křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly udělily společnosti Impulse Space kontrakt v hodnotě až 31,2 milionu dolarů na misi zaměřenou na sledování situace ve vesmíru, plánovanou na rok 2029. Mise bude využívat optický senzor na nízké oběžné dráze Země ke sledování objektů až do vzdálenosti geosynchronní oběžné dráhy.
Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.
Americké Vesmírné síly hledají družice, které by bylo možné udržovat v pohotovosti, rychle je vypustit na oběžnou dráhu a vyslat k přiblížení a inspekci jiných kosmických zařízení na orbitě.
Albánie je nejnovější zemí, která podepsala Artemis Accords.
Americké Vesmírné síly plánují síť družic, která by nepřetržitě monitorovala dění v okolí geosynchronní oběžné dráhy a vzájemně mezi sebou komunikovala, aby mohla rychle předávat údaje z průzkumu vojenským operátorům.
Třetí a poslední širokopásmová družice ViaSat-3 s kapacitou v řádu terabitů byla uvedena do provozu nad oblastí Ameriky, oznámil 17. září její americký provozovatel. Stalo se tak několik dní poté, co společnost SpaceX vynesla na oběžnou dráhu poslední tři družice pro síť O3b mPower lucemburské společnosti SES.
Americké Vesmírné síly rozšiřují využívání komerčních družic k odhalování a určování polohy rušení GPS a dalšího elektronického rušení. Z toho, co původně začalo jako experiment, se tak stává stálá globální operace.
NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.
Softwarová společnost Sedaro zaměřená na vesmírné technologie získá od vlády financování až ve výši 45 milionů dolarů na rozšíření platformy, která pomáhá americkým vesmírným silám analyzovat, jak spolu fungují různé družice, senzory a další schopnosti.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Původně se měl Falcon Heavy od firmy SpaceX odlepit od floridské rampy 39A už dnes krátce po půl jedné ráno našeho času, jenže počasí bylo proti. Meteorologové sice udávali pohodovou pravděpodobnost dobrých podmínek 80 %, ale do ní nebyl započítán výškový vítr. Jeho vysoká rychlost, přesněji řečeno nebezpečné střihy větru v různých výškách nakonec způsobily, že se start několikrát posunul v rámci startovního okna a nakonec byl přesunut na další den. V pátek v 0:35 našeho času by se mělo otevřít téměř dvouhodinové startovní okno a my Vás opět zveme ke sledování našeho komentovaného přenosu.
Beresheet překonal v uplynulých týdnech celou řadu překážek, vykonal několika motorických manévrů a stal se první soukromým výtvorem, který vstoupil na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Jenže Beresheet je lander – jeho úkolem není kroužit kolem Měsíce, ale přistát na něm. Výtvor společnost SpaceIL si zaslouží smeknutí klobouku už za to, co dokázal, ale dnes přijde velké finále celé mise. Mezi devátou a desátou hodinou večerní našeho času by totiž mělo dojít k přistání do Moře jasu (Mare Serenitatis). V tomto článku najdete psaný online přenos, do kterého budeme přidávat aktuální informace, abychom společně mohli tuto událost sledovat.
Na dveře nám klepe jeden ze startů, který patří ke špičkovým událostem roku. První komerční (nikoliv testovací) mise čeká už půl hodiny po půlnoci nejsilnější raketu světa. Falcon Heavy si navíc odbude premiéru v konfiguraci Block 5, která byla na klasických Falconech 9 zavedena do provozu až několik měsíců po zatím jediném startu Falconu Heavy. Nyní se tedy i tato těžká raketa dočká všech vylepšení, která byla v uplynulých měsících prověřená na Falconech 9. SpaceX se chce i tentokrát pokusit o motorické přistání obou bočních stupňů i stupně centrálního. Zveme Vás tedy na živě a česky komentovaný přenos startu s družicí Arabsat 6A, který je naplánován na čtvrtek 11. dubna v 0:36 SELČ.
První evropská mise, která se bude moci oficiálně označovat jako velký projekt, má za sebou významný krok vpřed. Návrh sondy JUICE (JUpiter ICy moons Explorer) dostal zelenou pro plné zahájení vývoje – úspěšně totiž prošel kritickým zhodnocením návrhu CDR (critical design review), které bylo zakončeno 4. března. Tento milník ve vývoji znamená zahájení kvalifikační a výrobní fáze, které významným způsobem přiblíží tuto vlajkovou loď evropského výzkumu k vytouženému startu vstříc Jupiteru, který má přijít v roce 2022.
Firma Rocket Lab vstoupila v loňském roce na trh výrobců raket a v letošním roce by ráda využívala své nosiče Electron minimálně jednou měsíčně. Smělé cíle novozélandsko-americké firmy však nekončí jen u inovativních raket. Společnost nyní představila vlastní satelitní platformu, která dostala jméno Photon. Od novinky si slibuje větší zájem zákazníků, kteří cílí na trh malých družic. Klienti by se tak nemuseli zabývat stavbou systémů, které potřebuje každá družice. Pohon, dodávky elektrické energie, nebo komunikaci bude zajišťovat sama platforma, takže zákazník se postará jen o vlastní přístrojové vybavení.
Na ISS jsme na konci března zažili hned dva výstupy do volného prostoru. Anne Mc Clain, Christina Koch a Nick Hague postupně pomohli s výměnou starých akumulátorů za nové. Jelikož přípravy na výstup zaberou hodně času, je vhodné naplánovat předem připravované vycházky blíže k sobě. Dnes se proto dočkáme třetího a závěrečného výstupu z aktuálního „bloku“. Na výstup, který má začít ve 14:05 SELČ, se vydají Anne McClain a David Saint-Jacques, které čeká šest a půl hodiny dlouhá vycházka. Tentokrát však už nebudou řešit výměnu akumulátorů. Jejich úkoly jsou pestřejší a v tomto článku můžete celý výstup sledovat živě.
Po sérii kontrol, které v uplynulých pěti měsících v kosmickém prostoru provedla evropská i japonská část projektu BepiColombo, je čas na vstup do další fáze. Mise úspěšně zakončila etapu, při které byla relativně blízko naší planety postupně uváděna do provozu. Nyní je připravena na činnosti, které jsou plánované na přeletovou fázi i na vědecký výzkum u samotného cíle – planety Merkur. Než tam však dorazí, uplyne v řekách ještě hodně vody – sonda bude muset několika motorickými manévry, ale i sérií gravitačních manévrů srovnat svou dráhu i rychlost s nejmenší planetou Sluneční soustavy.
Stavba vozítka Mars rover 2020 je v plném proudu a tak nás těší, že můžeme přinášet aktuální informace o tomto projektu. Někdo si může na první pohled říct, že je to v podstatě „jen“ trochu vylepšené vozítko Curiosity. Ale to by byl velký omyl. Celá mise sice vychází z odkazu nejdokonalejší laboratoře, jakou jsme zatím dostali na Mars, ale nese celou řadu unikátních prvků. Ať už mluvíme o schopnosti manévrovat během sestupu, nebo o vrtulníku, který bude součástí mise, nebo o tom, že jde o první krok k dopravě vzorků z Marsu na Zemi. Trochu ve stínu těchto fenomenálních inovací jsou samotné vědecké přístroje vozítka, což je určitě velká škoda. Třeba takový přístroj MOXIE, který si dnes ve stručnosti představíme může být klíčem k pilotovaným výpravám na Rudou planetu.
Evropská kosmická agentura zveřejnila fotografii dvou robotických ramen, která pracují na projektu, který povede k doposud největšímu a nejkomplexnějšímu 3D vytištěnému objektu z titanu – zkušební verzi optické lavice o průměru tří metrů, která se stane srdcem evropské rentgenové observatoře Athena. Obě paže jsou schopné volného pohybu v mnoha různých osách, ale každá z nich má jiný úkol. První rameno ukládá na předem určené místo vrstvy titanového prášku, které následně spéká laserem. Druhé rameno pak okamžitě svým kryogenně chlazeným nástrojem odřezává všechny nedokonalosti. Celá konstrukce se přitom pomalu pohybuje na základně o průměru 3,4 metru.
6. února 2018 se portál YouTube dočkal druhého nejsledovanějšího přímého přenosu ve své historii – z rampy 39A startovala nejsilnější raketa současnosti – Falcon Heavy od firmy SpaceX. Šlo o první misi tohoto nosiče a proto byla pojata jako testovací. Cílem bylo prověřit spolehlivost nové rakety a tomu odpovídal i náklad – žádná drahá družice, jejíž ztráta by byla hodně drahá. Falcon Heavy tehdy vynášel elektromobil Tesla Roadster na oběžnou dráhu kolem Slunce. Od premiéry Falconu Heavy uplynul rok a dva měsíce a na dveře nám klepe další start této rakety – jen s tím rozdílem, že tentokrát už nejde o žádnou zkušební misi – raketa ponese náklad platícího zákazníka.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
