Jared Isaacman
Administrátor NASA Jared Isaacman naznačil, že by byl otevřený přesunu jiné kosmické lodi než raketoplánu Discovery do Houstonu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Administrátor NASA Jared Isaacman naznačil, že by byl otevřený přesunu jiné kosmické lodi než raketoplánu Discovery do Houstonu.
Evropská kosmická agentura potvrdila narušení bezpečnosti neutajovaných materiálů z vědeckých serverů na základě zpráv na sociálních sítích.
Vesmírná základna Vandenberg nabízí poskytovatelům startů přístup k nové startovací plošině s podmínkami, které by mohly umožnit lety rakety Starship společnosti SpaceX.
Společnost Planet, známá především poskytováním geoprostorových informací prostřednictvím své konstelace zobrazovacích družic, vidí významnou příležitost ve vývoji orbitálních datových center pro umělou inteligenci.
Společnost Space Forge 31. prosince oznámila, že na palubě své první družice vygenerovala plazma. Britský startup tvrdí, že tento milník ukazuje, že dokáže vytvořit a udržet podmínky potřebné k výrobě cenných polovodičových materiálů na LEO.
Francouzský startup HyPrSpace začal hledat využití své hybridní pohonné technologie v oblasti obrany.
Japonská společnost Synspective, která se zabývá radarovým zobrazováním, byla vybrána jako partner v projektu japonského ministerstva obrany na vybudování a provozování družicové konstelace, která by japonské armádě poskytla přednostní přístup ke snímkům.
Tory Bruno, který nedávno odstoupil z funkce generálního ředitele společnosti United Launch Alliance, se připojuje ke společnosti Blue Origin jako vedoucí nové divize národní bezpečnosti.
Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
NASA dnes oznámila, že na oběžnou dráhu dopraví první izraelský kosmický teleskop ULTRASAT (Ultraviolet Transient Astronomy Satellite). Jak již název napovídá, jedná se o teleskop pracující s ultrafialovým zářením, který bude mít široké zorné pole a zaměří se na sledování krátce trvajících jevů jako jsou výbuchy supernov či splynutí neutronových hvězd. Projekt, za kterým stojí Izraelská kosmická agentura ISA a Weizmanův kosmický institut, by se měl na geostacionární oběžnou dráhu Země dostat začátkem roku 2026. NASA se kromě zajištění nosiče bude podílet i na vědeckém programu mise. „Jsme hrdí, že se můžeme připojit k tomuto programu. Mezinárodní spolupráce nám pomůže porozumět tajemstvím horkých a přechodných jevů,“ říká Mark Clampin, ředitel astrofyzikálního oddělení z ředitelství NASA ve Washingtonu a dodává: „ULTRASAT poskytne globální vědecké komunitě další důležité možnosti k novým pozorováním v nově vznikajícím oboru astrofyziky.“ Široké zorné pole teleskopu umožní rychle objevit a zachytit ultrafialové záření z kosmických zdrojů, které se mění v krátkém časovém období. Vědci zkombinují pozorování těchto krátkodobých jevů z ULTRASATu s informacemi od jiných misí – včetně tech, které se věnují částicovým
Na přiloženém snímku můžeme vidět evropský teleskop Euclid během poslední zkoušky před jeho startem letos v červenci. Teleskop se během zkoušky nacházel ve speciální místnosti firmy Thales Alenia Space ve francouzském Cannes, kde podstoupil proces ověřování elektromagnetické kompatibility. Ve světě kosmických sond jde o rutinní záležitost. Veškerá elektronika vydává v nějaké formě elektromagnetické vlny, které mohou způsobit rušení jiných zařízení – vzpomeňte si třeba na známé vrnění reproduktorů před příchozím hovorem na blízký mobilní telefon. Interference systémů na kosmické sondě však může mít mnohem závažnější důsledky a proto se vše kontroluje ještě před startem.
Rover Perseverance oslavil 18. února už druhé výročí od přistání v marsovském kráteru Jezero. Šestikolové vozítko poháněné energií z radioizotopového termoelektrického generátoru od té doby prozkoumává geologické útvary a sbírá vzorky, které představují první článek řetězce americko-evropských misí z programu MSR (Mars Sample Return). Za několik let se mají tyto vzorky dopravit na Zemi, kde budou analyzovány výkonnými přístroji. Vědce samozřejmě nejvíce zajímá, zda se v odebraném materiálu nenajdou stopy dávného mikrobiálního života. I kdyby to nevyšlo, stále platí, že analýza vzorků nám prozradí cenné informace o procesech, které formovaly povrch Marsu.
Na slunečním povrchu se objevila silná erupce, která vyvrcholila 17. února ve 21:16 SEČ. Tato událost nemohla uniknout bystrému zraku americké sondy SDO (Solar Dynamics Observatory), která nepřetržitě sleduje povrch naší životodárné hvězdy. Astronomové dělí sluneční erupce podle intenzity a jednotlivé úrovně se označují písmeny. Aktuální erupce měla klasifikovanou intenzitu X-2,2. Patřila tedy do kategorie X, kam se řadí nejsilnější erupce. Číslo za písmenem poskytuje přesnější údaje o její intenzitě.
V těchto dnech si připomínáme desetileté výročí dopadu Čeljabinského meteoritu, ke kterému došlo 15. února 2013 a o kterém nikdo dopředu nevěděl. Onoho slunečného rána se oblohou nad ruským pohořím Ural rychlostí vyšší než 18 km/s prohnala planetka o průměru zhruba 20 metrů. Tento relativně malý kosmický kámen, který přiletěl k Zemi téměř přesně ve směru od Slunce, explodoval v atmosféře a vytvořil tlakovou vlnu, která poškodila tisíce budov, ve kterých vysklila okna, přičemž letící střepy zranily zhruba 1500 lidí. Šlo o největší zásah Země planetkou za poslední století.
V době, kdy vychází tento článek, se zdá, že by SpaceX mohla uskutečnit dva starty svých raket Falcon 9 v rozmezí zhruba osmi a čtvrt hodiny. To sice není rekord (ten má hodnotu 7 hodin a 10 minut), ale i tak to svědčí o velké kadenci startů raket z rodiny Falcon. V rámci mise, o které pojednává tento článek, má být na dráhu přechodovou ke dráze geostacionární dopravena telekomunikační družice Inmarsat-6 F2. Start je sice plánován na velmi brzký termín (k zážehu motorů má dojít ve 4:59 SEČ), ale i přesto věříme, že si náš přenos alespoň někteří z vás pustí.
Rok 2023 ještě nedokončil ani svůj druhý měsíc a SpaceX už má za sebou deset startů svých raket. Druhou desítku může otevřít už dnes, protože na rampě Vandenbergovy základny v Kalifornii čeká raketa Falcon 9, která by měla na oběžnou dráhu dopravit celkem 51 komunikačních družic Starlink. Start je naplánován na 20:15 SEČ a pokud budete mít čas a chuť, rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu.
Jako kosti mimozemšťanů mohou pro někoho vypadat součástky kosmického hardwaru navržené umělou inteligencí. Při jejich návrhu však byl vzhled vedlejší – hlavní je, že váží méně, snáší větší zatížení a jejich vývoj trvá ve srovnání s částmi, které navrhují lidé, jen zlomek času. „Vypadají tak nějak divně a mimozemsky,“ říká s nadsázkou vývojový inženýr Ryan McClelland a dodává: „Ovšem jakmile je uvidíte v akci, tak všechno začne dávat smysl.“ Právě McClelland vyšlapal cestu k návrhů specializovaných a jedinečných dílů s využitím komerčně dostupných programů s umělou inteligencí. Na Goddardově středisku v marylandském Greenbeltu tak začal vznikat hardware, který sám McClelland označuje jako vyvinuté struktury (evolved structures).
Společnost Mitsubishi Heavy Industries a Japonská kosmická agentura JAXA společně připravily novou raketu H3, která postupně nahradí rakety H-II – ty mají dolétat v roce 2024. Nová verze H3 má oproti „dvojkám“ především levnější raketové motory, ale disponuje i několika dalšími vylepšeními. Ve výsledku je výroba nového nosiče rychlejší, méně riskantní a cenově efektivnější. Výhodou je také modulárnost rakety H3, která je schopna díky dvěma různým počtům motorů na prvním stupni, třem různým počtům pomocných motorů na tuhé pohonné látky a třem velikostem aerodynamického krytu nabídnout řešení na míru každé mise. Pokud se nic nepokazí, mohla by si nová raketa svou premiéru odbýt už v noci na zítřek, v pátek ve 2:37 SEČ. Rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu.
9. ledna 2023 proběhl první pokus o dosažení oběžné dráhy realizovaný z území Velké Británie. Nosnou raketu LauncherOne od firmy Virgin Orbit však postihla anomálie, která vedla k předčasnému vypnutí motoru a tím pádem nedošlo k dosažení oběžné dráhy. Společnost Virgin Orbit zahájila vyšetřování příčin závady už několik hodin po nehodě. V čele vyšetřovací komise stanuli zkušení Jim Sponnick a Chad Foerster – druhý jmenovaný je hlavním technologem Virgin Orbit. Vyšetřovací tým dostal okamžitě k dispozici přístup k rozsáhlému balíku telemetrických dat, která byla nasbírána v průběhu celé mise pomocí pozemních stanic ve Velké Británii, Irsku a Španělsku. Experti mohli pracovat i s údaji ze všech palubních systémů nosného letounu, což poskytlo dostatek údajů pro pečlivé zhodnocení.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.