LINK
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Polsko definitivně potvrdilo svá dřívější slova. Došlo totiž k podpisu smlouvy s firmou Axiom Space o letu polského astronauta na ISS. Krátkodobá mise by mohla proběhnout v roce 2025. 9. srpna 14:20
Dnes odpoledne v 16:45 našeho času by měli dva ruští kosmonauti zahájit výstup do volného kosmického prostoru označovaný jako VKD-60. „Sergej Prokopjev obleče skafandr Orlan MKS č. 5 s červenými rozlišovacími pruhy a Dmitrij Petělin Orlan MKS č. 4 s modrými rozlišovacími pruhy,“ uvedl Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Jakmile oba kosmonauti vystoupí do volného prostoru z přechodové komory modulu Poisk, bude na ně čekat hned několik úkolů. Jedním z hlavních úkolů je třeba doplnění protimeteorické izolace na modul Rassvet. Jde o místa, na kterých byla dříve připojena přechodová komora ŠK a radiátor RTOD, které byly v uplynulých měsících přemístěny na modul Nauka.
Data, která na Zemi poslala americká sonda InSight, která přestala fungovat vloni v prosinci, přinesla nové podrobnosti o tom, jak rychle se Mars otáčí a také, jak se kolébá. Abychom byli přesní, vědci mohli díky těmto údajům provést historicky nejpřesnější měření rotace Marsu. Vůbec poprvé se jim také podařilo zaznamenat, jak se planeta kolébá vlivem „šplouchání“ (opravdu v hodně velkých uvozovkách) jejího roztaveného kovového jádra. Jejich objevy, které byly podrobně rozpracovány v nedávném vydání vědeckého časopisu Nature, vychází právě z měření prováděných landerem InSight, který 4 roky pracoval na povrchu Marsu, než mu během nadstavbové mise došla elektrická energie.
Společnost Firefly aerospace dnes představila projekt, který má zajistit rozšíření jejích služeb na oběžné dráze. Jedná se o řadu vysoce mobilních a škálovatelných orbitálních prostředků Elytra, přičemž tento projekt byl dříve označován jako Space Utility Vehicle. Elytra má nabídnou robustnější řešení podle potřeb zákazníků z hlediska orbitální mobility, hostování nákladů, dopravy na určitou dráhu, či servisování i v cislunárním prostoru a dál. Po vypuštění na malé či středně silné raketě firmy Firefly bude Elytra schopna obstarat servis celého životního cyklu vládních či komerčních misí.
Na začátku června bylo oznámeno, že se start pilotované testovací mise lodi Starliner odkládá. NASA a Boeing tak reagovaly na výsledky společného zhodnocení příprav, ke kterému došlo na konci května. Bylo tedy jasné, že start neproběhne v původně plánovaném termínu okolo 21. července, ale konkrétní termín nikdo neznal. Zástupci NASA a Boeingu na telekonferenci pro novináře slíbili, že bližší informace poskytnou, jakmile bude něco k dispozici. Detaily jsme se dozvěděli 7. srpna, když ve 20:00 našeho času začala tisková konference, které se zúčastnili Steve Stich manažer NASA pro program CCP (Commercial Crew Program), Joel Montalbano, manažer NASA pro program stanice ISS a Mark Nappi, viceprezident a programový manažer projektu CST-100 Starliner z firmy Boeing.
Psal se 6. srpen roku 2012, když mise Mars Science Laboratory tvořená novým vozítkem Curiosity oficiálně začala – zmíněný rover totiž úspěšně dosedl na povrch Marsu díky premiérovému použití inovativní metody zvané skycrane. Místo přistání roveru Curiosity bylo u úpatí hory Mount Sharp (oficiální název zní Aolis Mons) v kráteru Gale starém 3,5 miliardy let, ve kterém se mělo podle vědců nacházet dávné jezero. V průběhu dalších 11 let rover tento kráter pečlivě prozkoumal, když sbíral údaje o zdejším regolitu, formacích kamenů, počasí a mnoha dalších věcech. V září 2014 (po prozkoumání širšího okolí místa přistání nazvaného Aeolis Palus a dokončení osmikilometrového přesunu k úpatí Mount Sharp) začal rover Curiosity svou vyjížďku po svahu hory, která dominuje zdejší oblasti. Díky tomu mohl při své misi nasbírat důkazy pro vědecké objevy, které navždy změnily planetární výzkum i astrobiologii.
Zatím poslední start věnovaný budování sítě Starlink proběhl 28. července a tak je po více než týdenní pauze opět čas na pokračování. V akci bude opět raketa Falcon 9, která na oběžnou dráhu dopraví 22 družic v2 mini. Start z floridské rampy číslo 40 je momentálně plánován na pondělních 3:00 SELČ, ale pozor – meteorologové slibují na tento termín pouze 30% pravděpodobnost dobrých podmínek. V případě dalších zítřejších vhodných oken se však bude situace zlepšovat až k luxusní 80% pravděpodobnosti dobrých podmínek. Je tedy poměrně pravděpodobné, že první avizovaný termín nemusí vyjít a SpaceX se o start pokusí až později během pondělního rána. My budeme každopádně připraveni Vám zajistit přímý přenos a do článku budeme také vkládat aktualizace v případě odkladů.
Dnes ve 4:04 SELČ provedla loď Progress MS-22 zážeh trvající 196 sekund, který změnil rychlost o 0,3 m/s. Výška dráhy stanice byla zvýšena o cca půl kilometru. 7. srpna 18:00
Kanál Nasaspaceflight vysílá přímý přenos ze zážehu možná až 33 motorů Raptor, při kterém se poprvé naostro otestuje vodní systém rampy. 6. srpna 17:30
Agentura ISRO potvrdila, že sonda zvládla zážeh pro vstup na lunární oběžnou dráhu. 5. srpna 16:25
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.