Electron byl při osmé misi úspěšný
Firma Rocket Lab hlásí úspěšné oddělení všech vynášených družic – Electron tak již vynesl celkem 39 družic. 19. srpna 15:35
Firma Rocket Lab hlásí úspěšné oddělení všech vynášených družic – Electron tak již vynesl celkem 39 družic. 19. srpna 15:35
Raketa vynášela z kosmodromu Si-čchang družici ZX-18 (Zhongxing-18). K dispozici je video ze startu. 19. srpna 14:35
Počasí již vypadá dobře, osmá mise rakety Electron má startovat v 14:12 SELČ. Sledujte živě. 19. srpna 13:23

Malá raketa Jielong-1 dnes ráno v 6:11 SELČ poprvé odstartovala z kosmodromu Ťiou-čchüan. Název této rakety můžeme přeložit jako Chytrý drak – v angličtině Smart dragon, což vysvětluje, proč je na raketě napsáno SD-1. Tento nosič je produktem soukromé společnosti Chinarocket, ale není to soukromá firma v běžném slova smyslu. Jedná se o dceřinnou společnost státní organizace CASC. O raketě samotné zatím není k dispozici mnoho informací. Měla by při startu vážit jen 23 tun a skládat se ze čtyř stupňů, přičemž všechny mají být na tuhé pohonné látky – spekuluje se však o možnosti, zda čtvrtý stupeň není na kapalné pohonné látky. Na heliosynchronní dráhu ve výšce 700 kilometrů by měla vynést zhruba 150 kg nákladu. Jedná se tedy o dalšího hráče na poli nosičů malých družic.

První várka návrhů pro novou třídu vědeckých robotických misí pod hlavičkou NASA má vyšší odhady nákladů, než zástupci agentury čekali. NASA již v červnu vybrala tři finalisty, kteří jsou zatím ve fázi konceptu a s jejich startem se počítá začátkem dvacátých let – podle toho, co NASA vybere, by nový průzkumník mohl vyrazit k Měsíci, Marsu, či blízkozemní planetce. Důležitou změnou je, že tyto sondy mají v rámci úspor startovat jako sekundární náklady jiných misí. Nabízí se tak možnost získat zajímavé vědecké informace za sníženou cenu. Program SIMPLEx reaguje na aktuální trendy ve vývoji malých družic, které jsou často levnější než ty velké a přesto dokáží udělat velmi zajímavé vědecké objevy.

Sada vrtáků bude hrát klíčovou roli při odběru, uchování a případné první dopravě vzorků marsovských hornin na Zemi. Právě tato sada byla nyní instalována do letového exempláře vozítka Mars rover 2020. „Je to skutečné srdce odběrného a ukládacího mechanismu,“ chválí Keith Rosette, manažer pro manipulaci se vzorky z Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně a dodává: „Obsahuje všechny nástroje, které použijeme pro jádrové vrty do marsovského povrchu. Je to jakási brána pro vzorky, aby mohly být zpřístupněny zpracování a výzkumu.“
Firma RocketLab odvolala dnešní pokus o start kvůli silnému větru, který byl o 30 % nad limity. Další pokus možná zítra. 16. srpna 15:04
Start proběhne nejdříve dnes v 15:29 SELČ. Na palubě je i Brutus – pokročilé záznamové zařízení podmínek při vstupu do atmosféry. Přímý přenos zde. 16. srpna 12:25

Původní anketa vydržela na našem webu necelého čtvrt roku a už ji nahrazuje nové otázka – tentokrát velmi aktuální. Nevymyslel ji nikdo z naší redakce – s nápadem přišel náš čtenář, který do komentářů pod články přispívá pod nickem pbpitko, kterému tímto děkujeme za inspiraci. Před pár dny jsme vydali článek, který se podrobně věnuje čtyřem lokalitám, které NASA vytipovala na povrchu planetky Bennu pro odběr vzorků sondou OSIRIS-REx. V dalších měsících se NASA na základě detailnějších analýz rozhodne, kterou lokalitu vybere. Ale zkuste si představit, že byste o výběru rozhodovali Vy – jaká lokalita by vyhrála? Rozhodovat se můžete na základě informací uvedených v článku. A jelikož NASA vybere hlavní a záložní oblast, můžete i Vy v anketě označit dvě možnosti (ale již bez rozlišení na hlavní a záložní).

Druhá fáze evropsko-ruského projektu ExoMars tvořená evropským roverem Rosalind Franklin a ruskou přistávací plošinou Kozáček by měla startovat už zhruba za rok. Specialistům však dělají vrásky na čele problémy s konstrukcí padáku. Minulý týden totiž proběhla jeho výšková zkouška – bohužel však nebyla úspěšná. To je samo o sobě nepříjemné, ale ještě horší je, že jde již o druhé selhání podobného rázu. O prvním neúspěchu jsme psali na začátku července. Prioritou je samozřejmě vyřešení tohoto problému, aby se termín startu v příštím roce stihl. „V době psaní této odpovědi se stále počítá se startem v červenci 2020. Odklad o dva roky by přinesl velké množství problémů, zejména organizačních a finančních,“ říká Michal Václavík z České kosmické kanceláře.