Isar Aerospace
Společnost Isar Aerospace získala kontrakt od německé dceřiné společnosti Planet na vypuštění zobrazovací družice.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Společnost Isar Aerospace získala kontrakt od německé dceřiné společnosti Planet na vypuštění zobrazovací družice.
Společnost Hongqing Technology, dceřiná společnost firmy Landspace, která vyrábí družice, zajistila jedno z největších jednorázových navýšení financování pro čínského výrobce komerčních družic.
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
45 sekund dlouhý zážeh motorů na servisním modulu korunovalo úspěšný start na raketě Atlas V. 20. května 1:30
Zástupci NASA 17. května oznámili, že stárnoucí skafandry z éry raketoplánů, které pobývají na Mezinárodní kosmické stanici, byly nyní označeny jako „no-go“ pro provozní běžně plánované výstupy do volného kosmického prostoru. Tento stav bude trvat do chvíle, než se provede analýza, která má zjistit, co vedlo k tomu, že se během březnového výstupu dostalo do astronautovy přilby nadměrné množství vody. Skafandry EMU (extra-vehicular mobility units) se ale stále mohou používat pro mimořádné opravy, případně pro řešení nečekaných závad, pokud s tím budou pozemní týmy po zhodnocení celkových rizik souhlasit.
V 10:03 SELČ odstartovala z kosmodromu Pleseck družice Bars-M3. Z dráhy ve výšce 540 – 570 km (sklon 97°58′) bude pořizovat v sedmi spektrálních kanálech snímky s rozlišením cca 1,25 m. 19. května 12:40
Jedním z vrcholů, které měla kosmonautika v roce 2022 přinést, měl být start rakety Proton-M s misí Exomars 2022. Ta se v minulých letech potýkala s různými technickými problémy a potkaly ji i několikaleté odklady. Nyní je již technika připravena, ale přesto ke startu nedojde. V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu totiž Evropská kosmická agentura přerušila spolupráci s Ruskem na tomto projektu. Bylo jasné, že se musí najít náhradní řešení – a ne jen jedno. Celý projekt je totiž značně komplikovaný a svou roli hrají kromě technických otázek roli i finance. Jak je na tom celý projekt v současné době, jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který se projektu dlouhodobě aktivně věnuje a účastní se jednání expertů o dalším postupu v této otázce.
Společnost RocketLab oznámila, že CubeSat CAPSTONE dorazil na základnu Mahia na Novém Zélandu, kde jej čekají přípravy na let k Měsíci. Nyní, když náklad dorazil na místo startu, mohou experti zahájit jeho integraci s nosnou raketou Electron a dodatečným stupněm Photon. Startovní okno se otevírá už 31. května. Návrh a stavbu malé sondy obstaraly firmy Tyvak Nano-Satellite Systems a Terran Orbital Corporation, sonda samotná patří společnosti Advanced Space, která bude zajišťovat i její provoz. CAPSTONE se stane první sondou, která vyzkouší lunární oběžnou dráhu NRHO (Near Rectilinear Halo Orbit). Výzkumníci očekávají, že tato pečlivě vybraná dráha, na které vzájemné účinky gravitačních sil Měsíce a Země vytváří téměř dokonale stabilní podmínky, umožní, aby většinu práce s úpravami oběžné dráhy obstarala fyzika. NASA má s tímto typem oběžné dráhy velké plány – na NRHO by měla třeba vzniknout kosmická stanice Gateway, která poskytne zázemí astronautům, kteří v rámci programu Artemis zamíří na Měsíc.
Společnost Astra se nedávno podělila o nové detaily, které se týkají nové nosné rakety. Ta má být schopna vynášet těžší náklady a také startovat častěji. Zástupci firmy toto oznámení přinesli 12. května, kdy v kalifornském města Alameda, kde firma sídlí, probíhal „Spacetech Day“. Nový projekt nese generické označení Launch System 2.0 a počítá se v jeho rámci s novou raketou, která by se měla jmenovat Rocket 4.0. Tento název odpovídá dosavadnímu schématu pojmenovávání nosičů firmy Astra. Nový nosič má být schopen dopravit na blíže neupřesněnou nízkou oběžnou dráhu zhruba 300 kilogramů nákladu. Při letu na sun-synchronní dráhu by to mělo být 200 kg. Základní cena za start by měla být 3,95 mil USD. Nový nosič bude stále patřit mezi slabé / lehké rakety, ale půjde o výrazné zlepšení oproti aktuálně používané raketě Rocket 3.3, která vynese jen zlomek avizovaného nákladu – najednou vynese vždy jen pár CubeSatů.
Minulý týden jsme vydali článek rekapitulující průběh oprav první rakety SLS v montážní hale VAB. Sedm dní uteklo jako voda a NASA připravila další rekapitulaci. Týmy na Kennedyho středisku pokračují v činnostech, aby se celá sestava mohla vrátit na rampu 39B, kde se znovu pokusí o test WDR, tedy kompletní simulaci předstartovního odpočtu. Došlo třeba k dotažení přírubových šroubů na jednotce TSMU, na které se při předešlém pokusu o tankování objevil únik vodíku. Inženýři nyní určili, že těsnění na šroubech už není povolené a systém by měl zůstat při dalším čerpání utěsněný.
Vědecký aparát na palubě Mezinárodní kosmické stanice zaznamenal během historické vlny veder na indickém subkontinentu v městských oblastech kolem Dillí spalující teploty. Intenzivní vlna veder pokryla Indii i sousední Pákistán už v polovině března a způsobila desítky úmrtí, požárů, zvýšené znečištění ovzduší i zhoršenou produkci plodin. Předpověď počasí přitom neukazuje žádnou naději na zlepšení v blízké budoucnosti. Americký přístroj ECOSTRESS (Ecosystem Spaceborne Thermal Radiometer Experiment on Space Station) měřil tyto teploty z oběžné dráhy v nejvyšším prostorovém rozlišení, jaké kdy nabídl přístroj na nějaké družici.
Vzpomínáte si na článek, který jsme vydali začátkem února? Webbův teleskop v té době již dokončil rozkládání své mimořádně složité konstrukce a my jsme Vám v článku představili sedm kroků, které čekaly na inženýry, aby bylo možné optimálně seřídit zrcadla, která měla fungovat jako jeden optický celek. Dnes již jsou všechny optické prvky teleskopu optimálně seřízeny vůči přístrojům a proto může začít fáze uvádění čtyř špičkových palubních vědeckých přístrojů do provozu. Celkem tyto přístroje nabízí 17 pracovních režimů, které se budou muset otestovat – jen tak bude možné ověřit, že je jedinečná observatoř připravena na začátek vědecké služby, k čemž by mělo dojít letos v létě. Jakmile inženýři uznají, že všech 17 režimů funguje, bude Webbův teleskop připraven k zahájení vědeckých pozorování. Tento článek je překladem textu, který vypracovala osoba mimořádně povolaná – Jonathan Gardner, zástupce vedoucího vědeckého pracovníka projektu z Goddardova střediska.
Cesta k Měsíci, Marsu a jednou i někam dál bude vyžadovat flotilu lodí, sond a dalších strojů různých velikostí a tvarů, mezi kterými najdeme masivní rakety s tahem tisíců tun až po malé sondy s iontovým pohonem, které by se Vám vešly do dlaně. Desítky let se inovátoři na Glennově středisku snaží vyvíjet výkonné systémy tzv. elektrického pohonu. NASA tento výraz v posledních letech používá pro iontové pohony. Výraz elektrický pohon totiž může být v souvislosti s kosmonautikou pro leckoho matoucí. Tyto systémy využívají energii ze Slunce, aby ionizovaly inertní plyny, které jsou velkou rychlostí vyvrhovány pryč, což vytváří mimořádně efektivní pohon. Vyšší efektivita využívání pohonných látek znamená, že pohon vyžaduje méně pohonného média, což snižuje náklady na start. Současně dává inženýrům možnost už při návrhu snížit celkovou hmotnost sondy, případně může hmotnost zůstat stejná – pouze se na palubu dostane více užitečné zátěže – od technologických demonstrátorů po výkonné vědecké přístroje.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.