EraDrive
Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.
Společnost Vantor, dříve známá jako Maxar Intelligence, zabývající se zpravodajskými službami o Zemi, 16. prosince oznámila, že spolupracuje se společností Niantic Spatial na vývoji navigační technologie pro vojenské platformy provozované v prostředích bez GPS.
Indická společnost Digantara Industries, která se zabývá systémem pro sledování situace ve vesmíru, získala 50 milionů dolarů díky své expanzi do Spojených států a hledání příležitostí v oblasti protiraketové obrany.
Koncem tohoto týdne má být spuštěn experiment amerických Vesmírných sil a NASA, jehož cílem bude otestovat novou architekturu malých družic navrženou pro provoz na velmi nízké oběžné dráze Země.
Startup Apolink z Palo Alto si vybral společnost GomSpace pro stavbu rádiofrekvenčního subsystému pro svůj první cubesat s cílem ukázat, jak lze přijímat signály z jiných kosmických zařízení na nízké oběžné dráze Země (LEO) a přeposílat je na Zemi.
NASA plánuje otestovat družicovou síť Starshield společnosti SpaceX, určenou primárně pro zákazníky v oblasti národní bezpečnosti, na podporu provozu sítě Deep Space Network agentury.
Nezisková advokační skupina Space Force Association oznámila plány na vytvoření virtuálního vzdělávacího a analytického centra zaměřeného na zlepšení chápání vesmíru jako vojenské oblasti ze strany amerických představitelů.
Společnost Intuitive Machines bude spolupracovat se společností Telespazio na jejich plánovaných sítích lunárních družic s cílem zajistit interoperabilitu a zlepšit výkon.
Finanční ředitel společnosti SpaceX potvrdil, že společnost zvažuje primární veřejnou nabídku akcií (IPO) již v příštím roce, aby získala peníze na mise na Měsíc a Mars a také na orbitální datová centra.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Pilotovaný průzkum Měsíce i Marsu bude vyžadovat překonání mnoha překážek. Jednou z nich je i zajištění spolehlivých dodávek dostatečného množství elektrické energie. Díky tomu bude možné napájet nejen vědecké, ale i technologické systémy, které budou nezbytné pro bezpečné přistání astronautů na povrchu a jejich další fungování. Jelikož NASA chystá do budoucna masivní přítomnost lidí na Měsíci v rámci programu Artemis (a případně jednou i na Marsu), musí její plány počítat i se zajištěním energie. Agentura se proto zaměřuje na vývoj štěpného systému, který by zajistil bezpečné, efektivní a spolehlivé dodávky energie.
Evropská sonda Solar orbiter se připravuje na gravitační manévr u Země, který předznamenává blížící se začátek hlavní vědecké mise zaměřené na průzkum Slunce a jeho účinků na tzv. kosmické počasí. Během přiblížení bude muset sonda proletět skrz oblasti s vyšší koncentrací kosmické tříště v okolí naší planety. ESA tak hovoří o nejriskantnějším průletu, jakékoliv vědecké mise. K maximálnímu přiblížení (460 km) dojde 27. listopadu v 5:30 SEČ nad severní Afrikou a Kanárskými ostrovy. Sonda se tedy k Zemi přiblíží na skoro stejnou vzdálenost, ve které obíhá stanice ISS (cca 420 km). Průlet je nezbytný k tomu, aby se sonda zbavila přebytečné pohybové energie a aby se dostala na správnou dráhu pro další blízký průlet kolem Slunce. Solar Orbiter však bude muset během průletu projít přes dvě oblasti se zvýšeným výskytem úlomků tzv. kosmického smetí.
Když sledujeme závěrečné předstartovní přípravy Dalekohledu Jamese Webba, je vhodné si připomenout, že první teoretické úvahy o nástupci Hubbleova teleskopu lze vystopovat až do roku 1989 a v roce 1996 byl projekt zformulován jakožto Next Generation Space Telescope (NGST). Je tedy vidět, že u podobně velkých projektů se jejich přípravný cyklus počítá na desetiletí. Není proto překvapením, že už nyní probíhají úvahy o teleskopech, které by měly odkrývat astronomická tajemství v dalších desítkách let. O projektech jsme se již zmínili v létě 2017 a od té doby se zdánlivě nic nedělo. Nyní však nastal posun. Vědecká rada předložila svá doporučení pro vědecký výzkum v dalším desetiletí. Její doporučení sice nejsou závazná, ale přesto je NASA používá jako základ pro své další plány.
Speciálně vylepšená komora pro radiofrekvenční zkoušky v technologickém středisku Evropské kosmické agentury je místem, kde se testuje nejmenší radarový systém, jaký se kdy vydal do kosmického prostoru na palubě CubeSatu. V roce 2024 má k dvojplanetce Didymos vyrazit evropská mise Hera. Ta s sebou poveze dva CubeSaty, z nichž jeden (Juventas) bude vybaven kompaktním radarem. S jeho pomocí bude možné provést první radarové sondování útrob planetky. Juventas dokáže nahlédnout až 100 metrů pod povrch měsíčku Dimorphos, který má průměr 160 metrů a obíhá kolem hlavní planetky Didymos s průměrem 780 metrů.
NASA a U.S. Space Command stále sledují oblak trosek vytvořený nedávným ruským testem protidružicové zbraně. Stanice i posádka jsou v pořádku a pomalu se začínají vracet k normálnímu režimu. Největší riziko srážky hrozilo v prvních 24 hodinách, naštěstí však zatím nic nenasvědčuje tomu, že by v tomto období došlo k zásahu. Dnes zhruba v 7:20 SEČ byly otevřeny průlezy mezi moduly v ose stanice a moduly, které jsou na ně radiálně připojeny. Posádka se tedy již dostane do modulů Kibó, Leonardo, BEAM a Quest. Po sestřelu družice Kosmos 1408 byla posádka varována před úlomky. Kvůli mimořádnému stavu, ve kterém se ISS nacházela, musely být přizpůsobeny denní harmonogramy astronautů, aby se stihlo uzavření průlezů. Po uzavření průlezů se astronauti schovali na zhruba dvě hodiny do lodí Crew Dragon a Sojuz, protože na úhybný manévr nebyl čas. Nejprve byly uzavřeny i průlezy mezi západní a ruskou částí stanice, ale ty byly později otevřeny, kdy největší riziko polevilo.
Díky nedávnému průletu kolem Venuše (došlo k němu 16. října) se americká sonda Parker Solar Probe chystá na další průlet skrz nejnižší bod oběžné dráhy vůči Slunci. Sonda je podle dostupných informací v dobrém stavu a všechny její systémy fungují podle očekávání. Při průletu, ke kterému dojde 21. listopadu sonda překoná své vlastní rekordy – jak ten rychlostní, tak i vzdálenostní (oba vztažené vůči Slunci). Při desátém průletu perihelem (z celkem 24 plánovaných) se dostane ke Slunci na vzdálenost 8,5 milionu kilometrů a dosáhne maximální rychlosti 163 kilometrů za sekundu (vztaženo vůči Slunci). Palubní vědecké přístroje jsou již plně připraveny měřit vlastnosti slunečního větru větru blízko jeho zdroje. Sonda ale přináší i další důležité objevy.
Dříve známé Američany Kjella Lindgrena a Roberta Hinese s Italkou Samanthou Cristoforetti doplnila Američanka Jessica Watkins. Mise by měla odstartovat z rampy 39A v dubnu 2022. 16. listopadu 21:50
Řetězec ambiciozních misí Mars sample return má po roce 2030 vést k dopravě vzorků z Marsu na Zemi. Vše vyvrcholí přistáním návratového pouzdra se vzorky do uzavřené oblasti v Utahu. Toto návratové pouzdro nebude vybaveno padáky a na povrch tedy dopadne nezbrzděně. Proto experti již delší dobu provádí testy spojené s návrhem tohoto pouzdra. Experti již dokončili shozové zkoušky pouzdra naplněného senzory z vrtulníku, které proběhly v Utahu. To však nebyly jediné testy této technologie, protože odborníci se přesunuli na Langleyho středisko v Hampton, stát Virginia. Na zdejším Landing and Impact Research Facility probíhaly také shozové zkoušky. Získané údaje následně pomohou vylepšit počítačové modely všech souvisejících aspektů. V roce 2022 se mají výzkumníci vrátit do Utahu a pokračovat v testech.
Ve včerejším krátkém článku jsme Vás informovali o mimořádné situaci, kdy se posádka Mezinárodní kosmické stanice musela uchýlit do svých kosmických lodí Sojuz a Crew Dragon. Kolem orbitálního komplexu totiž v dopoledních hodinách našeho času s rozestupem 93 minut prolétly neupřesněné cizí objekty a na plánování úhybných manévrů již nebyl čas. Uzavřelo se tedy několik průlezů mezi moduly a posádka se schovala v kosmických lodích. Úlomky stanici naštěstí minuly a astronauti se mohli vrátit do útrob stanice. V dalších hodinách se začaly objevovat střípky informací, ze kterých postupně vyplynulo, že Rusko podle všeho během pondělního rána otestovalo protidružicovou zbraň na vlastní družici. Právě její úlomky měly ISS ohrozit.
Posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS dnes zažila mimořádnou situaci. Orbitálnímu komplexu totiž hrozila srážka se zatím neupřesněným úlomkem kosmické tříště, tedy lidově řečeno kosmickým odpadem či smetím. Jelikož už na úhybný manévr nebyl čas, musela se posádka narychlo schovat do svých kosmických lodí Sojuz a Crew Dragon. K takové situaci již v historii ISS došlo, dnes však nastala tato situace hned dvakrát. Pozemní středisko už před prvním přiblížením uvedlo, že první objekt se ke stanici přiblíží zhruba v 8:06 SEČ. Následně bylo upřesněno, že druhý objekt by měl stanici minout mezi 9:38 a 9:44. Mezi oběma událostmi je zhruba přesně hodina a půl, což vede k úvahám, zda nešlo o jeden a ten samý objekt. Posádka tedy urychleně nastoupila do svých lodí a došlo i k uzavření průlezů mezi loděmi a stanicí.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.