sociální sítě

Přímé přenosy

Vega-C (SMILE)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

NASA

NASA zveřejnila finální žádost o návrhy na telekomunikační systém pro Mars a potvrdila požadavky, které omezují společnosti, jež se o něj mohou ucházet.

Northrop Grumman

Americké vesmírné síly udělily společnosti Northrop Grumman kontrakt v hodnotě 398 milionů dolarů na stavbu prototypu komunikační družice určeného k demonstraci technologií proti rušení vojenských operací.

AT&T

Plánovaný společný podnik společností AT&T, T-Mobile a Verizon v oblasti přímého připojení k zařízením (D2D) rozdělil operátory, kteří stojí za družicemi potřebnými k připojení běžných chytrých telefonů z vesmíru.

Cowboy Space

Společnost Cowboy Space podala Federální komunikační komisi plány na orbitální datové centrum s 20 000 družicemi Stampede, krátce poté, co získala 275 milionů dolarů na vývoj raket, jejichž horní stupně by sloužily jako výpočetní platformy.

NASA

Výbor pro rozpočtové prostředky Sněmovny reprezentantů 13. května předložil návrh zákona o výdajích, který zamítá mnoho škrtů pro NASA navržených administrativou. Udržuje tak rozpočet NASA na stejné úrovni.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Dušan Majer

ŽIVĚ A ČESKY: Americko-indická radarová družice NISAR startuje

Spolupráce mezi kosmickými agenturami je trendem posledních let, přesto se stále objevují kombinace agentur, jaké jsme tu ve velkém měřítku ještě nikdy neměli. Nyní nás jedna taková velká premiéra čeká. Na startovní rampě kosmodromu Šríharikota totiž stojí raketa GLSV Mk II, která má na nízkou oběžnou dráhu vynést společné dílo indické a americké kosmické agentury, radarovou družici NISAR (NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar). Tato družice bude využívat dvě frekvence k pozorování Země (například ledový pokryv Antarktidy, následků zemětřesení, sesuvů půdy, tsunami, či výbuchů sopek) a podle některých zdrojů by se mohlo jednat o vůbec nejdražší družici určenou ke sledování naší planety.

Česká firma vyvíjí modulární reaktor použitelný na Měsíci i Marsu

Odkud bude čerpat elektřinu budoucí základna na Měsíci, či Marsu? Fotovoltaické panely jsou sice spolehlivá a ozkoušená možnost, ale s tím, jak porostou nároky základny, přijde chvíle, kdy jediným rozumným řešením budou jaderné reaktory. A kdo ví, možná u toho bude i technologie z České republiky. Společnost Stellar Nuclear totiž obdržela grant na vývoj takového jaderného mikroreaktoru, který by kromě zmíněných základen mohl zásobovat elektřinou i kosmické lodě. Projekt dostal název RAVEN a má se jednat o univerzální jaderný reaktor pro raketový pohon a povrchové aplikace. V zásadě se jedná o malý modulární reaktor využitelný s drobnými obměnami v kosmickém prostoru i na pevných površích kosmických těles, který by kromě elektřiny mohl dodávat i teplo. Vývoj projektu podpořila Technologická agentura České republiky v rámci programu Theta 2 na podporu aplikovaného výzkumu a inovací v energetice, který má za cíl přispět k transformaci a modernizaci energetického sektoru.

NASA otestovala nový zásobník vodíku pro SLS

Týmy expertů se pilně připravují na první pilotovanou výpravu z programu Artemis, v rámci které se čtyřčlenná posádka během desetidenní výpravy vydá k Měsíci a pak zase zpět. Inženýři z programu Exploration Ground Systems Program proto v rámci příprav otestovali nový kulový zásobník vodíku, ve kterém se bude skladovat kryogenní palivo (vodík) rakety SLS. Tento zásobník se nachází na Kennedyho středisku na Floridě u startovního komplexu LC-39B.

Posádka Crew-11 dorazila na Floridu

Velitelka Zena Cardman z USA, její krajan a pilot mise, Michael Fincke, společně s Kimijou Jui z Japonska a Olegem Platonovem z Ruska přistáli 26. července přibližně deset minut po místním polední na Launch and Landing Facility Kennedyho střediska na Floridě, kam dorazili po dvouhodinové cestě z Houstonu. Posádka mise Crew-11 stráví dalších několik dní před svým startem k Mezinárodní kosmické stanici v karanténě. Budou se věnovat také přípravě na předstartovní činnosti v budově Neil A. Armstrong Operations and Checkout Building. Jejich start v rámci programu Commercial Crew Program je plánován nejdříve na 31. července v 18:09 SELČ z rampy 39A na Kennedyho středisku a o vynesení lodi Crew Dragon se postará raketa Falcon 9.

Snímek Marsu z přístroje E-THEMIS na Europa Clipperu

Americká sonda Europa Clipper pořídila 28. února 2025 tuto fotografii Marsu a jeho měsíců Phobos (blíže k Marsu) a Deimos (v levém horním rohu), když se blížila k Rudé planetě na své cestě vstříc Jupiteru, kde bude studovat ledový měsíc Europa. Následující den pak sonda prolétla kolem Marsu, čímž využila gravitace planety k úpravě své trajektorie. V době, kdy palubní přístroj E-THEMIS (Europa Thermal Emission Imaging System), pořídil tento snímek, nacházela se sonda přibližně 900 000 kilometrů od Marsu. Prezentovaný obrázek je složen z 200 individuálních snímků, které byly součástí kontinuálního snímkování. V jeho rámci vzniklo 1100 snímků, které byly pořizovány ve zhruba sekundových intervalech po dobu přibližně 20 minut. Vědci využili drobné stopy měsíců ke kontrole, že je kamera správně zaostřena.

První družice MetOp druhé generace je natankována!

Cesta první evropské meteodružice MetOp Second Generation, která mezi svými přístroji ponese i Copernicus Sentinel-5, ke startu nabírá nezadržitelné tempo. Specialisté na evropském kosmodromu v jihoamerickém Kourou dokončili kriticky důležitý a také nebezpečný úkol plnění nádrží družice pohonnými látkami. Mohou si tak odškrtnout důležitý milník v harmonogramu závěrečných předstartovních příprav. Družice MetOP-SG-A1, která by měla odstartovat v srpnu na raketě Ariane 6, je prvním zástupcem série tří párů družic. Příští rok ji bude následovat partnerská družice MeOp-SG-B1.

ŽIVĚ A ČESKY: Vega-C vynáší francouzské snímkovací družice

Pokud z nějakého důvodu nebudete v noci na zítřek moci, či chtít spát, máme pro Vás tip. Evropskou raketu Vega-C čeká ve 4:03 SELČ start z kosmodromu v Kourou. Na nízkou oběžnou dráhu dopraví především čtveřici francouzských snímkovacích družic CO3D (Constellation Optique en 3D), které mají denně pořizovat stereosnímky naší planety s povrchovým rozlišením 50 centimetrů a postupně vytvoří špičkovou 3D mapu pevnin. Každá z družic váží zhruba 285 kg a celá letka se připojí k optickým a radarovým družicím firmy Airbus, aby posílila schopnost firmy naplnit poptávku trhu po stále kvalitnějších produktech. Společně s těmito družicemi vyrazí do kosmického prostoru i 180 kg těžká družice MicroCarb, která bude na celém světě mapovat zdroje oxidu uhličitého i místa, kde je spotřebováván. palubní analyzátor dosáhne vysoké přesnosti v řádu jedné částice na milion s velikostí pixelu 4,5 × 9 km.

Pokec s kosmonautixem – Červenec 2025

Člověk se ani nenadál a polovina letních prázdnin mizí nenávratně v propasti historie. Ještě než se ale s červencem definitivně rozloučíme, zbývá nám jedna milá tradice. Poslední pátek v měsíci s sebou jako obvykle přináší další (tentokrát již 78.) díl Pokecu s kosmonautixem. Začínáme v osm hodin večer a poté budeme v rámci přímého přenosu zhruba po dobu dvou hodin odpovídat na dotazy, které napíšete do chatu. Pokud Vás tedy kosmonautika zajímá, můžete s námi strávit klidný večer u tématu, které nás spojuje. Svými dotazy navíc přímo ovlivňujete podobu pořadu – rozhodujete, o čem se bude mluvit.

Sentinel-6B míří lodí do USA na start

Nejnovější družice určená k měření výšky hladin moří, Sentinel-6B z programu Copernicus, vyrazil na svou cestu z Evropy na Vandenbergovu základnu, odkud má v listopadu startovat. Družice zabalená v kontejneru s pečlivě řízeným prostředím aktuálně cestuje přes Atlantik na nákladní lodi Industrial Dolphin. Sentinel-6B má kráčet ve stopách svého předchůdce, Sentinelu-6 Michael Freilich, od kterého převezme roli referenční mise radarových výškoměrů a bude pokračovat v záznamech výšky mořských hladin nejméně do roku 2030.

Padáky ExoMarsu jsou připraveny k nasazení na Marsu

Nejkomplexnější padákový systém, jaký byl kdy určen pro fungování na Marsu, úspěšně zpomalil sestup makety přistávací platformy, která mohla bezpečně přistát na Zemi. Nebylo to ale jen tak. Stratosférický balón plněný heliem zvedl maketu přistávacího modulu a vynesl ji do výšky zhruba 30 kilometrů nad polárním kruhem, kde byl vydán pokyn ke shozu a aktivaci dvou velkých padáků, které vyklouzly ze svých vaků ve tvaru americké koblihy.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.