LINK
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V noci na 10. ledna jsme se mohli dočkat startu dvou Falconů 9 z opačných pobřeží USA během 35 minut. Zatímco na Floridě bylo téměř ideální počasí a raketa se 40 družicemi OneWeb bez problémů odstartovala, v Kalifornii to bylo horší. SpaceX nejprve odložila start Falconu s 51 družicemi Starllink o několik desítek minut a pak oznámila odklad startu o 24 hodin – letět by se mělo ve středu v 5:02 SEČ. Pro nás to znamená, že se 11. ledna ráno opět sejdeme u přímého přenosu, ke kterému Vás tímto článkem srdečně zveme.
Kromě známé sítě Deep Space Network (DSN) pro komunikaci se vzdálenými sondami provozuje agentura NASA i méně známou síť Near Space Network (NSN), přes kterou posílají svá data družice nacházející se blíže Zemi. Právě přes její antény putují údaje, které pomáhají vědcům provádět výzkumy a přicházet na často přelomové objevy. Nyní byly do této sítě integrovány celkem čtyři nové antény, které budou moci ještě lépe podporovat vědecké mise. V prosinci 2022 se do stavu ONLINE přepnuly pozemní stanice u aljašského města Fairbanks, na Wallops Island ve Virginii, u chilského Punta Arenas a na norských Špicberkách. Tyto nové antény budou kosmickým misím poskytovat komunikační kapacity v pásmech S-, X- a Ka-. Důvodem vzniku těchto antén byla snaha podpořit mise, které sbírají ohromná množství dat. Když vědci chtějí zlepšovat schopnosti vědeckých přístrojů, musí NASA také pokračovat ve vylepšování komunikačních systémů, které přenáší data z kosmických sond a družic.
Na titulním snímku tohoto článku vidíte fotografii antény, přes kterou budou proudit první podrobné snímky planetky Dimorphos pořízené poté, co její oběžnou dráhu pozměnila plánovaná kolize s americkou sondou DART. Vysokozisková anténa evropské sondy Hera o průměru 1,13 metru si prošla týden trvající testovací kampaní na Compact Antenna Test Range (CATR), což je součást technologického střediska ESTEC v Nizozemí. Kovové stěny testovací komory odcloní zvenčí přicházející rádiové signály, zatímco pěnové hroty na stěnách pohlcují rádiové signály vysílané sondou a zabraňují tak jejich odrazům, čímž napodobují pustou prázdnotu kosmického prostoru. Každý jednotlivý test trval více než deset hodin, pak se anténa pootočila a měření mohla pokračovat – výsledkem je 360° model tvaru šíření signálu.
NASA ve jménu Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) uzavřela se společnosti Northrop Grumman z kalifornského města Azusa dodatek smlouvy na přepracování vývojové jednotky mikrovlnného přístroje ATMS (Advanced Technology Microwave Sounder). Změna smlouvy se týká úpravy fixního poplatku o 13 261 772 USD, což zvýší celkovou hodnotu smlouvy na 579 770 626 USD. Hlavním úkolem tohoto přepracování je, aby se z vývojové jednotky přístroje ATMS pro družice JPSS stal letuschopný vědecký přístroj pro projekt QuickSounder. Ten má podpořit novou architekturu družicových systémů agentury NOAA pro budoucí program družic na nízké oběžné dráze. Projekt QuickSounder rozvíjí agentura NOAA s cílem snížit celkovou úroveň rizika. Agentura díky němu chce vyhodnotit možnosti zjednodušených akvizičních procesů a také užitečnost komerčních malých družic, startovních služeb, samotného provozu misí, ale i posílání dat v družicové síti příští generace meteorologických družic na LEO. Samotný přístroj ATMS je pasivní detektor mikrovln poskytující vysoké prostorové rozlišení údajů o teplotě a vlhkosti atmosféry za všech podmínek, tedy i při zatažené obloze. Meteorologové z americké Národní služby pro počasí NWS tato data používají ve svých počítačových
Náš čtyřčlánkový přehled, který nejprve lákal na významné události roku 2023 v bezpilotní a pilotované kosmonautice, aby poté zrekapituloval hlavní události uplynulého roku 2022 v bezpilotní kosmonautice, se dnes uzavře. Posvítíme si totiž na kosmonautiku pilotovanou v roce 2022 a jak už bývá v našich shrnutích pravidlem, zařadíme sem také povídání i kosmických lodích, které sice létají bezpilotně, ale vozí na kosmické stanice zásoby. Bez nich by tedy pilotovaná kosmonautika nemohla existovat. Ani dnes nebudou v článku chybět grafy, které se pokusí stručně a jasně shrnout, nejrůznější porovnání.
Jedním z vrcholů letošního roku bude dubnový start rakety Ariaen 5 s evropskou misí JUICE (JUpiter ICy moons Explorer). Objektem jejího zájmu se stane obří plynný obr, planeta Jupiter, ale i tři největší měsíce, které kolem Jupiteru krouží – oceánské světy Europa, Ganymed a Callisto. Jedním z hlavním úkolů projektu je hledání odpovědi na otázku, zda oceány na těchto měsících někdy mohly skýtat příznivé podmínky pro život. Sonda po osmileté cestě kosmickým prostorem, při které provede gravitační manévry u Země a Venuše, dorazí v roce 2031 k Jupiteru, na jehož oběžnou dráhu vstoupí. JUICE následně provede 35 průletů kolem tří největších měsíců této planety a v závěru své mise se zaměří na měsíc Ganymed, který prozkoumá přímo z jeho oběžné dráhy. Název mise agenturu ESA inspiroval k soutěži, do které se můžete zapojit i Vy.
Tento článek vychází pouhých 24 hodin a 10 minut poté, co ve střední Evropě skončil rok 2022 a předal pomyslné žezlo roku 2023. Je tedy nejvyšší čas si připomenout, co nám uplynulých 12 měsíců přineslo a na co bychom rozhodně neměli zapomínat. Samozřejmě, u podobného článku nemohou chybět ani grafy nebo statistiky, které nám naplno ukáží, jak výjimečný byl rok 2022. Zažili jsme totiž nejvyšší počet orbitálních startů v celé historii kosmonautiky. Dnes se zaměříme pouze na kosmonautiku nepilotovanou – na středu pro Vás pak připravíme článek rekapitulující rok 2022 z pohledu kosmonautiky pilotované.
Nový rok je tu a s tím souvisí mnoho věcí – spousta lidí si v noci dávalo různá předsevzetí, někomu dnes třeští hlava, nebo jej bolí břicho. Kromě toho je tu ale ještě jedna tradice spojená s Novým rokem – právě v tento den totiž na našem webu vydáváme statistiky, které zhodnotí, jak si náš web vedl v právě skončeném roce. Podařilo se nám dosáhnout opět velice pěkných čísel a je potřeba zdůraznit, že to bylo díky Vám, čtenářům. Kdybyste náš web tak ochotně nenavštěvovali, nikdy bychom nemohli dosáhnout tak pěkných výsledků. Ještě jednou Vám tedy děkujeme.
Zatímco včera jste si na našem webu mohli přečíst přehled zajímavých událostí, které si na rok 2023 chystá bezpilotní kosmonautika, dnes se podíváme na kosmonautiku pilotovanou. A rozhodně to nebude nuda, protože už neplatí, že bychom měli pouze jednu trvale obydlenou stanici – k ISS se v roce 2022 přidal i čínský Tiangong. Navíc stále častěji se na oběžnou dráhu dostávají i amatéři – a nejinak tomu bude i v roce 2023. Už teď je jisté, že se nudit opravdu nebudeme – jak se na dalších řádcích dočtete, ani teď vlastně v některých ohledech nevíme co a jak vlastně nakonec bude.
Ještě než dáme roku 2022 definitivní sbohem, je čas na některé věci, které jsme zatím nestihli. Jednou z nich je i Pokec s kosmonautixem, na který přišel čas právě dnes – je totiž poslední pátek v měsíci a to znamená jediné – od osmi hodin večer začne na našem YouTube kanálu zhruba dvouhodinové živé vysílání, ve kterém budete o tématech rozhodovat právě Vy, diváci. Stačí jen napsat svůj dotaz do chatu a pak jen čekat na odpověď. Pokud tedy máte čas a chuť, rádi vás u našeho posledního letošního živého vysílání přivítáme.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.