Rocket Lab
Společnost Rocket Lab 11. září oznámila, že podává protest proti rozhodnutí NASA udělit společnosti Blue Origin kontrakt v hodnotě 700 milionů dolarů na vývoj a provoz komunikační družice na oběžné dráze Marsu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Rocket Lab 11. září oznámila, že podává protest proti rozhodnutí NASA udělit společnosti Blue Origin kontrakt v hodnotě 700 milionů dolarů na vývoj a provoz komunikační družice na oběžné dráze Marsu.
Saúdský telekomunikační gigant stc Group nahradil jednu ze dvou malých geostacionárních družic, které si mexická telekomunikační společnost Apco Networks objednala v rámci odložené mise Block 3 společnosti Astranis, uvedl mluvčí výrobce
Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) 10. září oznámil výrazné rozšíření svého programu komerčních družicových dat. V rámci tohoto rozšíření uzavřel smlouvu typu IDIQ (indefinite delivery, indefinite quantity) se 14 společnostmi, která umožňuje zadávat jednotlivé zakázky podle aktuální potřeby.
Vedoucí pracovník společnosti SpaceX potvrdil, že příští let rakety Starship ponese její první náklady určené k umístění na oběžnou dráhu. Tím se otevře cesta k vývoji systémů pro přímé připojení zařízení k družicové síti (direct-to-device) a datových center na oběžné dráze.
Dva běloruští občané a litevská společnost, kterou ovládali, byli odsouzeni za podvodné získání finančních prostředků z Evropské unie určených na vývoj přijímačů družicové navigace s vysokou přesností.
Společnost Arianespace 9. září oznámila objednávku na dalších 10 startů rakety Ariane 6, zatímco pokračují jednání o zvýšení frekvence startů této nosné rakety.
První řecký astronaut se v roce 2027 vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci soukromé astronautické mise, zatímco Evropa diskutuje o rozvoji vlastních schopností pro lety lidí do vesmíru.
Americké Vesmírné síly vybraly Lake Kickapoo v Texasu jako preferované místo pro třetí a poslední stanoviště globální radarové sítě, kterou společně budují Spojené státy, Austrálie a Spojené království. Síť má sloužit ke sledování družic a dalších objektů v hlubokém vesmíru.
Společnost Stoke Space Technologies, která se blíží k prvnímu letu plně znovupoužitelné nosné rakety, získala 1 miliardu dolarů na urychlení vývoje větší rakety.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Premiérový start nové středně silné rakety od firmy Rocket Lab byl ještě donedávna plánován na letošní rok. To však již neplatí, protože start byl přeplánován na rok 2026. Nejde o žádné velké překvapení. Rok 2025 se pomalu blíží ke svému konci a hardwaru chybí ke startu ještě dlouhá cesta. Sama firma Rocket Lab přiznala, že bude zapotřebí ještě více testů a kvalifikačních ověřování. Peter Beck, výkonný ředitel společnosti Rocket Lab, oznámil posun plánů 10. listopadu v rámci čtvrtletního hovoru s investory k rekapitulaci výsledků čtvrtletí. Uvedl při něm, že cílem firmy je dostat raketu na rampu LC-3 na kosmodromu MARS (Mid-Atlantic Regional Spaceport) během prvního čtvrtletí roku 2026 s tím, že „první start proběhne následně“.
Poté, co koncem září dorazily do Kalifornie na tamní kosmodrom, byly dvě evropské družice HydroGNSS pečivě připravovány na start, který má proběhnout ještě v tomto měsíci. Misi HydroGNSS tvoří dvě družice a je to také první projekt Evropské kosmické agentury z programu Scout. Družice budou zachytávat signály navigačních družic a jejich analýza umožní vědcům získat nové pohledy na klíčové parametry klimatu spojené s vodou. Obě identické mikrodružice budou vyneseny z Vandenbergovy raketou Falcon 9 v rámci sdílené mise Transporter-15 společně s několika dalšími malými družicemi. Aktuálně je start této mise plánován na 19. listopadu.
V horizontu pár dní opustí pečlivě dokončovaný čtvrtý Evropský servisní modul (ESM-4) pro kosmické lodě Orion montážní halu firmy Airbus v severoněmeckých Brémách a po vlnách Atlantiku zamíří na další zastávku na své cestě. Tento konkrétní exemplář bude součástí moderní a výkonné kosmické lodě Orion, která poletí k Měsíci v rámci ambiciózní mise Artemis IV. Servisní modul bude posádce v návratovém modulu dodávat vodu, dýchatelný vzduch, elektřinu a zajistí i stabilní a optimální teplotu v kabině během celé výpravy. Servisní moduly kosmických lodí Orion jsou skutečně učebnicovými a precizními příklady společně vyvíjených projektů. Jedná se o výsledek dlouhodobého úsilí inženýrů z více než 20 firem, které pocházejí z deseti různých evropských států. Vše přitom musí fungovat bezchybně a systémy musí dokonale spolupracovat během cesty k Měsíci a zpět.
Sestava dvou ramp, které umožní vozítku Rosalind Franklin od Evropské kosmické agentury sjet z přistávací platformy na povrch Marsu má za sebou klíčový milník zkoušek. Začátkem roku 2024 ESA přidělila firmě Thales Alenia Space kontrakt v hodnotě 522 milionů Eur spočívající v náhradě klíčových dílů mise ExoMars, které byly ztraceny poté, co agentura přerušila vazby s bývalým partnerem mise, ruským Roskosmosem. V rámci této mise bude na povrch Marsu dopraven rover Rosalind Franklin, který zde má pátrat po stopách dávného života. V březnu 2025 ESA a Thales Alenia Space udělili kontrakt za 150 milionů Eur firmě Airbus na vývoj přistávací platformy pro misi ExoMars. Klíčovým prvkem přistávací platformy je systém pro sjetí vozítka, který překlene mezeru mezi platformou a níže položeným povrchem.
Kdy přesně dojde k druhému startu rakety New Glenn (NG-2) zatím nevíme. Jisté ale je, že na její palubě budou dvě sondy agentury NASA směřující k Marsu, ale také demonstrátor komunikačního zařízení od firmy Viasat. 98 metrů vysoká raketa odstartuje z rampy LC-36 na Cape Canaveral Space Force Station a vydá se jihovýchodním směrem. První pokus o start této mise se však nezdařil. 88 minut dlouhé startovní okno se otevřelo ve 20:45 SEČ, ale problémy s počasím (a následně s loděmi v uzavřené oblasti a pozemním vybavením) si vynutily několik odkladů. Když se kvůli počasí musel odvolat i pokus naplánovaný na samotný konec startovního okna, bylo jasné, že se v neděli nepoletí. Meteorologové před rizikem špatného počasí varovali už předem. Jejich predikce slibovala 65% pravděpodobnost na začátku startovního okna, ale s postupem měla tato hodnota klesnout o deset procentních bodů. Meteorologové se obávali především kumulů, blesků a kovadlinových mraků. Varovali také, že na místě bude v neděli studená fronta. „Jak se fronta bude blížit k regionu ze severozápadu, bude v místě dostatek vlhkosti, aby se před frontou a podél
Společnost Arianespace si dala za cíl v roce 2026 zdvojnásobit startovní kadenci raket Ariane 6 a dosáhnout tak v příštím roce šesti až osmi startů. Evropský poskytovatel startů má otevřít rok 2026 premiérou silnější verze své rakety se čtyřmi pomocnými stupni na tuhé pohonné látky. Premiéra rakety Ariane 6 proběhla v červenci 2024 a v březnu 2025 následovala její první operační mise, při které byla vynesena zpravodajská družice CSO-3 pro francouzské ozbrojené síly. Po úspěšném vynesení Sentinelu-1D tento týden má nyní Ariane 6 na svém kontě tři starty za rok 2025, přičemž čtvrtá mise se očekává ještě před koncem roku.
Druhou noc po sobě zastavila firma United Launch Alliance odpočet ke startu rakety Atlas V, která má vynést telekomunikační družici ViaSat-3 F2. Start z rampy SLC-41 na Cape Canaveral Space Force Station byl naplánován na 4:16 SEČ, ale problém s ventilem, který ve čtvrtek brzy ráno zabránil startu, přetrvával i v pátek ráno. Ředitel letu James Whelan nařídil odvolání prvního pokusu o start, jelikož se odvětrávací ventil na kyslíkové nádrži prvního stupně Atlasu V během předstartovních kontrol nechoval podle očekávání. Něco málo přes hodinu před otevřením pátečního ranního startovního okna společnost ULA oznámila, že od pokusu o start upouští.
Federální letecký úřad zavádí zákaz startů pro všechny komerční starty a návraty stupňů přes den. Starty i návraty jsou zakázány mezi 6:00 a 22:00 místního času, a to od pondělí 10. listopadu. Odborní komentátoři z USA se shodují, že se jedná o bezprecedentní opatření. Nouzové nařízení nevysvětluje, jak bude stanoven „místní čas“ v případě návratu. K návratu totiž obvykle dochází v několika časových pásmech.
Bude to zní jako déja vu, ale prezident USA, Donald Trump, nominoval podnikatele a komerčního astronauta Jareda Isaacmana na příštího administrátora NASA. A v čem je ono v důvodu zmíněné opakování? Isaacman už od Trumpa jednu takovou nominaci dostal, ale před méně než půl rokem byla jeho nominace stažena, převážně z politických důvodů. Prezident své nové rozhodnutí oznámil v úterý večer místního času na své sociální sítí Truth Social.
Na letošním Czech Space Weeku bylo odhaleno třináct českých vědeckých experimentů, které by měl Aleš Svoboda vzít na svou národní misi na Mezinárodní kosmickou stanici. Novináři tehdy získali množství zajímavých informací o každém z projektů – a právě ty teď postupně přiblížím v novém seriálu Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS. Každý týden se na našem webu objeví článek zaměřený na jeden konkrétní experiment. I když budou texty podepsané mým jménem, nepovažuji je za vlastní tvorbu – vycházejí z oficiálních tiskových zpráv, které jsem jen drobně upravil pro lepší čtení. Sérii představíme podle abecedy, a proto nás dnes čeká experiment AstroMoWe – s podtitulem Chytrá nositelná elektronika k monitorování pohybu a svalové aktivity astronautů na ISS. Na tomto projektu spolupracují ČVUT v Praze, Západočeská univerzita v Plzni, G.L. Electronic a VÚB.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.