sociální sítě

Přímé přenosy

Načítám data o přenosech…

krátké zprávy

Sybilla Technologies

Polská státní banka BGK a evropská společnost rizikového kapitálu 3TS Capital Partners oznámily investici ve výši přibližně 35 milionů zlotých (10 milionů dolarů) do polské společnosti Sybilla Technologies, která se zabývá vesmírnými technologiemi.

Verde Technologies

Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.

Pegasus XL

Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.

FCC

Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.

Orbital

Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.

Firefly

Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Dušan Majer

Skončila první fáze výběru astronautů ESA

Jak jsme již psali vloni, do nejnovějšího výběru členů oddílu astronautů Evropské kosmické agentury se zapojilo více než 23 000 zájemců z různých evropských států. Ti všichni se chtěli stát buďto astronauty, nebo parastronauty, tedy astronauty s tělesným postižením. Vzhledem k velkému objemu žádostí a vysoké úrovni zodpovědnosti, trvalo zhodnocení těchto žádostí nějaký čas. Další čas navíc si vyžádalo vytvoření reakcí na všechny tyto žádosti. Evropská kosmická agentura by nyní ráda ještě jednou poděkovala všem, kteří se přihlásili.

Letové testy pro misi Dragonfly

Ještě než se skutečná sonda Dragonfly proletí nad dunami s organickými látkami na měsíci Titanu, musí tým z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory zodpovědný za vývoj mise, otestovat celý koncept. K těmto testům slouží zjednodušený model, který létá nad písečnými pouštěmi naší Země. Právě proto se v září 2021 vydalo devět inženýrů z APL do oblasti Imperial Dunes v Kalifornii. Během tří dnů se testoval let makety sondy nad dunami, pořizování fotografií a sběr dat ze senzorů. Právě tyto údaje budou klíčové pro vývoj algoritmů vizuální navigace pro skutečnou misi Dragonfly, která se má k největšímu měsíci planety Saturn vydat v roce 2027.

Konstrukce sondy PLATO

Mise Plato má povolení pro vstup do další fáze

Plato, nová evropská mise, která by měla hledat exoplanety, dostala zelenou a její vývoj tedy může pokračovat. Projekt úspěšně 11. ledna překonal kritický moment, když prošel důležitým zhodnocením. V rámci hodnotícího procesu se posuzovala vyspělost kompletního kosmického segmentu, tedy družicové platformy a modulu užitečného zařízení. Podařilo se potvrdit pevnost rozhraní mezi platformou a vědeckým modulem, ověřoval se harmonogram užitečného zatížení se zvláštním důrazem na sériovou výrobu 26 kamer a také robustnosti harmonogramu vývoje mise. Plato totiž využije 26 kamer, s jejichž pomocí bude objevovat a charakterizovat exoplanety, které obíhají kolem hvězd podobných našemu Slunci.

InSight přečkal „bezpečný režim“

Sonda Insight je v pořádku a posílá na Zemi z Marsu data o svém dobrém stavu. To je potěšující změna, neboť 7. ledna lander musel vstoupit do tzv. bezpečného režimu. Ten přišel po rozsáhlé regionální prašné bouři, která omezila množství slunečního záření, které dopadá na fotovoltaické panely sondy. InSight tedy musel omezit své funkce a ponechal pouze ty nezbytné ke svému fungování. Pozemní tým dokázal 10. ledna obnovit spojení s landerem a z přijatých dat se podařilo vyčíst, že úroveň energie je stabilní a ač slabá, není pravděpodobné, že by došlo k vypotřebování zásob z akumulátorů. Právě Vyčerpání akumulátorů je považováno za příčinu konce marsovského vozítka Opportunity, která v roce 2018 zakončila svou jedinečnou jízdu po Marsu.

Na cestě ke kosmickému dotankování

Americká společnost Astroscale U.S., která se zaměřuje na vývoj služeb, které prodlouží družicím na oběžné dráze životnost, 11. ledna oznámila, že podepsala dohodu na využívání kosmických tankerů/zásobníků firmy Orbit Fab. Zmíněná společnost Orbit Fab, je mladý startup, který má za cíl vytvořit „kosmické benzinky“. V rámci dohody by měla tato společnost zajišťovat na geostacionární dráze doplňování pohonných médií obslužným družicím LEXI (Life Extension In-Orbit) firmy Astroscale. V dohodě bylo stanoveno, že Orbit Fab dodá až 1 000 kilogramů xenonu, který bude určen k naplnění nádrží družic LEXI, přičemž první start má proběhnout v roce 2026.

Vesmírný dalekohled Nancy Roman

Jak uvidí vesmír Nancy Grace Roman Space Telescope?

Co se týče kosmických teleskopů, maximální porci pozornosti se v těchto dnech dostává Kosmickému dalekohledu Jamese Webba. Tato pozornost je právem zcela zasloužená, přesto se sluší připomenout, že Webbovým teleskopem rozhodně plány na vypouštění velkých kosmických astronomických observatoří nekončí. Už za pár let bychom se mohli dočkat vypuštění teleskopu, který si mnohem více než JWST zaslouží označení „nástupce Hubbleova teleskopu“. Webbův teleskop se totiž od Hubbleova dalekohledu liší (kromě jiného) oblastí elektromagnetického spektra, kterou pozoruje. Nový teleskop bude v tomto směru legendárnímu Hubbleovi mnohem podobnější. Řeč je o dalekohledu, který byl dříve označován zkratkou WFIRST a nyní jej známe jako Nancy Grace Roman Space Telescope.

Webb vs Hubble

V mnoha článcích se můžete setkat s tvrzením, že Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST) je náhradníkem Hubbleova kosmického dalekohledu (HST). Sama NASA o JWST mnohem raději hovoří jako o nástupci ikonické kosmické observatoře. Věda, kterou udělal Hubble, se nedá docenit. Zároveň však ukázal potřebu pozorovat vesmír na vlnových délkách, které Hubble nevidí. Jde především o vzdálené objekty, které mají výrazný rudý posuv a jejich světlo se z viditelné a UV oblasti posouvá do blízké infračervené. Proto pozorování těchto vzdálených objektů (jako jsou například první galaxie vytvořené ve vesmíru) vyžadují infračervený teleskop. Webbův teleskop je tedy vědeckým nástupcem Hubbleova teleskopu. Jeho vědecké cíle byly stanoveny na základě výsledků Hubbleova teleskopu. V tomto článku si obě kosmické observatoře porovnáme.

Robot Bumble

Roboti Astrobee na ISS

Německý astronaut Matthias Maurer se přesunul do japonského laboratorního modulu Kibó, aby zde v rámci experimentu ReSWARM (RElative Satellite sWArming and Robotic Maneuvering) pracoval s volně poletujícími roboty Astrobee. Průběh experimentu přitom zaznamenal pomocí 360° kamery. Zmíněná robotická demonstrace testuje autonomní plánování a řízení pohybu v mikrogravitaci pro budoucí montáže a koordinovaný pohyb na oběžné dráze. Výzkum se tedy zaměřuje na zkoušky koordinace mezi více roboty, dále mezi roboty a nákladem, či jejich provozním prostředím, což se bude v budoucnu hodit při autonomních činnostech robotů.

Zkoušky Mechazilly v plném proudu

Minulý týden jsme Vás formou krátkého článku informovali o prvním pohybu obřích ramen na obslužné věži u orbitální rampy na základně Starbase (Boca Chica). Po pouhých šesti dnech se totiž k tématu vracíme. Zatímco minulý týden se ramena pohnula podle odhadů jen o metr a půl vertikálně a testovalo se jejich otevírání a zavírání, během včerejška už mechanismus vyrazil až k vrcholu věže a poté se testovalo jejich pomalé spouštění – odhadem o zhruba 20 metrů. Připomeňme, že tento systém by mohl zprvu sloužit k usazování Starship na Super Heavy a později by mohl zajišťovat i zachytávání přistávajících raket Super Heavy.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.