sociální sítě

Přímé přenosy

Připojení k ISS (Progress MS-35)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Isar Aerospace

Německý startup Isar Aerospace zahájí komerční starty své rakety Spectrum po úspěšném zkušebním letu na začátku tohoto měsíce. Společnost zároveň pracuje na rozšíření výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit vysokou poptávku.

Space Cargo Unlimited

Společnost Space Cargo Unlimited podepsala smlouvu na přepravu nákladů na palubě návratového modulu Starfall společnosti SpaceX. Firma tak rozšiřuje širokou nabídku možností pro výzkum a výrobu v podmínkách mikrogravitace.

Americké vesmírné síly

Americké vesmírné síly dávají společnosti SpaceX volnost při návrhu jedné z nových vojenských družicových sítí na nízké oběžné dráze Země (LEO). Stanovují přitom požadavky na výkon, místo aby předepisovaly počet a konfiguraci družic potřebných k jejich splnění.

Impulse Space

Společnost Impulse Space, která se zabývá vesmírnou mobilitou, přidala do svého finančního kola dalších 308 milionů dolarů. Celková hodnota kola, které společnost oznámila v červnu, tak činí 500 milionů dolarů.

EnduroSat

Bulharský výrobce družic EnduroSat získal 205 milionů dolarů na rozšíření výroby družic v Evropě a Spojených státech, protože roste poptávka po jeho modelu konstelace jako služba (constellation-as-a-service). Společnost to oznámila 16. září.

Vulcan

United Launch Alliance se připravuje na návrat rakety Vulcan do provozu prostřednictvím mise Amazon Leo. Americké vesmírné síly však budou před povolením obnovení startů v rámci misí pro národní bezpečnost vyžadovat samostatné přezkoumání, uvedl 16. září vysoký představitel akvizičního oddělení této složky.

HawkEye 360

Společnost HawkEye 360 reaguje na rostoucí poptávku po suverénních vesmírných kapacitách založením evropské dceřiné společnosti. Ve spolupráci s firmou Leonardo chce evropským zákazníkům poskytovat schopnosti snímání rádiového spektra a zároveň spolupracuje se společností ERA, která je součástí české skupiny Omnipol. Společnost to oznámila 15. září.

SES

Společnost SES 15. září představila plány na vybudování kapacit pro výrobu družic určených pro přímé spojení se zařízeními (direct-to-device, D2D) v Evropě ve spolupráci se společností Elveo Mobile. Cílem je vybudovat regionální dodavatelský řetězec a rozšířit konstelaci družic na nízké oběžné dráze (LEO) provozovatele D2D.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Dušan Majer

OBRAZEM: První fotky roveru Zhurong na Marsu

Čína se stala po Spojených státech teprve druhým státem, který dokázal úspěšně přistát na Marsu. Přistání, které proběhlo 15. května nedlouho po naší půlnoci, tedy znamenalo ohromný úspěch. Na fotky jsme si však museli počkat několik dní. Rover je sice schopen komunikovat se Zemí přímo, ale je to jen chabou rychlostí 16 bitů za sekundu! To v žádném případě nestačí na přenos fotografií. Čína ale fotky hned nepotřebovala – mnohem důležitější byla telemetrická data, která ukázala, že jsou systémy v pořádku. Na přenos fotek je ale potřeba retranslačních družic. Tianwen-1 po oddělení potřebovala upravit svou dráhu a ke slovu se dostaly evropské družice Mars Express (MEX) a Trace Gas Orbiter (TGO). Na Zemi tak začala proudit data větší rychlostí a dnes byly představeny první dvě fotografie. Jedna je použita jako náhledový snímek tohoto článku, druhá se nachází přímo v článku. Vozítko Zhurong (dá se přepsat do češtiny jako Ču-žung) by mělo sjet na povrch asi 22. května. Těšme se na všechny novinky spojené s touto misí.

Solar orbiter zachytil první erupci

Nová sonda určená ke studiu Slunce si užila velkou premiéru – pozorovala svou první sluneční erupci. Téměř přesně rok po startu, tedy 12. února 2021 zachytily přístroje na sondě náznaky výronu koronální hmoty (CME). Níže přiložený snímek pochází z palubního přístroje SoloHI (Solar Orbiter Heliospheric Imager), který sleduje sluneční vítr, prach a kosmické záření, které společně vyplňují prostor mezi Sluncem a planetami. Složený snímek trvá krátce a je zašumělý – přístroje na Solar Orbiteru pro dálkový průzkum totiž vstoupí do plné vědecké služby až v listopadu. Přístroj SoloHI použil jeden ze svých čtyř detektorů kadencí jen 15% oproti normálnímu stavu, aby snížil množství získaných dat. I přesto je na obrázku vidět náhlý výron částic (CME) ze Slunce, které se nachází mimo záběr kamery. CME začíná zhruba v polovině klipu a vypadá jako jasný výron – hustá první vlna CME se po záběru šíří směrem doleva.

ŽIVĚ A ČESKY: Atlas V vynáší družici včasné výstrahy

Pokud se nic nepokazí, měli bychom se v pondělí v 19:35 dočkat startu rakety Atlas V, která má na dráhu přechodovou ke dráze geostacionární dopravit náklad v podobě 4 536 kg vážící družice SBIRS-GEO 5. Tato družice se pak pomocí vlastního pohonu usadí na geostacionární dráze, odkud bude především hlídat, zda nedošlo ke startu balistické rakety. Společně s touto hlavní družicí ale poletí i dva malí spolucestující – 12U CubeSaty TDO 3 a 4 (Technology Demonstration Orbiter) určené ke zkouškám nových technologií. Pokud tedy ještě nemáte program na dnešní večer, dovoluji si Vás tímto pozvat ke sledování našeho komentovaného přenosu.

Lasery – budoucnost kosmické komunikace

Už za pár týdnů (23. června) má do kosmického prostoru zamířit družice STPSat-6 patřící americkému ministerstvu obrany. Nás bude v rámci tohoto článku zajímat pouze jedno zařízení na její palubě, které se označuje zkratkou LCRD (Laser Communications Relay Demonstration). Jeho úkolem bude prokázat možnosti a schopnosti laserové komunikace. S tím, jak se neustále rozvíjí pilotovaná i nepilotovaná kosmonautika, mohly by budoucí mise využívat nového způsobu komunikace se Zemí. Už od počátku letů na oběžnou dráhu v 50. letech minulého století používaly družice (a později i kosmické lodě) rádiovou komunikaci k posílání dat na Zemi a přijímání pokynů opačným směrem. Laserová (též optická) komunikace tyto možnosti rozšíří o nesrovnatelně lepší možnosti.

ŽIVĚ A ČESKY: Netradiční start se Starlinky

Družice Starlink jsou vynášeny raketami Falcon 9 ve várkách po šedesáti kusech – toto tvrzení je ve většině případů pravdivé, ale má i své výjimky. Jednu z takových výjimek představuje mise Starlink 1-26. Tentokrát totiž pod aerodynamickým krytem Falconu 9 najdeme „pouze“ 52 družic Starlink. Pravidelní diváci si jistě vzpomenou na loňský rok a na mise s pořadovými čísly 8, 9 a 10, které kromě netradičního počtu družic Starlink vynášely na oběžnou dráhu také sekundární náklad. To je případ i aktuální mise – sekundární náklad tvoří družice Capella-6 a Tyvak-0130. První stupeň Falconu 9 bude použit poosmé a startovat se má v neděli v 0:54 našeho času.

SpaceX to s orbitální misí letos myslí vážně

Když jsme v polovině března vydali článek pojmenovaný „Orbitální let Starship ještě letos?“, ve kterém jsme představili smělý plán provést let sestavy Super Heavy / Starship mířící na oběžnou dráhu ještě v červnu letošního roku, byla na místě určitá opatrnost. Starship v té době ještě neměla ani jedno úspěšné přistání a výroba Super Heavy nebyla zrovna rozjetá. A to raději ani nemluvím o výstavbě orbitální rampy a obslužné věže. Dva měsíce ale utekly jako voda a máme tu pokračování příběhu – Starship SN15 si připsala úspěšné přistání, ve výrobní sekci se objevují díly pro Super Heavy BN3 i Starship SN20, které mají podniknout orbitální let a rampa pro starty celé sestavy roste úctyhodným tempem. Její prvky se skládají na nedalekém místě a pak se pouze jeřábem usadí na konstrukci. Je toho potřeba udělat zcela jistě ještě hodně, ale není pochyb o tom, že nyní jsme orbitálnímu letu mnohem blíže, než před dvěma měsíci.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.