava k Měsíci a dál. Agentura moc dobře ví, že jednou z kriticky důležitých schopností je doplňování paliva a právě k vylepšení těchto postupů poslouží zařízení označované zkratkou RRM-3, která vznikla z názvu Robotic Refueling Mission 3. Tento systém by ale jednou mohl pomoci i nepilotovaným misím či družicím, které již na oběžné dráze jsou.