sociální sítě

Přímé přenosy

HANBIT-Nano (Spaceward)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

HawkEye 360

Americká společnost HawkEye 360, která se zabývá komerčními družicemi a sleduje rádiofrekvenční signály z oběžné dráhy , 18. prosince oznámila, že akvizicí obranného dodavatele Innovative Signal Analysis dokázala prohloubit své působení na vojenském a zpravodajském trhu.

Rheinmetall

Společný podnik německé společnosti Rheinmetall a finského výrobce družic se syntetickou aperturou, společnost Iceye, uzavřel svou první velkou zakázku na provozování vesmírné sledovací konstelace pro německé ozbrojené síly v rámci dohody v hodnotě více než 1,9 miliardy dolarů.

Lux Aeterna

Společnost Lux Aeterna se sídlem v Denveru oznámila 17. prosince plány k přistání své debutové opakovaně použitelné družice Delphi-1 na testovací střelnici Koonibba v Jižní Austrálii.

EraDrive

Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.

Vantor

Společnost Vantor, dříve známá jako Maxar Intelligence, zabývající se zpravodajskými službami o Zemi, 16. prosince oznámila, že spolupracuje se společností Niantic Spatial na vývoji navigační technologie pro vojenské platformy provozované v prostředích bez GPS.

Digantara Industries

Indická společnost Digantara Industries, která se zabývá systémem pro sledování situace ve vesmíru, získala 50 milionů dolarů díky své expanzi do Spojených států a hledání příležitostí v oblasti protiraketové obrany.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Dušan Majer

Jak mohou družice pomoci při pandemii?

Epidemie COVID-19 dočasně prakticky paralyzovala běžný život, jak jej známe. Ačkoliv se šíření této vysoce nakažlivé choroby daří zpomalovat, bude svět čelit velkým výzvám při snaze vrátit se zpět do běžného režimu. Ve snaze pomoci expertům, kteří pracují v těchto mimořádných dobách v evropských výzkumných centrech a technických organizacích, založila ESA dvě nové iniciativy spojené s lepším porozuměním toho, jak pandemie ovlivňuje společnost, ekonomiku a životní prostředí. Silniční provoz po celém světě byl výrazně omezen a evropská družice Sentinel 5P poskytuje klíčové informace o změnách koncentrací látek jako je třeba oxid dusičitý v atmosféře. I přesto je tu ohromný potenciál k využití dat ze sledování Země, která mohou vrhnout nové světlo na další společenské a ekonomické změny, které se momentálně odehrávají.

Pandemie zatím na provoz ISS prakticky nemá vliv

Americké a ruské lodě budou i v tomto měsíci vozit na Mezinárodní kosmickou stanici zásoby i posádku, aby orbitální laboratoř mohla fungovat i ve dvacátém roce nepřerušené lidské přítomnosti na oběžné dráze – a to vše navzdory eskalující pandemii COVID-19 na naší planetě. Minulý čtvrtek byla roboticky na vnější plášť stanice nainstalována nová evropská platforma, takže vědci budou moci snad již brzy využít nové místo pro instalaci vědeckých přístrojů – ať už sledují zemi či vesmíru. NASA zatím prohlásila, že udržení provozu ISS řadí mezi nejvyšší priority – zatímco ostatní programy agentura kvůli pandemii omezuje.

Perseverance už má kola i padák

Závěrečné zkoušky a finální sestavování roveru Perseverance na Kennedyho středisku na Floridě stále probíhají. Červencové startovní okno se nezadržitelně blíží. Jedním z posledních kroků, které je potřeba udělat, než se rover složí do konfigurace, ve které bude usazen na raketu Atlas V, bylo připojení kol a padáku. K finální instalaci šesti kol došlo 30. března – tady možná leckoho překvapí, že kola na roveru už byla – vloni v prosinci se vozítko projíždělo v čisté místnosti. Jenže tehdy se jednalo o neletové exempláře určené pouze ke zkouškám. Nyní byla na vozítko připojena kola, která jsou jakousi vylepšenou verzí těch, která používá rover Curiosity při cestě po marsovské hoře Mount Sharp.

Webb vyzkoušel rozkládání zrcadla

Při zatím poslední významné zkoušce Dalekohledu Jamese Webba bylo primární zrcadlo rozloženo do stejné konfigurace, kterou zaujme v kosmickém prostoru. Jak se blíží termín startu v příštím roce, musí technici a inženýři pečlivě procházet stále více úkolů na dlouhém seznamu zkoušek, kterými musí observatoř projít, než bude moci být zabalena k poslední cestě před vypuštěním do vesmíru. Zkouška provedená na začátku března, obsahovala ověření pokynů pro vnitřní systémy, které měly plně rozložit a zaaretovat ikonické primární zrcadlo o průměru 6,5 metru. Celý proces probíhal v čisté místnosti firmy Northrop Grumman Space Systems v kalifornském Redondo Beach stejně jako tomu bude po vypuštění do vesmíru.

Destrukce Starship SN3

V noci na dnešek proběhla na texaské základně Boca Chica tlaková zkouška testovacího prototypu Starship SN3. Nejprve ještě včera večer začal tlakový test dusíkem za pokojové teploty. Touto zkouškou konstrukce prošla bez problémů a tak se na rampu mohli vrátit lidé, kteří prototyp začali chystat na další zkoušku. Nákladní auta zatím plnila zásobníky dusíkem, který byl určen pro druhou zkoušku – i při ní měly být útroby Starship SN3 naplněny dusíkem, ale tentokrát nikoliv s pokojovou teplotou, ale dusíkem kapalným. Mělo tedy jít o zkoušku kryogenní. Dnes ráno jsme však již na kameře viděli, že došlo k destrukci. O co šlo tentokrát?

Vizualizace sondy Solar orbiter.

Dobrá zpráva! Sondy ESA se vrací do služby

Po krátkém utlumení provozu evropských vědeckých sond ve Sluneční soustavě, o kterém jsme psali v Kosmotýdeníku, se tyto sondy pomalu vrací k tomu, co jim jde nejlépe, tedy ke sběru vědeckých dat. V řídícím středisku ESOC (European Space Operations Centre) v německém Darmstadtu dlouho probíhalo řízení misí normálně i když většina zaměstnanců i kontraktorů pracovala z domova. Jenže když se COVID-19 nakazil jeden z pracovníků řídícího střediska, musela být přijata opatření zabraňující šíření infekce. „Ta osoba je již naštěstí v pořádku a uzdravuje se,“ uvedl Paolo Ferri šéf řízení misí v ESOC a dodal: „Během dvou dnů před jeho diagnostikou, kdy chodil do práce, přišel na místě do kontaktu s dvaceti kolegy.“

Přeletová sestava BepiColombo.

BepiColombo se prosmýkne kolem Země

Pracovníci evropského střediska pro řízení kosmických misí se nyní intenzivně připravují na průlet evropsko-japonské mise BepiColombo kolem Země. Tento manévr, který má za úkol upravit dráhu sestavy tím, že využije zemské gravitace, proběhne navzdory restrikcím, která ESA přijala v rámci boje s pandemií koronaviru. Mise BepiColombo, která odstartovala v říjnu 2018, je na oběžné dráze kolem Slunce v podobné vzdálenosti jako Země. Desátého dubna ve zhruba 6:25 SELČ se sestava dvou spojených sond přiblíží k naší planetě na 12 700 km, což je zhruba poloviční vzdálenost od povrchu, než kde krouží navigační družice. Manévr má za úkol BepiColombo zpomalit a ohnout jeho trajektorii vstříc středu Sluneční soustavy, blíže ke Slunci.

Další úkol pro cubesaty – zkoumat Slunce

NASA vybrala novou misi, která prozkoumá Slunce a zkusí zjistit, jak na něm vznikají obří bouře, které vyvrhují nabité částice do meziplanetárního prostoru. Tyto informace nejen zlepší naše chápání procesů ve Sluneční soustavě, ale mohou také ochránit astronauty putující k měsíci či Marsu. Budeme totiž lépe vědět, jak sluneční záření ovlivňuje okolí, kterým se šíří. Nová mise dostala jméno SunRISE (Sun Radio Interferometer Space Experiment) a půjde o sestavu šesti cubesatů, které mají pracovat jako jeden obří radioteleskop. NASA na návrh, stavbu a vypuštění mise (které nepřijde před 1. červencem 2023) přidělila 62,6 milionu dolarů.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.