Dušan Majer

  • ŽIVĚ A ČESKY: Poslední letošní přílet k ISS

    ŽIVĚ A ČESKY: Poslední letošní přílet k ISS

    V úterý dopoledne odstartovala z floridské rampy 39A poslední letošní raketa Falcon a na oběžnou dráhu se dostala nákladní loď Dragon 2. Ta míří v rámci mise CRS-24 k Mezinárodní kosmické stanici, ke které dorazí ve středu dopoledne. Nákladní Dragony 2 se umí (stejně jako pilotované Crew Dragony) připojit ke stanici automaticky a nepotřebují tedy zachycení staniční paží, což bylo případ Dragonů první generace. Pokud půjde všechno podle plánu, mělo by k připojení Dragonu 2 na adaptér IDA-3 dojít 22. prosince v 10:30 našeho času. Jako vždy ale platí, že termíny připojení kosmických lodí se mohou posunout i o desítky minut oběma směry.

  • NASA získala vzorky z planetky Ryugu

    NASA získala vzorky z planetky Ryugu

    Stejně jako zkameněliny ukrývají informace o historii života, planetky ukrývají informace o historii Sluneční soustavy. Vzácné vzorky odebrané z povrchu těchto těles pomáhají vědcům dešifrovat tyto uložené informace. Experti z oddělení ARES (Astromaterials Research and Exploration Science) na Johnsonově středisku v Houstonu patří mezi ty, kteří mohou studovat vzorky získané japonskou sondou Hayabusa 2, které se na zemi dostaly koncem roku 2020. Japonská agentura JAXA totiž sdílela část těchto vzorků s agenturou NASA a na oplátku Američané poskytnou japonským kolegům část vzorků, které v roce 2023 doveze na zemi sonda OSIRIS-REx.

  • ŽIVĚ: Turistický Sojuz MS-20 se vrací

    ŽIVĚ: Turistický Sojuz MS-20 se vrací

    Krátkodobý pobyt tří lidí na Mezinárodní kosmické stanici se chýlí ke konci. V neděli večer našeho času se ruský kosmonaut Alexandr Misurkin a japonští účastníci kosmického letu Jusaku Maezawa a Jozo Hirano (na náhledovém obrázku přední trojice) rozloučí se členy dlouhodobé expedice a nastoupí do své lodi Sojuz MS-20. Uzavření průlezů mezi lodí a staničním modulem Poisk je plánováno na 20:30 SEČ. Následovat bude série kontrol, zda jsou všechny systémy připojeny na odpojení. Zítra našeho času v 0:49 bude vydán pokyn k oddělení a o minutu a půl později se loď odpojí od orbitálního komplexu. „Skončí tak 20. návštěvnická expedice ISS,“ uvádí Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Pobyt trojice na ISS by tak měl trvat celkem trvat 11 dní, 10 hodin a 10 minut.

  • TGO objevila skrytou vodu ve Valles Marineris

    TGO objevila skrytou vodu ve Valles Marineris

    Evropsko-ruská sonda TGO zaznamenala výrazné množství vody v srdci systému, kterému se občas říká marsovský Grand Canyon. Vodu, která je skrytá pod povrchem, detekoval ruský přístroj FREND, který se zaměřuje na sledování množství vodíku. Tento prvek je obsažen v molekule vody a právě tato životodárná tekutina byla detekována ve svrchním metru půdy. Ačkoliv už z dřívějška víme, že se na Marsu voda vyskytuje, většinou jde o vodní led v polárních oblastech. V oblasti rovníku se však odhalený led nenachází, protože za teplot, které zde panují, by odkrytý led nevydržel dlouho.

  • Pokrok v přípravě SLS pro Artemis II

    Pokrok v přípravě SLS pro Artemis II

    Sestavování horní (či přední) sestavy centrálního stupně rakety SLS, která v rámci mise Artemis II vynese loď Orion s lidmi, bylo dokončeno. Firma Boeing, hlavní dodavatel centrálního stupně, dokončila spojování dílů, které tvoří horní část tohoto stupně. Poté mohla dokončená sestava opustit strukturu, ve které probíhalo její spojování. Stejně jako u centrálního stupně pro Artemis I platí, že tyto práce proběhly na Michoud Assembly Facility v New Orleans. Přední sestavu tvoří tři hlavní části – přední lem, nádrž na kapalný kyslík a takzvaný intertank. Přední lem se nachází v nejvyšší části centrálního stupně a je vybaven letovými počítači a avionickými systémy, které budou raketu SSL řídit při startu a letu. Nádrž na kapalný kyslík pojme 742 tisíc litrů okysličovadla o teplotě -182°C. Týmy ještě před spojením provedly funkční zkoušky elektronických systémů v předním lemu a intertanku. Po samotném spojení ještě následovala instalace systémů mezi strukturami a dokončení aplikace tepelné ochrany. Vytvořená sestava měří na výšku 20 metrů, přičemž celý centrální…

  • Zkoušky techniky pro dopravu vzorků z Marsu

    Zkoušky techniky pro dopravu vzorků z Marsu

    Inženýři se pustili do vývoje a testů hardwaru, který v následujícím desetiletí umožní realizovat sérii odvážných a náročných misí, které by měly na Zemi dopravit cenné vzorky z Marsu. Tento řetězec misí je označován jako MSR (Mars Sample Return) a půjde o nejsofistikovanější výpravu, jaká se doposud k Marsu vypravila. Program MSR už vlastně začal – v únoru letošního roku přistálo na Marsu vozítko Perseverance, které studuje dno kráteru Jezero a pátrá především po stopách dávného života. Rover s sebou však také veze 43 trubiček na vzorky – čtyři z nich již byly naplněny jádrovými vrty a do jednoho byl uzavřen vzorek marsovské atmosféry. V rámci řetězce misí MSR budou vybraná pouzdra dopravena na Zemi, kde je budou moci analyzovat i další generace vědců s pomocí vybavení tak rozměrného, že se nedá dopravit na Mars.

  • Nová čínská retranslační družice

    Nová čínská retranslační družice

    Čína dopravila na oběžnou dráhu družici, která je již druhým členem ze série družic Tianlian II pro datové přenosy. Bude tedy umožňovat komunikaci mezi družicemi a je součástí širšího programu Tianlian. Ke startu ze základny Xichang došlo 14. prosince v 0:09 místního času, přičemž ve střední Evropě bylo ještě 13. října a hodiny ukazovaly 17:09. Jako nosič byla vybrána raketa Dlouhý pochod 3B/E a podle agentury CNSA byl start úspěšný. Družice Tianlian II se využívají k datovým přenosům mezi pozemními středisky a pilotovanými loděmi či dalšími družicemi na nízké oběžné dráze. Sem spadá i komunikace s čínskou kosmickou stanicí Tiangong. První družice Tianlian II se používá od prosince 2019 a již podpořila řízení lodí Shenzhou mířících ke stanici Tiangong. Vylepšená generace celého systému má mít životnost 15 let při hmotnosti 600 kg.

  • Dvojitý test padáků pro ExoMars byl úspěšný

    Dvojitý test padáků pro ExoMars byl úspěšný

    Největší dosud vyrobený padák pro přistání na Marsu dokončil svůj první úspěšný výškový shozový test. Jde o významný milník, který zajišťuje, že se start mise ExoMars 2022 v příštím roce opravdu stihne. Zkouškami tak letos prošly jak primární tak i sekundární padáky mise. V nadpisu ale píšeme o dvojitém testu. Ve skutečnosti totiž v americkém Oregonu proběhly zkoušky dvě – ta první přišla 21. listopadu a druhá následovala 3. prosince. V rámci těchto testů se pozornost zaměřila na podzvukový padák o průměru 35 metrů, který v roce 2023 zajistí zpomalení klesání přistávací plošiny Kozáček s roverem Rosalind Franklin. V čem se od sebe oba testy lišily? V tom, kdo vyrobil testovaný padák. První test totiž absolvoval padák vyrobený evropskou společností Arescosmo, zatímco ve druhém případě se testoval produkt americké firmy Airborne Systems.

  • Vega-C připlouvá na kosmodrom

    Vega-C připlouvá na kosmodrom

    První díly nové evropské rakety Vega-C již dorazily na kosmodrom ve Francouzské Guyaně. Vega-C má nahradit současnou raketu Vega, oproti které nabídne větší objem aerodynamického krytu, lepší výkon a schopnost obsloužit širší spektrum misí – a to vše při cenách za kilogram podobných těm při startech klasické Vegy. Nákladem první rakety Vega-C, která má startovat ve druhé polovině roku 2022, bude družice LARES-2 a několik CubeSatů, které poletí jakožto sekundární náklad. Ale zpět k aktuálnímu dění. Loď MN-Colibri dorazila do přístavu Pariacabo 9. prosince a přivezla s sebou raketové motory pro druhý stupeň Zefiro-40 a třetí stupeň Zefiro-9. Oba jsou na tuhé pohonné látky a oba byly přivezeny z italského města Colleferro, kde je vyrobila společnost Avio. Ta je pro ESA v rámci vývoje rakety Vega-C primárním kontraktorem. Na rok 2022 je naplánováno doručení dalších dílů první rakety Vega-C na kosmodrom. Půjde konkrétně o první stupeň P120C a také o horní stupeň AVUM.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-136)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Virgin Galactic

    Dva vědci z Floridské univerzity se zúčastní suborbitálního letu společnosti Virgin Galactic, během něhož provedou experimenty v mikrogravitaci. Navážou tak na snahy začlenit podobné lety do běžné výzkumné praxe.

  • Google

    Google v roce 2029 vypustí na raketě New Glenn společnosti Blue Origin skupinu prototypových družic určených pro datová centra ve vesmíru.

  • ATMOS Space Cargo

    Německý startup ATMOS Space Cargo, který se zabývá logistikou ve vesmíru, podepsal s výrobcem raket MBDA Deutschland dohodu o spolupráci. Společně prověří možnosti vývoje systému, který by umožnil provádět přesné údery z vesmíru na pozemní cíle.

  • Úřadu pro kosmický obchod

    Ředitel amerického Úřadu pro kosmický obchod uvedl, že mezi jeho hlavní priority pro nadcházející rok patří odstraňování regulačních překážek a zajištění toho, aby na mezinárodní scéně zaznívaly „americké hlasy“.

  • Sophia Space

    Společnost Sophia Space poprvé nasadila ve vesmíru svůj operační systém Sophia Orbital Operating System. Udělala tak krok k vytvoření základní softwarové vrstvy pro svou budoucí výpočetní infrastrukturu na oběžné dráze.

  • Evropa

    Představitelé dvou největších národních kosmických agentur v Evropě, Francie a Německa, zdůraznili potřebu užší spolupráce evropských zemí v oblasti kosmonautiky, lišili se však v názorech na způsob, jakým by této spolupráce mělo být dosaženo.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗