Space Cargo Unlimited
Společnost Space Cargo Unlimited podepsala smlouvu na přepravu nákladů na palubě návratového modulu Starfall společnosti SpaceX. Firma tak rozšiřuje širokou nabídku možností pro výzkum a výrobu v podmínkách mikrogravitace.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Space Cargo Unlimited podepsala smlouvu na přepravu nákladů na palubě návratového modulu Starfall společnosti SpaceX. Firma tak rozšiřuje širokou nabídku možností pro výzkum a výrobu v podmínkách mikrogravitace.
Americké vesmírné síly dávají společnosti SpaceX volnost při návrhu jedné z nových vojenských družicových sítí na nízké oběžné dráze Země (LEO). Stanovují přitom požadavky na výkon, místo aby předepisovaly počet a konfiguraci družic potřebných k jejich splnění.
Kolaborace vědeckého projektu JWST UNCOVER získá ocenění Berkeley Prize za rok 2027 od Americké astronomické společnosti. Cenu obdrží tým projektu UNCOVER za výzkum vzdálených galaxií a kup galaxií.
Společnost Impulse Space, která se zabývá vesmírnou mobilitou, přidala do svého finančního kola dalších 308 milionů dolarů. Celková hodnota kola, které společnost oznámila v červnu, tak činí 500 milionů dolarů.
Bulharský výrobce družic EnduroSat získal 205 milionů dolarů na rozšíření výroby družic v Evropě a Spojených státech, protože roste poptávka po jeho modelu konstelace jako služba (constellation-as-a-service). Společnost to oznámila 16. září.
United Launch Alliance se připravuje na návrat rakety Vulcan do provozu prostřednictvím mise Amazon Leo. Americké vesmírné síly však budou před povolením obnovení startů v rámci misí pro národní bezpečnost vyžadovat samostatné přezkoumání, uvedl 16. září vysoký představitel akvizičního oddělení této složky.
Společnost HawkEye 360 reaguje na rostoucí poptávku po suverénních vesmírných kapacitách založením evropské dceřiné společnosti. Ve spolupráci s firmou Leonardo chce evropským zákazníkům poskytovat schopnosti snímání rádiového spektra a zároveň spolupracuje se společností ERA, která je součástí české skupiny Omnipol. Společnost to oznámila 15. září.
Společnost SES 15. září představila plány na vybudování kapacit pro výrobu družic určených pro přímé spojení se zařízeními (direct-to-device, D2D) v Evropě ve spolupráci se společností Elveo Mobile. Cílem je vybudovat regionální dodavatelský řetězec a rozšířit konstelaci družic na nízké oběžné dráze (LEO) provozovatele D2D.
Britský startup Shield Space dokončil kritickou revizi návrhu (CDR) pro misi Broadsword, plánovanou na rok 2027. Mise má demonstrovat schopnosti inspekce družic na oběžné dráze, které by zákazníci z oblasti obrany mohli mít k dispozici už do devíti měsíců od podpisu smlouvy.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
21. července v 16:58 našeho času odstartovala z rampy 200/39 nosná raketa Proton-M (vůbec poprvé ve třístupňové konfiguraci). Na nízkou oběžnou dráhu vynášela ruský laboratorní modul Nauka, který se má 29. července spojit s Mezinárodní kosmickou stanicí. Nosná raketa pracovala perfektně, ale zhruba dvě hodiny po startu se začaly objevovat informace, že modul potkaly problémy. Když se tato informace potvrdila z více zdrojů, rozhodli jsme se, že vydáme článek, ve kterém se pokusíme shrnout všechny aktuálně dostupné informace. Bohužel jich není mnoho a proto je prozatím těžké udělat si komplexní představu o tom, co přesně Nauku postihlo. Abychom se vyhnuli riziku nepřesné dedukce, která může při nedostatku informací nastat, rozhodli jsme se článek pojmout jako časový průřez vývojem.
Neustálé zvraty, komplikace a nové problémy v minulých letech způsobily, že se start ruského laboratorního modulu Nauka výrazně odkládal. Nyní je ale všechno na správné cestě. Modul na kosmodromu Bajkonur prošel několik měsíců trvajícími testy a nyní je již usazen pod aerodynamickým krytem rakety Proton-M, která stojí na rampě 200/39 kosmodromu Bajkonur. Půjde mimochodem o vůbec první start tohoto nosiče ve třístupňové verzi. Aktuálně je start této dlouhé roky očekávané mise plánován na středeční odpoledne v 16:58 našeho času. Jelikož jde o opravdu velkou událost, nemůžeme si nechat ujít příležitost k uspořádání komentovaného přenosu, na který zveme všechny zájemce.
Na ISS je v těchto dnech hodně živo. Uznejte sami – 21. července má startovat laboratorní modul Nauka, 23. července se má odpojit Progress MS-16, který s sebou odveze modul Pirs, 29. července se připojí modul Nauka, 30. července startuje nepilotovaný Starliner, který se 31. července připojí k ISS. A právě poslední zmíněný moment má přímou vazbu na dnešní článek. Starliner se totiž má připojit na adaptér IDA-2, který aktuálně okupuje kosmická loď Crew Dragon. Aby tedy byl harmonogram na ISS ještě nabitější, čeká nás ve středu přeparkování lodi Crew Dragon na nedaleký port IDA-3. NASA TV bude celý přesun vysílat živě a v našem článku najdete okno přehrávače.
O tom, že se v České republice pracuje na skvělých kosmických projektech, nemůže být sporu. České firmy i akademická pracoviště se podílí na celé řadě významných mezinárodních projektů. Nyní však přichází čas posunout se na další úroveň. Česká republika se dočká svého prvního projektu, který spadá do Národního kosmického plánu. Evropská kosmická agentura totiž k realizaci doporučila projekt SLAVIA (Space Laboratory for Advanced Variable Instruments and Applications). Jeho potenciál není malý, protože by mohl položit základy pro budoucí těžbu planetek. Konkrétně půjde o dvě družice s hmotností 20 kilogramů. Každá z nich bude mít na palubě tři přístroje, které budou studovat hlavně úlomky planetek (resp. meziplanetární hmoty obecně), které vstupují do naší atmosféry.
Čekání na první pilotovanou misi suborbitálního nosiče New Shepard je u konce. Firma Blue Origin plánuje start s čtyřčlennou posádku na úterý v 15:00, ale vše bude záležet jako obvykle na souhře mnoha faktorů – od techniky po počasí. Do kosmického prostoru nad mezinárodně uznávanou hranici ve výšce 100 kilometrů se podívá nejen zakladatel Blue Origin, Jeff Bezos a jeho bratr Mark, ale také dva zajímaví lidé. Při tomto letu totiž padnou hned dva rekordy. Na palubě bude jak nejstarší (Wally Funk), tak i nejmladší člověk (Oliver Daemen), který překročí hranici kosmického prostoru. Pokud budete mít čas a chuť, rádi bychom Vás pozvali ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.
Evropská kosmická agentura se rozhodla, že rozšíří schopnosti chystané rakety Ariane 6 pomocí dodatečného horního stupně Astris. Kontrakt na vývoj za 90 milionů euro byl podepsán s hlavním dodavatelem, firmou Arianespace. Jedná se o součást strategie ESA, která chce rozšířit schopnosti nové rakety, aby byla schopna pokrýt širší spektrum požadavků na dopravu do kosmického prostoru. Astris, který má letět poprvé v polovině roku 2024, bude nepovinný přídavný horní stupeň pro Ariane 6 vybavený rozhraním pro přímé připojení nákladu. Tento horní stupeň by měl umožnit Ariane 6 obsloužit nové spektrum dopravních služeb. Raketa by totiž díky němu mohla zvládnout i mise s komplexními přesuny mezi oběžnými drahami.
Sonda Near-Earth Asteroid (NEA) Scout je jedním ze sekundárních nákladů, které se svezou při misi Artemis I, prvním nepilotovaném letovém testu rakety SLS a lodi Orion. NEA Scout má malé rozměry srovnatelné s větší krabicí od bot a nyní byla sonda uložena do dispenzeru a usazena do prstencového adaptéru, který propojí SLS a Orion. Při misi Arteis I totiž nepůjde jen o test rakety a lodi, ale jde i o možnost, jak dostat v rámci programu Artemis malé sondy (jako je NEA Scout) k Měsíci i dál. „NEA Scout bude první americkou meziplanetární misí, která využije pohon slunečním zářením,“ říká Les Johnson, hlavní technologický pracovník z Marshallova střediska a dodává: „Měli jsme už pár zkoušek plachetnic na oběžné dráze Země, ale nyní jsme připraveni ukázat, že můžeme použít tento nový typ pohonu sond k tomu, abychom se dostali na nová místa a provedli důležitou vědu.“
Před pár dny jsme na našem webu vydali článek o zhodnocení, které ukazuje, že Dalekohled Jamese Webba i jeho nosná raketa Ariane 5 jsou na správné cestě ke startu. Ale to rozhodně neznamená, že by se v dalších měsících inženýři nudili. Právě naopak. Čeká na ně ještě mnoho zodpovědné práce, ale přesto můžeme říct, že předlouhý seznam všemožných úkolů, testů, zkoušek a ověřování se už výrazně ztenčuje. Experti v posledních době dosáhli významného pokroku v rámci závěrečné série zkoušek Dalekohledu Jamese Webba. Byly dokonce splněny hned tři velké milníky, čímž se tento nejkomplexnější a nejschopnější vědecký kosmický teleskop jaký byl kdy postaven, výrazně přiblížil k plné připravenosti na cestu dlouhou skoro 1,6 milionu kilometrů. Dnes si tyto tři důležité milníky představíme.
Expertům z NASA se 15. července podařilo aktivovat záložní hardware na Hubbleově teleskopu. Toto přepnutí bylo nutné k vyřešení problému, který 13. června potkal počítač zodpovědný za řízení vědeckých přístrojů. Ten přestal pracovat, čímž byl pozastaven sběr vědeckých dat. Samotné přepnutí obnášelo aktivování záložní jednotky PCU (Power Control Unit) a záložního systému CU/SDF (Command Unit/Science Data Formatter) na druhé straně jednotky SI C&DH (Science Instrument and Command & Data Handling). PCU distribuuje elektřinu do jednotlivých částí a CU/SDF posílá a formátuje pokyny a nasbíraná data. Kromě toho došlo k přepnutí dalších systémů na palubě na jejích záložní rozhraní, aby mohlo dojít k propojení záložních systémů v SI C&DH. Jakmile byly tyto kroky dokončeny, mohl být záložní počítač zodpovědný za řízení vědeckých přístrojů v té samé jednotce aktivován. Následně do něj byl nahrán letový software, načež se přešlo do běžného provozního režimu.
Když americká sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) zahájí závěrečnou fázi své mise, bude mít k dispozici čtyřmegapixelový snímek prázdnoty, kterou jen výjimečně doplní pouze pár velmi slabě svítících teček. V tuto chvíli bude sonda od svého cíle vzdálena jen něco mezi 87 000 a 98 000 kilometry, přičemž tuto vzdálenost urazí za zhruba 4 hodiny. Jejím cílem (doslova) bude malá planetka Dimorphos. Sonda do ní ve velké rychlosti narazí, čímž by měla drobně (ale měřitelně) ovlivnit její oběžnou dráhu. Ve zmíněné vzdálenosti by i drobná chyba v manévrování mohla být rozhodující – zasáhne DART asteroid, nebo jej mine vzájemnou rychlostí 21 000 km/h. DART svůj cíl spatří jen asi hodinu před kolizí, takže aby se maximalizovala pravděpodobnost, že sonda zasáhne tuto málo jasnou a z většiny neznámou planetku, je zapotřebí nový navigační systém, který by dokázal samostatně navádět sondu bez jakéhokoliv lidského zásahu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.