Orbital Reef
ESA na pařížském aerosalonu 18. června oznámila, že podepsala memorandum o porozumění se společnostmi Thales Alenia Space a Blue Origin o studiu letů evropských nákladů a případně astronautů na komerční vesmírnou stanici Orbital Reef.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
ESA na pařížském aerosalonu 18. června oznámila, že podepsala memorandum o porozumění se společnostmi Thales Alenia Space a Blue Origin o studiu letů evropských nákladů a případně astronautů na komerční vesmírnou stanici Orbital Reef.
Čína v pátek vypustila komunikační družici ChinaSat-9C, která má nahradit 17 let starou družici ChinaSat-9. Družici vynesla raketa Dlouhý pochod-3B ze startovního komplexu Xichang v jihozápadní Číně.
United Launch Alliance pilotně testuje ranou verzi chatbota s umělou inteligencí od OpenAI, který je kompatibilní s vládními standardy. Jedná se o jedno z prvních nasazení této technologie určené speciálně pro dodavatele v oblasti obrany, kteří nakládají s citlivými daty.
Francie více než zdvojnásobí svůj podíl ve společnosti Eutelsat na téměř 30 % v rámci navýšení kapitálu o 1,56 miliardy dolarů, které podpořilo několik akcionářů. Tím posílí plány francouzského operátora na obnovu jeho konstelace OneWeb.
Společnost Maxar Intelligence oznámila dohodu se startupem zabývajícím se radarovým zobrazováním Array Labs o zajištění kapacity pro svou konstelaci, která má být vypuštěna v roce 2026.
Společnost Varda Space Industries se připravuje na vypuštění své čtvrté mise W-4 v rámci sdílené mise SpaceX. Společnost získala pětiletou licenci Federálního úřadu pro letectví.
Společnost Firefly Aerospace plánuje nabídnout komerční službu Ocula určenou k zobrazování povrchu Měsíce pro použití vládami a společnostmi. Systém bude využívat dalekohledy z Národní laboratoře Lawrence Livermora s ultrafialovými a viditelnými senzory.
Společnost Venturi Space, která spolupracuje se společností Astrolab na konceptech lunárních roverů, představila návrh čistě evropského roveru, který chce nabídnout evropským vesmírným agenturám.
Během připrav na statický zážeh kosmické lodi Starship S36, společnosti SpaceX, došlo k mohutné explozi a zničení S36. Zatím není jasné, jak velké škody vznikly na testovacím zařízení a jeho okolí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Léto se nám překlopilo do podzimu, ale na některé věci se se změnou ročního období nemění. Jednou z nich je Pokec s kosmonautixem. Ten má za sebou již 20 dílů, které se vysílají živě pokaždé poslední pátek v měsíci. Když se podíváte do kalendáře, zjistíte, že právě dnes je poslední den v měsíci září – to znamená jediné. Od osmi hodin večer začíná již 21. díl našeho zhruba dvouhodinového povídání o kosmonautice, ve kterém o tématech rozhodujete Vy, diváci svými dotazy v chatu. Pokud tedy máte čas a chuť zúčastnit se tohoto setkání v přátelské atmosféře, budeme moc rádi.
V naší minisérii jsme se propracovali již ke třetímu dílu – v prvním byla řeč o programu Vesmír pro lidstvo, druhý jsme věnovali třeba misím ExoMars či JUICE. Dnes navážeme právě na JUICE, protože objekt zájmu českých vědců u Jupiteru v projektu JUICE má přímou návaznost na jiný projekt, na kterém se Česká republika podílí. A co víc! JUICE má startovat až v roce 2022, ale družice TARANIS by měla zemský povrch opustit už za pár týdnů. Aktuálně je start rakety Vega s tímto nákladem plánován na 7. listopadu letošního roku.
Zní to neuvěřitelně, ale letos jsme ještě nebyli svědky žádného skoku suborbitální rakety New Shepard od firmy Blue Origin. Ale to by se dnes mělo změnit. Společnost totiž na čtvrtek v 17:00 SELČ plánuje misi NS-13, při které na hranici kosmického prostoru vynese celkem 12 vědeckých přístrojů. Většina z nich bude jako vždy umístěna v kabině, která přistává na padácích, ale vůbec poprvé bude jeden přístroj umístěn na samotném nosiči, který přistává motoricky. Pokud jste pravidelnými čtenáři našeho webu, pak asi tušíte, že jde o lidar, o kterém jsme nedávno psali a který by měl posloužit k přesnému přistávání na měsíci či Marsu.
Když se díváme na noční oblohu a pozorujeme Měsíc, tak nám připadá, jako kdyby tam byl odjakživa. Ale kde se Měsíc vlastně vzal? Náznaky objevené ve vzorcích dopravených z Měsíce potvrzují již dříve široce přijímanou teorii, podle které Měsíc vznikl poté, co před miliardami let jiná planeta narazila do mladé a ještě roztavené Země. „Je tu ohromný rozdíl mezi rozložením prvků moderní Země a Měsíce a my jsme chtěli vědět proč,“ říká planetární vědec Justin Simon z NASA a dodává: „Nyní víme, že Měsíc byl už od začátku hodně zvláštní a je to zřejmě právě kvůli teorii velkého impaktu.“
Stejně jako zhruba před rokem a před dvěma lety na mne dnes v mailové schránce mezi ostatními zprávami čekal mail od organizátorů ankety Křišťálová lupa, že náš projekt Kosmonautix postoupil do finále Ceny českého internetu v kategorii Zájmové weby. A kdo má na tom zásluhu? Vy, naši čtenáři, kteří jste nám v uplynulých týdnech posílali své hlasy, za což Vám ohromně děkujeme! Stejně jako v minulých letech jsme i letos razili pravidlo, že Vás v nominační fázi nebudeme k ničemu vybízet, aby se mohl každý svobodně rozhodnout. I proto si nominace do finálové desítky v této kategorii vážíme.
Pořádné překvapení přinesla vědcům sonda OSIRIS-REx. Odhalila totiž, že se na planetce Bennu nachází kousky pocházející z planetky Vesta. Tento objev vrhá nové světlo na složitý orbitální tanec planetek a také na bouřlivý původ Bennu, což je planetka vytvořená z hromady kamenů, které se spojily dohromady jakožto úlomky po masivní kolizi. „Objevili jsme šest kamenů s rozměry od 1,5 do 4,3 metru, které jsou rozházené po celé jižní polokouli Bennu v okolí rovníku,“ uvedla Daniella DellaGiustinaz Lunar & Planetary Laboratory z University of Arizona v Tucsonu a dodala: „Tyto kameny jsou mnohem jasnější než zbytek Bennu a shodují se s materiálem na Vestě.“
Přiloženou mozaiku infračervených snímků saturnova měsíce Enceladu vytvořili vědci ze všech dat tohoto druhu, která nasbírala sonda Cassini. Ta obíhala kolem Saturnu mezi roky 2004 a 2017. Sonda skončila svou misi plánovaným vstupem do atmosféry, ale její data jsou stále využívána pro nové objevy. Cassini prolétla kolem Enceladu celkem 147×, z čehož 23 průletů bylo klasifikovány jako blízké. Přístroj VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer) při nich sbíral data, která mohou odhalit informace o teplotě a složení materiálů na povrchu, ale i velikost a krystalovitost ledových útvarů.
NASA rozvíjí technologii založenou na laserech, která umožní přistát landeru na Měsíci či Marsu s naprostou přesností. Tato technologie by měla podstoupit důkladné testy na následujícím suborbitálním skoku zařízení New Shepard od firmy Blue Origin. Počítá se také s tím, že bude nasazeno na několika komerčních landerech, které mají v rámci kontraktu CLPS dopravit na Měsíc vědecké přístroje a technologické demonstrátory. O technologii stojí i automobilové firmy, které ji chtějí využít pro své autonomně řídící automobily.
Sledování kryosféry je nezbytné pro kompletní zhodnocení, predikci a přizpůsobení se klimatické variabilitě a souvisejícím změnám. Evropská kosmická agentura proto podepsala dohodu s firmami Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space. Kontrakt se týká stavby nové družice pro studium Země, která dostala jméno CRISTAL (Copernicus Polar Ice and Snow Topography Altimeter). Její start je plánován na rok 2027 a družice ponese vůbec poprvé v historii polárního výzkumu dvoufrekvenční radarový výškoměr a mikrovlnný radiometr, které mají měřit mocnost mořského ledu, sněhové pokrývky i pevninských ledovců.
ESA nyní testuje prototyp antény o průměru 2,6 metru. Jde o reflektorovou anténu z kovové sítě, která představuje významný pokrok pro evropský kosmický sektor. Verze této antény bude možné vyrobit tak, aby představovaly libovolný tvar, který si designéři přejí. Něco takového bylo doposud možné pouze s tradičními pevnými anténami. „Tohle je opravdové evropské prvenství,“ říká s radostí Jean-Christophe Angevain, který má v ESA na starosti návrh antén a dodává: „Čína a USA také pracují na podobných technologiích tvarovaných síťových reflektorů. Je potřeba, aby mohly být na oběžné dráze rozmístěny dostatečně velké antény, které by jinak byly příliš objemné, aby se vešly do krytu rakety a zároveň splňovaly požadované úrovně výkonu.“
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.