sociální sítě

Přímé přenosy

Načítám data o přenosech…

krátké zprávy

Fi

Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.

iSpace

Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.

Wally Funk

Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.

Orbit Fab

Společnost Orbit Fab, která se zabývá doplňováním paliva pro družice, doufá, že s novým generálním ředitelem a novým kolem financování přejde od vývoje technologií k provozu.

D-Orbit

Společnost D-Orbit podepsala smlouvu se společností ArkEdge Space. Dohoda o vícenásobném využití servisní družice ION je jednou z dosud největších komerčních dohod společnosti D-Orbit.

Skyroot Aerospace

Indický startup Skyroot Aerospace se připravuje na svůj první pokus o start na orbitální dráhu, který se uskuteční již 12. července. Společnost plánuje rychlé rozšíření na měsíční frekvenci startů.

NASA

Program NASA pro komerční sběr družicových dat (CSDA) oznámil 23. června udělení smluv osmi novým poskytovatelům komerčních satelitních dat, z nichž tři jsou evropští: Kuva Space (Finsko), OroraTech (Německo) a Satlantis (Španělsko).

Iridium Communications

Společnost Iridium Communications dokončila převzetí společnosti Aireon. Společnost zabývající se sledováním letadel se tak plně stává součástí Iridum, a to před plánovaným prodejem družicového operátora společnosti Rocket Lab za 8 miliard dolarů.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Dušan Majer

Přelomová fotografie Marsu z cubesatu

Angličtina má krásný výraz gamechanger, který se ale do češtiny nedá přímo přeložit. Tento výraz se používá pro situaci, která „mění pravidla hry“, tedy umožňuje úplně překopat dosavadní architekturu myšlení. Včera kosmonautiku jeden gamechanger potkal – nemluvím teď o fenomenálním přistání americké sondy InSight na Marsu, byť z hlediska geologického výzkumu to svým způsobem gamechanger je. Objekt našeho zájmu v tomto článku je ale mnohem menší. Tím prvkem, který mění pravidla hry, jsou dva cubesaty Mars Cube One (MarCO) – malí a nenápadní hrdinové včerejšího technologického galapředstavení.

Termín startu evropského průzkumníka exoplanet

Evropská kosmická agentura oznámila, že teleskop CHEOPS (Characterising Exoplanet Satellite) má do vesmíru startovat mezi 15. říjnem a 14. listopadem příštího roku. O start z kosmodromu v Kourou se postará raketa Sojuz, která společně s teleskopem ponese i družici do italské satelitní sítě Cosmo-SkyMed. Obě družice budou dopraveny krátce po startu na své dráhy a konkrétně CHEOPS se usadí na polární dráze ve výšce 700 kilometrů. Teleskop bude hledět ke hvězdám, o kterých víme, že kolem nich obíhají exoplanety – především pak ty v rozmezí velikostí od ekvivalentu Země po ekvivalent Neptunu. CHEOPS bude sledovat několik tranzitů u každé planety a jeho data umožní vědcům lépe změřit velikost těchto světů.

Evropský vědecký JUICE: Anténa RIME v komoře Hertz

Minulý týden jsme Vám po několikaměsíčním čekání přinesli druhý díl seriálu Evropský vědecký JUICE, ve kterém se věnujeme postupnému vývoji jednotlivých dílů první vědecké sondy, která patří mezi velké evropské projekty. V článku jsme slibovali, že za pár dní přineseme další díl, jelikož Evropská kosmická agentura po dlouhé pauze vydala dva články krátce po sobě. Dnes přichází čas na slibovaný článek a konečně opustíme vakuové komory a tepelné zkoušky. Z prvních dvou dílů by totiž čtenář mohl snadno získat mylný dojem, že se jedná o jediný typ zkoušek před letem do vesmíru. A to by byla chyba. Přijměte proto pozvání do komory Hertz, která se nachází v technologickém středisku Evropské kosmické agentury v nizozemském ESTECu.

PSP zvládla průlet přísluním ve zdraví

6. listopadu prolétla sonda Parker Solar Probe jen 24,14 milionu kilometrů od povrchu Slunce. Průlet nejnižším bodem dráhy byl vrcholem první vědecké fáze této mise, přičemž sběr vědeckých dat započal už 31. října a skončil 11. listopadu. O půlnoci v sobotu 17. listopadu sonda poslala na Zemi zprávu s telemetrickými údaji, ze kterých bylo jednoznačně jasné, že všechny systémy pracují i po blízkém průletu kolem Slunce správně a přesně, jak mají. Zpráva kromě informací o „zdravotním stavu“ palubních systémů informovala také o datech nasbíraných čtyřmi vědeckými přístroji během několikadenní fáze v blízkosti Slunce.

Iontový motor během zážehu - poskytuje velmi malý tah po velmi dlouhou dobu.

Špičkový iontový pohon z České republiky

Iontové pohony se v posledních letech používají stále častěji, ale pořád jsou oproti tradičním chemickým motorům v menšině. Mají sice výhodu v tom, že s palivem hospodaří mimořádně šetrně, ale jejich vývoj je zatím poměrně náročný. Zvládnutí jejich výrobního procesu tedy svědčí o vysoké technologické úrovni výrobce. Na začátku letošního roku se objevila zpráva o úspěšných testech nového typu iontového pohonu. Ten ke svému provozu nepotřebuje žádné pohonné látky z palubních nádrží – jako pracovní médium, které je následně ionizováno a urychlováno, mu slouží molekuly řídkých vrstev atmosféry na velmi nízkých oběžných drahách. Nyní na toto lukrativní pole vstupuje i Česká republika.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.