Max Space
Startup Max Space, který vyvíjí technologie rozšiřitelných modulů, plánuje postavit komerční vesmírnou stanici, kterou by mohla vypustit jediná raketa Falcon 9.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Max Space, který vyvíjí technologie rozšiřitelných modulů, plánuje postavit komerční vesmírnou stanici, kterou by mohla vypustit jediná raketa Falcon 9.
Společnost Lux Aeterna se sídlem v Denveru oznámila 17. prosince plány k přistání své debutové opakovaně použitelné družice Delphi-1 na testovací střelnici Koonibba v Jižní Austrálii.
Americký senát 17. prosince potvrdil Jareda Isaacmana ve funkci administrátora NASA.
Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.
Společnost Vantor, dříve známá jako Maxar Intelligence, zabývající se zpravodajskými službami o Zemi, 16. prosince oznámila, že spolupracuje se společností Niantic Spatial na vývoji navigační technologie pro vojenské platformy provozované v prostředích bez GPS.
Indická společnost Digantara Industries, která se zabývá systémem pro sledování situace ve vesmíru, získala 50 milionů dolarů díky své expanzi do Spojených států a hledání příležitostí v oblasti protiraketové obrany.
Koncem tohoto týdne má být spuštěn experiment amerických Vesmírných sil a NASA, jehož cílem bude otestovat novou architekturu malých družic navrženou pro provoz na velmi nízké oběžné dráze Země.
Startup Apolink z Palo Alto si vybral společnost GomSpace pro stavbu rádiofrekvenčního subsystému pro svůj první cubesat s cílem ukázat, jak lze přijímat signály z jiných kosmických zařízení na nízké oběžné dráze Země (LEO) a přeposílat je na Zemi.
NASA plánuje otestovat družicovou síť Starshield společnosti SpaceX, určenou primárně pro zákazníky v oblasti národní bezpečnosti, na podporu provozu sítě Deep Space Network agentury.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Čína dopravila na oběžnou dráhu družici, která je již druhým členem ze série družic Tianlian II pro datové přenosy. Bude tedy umožňovat komunikaci mezi družicemi a je součástí širšího programu Tianlian. Ke startu ze základny Xichang došlo 14. prosince v 0:09 místního času, přičemž ve střední Evropě bylo ještě 13. října a hodiny ukazovaly 17:09. Jako nosič byla vybrána raketa Dlouhý pochod 3B/E a podle agentury CNSA byl start úspěšný. Družice Tianlian II se využívají k datovým přenosům mezi pozemními středisky a pilotovanými loděmi či dalšími družicemi na nízké oběžné dráze. Sem spadá i komunikace s čínskou kosmickou stanicí Tiangong. První družice Tianlian II se používá od prosince 2019 a již podpořila řízení lodí Shenzhou mířících ke stanici Tiangong. Vylepšená generace celého systému má mít životnost 15 let při hmotnosti 600 kg.
Největší dosud vyrobený padák pro přistání na Marsu dokončil svůj první úspěšný výškový shozový test. Jde o významný milník, který zajišťuje, že se start mise ExoMars 2022 v příštím roce opravdu stihne. Zkouškami tak letos prošly jak primární tak i sekundární padáky mise. V nadpisu ale píšeme o dvojitém testu. Ve skutečnosti totiž v americkém Oregonu proběhly zkoušky dvě – ta první přišla 21. listopadu a druhá následovala 3. prosince. V rámci těchto testů se pozornost zaměřila na podzvukový padák o průměru 35 metrů, který v roce 2023 zajistí zpomalení klesání přistávací plošiny Kozáček s roverem Rosalind Franklin. V čem se od sebe oba testy lišily? V tom, kdo vyrobil testovaný padák. První test totiž absolvoval padák vyrobený evropskou společností Arescosmo, zatímco ve druhém případě se testoval produkt americké firmy Airborne Systems.
První díly nové evropské rakety Vega-C již dorazily na kosmodrom ve Francouzské Guyaně. Vega-C má nahradit současnou raketu Vega, oproti které nabídne větší objem aerodynamického krytu, lepší výkon a schopnost obsloužit širší spektrum misí – a to vše při cenách za kilogram podobných těm při startech klasické Vegy. Nákladem první rakety Vega-C, která má startovat ve druhé polovině roku 2022, bude družice LARES-2 a několik CubeSatů, které poletí jakožto sekundární náklad. Ale zpět k aktuálnímu dění. Loď MN-Colibri dorazila do přístavu Pariacabo 9. prosince a přivezla s sebou raketové motory pro druhý stupeň Zefiro-40 a třetí stupeň Zefiro-9. Oba jsou na tuhé pohonné látky a oba byly přivezeny z italského města Colleferro, kde je vyrobila společnost Avio. Ta je pro ESA v rámci vývoje rakety Vega-C primárním kontraktorem. Na rok 2022 je naplánováno doručení dalších dílů první rakety Vega-C na kosmodrom. Půjde konkrétně o první stupeň P120C a také o horní stupeň AVUM.
Firma Boeing se rozhodla kompletně vyměnit celý servisní modul lodi Starliner pro misi OFT-2 za jiný exemplář. 13. prosince 23:15
Guillaume Weerts, šéf oddělení kosmické medicíny Evropské kosmické agentury zdůrazňuje, že jak on sám, tak i jeho kolegové velmi pečlivě posuzovali každou žádost o zařazení do oddílu evropských astronautů. Každému žadateli se tak dostalo odpovídající pozornosti, protože Evropská kosmická agentura nenabírá astronauty moc často – aktuální výběr přišel po více než desetileté odmlce od minulého a tomu odpovídal i zájem veřejnosti. Celkově se přihlásilo více než 23 000 zájemců a pečlivé zpracování všech přihlášek si vyžádalo odpovídající čas, který byl nakonec delší, než agentura původně očekávala.
Sonda Mars Express, kterou provozuje Evropská kosmická agentura úspěšně provedla sérii komunikačních experimentálních zkoušek. Během nich zachytávala signály z čínského marsovského vozítka Zhurong a posílala je na Zemi. Fígl je v tom, že Zhurong byl navržen tak, aby komunikoval pouze s čínskou sondou Tianwen-1, se kterou k Marsu dorazil a která stále obíhá kolem Rudé planety. Vozítko však prokázalo úctyhodnou životnost a překonalo očekávání. To však s sebou přineslo i komplikaci – čínská sonda již nadále není schopna poskytovat tak často své přenosové služby. Čínští a evropští inženýři se proto rozhodli udělat test – poslat data z vozítka Zhurong přes Mars Express na Zemi. To se sice snadno řekne, ale hůř udělá, jelikož komunikační vybavení obou účastníků není shodné. Zhurong sice dokáže přenášet data na frekvenci, kterou Mars Express umí zachytit, ale obráceně to nefunguje. Zhurong tedy může ve spolupráci s Mars Express pouze odesílat data, ale zpětnou vazbu už tímto způsobem nedostane.
Rakety z rodiny Proton patřily v minulých desítkách let k páteři ruské a sovětské kosmonautiky, ale počty jejich startů postupně klesaly. V roce 2010 letěly 12×, v roce 2015 už jen 8× a v roce 2019 jen 5×. V loňském roce letěl Proton-M pouze jedinkrát a v pondělí 13. prosince nás čeká teprve druhý start nosiče Proton-M v roce 2021 (první letošní Proton-M vynášel v červenci modul Nauka). Start byl původně plánován už na 8. prosince, ovšem musel se odložit kvůli blíže neupřesněnými problémům na horním stupni Briz-M. Raketa se kvůli vyřešení nakrátko vrátila do montážní haly a pak opět vyrazila na bajkonurský komplex 200/39. Právě odsud má 13. prosince ve 13:07 SEČ odstartovat.
Šéf firmy SpaceX, Elon Musk, minulý týden na Twitteru oznámil, že stavebníci zahájili budování první vzletové rampy pro Starship na Floridě, která má být určena k orbitálním letům. „Stavba vzletové rampy pro orbitální mise Starship na Mysu začala,“ tweetoval Musk minulý pátek. Tato rampa vznikne v prostorách historického startovního komplexu 39A na Kennedyho středisku. Konkrétně se bude nacházet jihovýchodně od rampy, kterou momentálně ke svým startům využívají rakety Falcon 9 a Falcon Heavy. SpaceX již v roce 2019 zahájila stavbu rampy pro Starship na 39A, ovšem tehdy mělo jít o rampu určenou k suborbitálním letům. Tyto práce se však po krátké době zastavily, neboť firma zaměřila svou pozornost na budování infrastruktury pro Starship na základně Starbase v jižním Texasu.
Lunární vozítko VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) má startovat už za dva roky, takže NASA nechce nic podcenit a pilně trénuje všechny důležité fáze mise. V rámci testů se například ověřovalo, jak rover sjede z přistávací plošiny na povrch Měsíce. VIPER bude prvním americkým autonomním lunárním vozítkem. Na Johnsonově středisku v Houstonu se nyní uskutečnilo druhé kolo výše popsaného testu sjíždění z landeru na povrch. Inženýři při zkoušce využili zkušenosti nasbírané při první fázi. Tyto testy se nezaměřují na samotný pohyb po Měsíci. Důraz je kladen pouze na opuštění landeru, který vozítko dopraví na lunární povrch. Takový krok se dá přirovnat k situaci, kdy auta sjíždí z tahače – jen s tím rozdílem, že tady se bude sjíždět na jiné kosmické těleso.
Šéf Roskosmosu, Dmitrij Rogozin, oznámil, že na misi Crew-5 příští rok na podzim poletí Anna Kikina. Na oplátku má v Sojuzu letět americký astronaut. 8. prosince 17:20
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.