sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.
Společnost Orbit Fab, která se zabývá doplňováním paliva pro družice, doufá, že s novým generálním ředitelem a novým kolem financování přejde od vývoje technologií k provozu.
Společnost D-Orbit podepsala smlouvu se společností ArkEdge Space. Dohoda o vícenásobném využití servisní družice ION je jednou z dosud největších komerčních dohod společnosti D-Orbit.
Indický startup Skyroot Aerospace se připravuje na svůj první pokus o start na orbitální dráhu, který se uskuteční již 12. července. Společnost plánuje rychlé rozšíření na měsíční frekvenci startů.
Program NASA pro komerční sběr družicových dat (CSDA) oznámil 23. června udělení smluv osmi novým poskytovatelům komerčních satelitních dat, z nichž tři jsou evropští: Kuva Space (Finsko), OroraTech (Německo) a Satlantis (Španělsko).
Společnost Iridium Communications dokončila převzetí společnosti Aireon. Společnost zabývající se sledováním letadel se tak plně stává součástí Iridum, a to před plánovaným prodejem družicového operátora společnosti Rocket Lab za 8 miliard dolarů.
Společnost Blue Origin pokračuje ve vývoji svých lunárních modulů Blue Moon, přičemž vyrábí sedm těchto modulů.
Nová zpráva vládního dozorčího orgánu (GAO) naznačuje, že některé nákupy vesmírných technologií, které zajišťují U.S. Space Force, se i nadále potýkají s mnoha stejnými problémy, které po celá desetiletí trápí nákupy obranného vybavení.
Evropská kosmická agentura si vybrala společnost Airbus Defence and Space pro zahájení prací na nástupci družice Aeolus-2 pro monitorování větru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Jejím úkolem bude měřit z oběžné dráhy výšku vodní hladiny na celé planetě. Družice Sentinel-6A je již vybavena některými měřicími přístroji, takže nic nebrání tomu, aby začaly její zkoušky. Čas do startu, který je plánován na konec příštího roku se totiž neustále krátí. Odborníci z firmy Airbus v německém Friedrichshafenu se v minulých měsících věnovali pečlivé instalaci špičkových senzorů, které mají měřit měnící se výšku oceánské hladiny. Jelikož projekt Sentinel-6 počítá s dvojicí družic, museli odborníci pracovat na dvou exemplářích – Sentinelu-6A a Sentinelu-6B. Družice však nepoletí společně na jedné raketě – jako první se do vesmíru vydá Sentinel-6A, jehož start na raketě Falcon 9 z Vandenbergovy základny je plánován na listopad 2020.
Když se podíváte na noční fotografie zemského horizontu pořízené z ISS, často si můžete všimnout tenkého svítícího pruhu. Ten se označuje jako airglow a jedná se o důsledek procesu, který začíná už za dne. Sluneční záření (konkrétně jeho ultrafialová složka) totiž rozděluje dvouatomové molekuly kyslíku na samostatné atomy. Ty si pak k sobě hledají cestu, aby se opět spojily do své stabilnější formy. Při vzniku dvouatomové molekuly dochází k vyzáření fotonu – a právě ten je (společně s dalšími) původcem jevu zvaného airglow.
Odborníci z Kennedyho střediska chtějí vyvinout zařízení, které by tavilo lunární regolit, tedy jemný prach pokrývající povrch Měsíce, aby z něj vytvořilo kyslík. Pokročilé technologie pro zpracování místních zdrojů jsou nezbytné pro udržitelný lunární výzkum v rámci programu Artemis a uplatnění může najít i při cestách k Marsu. Tým kolem projektu GaLORE (Gaseous Lunar Oxygen from Regolith Electrolysis) již získal ocenění za vývoj tavicí technologie. Lunární regolit tvoří zoxidované kovy – například oxidy železa, křemíku či hliníku. GaLORE chce tento materiál ohřát na více než 1650 °C a následně do taveniny pustí elektrický proud. To způsobí chemické reakce, díky kterým se roztavený regolit začne dělit na kyslík a kovy.
Další měsíc uběhl jako voda a je čas na jeho rekapitulaci. Srpen nám přinesl mnoho zajímavých momentů – sedm velkých témat a bezpočet krátkých zpráv. To ve výsledku dává 42 minut a 37 sekund dlouhý díl Vesmírných výzev jako obvykle ve 4K rozlišení pro maximální zachycení detailů a se 60 snímky za sekundu pro jemné podání pohybů. Díl s pořadovým číslem 120 v sobě ukrývá 150 metrů vysoký skok Starhopperu, nepilotovaný start Sojuzu MS-14, americký výstup do volného prostoru, vypuštění družice Amos-17, poslední let jednotrupové Delty IV, plány na znovupoužitelnost raket Electron a na závěr 4 místa vhodná pro odběr vzorků z planetky Bennu. Přijměte proto naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.
Máte návrh, jak by se mohlo jmenovat americké vozítko, které vyrazí příští rok k Marsu? Není nic jednoduššího – na speciální webové stránce můžete posílat své návrhy. Odměnou Vám bude jednak to, že Váš návrh bude označovat tuto smělou misi, ale také budete pozván na Floridu, kde budete v červenci 2020 živě sledovat start Atlasu V s touto misí. Tedy … ehm … má to jeden menší háček – návrhy mohou posílat pouze američtí studenti. Uznávám, že tím se cílová skupina čtenářů našeho webu radikálně sníží a limitně se přiblíží nule. Nicméně může nás těšit, že se i v tomto směru věci posouvají. Evropa už pro své vozítko jméno našla a je proto potěšující, že i americký protějšek dostane název, který je trochu atraktivnější pro širokou veřejnost.
Sedm let je dlouhá doba – zvlášť v tak dynamickém oboru jako je kosmonautika. Dnes, prvního září 2019, slaví náš blog sedmé výročí od svého založení. Jako obvykle proto přichází článek, který se pokusí zhodnotit uplynulý rok a poděkovat Vám všem. Není to žádná zdvořilostní fráze, když řeknu, že si ohromně vážím všech, kdo na náš web chodí – od čtenářů, kteří „jen“ čtou naše články, přes ty, kteří aktivně diskutují v komentářích, přes autory z redakce až po správce našich profilů na sociálních sítích. Kosmonautix je ekosystém, ve kterém má každý své místo. Jsme rádi, že jste s námi.
Aktuální informace hovoří o možnosti vypuštění na raketě Pegasus-XL 10. října. 31. srpna 19:47
Z kosmodromu Ťiou-čchüan dnes v 1:41 SELČ odstartovala malá raketa Kuaičou-1A na misi pro firmu Expace (China Space Sanjiang Group Corporation). Na oběžnou dráhu vynášela dvě družice – KX-09 a Siao-siang (Xiaoxiang) 1-07. Organizace CASIC (China Aerospace Science and Technology Corporation), která tuto nízkonákladovou raketu využívající tuhých pohonných látek provozuje, bychom se po aktuální misi měli do konce letošního roku dočkat ještě osmi či devíti komerčních startů této rakety.
Pracovníci firmy Northrop Grumman v čisté místnosti v jižní Kalifornii spojili oba hlavní prvky vlajkové lodi astronomie příštího desetiletí – Dalekohledu Jamese Webba. Vědecká polovina s přístroji a zrcadly byla vůbec poprvé spojena elektricky i mechanicky se servisní částí, které dominuje sluneční štít. Jde o významný milník na cestě k dalším zkouškám, které mají kromě jiného třeba ověřit, zda je pětivrstvý štít odolný proti trhlinám. Další testy se zaměří třeba na vibrace nebo na hlukové testy simulující prostředí startující rakety – to vše nás čeká již v příštích měsících, aby se stihl start v březnu 2021.
Raketa dnes v 16:00 vynesla z kosmodromu Pleseck armádní družici Geo-IK-2. Jejím úkolem má být zpřesnění modelů zemského gravitačního pole. 30. srpna 16:50
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
